Renatka11
komentáře u knih
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Krásný, silný, dojemný a uvěřitelný příběh o síle slov, jak těch vyřčených tak i těch, která si z různých důvodů necháváme pro sebe. Alenu Mornštajnovou obdivuju právě za její nádhernou práci se slovy a proto se také k jejím knížkám ráda vracím, jako teď k Tichým rokům.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Strašně intenzivní a uvěřitelné, to jsou asi nejsilnější pocity po dočtení. A taky moc dobré! A smutné! Občas jsem si připadala, jako bych byla na bitevním poli s Paulem a spolu s ním cítila všechen ten zmar, bolest a odevzdání i obavu z nemožnosti začlenit se do normálního života po válce. Remarquova vlastní zkušenost byla přímo hmatatelná. A přestože hrůzy války bez ní úplně pochopit nemůžu, nesmyslnost válek, zvlášť v souvislosti s probíhající zbytečnou valkou na Ukrajině, určitě ano. "...Proč? Proč se s tím už neskoncuje?..."
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Poetická, inspirativní a krásně graficky zpracovaná ekojednohubka. Moc se mi líbil libozvučny autorův styl psaní i myšlenka, že každý z nás může svým jednáním a přístupem ovlivnit další směrování naší planety.
Hana
Alena Mornštajnová
Jedna z mých nej knih, přečtená jedním dechem, a moje první od Mornštajnové. Úžasný čtenářský zážitek!
Den Trifidů
John Wyndham (p)
To bylo tak skvělé čtení! Zábavné, chytré, naprosto nepředvídatelné a přitom uvěřitelné! Jsem strašně ráda, že jsem se díky databázi dostala k další výborné knížce a stydím se, že jsem o ní do té doby neslyšela nebo si na to aspoň nevzpomínám. Přitom vznikla už v době narození mých rodičů. Doporučuju všema deseti a řadím k mým top čtenářským zážitkům.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Alenu Mornštajnovou mám moc ráda a k jejím knížkám se ráda vracím, abych si je znovu připomněla a prožila. Po přečtení Lesu v domě ale myslím, že k němu se už chtít vracet nebudu. Stejně jako u ostatních jejích příběhů je i tenhle výborně napsaný, hodně silný a bohužel i hodně uvěřitelný, ale kromě lítosti, smutku, nespravedlnosti a úzkosti jsem u tohohle pociťovala i velkou žaludeční nevolnost. Při besedě s autorkou v loňském roce, kdy už na této knize pracovala, říkala, že chtěla konečně napsat něco veselejšího, ale že to bohužel ani tentokrát nedopadne. A opravdu nedopadlo.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Po Hájíčkovi je Hanišová můj další letošní objev na domácí půdě. Také mě dostala hned od první stránky. Skoro od začátku ve mně přetrvával tísnivý pocit, ale od čtení se nešlo odtrhnout nebo na něj aspoň nemyslet. Sářina vnitřní prázdnota, beznaděj a bezmoc byly naprosto hmatatelné a pochopitelné. Strašně dobře odvyprávěné, silné a depresivní.
Zelená míle
Stephen King
Stephena Kinga jsem si oblíbila ne jako mistra hororu, ale pro skvělá filmová zpracování jeho románu Zelená míle a povídky Vykoupení z věznice Shawshank, k jejichž původním literárním verzím jsem se dostala až dodatečně.
Myslím, že oba filmy patří k nejlepším adaptacím vůbec.
Zelená míle byla převedena na plátno tak bravurně a věrně, že jsem i teď při jejím opakovaném čtení před očima stále viděla v Paulovi Edgecombovi skvělého Toma Hankse a v Johnovi Coffeym něžného obra Michaela Clarke Duncana a vše s nimi nanovo prožívala.
Příběh Paulovych vzpomínek na nezapomenutelný rok 1932 z drsného prostředí poslední míle je úžasně lidský a dojemný a já se budu k jeho románové i filmové verzi dál ráda vracet.
Tak zase někdy, Johne...
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Nádherné, citlivé, silné, smutné, plné života i zmaru, lásky i nenávisti, naplnění i prázdnoty. Tematicky tak podobné mým srdcovkám Haně a Zvuku slunečních hodin a přitom tak osobité a jiné. Zuzanin dech je opravdu trefný název úžasného příběhu, který mě naprosto dostal a který ve mně určitě bude ještě hodně dlouho doznívat.
Marťan
Andy Weir
Tak tohle mě opravdu hodně bavilo! Mark Watney je úžasně vtipný sympaťák, optimista a šikula, se kterým byla kolonizace Marsu radost. Při čtení jsem se často smála nebo aspoň usmívala a ani na chvilku se nenudila. Často vyzdvihuju u knížek uvěřitelnost příběhu, ale tady jsem ji vůbec neřešila a jen se skvěle bavila.
"Jak se to může podepsat na lidské psychice?... Zajímalo by mě, co se mu právě teď honí hlavou.
