poiu komentáře u knih

„Protože minulost není nikdy mrtvá, není dokonce ani minulostí – jak jsem často citoval Williama Faulknera. Myslel jsem tím, že každičká věc, kterou člověk prožije, je v něm neustále přítomna. Každý prožitek ovlivnil každou naši volbu – a pokud se jednalo o traumatické prožitky, pak minulost pohltila téměř celou přítomnost.“
(Str. 321)

3 10.02.2017

Skvost mezi detektivkami. Deset lidí na ostrově odříznutých od zbytku světa a vraždící šílenec ukrytý někde na ostrově. Výborně vykreslené charaktery postav, proměna jejich myšlení, vzájemné obviňování a nedůvěra, strach. Vrahem může být kdokoli a kdo to je ve skutečnosti, se dozvíme až na posledních stranách. O téhle knize budete přemýšlet, i když ji zrovna nebudete číst.....

Pecka. :-)

11 07.12.2016

Taková milá moderní pohádka se zajímavými, přirozenými postavami... Líza i Bulík mě oba bavili a myslím, že pro děti fakt super čtení. :-)

09.11.2016

80. nejhůře hodnocená kniha? To snad nee, říkala jsem si po prvních několika stech stranách, vždyť je to zajímavě (a snad i pravdivě) popsaná práce švédské policie.... Ale potom už jsem se začínala ztrácet v jednotlivých dějových linkách a děj pro mě byl stále nepřehlednější... Rozhodně to není typická severská detektivka (obecně asi ne detektivka), spíš náhled do politických reálií a policejního zákulisí ve Švédsku a taky jedna z možných variant vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho v roce 1986.

A když se na to budeme dívat ne jako na detektivku, ale jako na political fiction (?), tak je to fakt dobrá knížka. :-)

17.10.2016

Nejdříve jsem chtěla napsat, že hlavní hrdina Frank je sebestředný a sobecký nýmand, kterého nezajímá nic kromě sebe samého a baví ho se neustále navážet do vlastní ženy, April je zase nesamostatná, povýšená a manipulativní....

Pak jsem nad tím ale několik dnů přemýšlela a napadlo mě, že oba jsou jen hrozně nešťastní v situaci, ve které se nechtěně ocitli - že jim asi nevyhovuje takový ten zářivý život na předměstí v Americe v 50. letech..... Že jim ale společenská situace nedovolí vyskočit ze zaběhnutých kolejí a proto se jen trápí a hledají různé úniky ze svého uzavřeného světa..... SPOILER ...... Frank pomocí nevěry se sekretářkou ve firmě a April zřejmě pomocí vyvolaného potratu??

Je mi z toho docela smutno.......

"........... "Tak a teď poslouchej," řekl a kroužil kolem ní v obývacím pokoji s rozhodnými dlouhými kroky. "Odlož na chvíli ten zatracenej hadr a poslouchej. Poslouchej mě. Především, ty víš zatraceně dobře, že mě miluješ."

2 04.10.2016

Polednice se mi četla moc příjemně... Bavili mě oba hlavní hrdinové i samotný příběh... Trochu psycho je vsuvka Marty, to je opravdu tragický životní příběh a smůla na lidi...

Váhám mezi 3 a 4 *. U mě dobrý. :-)

3 07.09.2016

Adinu jsem přečetla téměř jedním dechem. Kniha je napsaná čtivým jazykem a sebeironickým pohledem na sebe sama, je plná přiznání a chyb, ale i krásných okamžiků, které krásná prvorepubliková šarmantní Adina zažila. Rozhodně to stálo za přečtení, ale v její kůži bych nechtěla být ani za nic....

6 30.08.2016

Výborně napsaný příběh zasazený do padesátých let s jednou navazující současnou linkou. Obě časové roviny z padesátých let perfektně vystihují tehdejší atmosféru ve společnosti: strach, udavačství, zatýkání, vězení, potrestání viníků i nevinných, "dobrovolné" vstupy do kolchozu, konfiskace majetku......

