stesti.s.knihou komentáře u knih

Vůně medu je druhým dílem rodinné ságy Kroniky Bella Visty. Zatímco první díl je zaměřen na Tess, která zdědí obrovský jablečný sad a najde rodinu, o které neměla tušení, druhému dílu vládne Isabel, se kterou se seznamujeme již v díle prvním.
Jedná se o romanťárnu jak vyšitou, po pár stránkách víte, jak to dopadne, a je to vlastně fajn - taková ta typická oddechovka, nad kterou nemusíte moc přemýšlet. Co je zde ale navíc oproti klasickým romantickým příběhům je retrospektivní linka sledující osud Isabelina dědečka během druhé světové války. Ten se stal součástí severského odboje a měl na svědomí spoustu hrdinských činů proti režimu. Zároveň se postupně rozplétá složitá rodinná historie, která byla po několik let tajemstvím.
V knížce jsou také fajn recepty, jejichž hlavní přísadou je med - ty uvozují každou kapitolu (známe už z prvního dílu V jabloňovém sadu, kde hlavní roli hrála jablka).
Tento druhý díl ságy se mi překvapivě líbil více než první (Proč překvapivě? Protože má na Databázi horší hodnocení). Možná mi jen knížka lépe sedla do aktuálního rozpoložení. Každopádně Vůni medu mohu doporučit všem, kteří si chtějí u knihy odpočinout a užít si příjemnou atmosféru rodinné farmy. Není nutné číst oba díly, knihy na sebe navazují jen volně, bez obav můžete sáhnout rovnou po druhém dílu.

4 21.02.2023

(SPOILER) Mladý herec Petr dostal v ostravském divadle snové angažmá, hlavní roli v nově připravované hře, což jej přimělo přestěhovat se spolu s jeho ženou a malým synem z Hradce do Ostravy. Příjemným překvapením je pro Petra také dům, do kterého se stěhují - bydlel v něm totiž v minulosti hudebník, kterého Petr od dětství obdivoval. Dům je rodině pronajat za nízký nájem a Petr s Annou se tak nestačí divit svému štěstí. To se však začne rychle měnit ve chvíli, kdy v domě objeví tajnou místnost s promítačkou, která jim ukáže netušené věci…
Kniha byla skvělá! Tyhle mysteriózní příběhy, kdy se realita prolíná se snem, já opravdu můžu. Když se k tomu přidá napětí, dynamický děj, v podstatě žádné zbytečné výplně příběhu a Ostrava, je pravděpodobně zaručen úspěch :)
Papírové domky rozhodně doporučuji.

7 21.02.2023

Jedná se o šestý a poslední díl detektivní série s hlavními hrdiny Freyjou a Huldarem. Jako vždy to bylo napínavé, čtivé, místy šokující a neodložitelné. Tentokráte sledujeme případy zmizelého miminka a mrtvé ženy rozsekané na malé části. Tyto případy spolu zdánlivě nesouvisí, ale nám zvídavým čtenářům je od počátku jasné, že to nebude jen tak :)
Celkový dojem z knihy byl za mě, jak už u Yrsy bývá zvykem, pozitivní. Ke konci mi kniha připadala až moc zamotaná; ve chvíli, kdy graduje děj a příběh se zrychluje, není moc prostoru na takové náročné vztahové konstrukce, které Yrsa připravila. Zvykem už je velké množství islandských jmen, na které jsme však z předchozích knih zvyklí.
Za mě 4/5 a Yrsu mám stále zařazenou jako jednu z top autorek detektivních thrillerů.

2 21.02.2023

Na tuhle knihu jsem viděla tolik pozitivních ohlasů, že vlastně nevím, zda jsme všichni četli ten stejný text :/
Koncept rozhovorů s terapeuty mě zaujal, téma lidské psychiky pro mě vždy bylo lákavé a proto jsem neváhala přečíst si, co řeší a s čím se setkávají špičky mezi terapeuty ve své praxi.
Na první dobrou mě do očí udeřily četné chyby a překlepy. Pokud si z toho chcete udělat drinking game, tak je to asi fajn, pokud však očekáváte nějaké kvalitnější a vzdělávací čtivo, katastrofální korektura do něj nepatří.
Vadil mi také styl, jakým byly rozhovory vedeny. Buď mi připadalo, že by téma mohlo jít více do hloubky a místo toho se jen plácá po povrchu, nebo paní autorky zabředly až tak moc do svých soukromých záležitostí, že jsem to vlastně vůbec nechtěla číst. V podstatě jsem se cítila, jako bych sledovala probíhající terapii někoho jiného.
Dalším zklamáním byl také tematický obsah knihy - myslela jsem, že terapeutickou praxi pojme trochu obšírněji, rozhovory se však striktně zaměřovaly na vztahy, ať už partnerské či rodičovské, což mě trochu zklamalo.
Sečteno podtrženo, dávám 2,5/5 a myslím si, že s tou nedotaženou korekturou je mé hodnocení ještě velmi benevolentní…

