poiu komentáře u knih

Neobydlená planeta plná "živé" hmoty, která dokáže zhmotnit vaše nejtajnější touhy a sny, což vás zákonitě musí přivést na pokraj šílenství..... Drsná myšlenka. :-)

......."Cítil jsem, že jsem chycen do nepředstavitelné pasti, a hledal jsem východisko. V hlavě se mi přitom rojily způsoby čím dál bezohlednější. Kdyby se mne byl někdo zeptal, co se to se mnou děje a co to všechno znamená, nedovedl bych vykoktat ani slovo; zato mi však začalo svítat, že to, co se děje na stanici s námi všemi, tvoří nedílný celek, stejně hrůzný jako nepochopitelný."

4 05.11.2015

No..... Nadsamec -- taková trochu fantaskní povídka odehrávající se v roce 1920, kdy se vybraná společnost kolem Ondřeje Merceuila snaží vědecky dokázat možnost existence člověka, který by zvládl překonat starověké sexuální rekordy. :-) Ondřej je skutečným nadsamcem, neboť pod maskou Indiána tyto rekordy opravdu během 24 hodin překoná - načež ho společnost prohlásí za stroj a pokusí se elektrodami jeho nesmírnou energii překonat... A vzbudit v něm "nějaké" city k dceři pana Elsona, které ale Ondřej už dávno cítí.... Pokus "přetvořit stroj na člověka s city" bohužel ale končí tragicky....

......."Vypadal, jako by měl pocity spíše příjemné. Všichni tři pozorující učenci si řekli, že Marceuil jasně chápe, co od něho stroj chce, neboť právě v té chvíli ze sna řekl: - Zbožňuji ji...... "

Další povídka Messalina se odehrává ve starověkém Římě. Musím říct, že se mi četla velmi těžce, vůbec nechápu, o čem byl děj (byl-li jaký?) a co se odehrávalo v nějakých fantaziích (a co to mělo znamenat) a co měl být reálný příběh...... Fakt nevím. Zde malá ukázka textu:

......"Claudius zprvu neodpověděl, napínaje sluch k skřípění křišťálových oken: břichaté, opletené láhve vína tak stoletého, že v krunýři korálů vypadaly jako vykuchané, plazily se po tlapkách krabů nebo po tuctech břišních výrustků - vzbouzejících závratný hnus - korýšů, jejichž tuhé hřbety, napojené voskem, ucpávaly jejich hrdla.Potom se od skla odrazilo burácení taprobanského bubnu a nahý potápeč s kamenem mezi stehny spustil se sbírat burdigalské ústřice a hrající čaroděj ho po celou dobu, po kterou zatajoval dech, chránil před bdělostí žraloka hlídajícího kruhovitou sádku."

Připadá mi to, jako by to bylo napsané v nějakém cizím, divném jazyce, kterému fakt nerozumím.... :-(

NADSAMEC: * * * *
MESSALINA: *

2 05.11.2015

Patapuf: Taky se mi líbí ztvárnění Káji Saudka :-)

1 03.11.2015

Jooo...... Šípáci a Svorní gambusíni...... Komiksy mého dětství.... :-) - Pro nás skauty to byla prakticky povinná četba. :-)

3 03.11.2015

Výborná kniha pro všechny, kdo nemají o ekonomii vůbec žádné povědomí a moc pěkně a srozumitelně vysvětlené základní ekonomické principy.

Tuto knihu by si měl přečíst každý.... :-)

02.11.2015

Knihu jsem četla v době, kdy jsem studovala v Praze... O to živější a opravdovější byl pro mě její příběh, protože jsem často procházela místy, na kterých se kniha odehrávala - a představovala si atmoséru protektorátní Prahy ke konci války; pražské četníky, kteří srdcem pořád patřili do první republiky; budovy tajné policie, věznice a popravčí místa, každodenní hlášení popravených, cesty a myšlení sadistického vraha Rydla.... A taky krásný příběh čisté lásky Jana Moravy a jeho Jitky i životy (ne)obyčejných gestapáků......

Hodně silný čtenářský zážitek....

