Alenka v kraji divů… a za zrcadlem
Lewis Carroll (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/98_/9864/bmid_alenka-v-kraji-divu-a-za-zrcadlem-HT5-9864.png
4
1217
218
Obsahuje Alenka v kraji divů, Za zrcadlem a s čím se tam Alenka setkala. Alenka v říši divů je dílo anglického matematika a logika Lewise Carrolla, který ji údajně napsal pro malou holčičku Alici Liddellovou. Dílu se dostalo vědecké interpretace a bylo označeno za mimořádné. Sama hlavní postava, neustále ohromená Alenka v bezděčných reakcích na imaginativní svět plný podivuhodných věcí a událostí, Carrollův um logicky svázat absurdum světa v celé šíři a líčená přirozenost i znalost dětského chování, zaručili dílu světové uznání a přerod v klasiku.... celý text
Literatura světová , Fantasy , Pro děti a mládež
Vydáno: 2007 , Levné knihy
Originální název:
Alice's Adventures in Wonderland - Through the Looking-Glass , 1865
více info...
Přidat komentář
Myslela jsem si, že s Alenkou nemůžu šlápnout vedle, protože filmovou verzi této pohádky miluju, ale očividně jsem se spletla. Knižní verze se mi ukrutně vlekla, vůbec mě nebavila a do čtení jsem se musela vyloženě nutit. Docela zklamáníčko.
Fantastickému kolu s #klasikomilove aktuálně nejsem schopna věnovat moc času, ale vyšetřila jsem si ho aspoň na jednu knihu. A abych si to aspoň maličko ztížila, rozhodla jsem si dát něco v originálu. Volba padla nakonec na Alenku v říši divů, kterou jsem četla naposledy před mnoha a mnoha lety a obávám se, že navíc v nějaké kratší a převyprávěné verzi, později jsem si ji pak dala i jako komiks s ilustracemi odpovídajícími disneyovskému zpracování. A vždycky jsem ji měla ráda, proč si tedy nedat opakování?
Pamatuji si ji jako zábavný příběh, při kterém jsem si říkávala, jak je ta Alenka hloupoučká. Jako dospělá jsem více než zábavný příběh četla cosi potrhlého, ale zároveň jsem si dost užívala tu spoustu jazykových hříček (což si z dětství nevybavuji, možná jde o specifikum originálu?). Alenka se mi ale zdála pořád docela přitroublá a občas dokonce nesnesitelně sebestředná. Nejvíc ze všeho jsem ale úpěla na Carrollovými básnickými pokusy, které byly pro mě 1) kostrbaté, 2) hůře srozumitelné, když nejsem rodilá mluvčí.
Tohle britské vydání bylo nezkrácené a zahrnovalo i Alenku za zrcadlem a dále Phantasmagoria, A Sea Dirge, Poeta Fit, Non Nascitur, The Hunting of the Snark (Lovení Snárka) a A Tangled Tale (Zamotaný příběh). Vše jsem zdolala, byť při rýmech jsem pekelně trpěla =D
Musím se ale přiznat, že jsem teprve letos zjistila, že Lewis Carroll není autorovo pravé jméno =X Z hodin češtiny a literatury si vybavím spoustu skutečných za pseudonymy autorů českých i zahraničních, ale Charlese Lutwidge Dodgsona si mezi nimi rozhodně nevybavuji!
Fascinující, jak rozporuplná kniha to je. Tolik pětihvězdičkových hodnocení a na druhou stranu tolik nízkých hodnocení s dovětkem Nepochopil/a jsem, nerozumím...Já Alenku miluju a doufám, že ji jednou stejně jako já, budou milovat i moje děti.
Timesy prý označily Alenku za "skvělý nesmysl" a myslím, že se nechtěně trefily. Na Alence jsem vyrostla a je zajímavé porovnat dospělé vnímání s dětským. Zjistila jsem, že Tlachapouda pořád umím zpaměti, že Tydliták a Tydlitek jsou hvězdy na poli filozofie i logiky a že nejlepší postava mezi všemi těmi potrhlíky je pořád kočka Šklíba. A stále netuším, proč je havran jako psací stůl, proč Zajíc Březňák a Švec nacpali plcha do čajové konvice a proč jsou morčata likvidována. A říkám si, pokud si člověk tyhle otázky klade i v dospělosti, uchoval si něco z dětského myšlení a pohledu na svět a proti tomu nic nemám. Naopak. ;)
Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.
Alenka je pro mě takovou rozporuplnou knihou. Jednak se na tom podepsala redakce Albatrosu, u které začínám mít pocit, že v ní pracují jen samí diletantští analfabeti. Vím, že jsem četl starší vydání, ale pokud se podívám na knihu z osmdesátek, z 00's a z poslední dekády, a stále vidím stejné překladatelské a korekturní překlepy a přešlapy, zůstává mi rozum stát. Když se v textu vyskytne postava Mad Hattera, nerozumím tomu, proč je přejmenován na Ševce. On je to totiž (Bláznivý) Kloboučník (Jakože ten, co dělá klobouky, chápeme, drahý Albatrose?) z nějakého důvodu. Jenže to by chtělo větší redakční práci a hlavně snahu. Ono chtít je někdy těžce dosažitelné oproti nemusím.