3 21.02.2023

Kniha Odbočka v lesích autorky Kateřiny Karolové je často přirovnávána ke Karikově Trhlině. Jakožto milovnice Trhliny mohu potvrdit, že pár společných prvků příběhy mají, Odbočka v lesích však rozhodně kvalit Trhliny nedosahuje :)
Kniha mě zaujala právě tímto přirovnáním a také příslibem děje odehrávajícího se v Beskydech. Byla jsem celkem zklamaná, když v knize o Beskydech nebyla téměř ani zmínka, do děje bychom si mohli dosadit v podstatě jakékoli české či zahraniční hory
Krom absence Beskyd mi vadili také hlavní hrdinové knihy. Parta přátel, která se kamarádí už od střední, pravidelně se vídají a jezdí spolu na dovolené, reálně však nemají vůbec nic společného, nemají se rádi, jeden závidí druhému a naprosto jsem nepochopila jejich dlouholetou soudržnost navzdory toxickým vztahům.
Co mě naopak bavilo byla atmosféra, kterou autorka dokázala i přes výtky uvedené výše navodit. Při čtení jsem se sama doma bála a se zatajeným dechem čekala, jak bude celá zápletka rozuzlena.
Finále mě nakonec celkem zklamalo; vysvětlení celé záležitosti mi přišlo těžko uvěřitelné a nějak moc rychlé.
Pokud bych měla příběh porovnat s již zmiňovaným Karikou - ten má děj i zápletku mnohem uvěřitelnější, neservíruje vám vše na stříbrném podnose (něco si třeba musíte i domyslet), jeho postavy jsou mnohem propracovanější a dokonce jim i fandíte (což se u Odbočky v lesích rozhodně tvrdit nedá).
Hodnotím 3/5, je to takový průměr, atmosféra dobrá, ale zbytek nepropracovaný.

5 20.01.2023

Komiksy nikdy nebyly tím typem knih, po kterých bych lačnila a vyhledávala je. Maus byl skvělý (druhá světová válka a Hitler, avšak z myšího prostředí), žádný další komiks mě pak ale bohužel nezaujal. To se ovšem změnilo s Trávou.
Miluju, jak dokážou komiksy zpracovat vážné téma, podat ho čtenáři prostřednictvím obrázků a díky tomu tak v krátké chvilce předat silný příběh a emoci, které byste v normální knize museli vnímat a zpracovávat mnohem déle.
Konkrétně Tráva přináší příběh korejské ženy Okson, která retrospektivně vypráví o svém nelehkém mládí. Narodila se v chudé rodině a jelikož její rodiče neměli dostatek peněz na uživení všech dětí, prodali Okson pěstounům. Zde se začal psát příběh dívky, která byla nevědomky prodána cizím lidem, využívána na těžké domácí práce a nakonec skončila jako sexuální otrokyně pro japonské vojáky. Toto nepříjemně šokující téma vyprávěné obrázky s minimem textu dostává, právě díky svému zpracování, úplně jiný rozměr.
Trávu doporučuji všem, kteří mají rádi silné příběhy. Kniha je bichle, ale nebojte, přečíst ji zvládnete za jeden den (to bohužel ale nemohu tvrdit o emocích, které ve vás kniha vyvolá a budete je pravděpodobně zpracovávat mnohem déle).
5/5

3 20.01.2023

Stehy. Útlá knížka, kterou budete mít přečtenou za jeden/dva večery. Zároveň ale knížka, která obsahuje zajímavý příběh, bude vás nutit přemýšlet a ponechá ve vás obrovský prostor pro představivost, přesně tak, jak to mám ráda.
Hlavní hrdinky jsou v knize dvě: Lucie - manželka a Anna - milenka. Ženy se jednoho dne setkají v butiku, obě moc dobře ví, s kým mají tu čest, zároveň však ani jedna z nich netuší, že jí ta druhá poznává. V kapitolách se prolínají pohledy obou žen, jak na současnou situaci střetu, tak i na historii jejich vztahu s tím stejným mužem.
Je to skvělé! Autorka bravurně dokázala vybalancovat obě postavy, rozumíte tak pocitům oběma žen, chápete jejich činy a chování.
Jak to celé dopadne už si přečtěte sami, předpokládám, že budete překvapeni :)
Za mě jednoznačné doporučení a 5/5.