Tak tohle bylo opravdu velké šlápnutí vedle. Asi se opět potvrdilo, že duchovní literatura a mysltická vidění a přenosy energií opravdu nejsou (a nebudou) nic pro mě. Jsem na to asi moc velký barbar. :-)

Příběh nula, myšlenka nula. Pokud to někomu přináší nějaké poselství - fajn, nemám nic proti, ale pro mě tohle opravdu není.

.....„Když mi otec Sanchez řekl, co se s tebou dělo od tvého příchodu do Peru,“ řekl, „byl jsem udivený sérií shod okolností, které tě seznámily s různými vhledy Rukopisu právě tehdy, když jsi je potřeboval.“
„Co si myslíš, že to znamená?“ zeptal jsem se. Zastavil se a podíval se na mě. „To znamená, že jsi připravený. Jsi jako my ostatní. Dospěl jsi k bodu, kde jsi potřeboval Rukopis, abys mohl pokračovat v evoluci svého života.

.....„Podívejte,“ řekl jsem, „já nevím, co mám dělat. Vy dva mi musíte pomoct. Je tady ještě někdo, kdo by mě mohl schovat?“ Podívali se jeden na druhého.
„Myslím, že ne,“ řekl otec Carl.
Zíral jsem na ně a žaludek se mi svíral strachem.
Otec Carl se na mě usmál a řekl: „Zůstaň soustředěný. Rozpomeň se, kdo jsi.“

30.10.2015

Opět skvělý a parádní David Mitchell - mistr příběhů a popisu.....a jeho třináctiletý "obyčejný" puberťák Jason Taylor alias tajemný básník Eliot Bolívar alias třídní práskač alias Červ... A hlavně: třináct neuvěřitelných Jasonových příběhů, které jen tak někde začnou, chvilku se nenápadně vznášejí kolem - člověk ani neví, která část je pravdivá a která snivá a pak zase zničehonic skončí, jako by se vůbec nestaly.....

Skvělé čtení, skvělý Jasonův pohled na okolní svět....... Tohle bych asi mohla číst pořád dokola.... Tak skvělé to je... (použila jsem 3x slovo "skvělé" ve 3 větách, takže to fakt je SKVĚLÉ! :-) )

A Eva Crommenlycková jakožto dcera skladatele Vyvyana Ayrse z Atlasu mraků -- to už je prostě jen třešnička na dortě. :-)

".....Já, já bych si přál kopat tenhle zatracenej blbej svět do zubů dokola a dokola a dokola, dokud zatraceně nepochopí, že neubližovat lidem je sakra desetitisíckrát důležitější než mít pravdu."

".......Cikáni se otočí ke mně, jako by byl Jason Taylor velvyslancem země cihlových domů, drátěných plotů a realitních agentů. "Oni se vás bojí. Nic o vás nevědí, to máte pravdu. Kdyby jen mohli.... Nebo.... Stačilo by, kdyby se pro začátek mohli posadit tady. Ohřát se u vašeho ohně a jenom vás poslouchat. Tím by se dalo začít." Oheň prská jiskry vysoko k borovicím na okraji lomu, vysoko k měsíci. - "Víš, co je oheň?" Kašel brusiče nožů je kašlem umírajícího muže. "Oheň je slunce, který se rozlívá ven z lesa."

7 21.10.2015

Skvěle napsaná, živá, zajímavá krimi.... :-) Hlavním hrdinou je nájemný vrah Olav, kterého si nejde nezamilovat.... Škoda, že byla kniha tak MOC krátká..... A ten závěr!!!! Ach...

Nemůžu se dočkat druhého dílu...

20.09.2015

Skvělá odpočinková humoristická kniha z prostředí Francie za druhé světové války plná skvělého anglického humoru, šílených gestapáků i francouzských partyzánů..... :-)

"....Už delší dobu jsem tušil, že s Herr Flickem se to ještě pořádně zamotá. A tušení mě nezklamalo. Navíc jsem byl natolik pošetilý, že jsem věnoval zamyšlený pohled Helze, když odpoledne seděla u kašny. Nějak si pořád nemůžu zvyknout na to, jak nedostatečně oblečená teď chodí.
""Věnujte mi chvilku,""vybídla mě a ukázala vedle sebe.
""Nezlobte se, ale nemůžu si dovolit bratříčkovat se na veřejnosti s nepřítelem.""
""A ležet tu s kulkou mezi očima, to byste si mohl dovolit?"" zeptala se roztomile. Pokrčil jsem rameny. Je to zvláštní, ale děvčata mě vždycky umluví.
""Dobrá, budu se bratříčkovat."" ....."