Moc se mi líbilo pojetí příběhu z několika úhlů pohledu - Pták, Melichárek, kněz Jonáš, Dítě, Helena Felbabová... Popsané pocity a motivace každého z nich..... Opravdu dobré... Akorát mi trochu neseděla ta současná linka - víc mě bavily obě dvě linky historické - ty byly opravdu boží (= výborně napsané :-)

"Ves si oddechla. Žádná utržená fuchtle už nebude lidi rozeštvávat, ničit a popouzet. Místní hrozba je pryč, na druhou stranu se přiblížilo něco děsivějšího. A že vzdálenějšího? Co znamená dálka pro neštěstí, které má opravdu přijít?
(...)
Smrk dobře ví, že jednou kulkou a jedním provazem tohle neskončí, za katr pomaže nejen vrah, ale i ti, co něco měli, ti, kteří se nedali, kdo se namane.... Lidi, co se znali od kolíbky, po sobě začali koukat po očku, kterej z nich má v tom mordu prsty? Nikdo nevěděl. Zato všichni vědí, proč to ten chlap vyved."

3 11.08.2016

Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami..... Velmi slibný a zajímavý začátek, hledání ztraceného schizofrenií nemocného puberťáka, který možná má a možná nemá sklony k násilí...

_______________SPOILER????____________________________________
Jeho setkání s dívkou, kterou shodil do vlakového kolejiště.... Vyšinutá matka.... Značně neprofesionální přístup pátrajícího policisty...

Ale konec? Hm, nic moc.... Spíš teda nic.... Ale škoda, mohlo se to pěkně rozvinout... Asi by mi tam líp sedělo, kdyby třeba někoho zbil, hodil do kolejiště nebo tak... Na mě moc otevřený konec... Nevím, možná tomu jen nerozumím.

30.06.2016

Takové nenáročné milé počtení..... Opravdu spíš love story než nějaký krimi thriller....... Ale tak proč ne, nemusí všude byt "krve po kolena" ...... :o)

25.05.2016

Musím říct, že se mi třetí díl Robertových dobrodružství četl velmi lehce a bavilo mě střídání pasáží o jednotlivých postavách...Přečetla jsem to za pár dní....

Ale: Z celé trilogie mi ale tento díl připadá nejslabší -- možná proto, že mi samotný příběh nic moc neříká a ani mě ta historická zápletka nebavila tolik jako Šifra nebo Andělé a Démoni.

Prostě duchovní nauky a síly myšlenek a ezoterie nejsou můj šálek kakaa. :-)

20.04.2016

"Nemusím snad říkat, že náhody a překvapení jsou při našich volbách - jako při všem - vyloučeny. Volby mají především význam symbolický: připomenout, že tvoříme jediný mohutný organismus o milionech buněk, že - mám-li mluvit slovy evangelia starověkých lidí - jsme jedinou církví. Poněvadž dějiny Jednotného státu neznají případ, že by si třeba jen jediný hlas troufal porušit vzácné unisono.

Ve starověku se prý volby konaly nějak tajně, lidé se schovávali jako zloději; někteří naši historikové dokonce tvrdí, že chodili k volebním oslavám maskováni. (...) My však nemáme co skrývat ani zač se stydět, slavíme volby veřejně, poctivě, za bílého dne. Já vidím, jak všichni hlasují pro Dobroditele; všichni vidí, jak hlasuji pro Dobroditele já - a jak také jinak, když všichni i já jsme jedno jediné MY".

17.04.2016

Už když jsem Syna četla, věděla jsem, že je to PECKA. :-) ...... Ale po přečtení komentáře, který napsal heavy66, mi došlo, že je to ještě mnohem lepší a větší pecka, která si fakt zaslouží 5 * :-)

7 24.02.2016

No, nevím.... Moc mi nesedl styl vyprávění, vlastně se tam celou dobu nic nedělo... Spíše mě bavil ten obyčejný příběh Honoréa a jeho rodiny než to vyprávění zelené kobyly (ačkoli uznávám, že vypraveč jako obraz v domácnosti je výborný nápad...)

Myslím, že tohle dílko znovu číst nebudu...

16.02.2016

Při čtení příběhu Ibrahima Skály skočí člověk po hlavě do kolotoče dobrodružství a příhod, které jsou zdánlivě nahodilé a vůbec spolu nesouvisí. Ta nesouvislost je opravdu jenom zdánlivá, jak se ukáže (jako ve správné detektivce :-)) až na konci příběhu v (před)poslední kapitole.

Musím říct, že se mi kniha četla moc dobře a trochu mi svým stylem připomněla oblíbeného Saturnina. Líbí se mi i prvorepublikový jazyk autora.

Jak sám autor ve velmi milém doslovu píše, není tohle detektivka v pravém smyslu slova: "Neboť ti, již rádi čtou detektivky, odhazovali jej řkouce: Co je to za detektivku, když v ní není ani jedna vražda? A ti, již nemají rádi detektivek a raději čtou kritiky knih s vážnými ambicemi, také jej odhazovali řkouce: Vždyť je to detektivka! (A tak, šel-li Ibrahim i za těchto okolností na odbyt, je to důkazem, že existuje ještě nějaká třetí kategorie čtenářů, již neznám a jíž žehnám z celého srdce.)"