4 20.01.2023

Malý život. Nezapomenutelná kniha. Mnozí ji řadí mezi to nejlepší, co kdy četli, a já mezi ně nově patřím.
Kniha sleduje příběh čtyř kamarádů žijících v New Yorku od jejich studentských let až do středního věku. Příběh začíná zlehka, říkáte si, že to bude fajn, asi občas smutné, nějaké ty lásky a hledání sebe sama. Ale to ještě zdaleka nevíte, co vás čeká.
Kniha je plná kontrastů - láska/nenávist, souznění/nedůvěra, závislost/odtažitost, bohatství/chudé poměry, radost/bolest, naděje/utrpení; takto bych mohla pokračovat dlouho. Autorka si se čtenářem pohrává, máte pocit, že už to snad ani nemůže být horší, a ono se to vždy pokazí o kus víc. Nádherná sonda do mysli a pocitů, do mezilidských vztahů.
Nečekejte žádný pozitivní závěr či myšlenku, která by vás nějak namotivovala. Snad jen - obklopujme se těmi, kteří nás milují, a važme si toho, co máme.
Nebudu zde zacházet do přílišných detailů, jen chci zdůraznit, že každá nahuštěná strana téhle 600 stránkové bichle za to stála.
Autorce má v tomto roce vyjít v českém překladu nová kniha a já se už nyní moc těším!
A samozřejmě - 5/5!

11 20.01.2023

Kdo knihy Caplinové znáte, stoprocentně víte, co máte očekávat. Schéma je stále stejné - ženská hrdinka, která se obvykle rozejde po dlouhém a nešťastném vztahu, odjede někam do zahraničí nebo do jiného města, tam začne pracovat a shodou okolností najde i novou lásku (většinou někoho, kdo jí během prvního setkání rozčiluje). Autorka se i v nové knize drží této konstrukce, ale pořád to funguje, pořád se na její knížky těším a jsou to fajn oddechovky. Musím ale říct, že Hrad ve Skotsku mi připadal trochu slabší - dala jsem mu 3/5. Stále u mě vede Čajovna v Tokiu.
Nicméně pokud budete mít náladu na fajn oddechovku s kapkou cestování a velkou dávkou romantiky, rozhodně neprohloupíte, když sáhnete po jakékoli knize Julie Caplin

1 20.01.2023

Tom Felton je britský herec, který ztvárnil roli Malfoye ve filmech o Harry Potterovi. Ve svých 35 letech vydal knihu vzpomínek týkajících se zejména období, kdy natáčel filmy z Bradavic, dotýká se zde však i raného dětství a toho, jak se vůbec k herectví dostal, či následných potíží s alkoholem, které nastaly poté, kdy se jako osobnost a herec proslavil.
Je to milé, velmi pokorné, vtipné, nostalgické. Tom bude dle všeho fajn chlápek, který si i přes veškerou svou slávu velmi dobře uvědomuje základní lidské hodnoty a z jeho slov je to znát.
Líbilo se mi to, dávám 4/5 a přimlouvala bych se za takové memoáry od všech hlavních protagonistů z filmů o Harry Potterovi :)

