poiu komentáře u knih

Bavilo mě to číst (a četlo se to fakt dobře), jen mi připadalo, že Rose moc neví, jak s tím naložit, co od toho očekávat.... Mám pocit, že kniha mohla mít trochu hlubší rozměr, nevím, jako by tam chyběl nějaký rámec, vysvětlení.... Josephova linka mi připadá, že tam vůbec nezapadá ______________ spoiler _________________________________________ vůbec nechápu, co se tomu Josephovi stalo .... Prostě nevím, nerozumím tomu....

Ukázka:
To, že byla vzhůru, pravděpodobně znamenalo, že se ve dvě ráno probudila a už neusnula a že tak kolem páté začala z čiré nudy péct. Linka byla plná mis, lžic a posypaná moukou.
Nebo lupínky? Řekla jsem já.
Zkouším recept, co teď byl v novinách, vysvětlila. Koláč s broskvemi a borůvkami. Tak co, kočko? Ochutnáš ho se mnou?
S borůvkami? Ty jsou modré, ne?
No tak s brusinkami, mávla rukou. S broskvemi a brusinkami.
Rozzářeně mě táhla ke stolu. To se jí nepodobalo, takováhle nepřesnost. To ráno vydávalo varovné signály od samého začátku.

Moje matka v poslední době vůbec víc pekla, ale koláče většinou nosila do nábytkářského studia, protože její šéf byl naštěstí na sladké. Ten tvarohový koláč mu strašně chutnal, hlásila například rozzářeně. Snědl všechny ovesné sušenky. Nějaká kouzelná kombinace truhlařiny, kolegů ve studiu a chvíle, kdy jí její syn vytahoval z rukou třísky, způsobila, že se do Silver Lake vracela i poté, co jako obvykle narazila na své hranice a já jsem v duchu děkovala jejímu šéfovi za to, že jedl, co já jsem nemohla. Ale dnes ráno tu nebyl nikdo než já, a byl víkend, v truhlárně se nepracovalo, a celý dům voněl americkým domovem, sady v Atlantě a brusinkovými keříky v Oregonu, anglickou pekařskou tradicí, kterou si puritáni přivezli na lodi Mayflower.

06.08.2018

Souhlasím s Harrym.... Není to úplně špatné čtení, četlo se to celkem dobře, ale taky mám pocit, že za pár dní už ani nebudu vědět, že jsem to přečetla.... Taky mě v knize rušila spousta jmen a osob, které s příběhem nijak nesouvisely, takže jsem nevěděla, jak se tam ten člověk vůbec ocitl....

1. povídka Rýže po charvátsku -- zajímavý případ otravy soudcovy ženy, která snědla otrávenou rýži.... Vrahem byl nakonec někdo jiný, ale nejde mi do hlavy, proč nikdo nevyšetřoval i toho soudce...
2. povídka Stínová hra -- vražda stopařky.... Za mě trochu vykonstruované, taky nevím, jak by se Horác dostal k tomu vyšetřování....

1 16.04.2018

Četlo se mi to skvěle, lehce.... :-) Tohle bylo moje první setkání s detektivem Carellou a bavilo mě..... Ráda sáhnu po dalších McBainových knihách....

1 27.03.2018

I pro mě je tato Verneova kniha spíš průměrem vzhledem k jeho ostatním (= skvělým) knihám.... Skoro 150 stran jsem čekala na nějaký dějový zvrat nebo akci a doufala jsem v trochu hlubší příběh Nika Deka nebo hraběte Teleka nebo Barona Gorcze..... Víc, víc do hloubky měl ten příběh jít...

Škoda....