Druhý můj problém je rozporuplnost, kterou ve mně vyvolává porovnání prvního a druhého dílu. První je konzistentní, s plynulým posunem ve scénách, sice bláznivých ale stále částečně smysluplným konverzacích a obrazech. Ve druhém dílu se Dodgoson buď zbláznil, nebo nad ním zvítězila touha o napsání pokračování nad autorskou vyčerpaností. Nemohu si pomoct, ale druhý díl na mě až na pár dialogů (Vidím Nikoho apod.) působí jako lehce retardovaný sourozenec, kterého s sebou první díl povinně vede za ruku, i když nechce.
Vším zmíněným si však nechci nechat kazit dojem, který ve mně některé pasáže zanechaly, neb jsou úžasné na interpretaci a moc mě mrzí, že jsem se k Alence nedostal ve svých dětských/dospívajících letech, protože tenhle surrealisticky drogový nonsensový trip by mě pravděpodobně zcela uchvátil. Takhle mi na tváři vykouzlí jen lehký úsměv nad neskutečně ofenzivním Alenčiným přístupem a krutostí, připomene mi skvělou absurditu našeho světa a poskytne mi skvělý argument k pivu, proč nekupuju knihy od některých nakladatelství a sítí knihkupectví.
"Jsme pány my, nebo slova? Bez slov není komunikace. Bez nás není poezie."
Normálně se považuji za člověka, který naprosto miluje veškeré odlišující se a podivné věci, ale Alenka v knižní podobě u mě nezabodovala. Burtonovu filmovou verzi mám v oblibě a velmi se mi líbí, jak s tématikou Říše divů pracují komiksy od DC, ale původní dílo mi přijde jako náhodný generátor slov, kde nemůžeme vysledovat ani funkční dějovou linku. Hra se slovy je za mě v pořádku, ale jinak je pro mě dílo neuchopitelné. Jistě můžeme říct, že to vlastně i věrohodně reprezentuje sny, které jsou také proměnlivé a přelévají se z jednoho nonsensu do druhého, ale i ty kolikrát dávají daleko větší smysl... tedy alespoň ty moje.
Po dlhej dobe som sa uniesol do detskej fantázie, a detských čias.
A zistil aký sú dospeláci detskými očami.
A l e n k a v k r a j i d i v ů - chvíli to trvá, než se člověk dostane do modu surreálného světa, do něhož se padá králičí děrou. Ohromný jazykový humor, bizarní nápady, ohromný vnitřní komentář Alenčin, postavy karikující lidskou hloupost - a to vše v 60. letech 19. století ve viktoriánské Anglii. Nevím, nevím, zda bych to strávil jako dítě. Naštěstí jsem si to nechal na věk po šedesátce.
A z a z r c a d l e m - nejhezčí je Tlachapoud. A pak - vlastně nevím. Velká imaginace, cosi se vynořuje z podvědomí. Jenže - co to je? Švankmajer se inspiroval první knihou - a asi věděl proč.
Alenku jsem v minulosti několikrát nedočetl, asi proto, že jsem se v tom fantastickém, snovém a hravém světě snažil najít nějaký význam nebo logiku.
Připadá mi,jakoby byl opakem přesného a logického světa matematiky, který Lewis vyučoval,a domnívám se, že byl stvořen jako protiklad, kde není jisté a logické vůbec nic.
Tak jako ve snu,kde je možné úplně vše.
S Alenkou v říši divů a za zrcadlem jsem strávil zábavné, nesmyslné a fantastické chvíle.
Dokážu si představit, co se ostatním na této knize líbí. Já jsem asi naladěna na jinou vlnu. Přišlo mi to jako mišmaš bez spojitostí, nebavilo mě to. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, vracet se k ní nebudu. Slabší průměr 2,5/5*.
Tahle knížka je potrhlé mistrovské dílo, které se dá popsat jinak, než fascinující cesta beze smyslu skrz říši snů s nádechem halucinogenů, ale i tak u této verze zůstaneme, protože tak jsem knihu právě teď popsala já. Je sporné, jestli za vytvořením tohoto díla stojí drogy, mentální porucha, příliš velká fantazie nebo všechno dohromady, takže se teď tímto nebudu zaobírat, ale dovětek o autorovi na konci mého vydání knihy mě docela popudil. Nevím, přijde mi docela zvrácené, že tam píšou o jeho zálibě v kamarádství s malými holčičkami a jejich fotografování a nepodávají to tím tónem, kterým by to mělo být napsáno – že je to alarmující. Tak či onak, je všem jasné, že Lewis Carroll pedofilem byl, a díky/kvůli jeho obsesi s malou Alice teď máme v rukou pohádku, která nadchne každé dítě. Je to příběh plný barev, bizarních bytostí a nepochopitelných událostí, který je radost číst, když nepřemýšlíme nad tím, proč vlastně tohle dílo vzniklo.