6 20.01.2023

Ostrov ztracených vzpomínek je kniha, jejíž anotace zní skvěle - obyvatelům záhadného ostrova čas od času zmizí nějaká věc z každodenního života a to způsobí, že na ni obyvatelé zapomenou. Na příklad růže - jednoho dne se ostrované probudí s podivným pocitem a když vyjdou ven ze svých bydlišť, vidí, že řeka je plná okvětních plátků růží. Ty postupně mizí a pokud má náhodou někdo růže doma, musí se jich zbavit. Následně většina obyvatel na danou věc úplně zapomene - téměř neví, že někdy existovala, nemohou si vybavit název oné věci a tím, že už ji ve svém životě nevídají, naučí se fungovat bez ní. Je zde však hrstka lidí, kteří nezapomínají. Ti se musí ukrývat před tajnou policií, která po těchto zvláštních případech pátrá a odváží je neznámo kam.
Ano, přesně tenhle popis mě nadchnul; mám moc ráda utopické romány a tahle zápletka zněla velice slibně. Kniha je navíc dílem japonské spisovatelky a pokud mě sledujete už delší dobu, možná víte, že japonskou či korejskou literaturu mám ve velké oblibě.
No, kniha mě bohužel trošku zklamala. Příběh si po celou dobu drží nádech tajemna, jelikož netušíme, co se vlastně děje, proč lidé zapomínají, věci mizí a ti, co si pamatují, musí utíkat. Čekala jsem nějaké šokující rozuzlení, to ale bohužel nepřišlo. Příběh popisuje zvláštní věci, místy jsem i přemýšlela, zda mi neunikla nějaká zásadní informace na začátku knihy, díky čemuž nechápu zbytek. Ale ne, nic mi neuniklo, ono to je prostě na čtenáři, jak příběh pochopí a jakou paralelu v něm spatří.
Jednoznačně bych vyzdvihla prvky magického realismu, který v knihách miluju, a zároveň lehkost a poetičnost, s jakou je kniha napsána. Zbytek trochu pokulhával, avšak musím uznat, že je kniha díky svému tématu velmi dobře zapamatovatelná.
Hodnotím proto 3/5.

1 20.01.2023

Pokud máte chuť na knížku, u které se zasmějete, zároveň to ale není takový ten prvoplánový, trapný humor, ba naopak, je inteligentní a často nutí k zamyšlení - Historky z Tinderu jsou jednoznačně to, po čem byste měli sáhnout. Obrovskou výhodou je, že jednotlivé příběhy jsou krátké a uzavřené, každý má však svou vlastní hloubku.
Já se u knih běžně nesměju, tuhle jsem ale četla při cestě ve vlaku v tichém kupé a musím říct, že jsem si nemohla vybrat méně vhodné místo ke čtení :)
Opravdu opravdu doporučuji, 5/5, tohle rozhodně stojí za přečtení a moc se těším na další autorčiny knihy.

4 20.01.2023

Jestli umí @nakladatelstvimetafora něco opravdu dobře, tak je to vydávat romantické příběhy o ženách, kterým se ze dne na den změní život, dostanou vyhazov v práci, rozejde se s nimi partner, zdědí záhadnou nemovitost nebo zkrátka jedou do zahraničí, kde je potká něco nečekaného. Tímhle popisem jsem v podstatě obsáhla sérii od Julie Caplin a krásně platí i pro knihu V jabloňovém sadu, kterou jsem před nedávnem dočetla.
Hlavní hrdinka Tess má úspěšnou kariéru ve velkoměstě, náhle se však dozví, že jí byl odkázán dům s obrovským sadem a krom toho má rodinu, o které doposud netušila. Tess odjede na venkov, aby dala nemovitost do pořádku a připravila ji k prodeji, postupně však začne objevovat rodinné vazby, o kterých neměla tušení a které ji donutí pohlédnout na život jinak.
Připadá mi, že podobnou recenzi jsem zde psala už několikrát, ony ty syžety romantických příběhů samozřejmě nejsou nevyčerpatelné, ovšem co mě překvapuje je fakt, že mě to bavilo :) Ač jsem věděla, jak to dopadne, ač mi to připadalo velmi podobné jako každá další romantická knížka od Metafory, u knížky jsem si odpočinula a dobře se u ní bavila, což je ostatně taky důležitá vlastnost knížek.
Tímto se vracím znovu na začátek své recenze a svého tvrzení o tom, že Metafora to s tímto typem knih opravdu umí a já se budu znovu a znovu ráda začítat do příběhů se silnou hlavní hrdinkou, které se ze dne na den změní život.
4/5