Denikový záznam sol 61: Jak může Aquaman ovládat velryby? Jsou to přece savci! Nedává to smysl." :)))
Farma zvířat
George Orwell (p)
Tak na tohle opravdu jen tak nezapomenu! Kromě toho, že jde o úžasně, až děsivě, nadčasové a neuvěřitelně poutavě napsané dílko, pro mě zůstane nezapomenutelné i to, ze jsme si ho s dcerou během dneška vzajemne předčítaly a měly z toho tak vlastně audioknihu. A bylo to hrozně fajn. :)
Hrdý Budžes
Irena Dousková
Helenku Součkovou mám ráda jak v knižní podobě tak v podání skvělé Báry Hrzánové na divadle. Irena Dousková dokázala podat svět očima malé holčičky v době normalizace naprosto přesvědčivě a úžasně vtipně. Helenčina bezprostřednost a naivita, ale i její dobrota a odhodlání vytrvat jako Hrdý Budžes mě dokážou vždycky spolehlivě pobavit a rozesmát. A taková nemilá věc se mi čas od času taky stane. :D
1984
George Orwell (p)
Na tenhle kultovní román jsem se dlouho chystala a těšila a, přestože jsem měla poměrně jasnou představu, co mě čeká, i tak mě hodně překvapil. Tísnivý pocit beznaděje, jen s minimálními záblesky naděje, nejprve pozvolna, ale později čím dál děsivěji a šíleněji, i když stále věrohodně, gradoval. Neumím si představit číst tuhle knížku v době, kdy jsme v něčem podobném žili, a jsem vážně ráda, že už ji mám za sebou. Před panem Orwellem smekám, ale po dočtení snad nejdepresivnějšího příběhu, který znám, si ráda dám něco veselejšího.
Maminka
Jaroslav Seifert
Krásné! Moje nejoblíbenější jsou Vějíř, který jsem se učila do školy před spoustou let já, a Tatinkova dýmka, kterou se před pár měsíci učil můj syn. Nádherná je i Ukolébavka, u které mi bylo líto, že jsem ji neznala, když byly děti malé.
Kde zpívají raci
Delia Owens
(SPOILER) Po pár nedávných zklamáních z knížek označených jako bestsellery jsem byla předem trochu skeptická, ale u zpívajících raků byly moje obavy zbytečné. Knížka je krásně a citlivě napsaná a má originální poetický příběh z úžasného prostředí. Přitom ale působí celkem reálně, stejně jako jeho zajímavá hlavní hrdinka Kya. Tu jsem si téměř okamžitě oblíbila a v průběhu čtení ji měla často chuť obejmout a ubezpečit, že máma se určitě vrátí. 4,5*
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Před začátkem čtení jsem o Harper Lee nevěděla nic a o knížce jen to, že je v databázi výborně hodnocena a že ve stejnojmenném filmu exceloval Gregory Peck.
Teď uz vím, že autorka čerpala ze svého dětství a předlohou jejího knižního kamaráda Dilla byl její skutečný kamarád a můj oblíbený autor Truman Capote. A také mohu potvrdit, že knížka je opravdu kouzelná, dětský milá, vtipná, něžná a upřímná, jako by ji vážně napsala malá holka. A film, ač černobílý, zaujal dokonce i moje děti, zatímco u mě i tentokrát zvítězila knižní předloha.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Z Kytice mám z dětství zažitou hlavně Polednici ze školy a Štědrý večer z domova z Vánoc. O něco míň pak balady Kytici, Poklad, Zlatý kolovrat, Vodníka a Svatební košili. Ostatní jsem si až dodnes, kdy jsem se ke Kyticí vrátila v jejím komiksovém vydání, skoro nepamatovala. Jen na to, že i pocit z nich byl většinou něčím děsivý nebo aspoň znepokojivý. A jsem přesvědčená, že v době svého vzniku musela Kytice působit ještě mnohem děsivěji. Moje oblíbené básně jsou nejkratší Kytice a jedna z mála se šťastným koncem - Poklad.
Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Moje první setkání se Simmelem prostřednictvím Olivera proběhlo v prváku na lyžáku a dodnes si pamatuju, jak strašně mě vzalo. Později jsem od Simmela přečetla skoro všechno a skoro ze všeho byla nadšená, ale tomu silnému dojmu z Lásky se úplně nevyrovnalo nic.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Dva krásné příběhy z těžké doby, o lásce, talentu, naději a odvaze, hodně zajímavě časově poskládané a postupně do sebe zapadající, stejně dokonale jako hlavolamy otce Marie-Laury. Spolu s ní jsem doufala a cítila vůní a doteky moře v Saint Malo, zatímco spolu s Wernerem jsem se nadchla pro vědu a nesouhlasně přihlížela zbytečným krutostem války.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Zajímavý příběh o neuvěřitelně silné a odvážné ženě, která se uměla postavit k jakekoliv situaci a zvládnout téměř nemožné. Opravdu hodně inspirativní a obdivuhodné!