4 13.02.2018

Z knihy jsem celkem zklamaná. Detektivové vyšetřují zmizení několika dívek, ale k žádnému vyšetřování skoro ani nedochází. Dívky v příběhu figurují na asi 3 stranách, kde jsou uvedena jen jejich jména a popis (a to je tak vše) ..... Nikde žádné pátrání v okolí dívek, hledání spojitostí..... No, příběh se v podstatě sám vyřeší na posledních 20 stranách.... (a informace o něm nám poskytne televizní reportérka) .... na dalších 2 stranách se dozvíme, kam zmizela Mandy a příběh de facto končí. (žádné podrobnosti, vysvětlení, příčiny, ......nic)

_____________________Spoiler + divné věci ____________________
- nechápu, jak mohl detektiv s roztříštěnou lebkou (= otřesem mozku) a krvácející, pořezanou rukou přemoci relativně zdravého člověka ozbrojeného nožem - vím, že ho udeřil pistolí, ale stejně.
- nechápu, jak je možné, že jde vyšetřovatel do akce sám, aniž by o tom kdokoli věděl
- kde se vzala udírna a v ní těla 2 obětí?
- kde se vzal hasič, který prodával lístky do nějaké tomboly? (proč tam o něm nebylo víc a jak figuroval v příběhu? ---- podle čeho Rath odhalil, že zrovna on prodal lístky do tomboly?)
- jak si mohl policista nevšimnout zápachu mrtvoly, který jasně musel být cítit z kufru auta?
- proč se nedozvíme nic o tom, jak byla Mandy zabita?
- kdo byl kluk na fotografii a jak víme, že to byl hasič?
- co se stalo s tou Mandyinou spolubydlící? Byla z něčeho obviněna?
- jsou všechny 16 leté holky z Vermontu těhotné?
________________________________________________

No, škoda :-(

6 18.01.2018

Výborně napsaný příběh, i když mi trochu vadilo, že Běhounek ( = autor) o sobě píše ve třetí osobě....

Příběh je až tragikomický, kolik smůly zažili trosečníci plující na ledové kře: ztroskotání letadla Fokker, které je mělo zachránit, letadla létající všude kolem, která je nezahlédla, zásoby shozené do vody..... Neumím si představit, jak obrovské zoufalství museli trosečníci zažívat....

___________________Spoiler: ___________________ Hrozně mě mrzí Malmgrenova smrt a zajímalo by mě, co se mu skutečně stalo......

Skvělý komentář napsali: DuncanIdaho a valda

3 15.01.2018

Četlo se mi to skvěle, příběh Juliette mě bavil...... :-) Mám trochu problém s nedomyšleností některých věcí (např. podzemní pěstování prasat, sprchy a splachování vodou --- v budoucnosti, kdy lidstvo žije v podzemních krytech, bych vodu chápala jako nejvzácnější ze všech vymožeností, byla by na příděl atp., dále
---------- spolier------------ mi vadilo, že pár lidí se jen tak vydá po schodech nahoru "dělat revoluci" a místo toho, aby se něco pokusili změnit mírovou cestou = diskuzí = rovnou přijdou na řadu zbraně...... Kde se tam ty zbraně vůbec vzaly? Lidé z mechanického si je NAJEDNOU - JEN TAK vyrobili? Bez plánů, bez zkušeností....???? ) , taky jsem trochu čekala, že svět za zdí není tak toxický, jak se na první pohled zdálo....

No, nicméně ať nekecám o blbostech -- četlo se to výborně a stojí to za přečtení.... Těším se na další díly...

7 22.11.2017

V dětství patřily tyto pohádky mezi mé oblíbené.... :-) Teď jsem si je připomněla díky čtenářské výzvě (2017 - Kniha pohádek) a nelituju..... Pohádky jsou kratší a takové ze života..... Jako by je vyprávěli dědečkové a babičky při "hyjtách" nebo při draní peří...... :-)

1 20.11.2017

No, musím říct, že mám z knihy trochu rozpačité pocity..... Příběhy lidí, hrdinů v knize jsou jen krátké epizodky a kapky v moři podobných příběhů..... Jako by se dal lidský život smrsknout na několik málo stran.... :-(

Věřím, že si autor dal se sháněním materiálů velkou práci, ale chybí mi tam hloubka příběhu, intenzivní pocit a silný příběh (obyčejného člověka -- hrdiny), který bych mohla prožít spolu s těmi hrdiny....

Věřím, že každý člověk popsaný v knize skutečným hrdinou byl, jen to tahle knížka asi neumí tak podat.....