4 20.01.2023

Troufám si tvrdit, že válečných knih jsem četla mnoho. Některé ve mně zanechaly stopu, většinu jsem ale zdárně zapomněla (vychází jich tolik, že se snad ani zapamatovat nedají).
Na knihu od Davida Diopa ale rozhodně nezapomenu. Popisuje osud mladičkého senegalského vojáka, který bojuje na straně Francie v první světové válce. Celý děj je popisován očima vojáka, který právě v boji přišel o svého nejlepšího kamaráda a začíná se mstít. Jedná se o syrovou zpověď mladíka, který není schopen pochopit krutost války, ztrátu milované osoby, vyrovnat se se smrtí, kterou vidí všude kolem. Do těchto obrazů se prolínají vzpomínky na zážitky před válkou - tyto chlapecké vzpomínky ostře kontrastují s krutostí, která na ně náhle navázala bez předešlého upozornění. Popisy zraněných vojáků jsou dosti detailní, kniha není nic pro slabší povahy.
Od knihy rozhodně nečekejte barvitý děj, napětí či zápletky; jde o velmi emočně zabarvený monolog, jenž se odehrává v hlavě mladého Senegalce. Realita a snění se místy prolínají a je hlavně v rukou čtenáře, jak knihu pochopí a co si z ní odnese.
Hodnotím 4/5 a myslím, že se jedná o jednu z nejzajímavějších knih, jakou jsem v tomto roce měla v rukou.

1 20.01.2023

Heřmánkové údolí je knížka, kterou mohu s klidným svědomím doporučit všem. Nečekejte v ní nic extrémně napínavého či dechberoucího. Ba naopak. Tato knížka je krásná tím, že sleduje životní osud Anny, mladé dívky, manželky, matky, hrdinky. Anna si opakovaně procházela nelehkými životními situacemi, ale vše dokázala řešit s obdivuhodnou životní energií a odvahou.
Miluju tyhle knížky, které vás donutí přemýšlet nad životem, dokonce třeba i přehodnotit některé situace, o kterých jste si mysleli, že jsou těžké a nezvladatelné. V porovnání s osudy hlavní hrdinky se spousta z nich pravděpodobně bude zdát banálními.
Hodnotím 5/5 a přeji nám všem ženám (i mužům samozřejmě :D) stejnou sílu, odolnost a lásku, jakou měla Anna.

25 20.01.2023

Tahle detektivní série od Lisy Regan je prostě top. Směle mohu říci, že ze všech přečtených detektivek se vždy nejvíc těším právě na nový díl s detektivkou Josie Quinn. Ač se s ní osud nepáře, je to fakt sympatická hlavní postava. Jednotlivé díly série mají tak akorát všechno, co by správná detektivka měla mít - napětí, dynamiku, sympatické hlavní hrdiny, romantickou linku, zajímavé zápletky…
Pátý díl s názvem Pohřbené kosti opět nezklamal, obsahoval vše výše zmíněné a dostal ode mě 4/5. Nejvíc u mě pořád vede díl třetí s názvem Matčin hrob, ale série rozhodně nemá klesající tendenci, jak jsme běžně zvyklí.
Pokud vás Josie Quinn doposud míjela (o čemž tedy pochybuju, ale malá pravděpodobnost tu možná je), určitě se do ní pusťte, nebudete zklamaní.

4 23.11.2022

Znáte ten typ knížek, jejichž marketingová kampaň vyvolá mezi čtenáři senzaci, avšak samotná kniha za nic nestojí?
Podle mě tam spadá právě kniha Znamenitá mrtvola. Anotace slibná, nápad a zápletka super, ale samotné zpracování o ničem.
Příběh popisuje svět, ve kterém bylo zvířecí maso napadeno pro lidstvo smrtelným virem. Lidé proto začali chovat lidské samce a samice na porážku. V knize je velmi podrobně popsán celý systém chovu, jak se tyto chovné druhy množí, kde se uchovávají, jak se zabíjejí a zpracovávají… Rozhodně to není nic pro slabé povahy. No, ale to je tak veškeré pozitivum. Psychologie postav veškerá žádná, nejzajímavější pasáž knihy byla úplně přeskočena a ani nemluvím o otevřeném konci, který nechal opravdu velký prostor pro představivost.
Celkově pro mě tedy kniha byla zklamáním a 2/5 dávám za již zmíněný zajímavý nápad, ale to je bohužel vše..

