Radovan_R komentáře u knih
Nástroje smrti jsem četl kdysi dávno, na Pekelné stroje jsem narazil mnohem později. Po dlouhém odkládání na ně konečně došlo. Děj i postavy jsou od začátku povědomé, takže čtenář Nástrojů se cítí jako doma. Poněkud překvapuje důvěřivost lovců, ale bez toho by asi nebylo brzo o čem psát. Takhle se můžu těšit na další díly a možná si zopakuju i Nástroje.
Zrovna koukám na Burtonovu filmovou adaptaci a tak jsem si vzpoměl, že jsem knihu četl před nějakým časem, ač dávno nejsem dítě. Přesto se mil líbila, zejména šílená slovíčka a obraty, zde si Carroll podává ruku třeba s Morgensternem.
Velmi dobrá kniha, četl jsem jedním dechem. Některé věci mohly být vysvětleny hlouběji, třeba kde se vzali divocí křídaci a proč vlastně útočí na lidi, ale to není až tak podstatné. Víc mi vadil podivný závěr, ale budiž. Žánr je trochu nezařaditelný - něco mezi detektivkou, příručkou geometrie a fantasy, každopádně námět je neotřelý a za sebe můžu jen doporučit.
Ještě si lámu hlavu, proč se kniha jmenuje Ritmatik, když pojednává o neritmatikovi, ale to jen tak na okraj. Kdyby se ritmatika trochu domyslela, asi by z toho mohla vzniknout zajímavá počítačová hra.
Upřímně řečeno, číst tuto knihu bylo těžké. Přišla mi poněkud depresivní - ta spousta nespravedlnosti vůči Morrigan se mi vůbec nelíbila. Dětem bych to asi nedoporučil, i když jako příprava na život by se hodila. Další díly vynechám.
Kniha mě nijak nenadchla - inspirace Harry Potterem tam vidět je, ale oproti HP mě nijak nezaujala. Možná bude druhý díl lepší, nakouknout do něj asi zkusím.
Tento díl je poněkud stravitelnější než první. Poměr sil se obrací a dějí se věci, že až přechází zrak. Jedovatá královna, to je fakt síla. Úplně jsem zvědavý, jak se z toho autorka vymotá a to ještě třetí díl není poslední.
Zdá se mi, že první díl byl lepší, ale i tento má spád a pořád se něco děje. Rady od neznámého hlasu mi tam moc nepasují, ale budiž. Střih na konci mě nepotěšil, holt má to i další díly, snad se mi podaří je sehnat. Ale ty překlepy a gramatické chyby fakt mohli vychytat, to je hrůza.
Velmi slušná kniha, neotřelý námět, čte se to jedním dechem, zvlášť ke konci. Závěr je otevřený, takže nezbývá, než si sehnat další díl.
Jen mě překvapuje, že české vydání je za originálem opožděné o tolik let.
Ze začátku kniha vypadala zajímavě, taková skoro detektivka, ale postupně to bylo čím dál víc depresivní. Jako rodič dvou pubertálních mimozemšťanek jsem si to chtěl přečíst, ale jsem rád, že je to za mnou.
V létě jsem ze studijních důvodů zhlédl film (a pak ještě jednou, ať si to správně vychutnám) a jelikož byl natočen podle knihy, tak ze zvědavosti jsem si ji přečetl.
S překvapením musím konstatovat, že nastal řídký jev, kdy film je výrazně lepší než knižní předloha. Kniha mi přišla nezábavná, příběh proti filmu mnohem jednodušší, rodiče normálnější a úplně tu chyběl Hubert (i když mezi obrázky z filmu se objevil). Děj se zhruba shoduje, ale ve filmu je toho prostě víc a víc to baví. Jděte radši na něj.
Normálně básničky nemusím, ale v létě jsem byl na koncertě Stromboli, což mi připomnělo, že pár jejich skladeb má text právě od Morgensterna - a tak mě popadla chuť přečíst si i nějaké další.
Docela pěkná knížka, texty nijak nesmyslné, jen neobvyklé - pro příznivce hrátek se slovy paráda.
Začátek knihy vypadal zajímavě a slibně, jakmile ale došlo na soutěž o post králova bojovníka, celé to ztratilo glanc a číst dál bylo těžší a těžší. Asi nejsem cílová skupina pro tuhle knihu, další díly série nejspíš číst nebudu.
Tento díl je z celé série nejslabší, ztrácí to šťávu a konec nastane tak rychle, jakoby to autor už chtěl mít co nejdřív z krku a navíc je jaksi otevřený. Jako celek trilogie není špatná, i když důvod, proč se mluví o vlčici je do poslední chvíle nejasný, ale ten konec k tomu vůbec nepasuje.
Moc pěkná knížka o kocourovi, snad ještě lepší než Kocour Bob.
Některé části mi tam tak úplně nepasovaly - ty, kde autorka píše o sobě nebo o městě, ale na druhou stranu vyplnit celou knihu jen tím, co se týká jen kocoura, to by asi bylo trochu málo.
Naprosto chápu, že se na něj jezdili kouknout lidé i z velké dálky. Být to někde u nás, nejspíš bych sešel taky podívat.
To odkazované video na Youtube je fajn, je vidět, že to byl pořádný macek, zatímco na obálce knihy vypadá jako malé kotě.
Konečně to spolu s prvním dílem začíná dávat smysl, i když nějaké věci by stálo za to vysvětlit. Ale čte se to docela dobře, jen kdyby se nepřepínalo na paralelní děje, to mě fakt zlobí.
Konec opět nedopovězený, teď už se prostě celá série musí dočíst až do konce.
Začátek knihy byl notně rozvláčný a nudný, postupně se to naštěstí zlepšilo. Dost mi vadilo několik dějových linií, naštěstí odskoky z hlavního příběhu nejsou moc dlouhé. Čemu má sloužit příběh vlčice je nejasné, zřejmě je to návnada na další díl, což podporuje i nejasný konec. No, asi do toho půjdu.
Dost slušná kniha, zvlášť v porovnání třeba s Dračím městem. Místy to trošku připomíná Sněhurku bez trpaslíků, ale celkově jsem spokojen - draci, souboj čarodějek, souboj dobra a zla, nechybí mi nic.
Velmi dobrá sbírka fejetonů ze života. Řada myšlenek by se dala tesat do kamene, nebo aspoň připíchnout na nástěnku.
No, tenhle díl mě vůbec neuchvátil, na můj vkus se toho dělo docela málo. Dvě dějové linie mi působily infarktové stavy - něco se začne dít a střih, jdeme jinam. Takovéhle knihy nemám rád a v nejhorším přeskakuju kapitoly, ať to nezdržuje.
Nicméně nějaká pozitiva by se našla - třeba ten strašidelný výtah, to až běhá mráz po zádech. A samozřejmě kvalitní hlášky, třeba:
Kluk napřáhl ruku k Tisícihlavému, jehož chapadla už sahala do výšku věžáku a odstřikoval z nich šedý sliz a pronesl: "Majoránka"!
Z nebe dopadla obří noha v tenisce a z Tisícihlavého vystříkl černý maz.
"Trochu montypythonovské," řekl Felix, "ale jinak dobrý".
nebo:
Prostě, pokud nenajdeme mrtvolu, máme někoho zabít?
Docela slušně napsaná kniha, místy jsem se pobavil. Tenhle klub by se hodil i u nás - ani ne tak po narození dětí, jako spíš teď, když přicházejí do puberty.