3 17.09.2015

Příběh devadesátilétého novináře, který si ke svým 90. narozeninám nadělí vskutku netradiční dárek - noc s mladou a nevinnou pannou... Každou noc k ní příchází a dívka, kterou si pojmenoval Delgadina podle nějaké písničky, kterou jí zpíval, vždycky spí....

Celý příběh je o svým způsobem čisté a nezištné lásce k Delgadině..... Stařík jí čte Malého prince, nechává vzkazy na zrcadle, koupí kolo..... Všechno je ale takové čisté a nevinné, protože "Sex slouží člověku pro útěchu, když v sobě nemá dost lásky." :-)

A kdyby nic jiného, člověk si aspoň poslechne 6 svit Johanna Sebastiana Bacha pro sólové čelo v podání Pabla Cabarcase. :-)

....."Když jsem cítil, že jsme se dotkli dna, zhasl jsem světlo, objal ji a spal až do kuropění. Ze samého štěstí jsem ji zlehýnka líbal na víčka a jedné noci se to zčistajasna stalo, jako by svitlo na nebi: poprvé se usmála."

6 17.09.2015

Opět typicky pro pana Browna.... Příběh se zaplétá a zamotává, aby se nakonec ukázalo, že je všechno vlastně úplně jinak..... :-) Finální rozuzlení příběhu je na posledních asi 10 stranách a musím se přiznat, že mě řešení tajného kódu napadlo trochu dřív než hlavní hrdiny :-D (a mám z toho radost...).

Na druhou stranu mi tam trochu chyběl u jiných Brownových knih tak skvělý historický kontext.....

2 16.09.2015

Skvělá humoristická kniha s příjemným a sarkastickým humorem.... :-) Dá se říst pořád dokola a nikdy neomrzí....

"......Posvátnost chvíle byla přerušena příchodem tety Kateřiny. A bylo by možno říci zbrklým příchodem, protože tak, jak ona vešla, normální lidé do pokoje nevcházejí. Dveře se rozlétly, jako by za nimi vybuchl granát a teta vpadla dovnitř. Zvolala něco naprosto nesrozumitelného a vrhla se do křesla.

Saturnin si dovolil poznamenat, že to snad není možné. Teta pravila, že je tomu, bohužel, tak. Saturnin mínil, že se jistě všechno vysvětlí. Teta řekla, že měla zlý té noci sen. Saturnin se tázal, zda šla dceruška k vodě ven. Teta se naň nechápavě podívala, a ptala se, jaká dceruška. Místo odpovědi se Saturnin tázal, jestli tedy pana Milouše k jezeru cos nutí, nic doma, nic mu po chuti. Teta chtěla vědět, jestli Milouš něco takového říkal, a kde je to jezero. "

:-D :-D :-D :-D :-D :-D Prostě boží.....

12 10.09.2015

Syrové rozhovory s trestanci, kteří jsou odsouzeni k nejtěžším trestům.... Při čtení knihy mi běhal mráz po zádech z toho, jak se někteří staví k činu, za něž byli odsouzeni a jak se bez okolků zmíní o tom, že se u nich v lednici našlo osmileté devčátko a že s tím nemají nic společného..... Brrrrrrrrr.....

Každopádně dobrý pohled z druhé strany....

Balzacův mistrný rozbor povah lidí z jeho doby - první poloviny 19. století ..... Máme tu počestnou a ctnostnou Adelinu, která je schopná (a víceméně i ochotná) obětovat pro blaho a soudržnost své rodiny všechny peníze i svou čest, dále jejího manžela - záletníka Hectora, který pro své světské požitky a radovánky s metresami (= děvami velmi lehkých mravů... :o) neváhá hluboce zadlužit sebe i své děti, dále se objevuje obchodník Crevel, který má pocit, že za peníze si koupí všechno na světě..... Krásná a vypočítavá mrcha paní Marneffová, která nemá problém šukat se 4 nebo 5 pány z vyšší společnosti, kteří jí za tuto drobnou laskavost kupují domy, kočáry, šperky a všechno, na co si ukáže a nemá problém říci všem, že s nimi čeká dítě a poté se nechá bohatě vydržovat..... A taky sestřenici Bětu, která je ukázkou nejhoršího a nejšpinavějšího idského charakteru, který vůbec na světě existuje -- a sice člověka, který se tváří jako váš nejlepší kamarád, ale za prvním rohem vám vrazí kudlu do zad a ještě se vyčurá na vaši mrtvolu.