2 23.11.2022

Obecně knihám z edice Sedmilásky moc neholduji. Pár jsem jich přečetla a nikterak mě nezaujaly. Ovšem kniha Počkám na tebe měla natolik zajímavou anotaci, že jsem si řekla “proč ne”.
Max a Cam jsou nerozluční přátelé, které k sobě přitahuje nejen kamarádství. Je mezi nimi silné pouto a vzájemná přitažlivost, oba se však bojí udělat další krok. Každý pro to má jiné důvody - Max je fešák, který pro pěknou dívku nemusí chodit daleko, jeho vztahy však nemají dlouhého trvání, proto má obavu, aby to stejně nedopadlo i s Cam. Ta se naopak bojí ztráty nejlepšího kamaráda a životní jistoty, kterou v Maxovi vidí. V knize sledujeme jejich přátelství - to, jak se vyvíjelo v minulosti a to, jak vypadá v současnosti. Vesměs ale převažuje děj minulý.
Anotace a tento zběžný popis zní fajn, ale když se dostaneme k samotnému jádru pudla, je tam dost věcí, které úplně nefungují. Třeba zaměření většiny děje na minulost. Určitě je fajn vědět, jak se dvojice dopracovala do fáze, v jaké jsou, ale úplně mi chyběl popis nějakého současného stavu, aktuálního vývoje - zde to prostě nabralo rychlý spád a bylo to. Stejně tak mi vadila plytkost obou postav a úplně nejvíc mě rozčilovaly anglicismy.
Za mě bohužel zklamání a tímto jsem si potvrdila, že tato edice romantických knížek bohužel není nic pro mě.

1 23.11.2022

Od autora Jérôma Loubryho u nás vyšly zatím tři knihy a já je četla všechny :) První z nich, Útočiště, byla skvělá. Pokud jste ji ještě nečetli, rozhodně vám ji doporučuji. Druhá kniha, Obr z mlhy, byla trochu zklamáním. Možná i proto, že autor ji reálně vydal ještě před Útočištěm, je to tedy úplně jiný styl, než který nás čtenáře zaujal právě u jeho první knihy vydané v Česku.
Do třetí knihy s názvem Krvavé stíny jsem se pochopitelně pouštěla s obavami: dostal se mi do rukou opět knižní skvost, jako tomu bylo u Útočiště, nebo nastane zklamáníčko? No a s radostí vám mohu oznámit, že první možnost je pravdivá!
Krvavé stíny nám představují vesnici Smrthora. Ta je sama o sobě zvláštní, vlastní ji totiž jeden bohatý muž, který se rozhodl pro tamní obyvatele vybudovat to nejlepší místo k životu. Když však jednotliví vesničané začnou postupně umírat, tušíme, že ono dokonalé místo zas tak dokonalé není. No, a realita je pak vlastně někde úplně jinde :D Pokud jste četli Útočiště, víte, že si autor umí se čtenáři krásně pohrávat. Ani Krvavé stíny nejsou výjimkou - do poslední kapitoly netušíte, co se to děje, závěrečný zlom je geniální, po dočtení ještě dlouho budete přemýšlet o tom, co jste to sakra právě zažili.
Geniální, doporučuji!

5 23.11.2022

Další z mých velkých knižních restů pokořen. Na Geniální přítelkyni jsem slyšela tolik chvály, že jsem ji prostě nemohla minout. Po jejím dočtení jsem zůstala trochu v rozpacích. Krásný příběh, to ano, ale čekala jsem pořád na nějaký ten moment, který mě nadchne, šokuje, překvapí… Až s odstupem jsem si začala uvědomovat opravdové kvality knížky. Cílem příběhu není dodat čtenáři napínavý příběh plný zápletek a rozuzlení; cílem je ukázat lásku mezi dvěma kamarádkami, která ne vždy je na první pohled zřejmá. Často ji doprovází závist, zloba, snaha překonat tu druhou, být lepší v tom, v čem ta druhá vyniká - a je to tak v pořádku.
Geniální přítelkyně bravurně vykresluje pocity a emoce mezi dvěma kamarádkami, Elenou a Lilou, jejichž přátelství obsahuje vše: vášeň, radost, závist, důvěru, lásku, a to vše odehrávající se v kulisách Neapole 50. let minulého století.
Pokud jste někdy zažili takové přátelství, jednoznačně se v knize najdete.
Příběh se mi moc líbil a jednoznačně se pustím i do dalších dílů :)
Dávám nakonec 4/5 kvůli těm prvotním rozpakům - uvidíme, zda už na další díly budu naladěna lépe :)

4 23.11.2022