Doporučuji všem, koho bavil Saturnin, nebo těm, kdo mají rádi Crazy příběhy z první republiky a nebo se u knížky chtějí pousmát a odpočinout si. :-)

1 03.02.2016

Můj první zápis ve čtenářském deníku byly právě Jiráskovy Staré pověsti české. :-) Nemyslím si, že by byly psány nějakým moc těžkým jazykem - po pár stranách si na to člověk zvykne a je to čtení takové..... Autentičtější. A o to přece u knihy jde...

4 19.01.2016

Jooo, to mě bavilo. :-) Sice mě Harry Holy :-) občas štval tím svým trochu arogantním přístupem (někde se zpít do němoty a tři dny nepřijít do práce, říct šéfovi, ať drží hubu.... ale co, to se přece v pohodě přejde, hlavně, když nám vyřeší tu vraždu, že.... ) ........ Jinak zajímavá pointa, netypické postavy a ještě příběhy o původních obyvatelích Austrálie.... :-)

Těším se na další díl série...

5 19.01.2016

Moc příjemně se mi tato kniha četla, dobrodružství nezávislého agenta Stráže času Manse Everarda mě bavily. :-) Byl to takový zajímavý výlet do historie, poučný, čtivý... Trochu mi tam ale chyběly třeba nějaké příběhy z bližší minulosti (divoký západ, 1WW... apod.)

Čtyři hvězdičky dávám kvůli povídce Smutek Góta Odina, který mě štval tím, jak se tam ten "Poutník" neustále vracel, nedokázal se odtrhnout od té "svojí" rodiny a jak neustále zasahoval do minulé časové linie :-/ .... Ani mi ho na konci povídky nebylo líto.

Jinak by to bylo za 5 * :-)

2 09.12.2015

Kniha samotná se četla dobře... Příběh zajímavý.... Ale...
------------------ SPOILER --------------------------------------------------
Čekala jsem asi trochu rozvinutější a propracovanější motiv ďábla (pokud tam musel být, pokud ne, stačilo by vykreslit nějaké spojení mezi všemi náhodnými sebevraždednými oběťmi - třeba že by všichni měli rakovinou napadené orgány apod.) Taky ta závěrečná rozmluva s ďáblem v té nemocnici mohla být MNOHEM důkladnější, hlubší, mysterióznější.... Škoda.

P.S. Taky by si měl autor (nebo překladatel?) ujasnit, jestli se jeden ze sebevrahů jmenuje Andrew Peters nebo Peter Andrews.

18.11.2015

Čapkův Obyčejný život je příběhem jednoho "obyčejného" života "obyčejného" člověka. Je to osamocené bilancování na hraně života a smrti; poslední vyprávění umírajícího, který už to své žití nemá komu povyprávět a předat. Postupné odvíjení nitky života se všemi jeho zápletkami, postavami, sny a trápeními. Snaha obhájit své celoživotní jednání před ......... sebou samým, před svým svědomím, před Bohem? - To já ne, to ti druzí... A ano, tohle jsem byl já a to jsem udělal.

Kolik umírajících asi před smrtí takto bilancuje a kolik lidí asi umírá v trýznivé samotě? Kolik lidí ze svého okolí vlastně vůbec neznáme? ...... Z toho až mrazí.... :-(

...." Tak tady ho máme, a teď už jsme doma. A honem se schovat před lidmi, abych se vyrovnal s tím, že jsem vlastně šťastný a jednoduchý člověk."

......."To jsou nahodilosti, které nic neříkají. Nezapadají prostě do celku a nemají žádnou souvislost. To je to slovo: souvislost. Život člověka přece musí mít nějakou souvislost.
A proto se z něho musí ledacos vyhodit, že?
To je, jako když se vyhodí moucha ze sklenice vody. Copak jsem si mohl poručit, aby mi přinesli na tácu nový život? Něco do něho spadne, co tam nepatří; nu bože, tak se to vyndá, a je to.
Nebo se o tom aspoň nemluví.
Ano, nebo se o tom nemluví."

......."To bylo poprvé -
Co?
To bylo poprvé, co jsi okusil požitku zla."

"Člověk musí život jaksi zahodit, aby poznal jeho cenu."

6 06.11.2015