Málo platné, tady jsme všichni potrhlí...
Nádherná obálka a ilustrace nového vydání z roku 2022 byl důvod, proč jsem se konečně rozhodla napravit svůj knižní rest a přečíst si tuhle knihu... Ten druhý je retelling této knihy Bez srdce, který mi před časem srdce ukradl - a já jsem chtěla poznat svět, odkud pochází Srdcová královna...
"Tak a teď jsme se navzájem spatřili," řekl Jednorožec. "Když ty uvěříš ve mně, já uvěřím v tebe."
A o tom to je. Věřit. Snít. Milovat nesmysly. Přestat růst. Nikdy nezestárnout.
Pokud čekáte smysluplný příběh, nenajdete ho. Autor stvořil svět plný absurdit, snový, bláznivý, postrádající smysl, kde nic nezačíná a nic nekončí, zabydlený spoustou bizarních postaviček.
...je těžké domlouvání s někým, kdo mele pořád stejnou...
Je to fantaskní, originální, plné skrytých životních mouder i ironie. Je to úlet, který vás buď znechutí nebo nadchne. Já jsem se začala bavit až v druhé polovině, a teprve potom mi došla genialita autora. Fičel na něčem? Možná. A možná, že vůbec ne.
Co na tom, kde mám tělo? Duch se tím nedá vyrušit.
Vlasy padají jen proto, že visí dolů - nahoru nic nepadá...
Spousta slovních hříček, skrytý humor, čistota a krása dětské duše. Dokud dokážeme snít, tedy jsme nezemřeli...
Jestli se mi to líbilo? Zatím jsem se nerozhodla. Ale ten svět je krásně ujetý - a to se mi líbí. A já jsem nikdy nevěřila na lásku na první pohled ;) Ta vzniká až tou každodenní všedností, všemi těmi nedokonalými vlastnostmi, kterým začínáme propadat, nenápadně, kousek po kousku, až jsme zcela lapeni...
...v nemožnosti se věřit nedá
Myslíte?
Tak tohle je moje nová srdcovka! Naprosto boží svět plný imaginace, hádanek a bytostí, která jsou při nejmenším podezřelá a dost často nepříjemná a neomalená, ale nakonec se vždy umírní.
Více se mi líbil kraj divů, ale za zrcadlem to bylo zase nápaditější.
Rozhodně doporučuji pro všechny, kteří nejsou přízemní a mají hlavu spíše v oblacích, než na zemi. Já byla ve svém živlu.
Rozhodně jedna z nejzajímavějších knih, které jsem kdy četl. Četl jsem anglicky v originále a i když jsem se musel místy vracet, jelikož jsem se začínal ztrácet, tak je to opravdu výborná kniha. Rozhodně obdivuji představivost Lewise Carrolla, ať už v díle Alice's Adventures in Wonderland nebo Through the Looking-Glass. Skvělým doplňkem díla pak jsou ilustrované obrázky přímo od autora a básničky plné geniálních slovních hříček. Rozhodně doporučuji pro každého, rozhodně bych na to nepohlížel pouze jako literaturu pro děti. (Film jsem neviděl a nijak jej vidět ani neplánuji.)
Velice zvláštní dílo. Snové, bláznivé asociace, nesourodé kapitoly, roztodivní tvorové a především všudypřítomná absurdita. Výstižněji tuto knihu nepopíšu.
Každopádně nemůžu Carrollovi upřít originalitu a "smysl pro nesmysl." :)) Možná za toto hodnocení může mé vysoké očekávání v důsledku zhlédnutí filmu, který mi naprosto učaroval, ale chyběla mi zde souvislejší dějová linie. Nebýt toho, hodnotila bych více hvězdami. Ale i tak to byla zajímavá zkušenost.
Velmi, velmi ujetá pohádka, která rozděluje lidstvo na 3. Části,
Ti co, ji ještě nečetli, ti to co ji milují a ti co ji nesnáší...a Já patřím do té poslední skupiny. :)
Štítky knihy
pro děti zfilmováno sny nonsensy rozhlasové zpracování pro děti od 6 let fantaskní viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
| 2007 |  Alenka v kraji divů… a za zrcadlem |
| 2010 | Alenka v říši divů / Alice in Wonderland |
| 2008 |  Lovení Snárka |
| 2009 | Zamotaný příběh |
| 1996 | Sylvie a Bruno |
Kniha Alenka v kraji divů… a za zrcadlem je v
| Právě čtených | 45x |
| Přečtených | 1 938x |
| Čtenářské výzvě | 347x |
| Doporučených | 104x |
| Knihotéce | 677x |
| Chystám se číst | 475x |
| Chci si koupit | 138x |
| dalších seznamech | 41x |
Nuda, přečteno jen díky výzvě.