''''''' Spoiler '''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''''

Musím říct, že jsem sestřenici Bětu ze srdce nenáviděla a byla jsem opravdu šťastná, když na konci knihy umřela s pocitem, že její nenáviděná sestřenice Adelina žije skvělým a šťastným životem. :-) Chááááá. :-)

..... Paní Marneffová pohlédla na Václava, zatvářila se zmateně a prudce se zvedla. Žádný muž neodolá mladé a hezké ženě, která v něm vzbudí domněnku, že ji dobyl na jeden ráz. Toto chování ctnostné ženy, jež potlačovala vášeň ukrytou v hloubi srdce, bylo tisíckrát výmluvnější, než nejhoroucnější vyznání.

Václavova touha byla tak mocně podnícena, že zdvojnásobil svou pozornost k Valérii. (...) "Nedivím se již pošetilým kouskům tchánovým, řekl Václav Lisbětě.

4 02.09.2015

Příběh Milese Válečka Haltera, který si celý život vystačil sám se svými životopisy slavných osobností a jejich posledními slovy, dokud nepřišel do internátní školy v Culver Creeku, stát Alabama. V Culver Creeku se mu život otočí o 180°, když se seznámí s Plukovníkem, Takumim a Ajlaškou.... :o) A poté o dalších 90, když...... No...... Když se "předtím" změní na "potom"....

....."Tys vážně četla všechny ty knížky, co máš v pokoji?"
Zasmála se. "Proboha, ne. Tak třetinu. Ale jednou je přečtu všechny. Říkám tomu moje celoživotí knihovna. Každé léto od té doby, co jsem byla malá, jsem obcházela blešáky a kupovala knížky, které vypadaly zajímavě. Abych vždycky měla co číst. Jenomže člověk má pořád co dělat - jsou tu cigarety, je tu sex, jsou tu houpačky na houpání. Na čtení budu mít víc času, až budu stará a nudná."

....... Tady jsem ve škole, tak mě učte. A Stařík to taky dělal; za těch padesát minut mě přiměl brát náboženství vážně. Nikdy jsem nijak nábožný nebyl, ale on nám řekl, že náboženství je důležité, i když sami nevěříme, stejně jako jsou důležité historické události, i když jsme je sami neprožili.

... ... v té tmě vedle mě voněla potem a sluncem a vanilkou a při světle cigarety jsem neviděl o moc víc než její siluetu. Ale dokonce i takhle ve tmě jsem viděl její oči, dva palčivé smaragdy. Měla oči, jaké člověka přimějí podpořit ji ve všem, co podnikne....

1 24.07.2015

Skvělá kniha s milým a laskavým humorem... :-) Líbí se mi i její filmové zpracování..... Protože miluju prvorepublikové filmy a Natašu Gollovou, Raoula Schránila......... Prostě "Haloooooo" :-)

4 16.07.2015

Miluju pana Darcyho. :-) :-)

2 15.07.2015

Krásná kniha. Velmi čtivý příběh poctivého účetního Jacoba de Zoeta, skvěle vykreslené uzavřené Japonsko, hluboký osobní příběh.... Skvělá, skvělá kniha.

2 15.07.2015

Kniha mého dětství, protože táta za mnou chodil a ptal se, jestli jsem už přečetla Běhounkovu Fregatu. Když jsem odpověděla, že ne, říkal vždycky: "Já v tvém věku jsem ji měl už 10x přečtenou!" :o)) To mě neodradilo a knihu jsem si (několikrát) přečetla a musím říct, že mě kniha uchvátila. Bavila mě všechna Kalinova dobrodružství a hrozně jsem chtěla být kadetem c. k. fregaty Jeho Veličenstva Novary. :-)

4 15.07.2015