(pár dní zpět jsem dočetla Cílkovu knihu "Olga Hepnarová" , ze které jsem měla tak intenzivní pocity a dojmy, že mě z toho mrazí ještě teď.... A bohužel se nemůžu ubránit srovnání s touhle knihou, která na mě působí trochu těžkopádně až fádně, bohužel.......... :-( )

1 27.10.2017

Na Davidovi Mitchellovi je úžasné to, jak si hraje s vaší myslí, když už máte pocit, že tomu trochu rozumíte, tak se to zase obrátí... To platí i o tomto příběhu Grayerových....

V každé kapitole jsem doufala, že je hlavní postava to nějak vyřeší a všechno bude krásné a růžové a ono nee...... Bavily mě jednotlivé postavy, byly reálně vykreslené, živé - Sally, Freya, Nathan Bishop, Chloe, :-) .......

A potom ty odkazy na jiná Mitchellova díla – Vivyan Ayrs a slovo „orison“ z Atlasu Mraků; cesta na třináct měsíců jako jeho kniha Třináct měsíců; vistárie, hora Širanui a Enomoto z Tisíce podzimů Jacoba de Zoeta..... To miluju...

Nicméně závěr mě trochu zklamal,
______ SPOILER ______________________doufala jsem, že je zneškodní Freya nebo někdo, kdo se vydal hledat Freyu (a nebo, že to nikdy neskončí a dvojčata budou žít navěkyyy) .... Tu část s doktorkou jsem moc nepochopila..... nechápu, odkud se vzala, kdo byla a ani jak je zneškodnila...

P.S. Fakt to neodkládejte po první kapitole, ta je trochu divná a zmatená....

2 22.09.2017

Výborně čtivá kniha, elegantní i špinavé prostředí viktoriánské Anglie, společnost upírů a teplokrevných, novorozených a starších (např. Kostaki je charakter! :-) , plná literárních i reálných historických postav, což příběh skvěle ozvláštní a dá mu nový - lepší - rozměr ..... :-)

Postavy jsou vykreslené takovým způsobem, že jich chování chápete a souhlasíte s ním; postavy působí reálně a naprosto přirozeně.... Geneviéve i Charles mi povahově absolutně sedli a bavilo mě společně s nimi přicházet na kloub záhadě Jacka Rozparovače.... Moc jsem ale nepochopila tu linku s Pánem podivných smrtí...

Jedna * dolů je za závěr, který ...

___________________ Spoiler ___________________________________
..... mi připadal trochu nedomyšlený, čekala jsem trochu větší bitku, souboj, něco..... Taky jsem doufala, že se hrabě D. nevzdá tak snadno....

No, škoda, ale ani to mě neodradí od dalších knih Kima Newmana....

P.S.: a obálka je prostě boží :-)

1 13.09.2017

No já nevím... Mě to zase tak nenadchlo.... Povídky mi připadaly příliš krátké, než jsem se s nějakou postavou stihla trochu zžít, už byl konec.....

Nicméně četlo se to dobře, jen mi nic z toho neutkvělo v paměti.... Četla jsem tu knihu několik týdnů zpět a už bych neuměla vyjmenovat jedinou postavu.....

1 10.08.2017

Pomluvám se člověk neubrání, ať dělá, co dělá.... Aneb jak může nějaká pomluva, zloba a závist zničit život....

Ale moc jsem nepochopila, co bylo příčinou Doušovy hluchoty...

1 27.06.2017

Zde stojím a nemohu jinak než dát L. Fuksovi * * * * *, za to, jak bravurně si se mnou pohrál.... Přiznám se, že celou dobu mi by sympatičtější právě vrchní rada než hlavní postava Viki...... A ten konec..... Nevyřešená otázka spravedlnosti, pomsty, dokazování vlastní hodnoty, cti.....

No, tohle asi budu mít v hlavě ještě dlouho.... Uff.

6 25.05.2017

Výborně napsané a nadčasové dílo, u kterého téměř nepoznáte, jestli bylo napsané před 150 lety nebo včera.... Bezohledný sobec Duroy ochotný jít za svým úspěchem tzv. přes mrtvoly, neštítí se využívat všechny kolem sebe, nic mu není dost dobré a všechen úspěch by měl patřit jen a jen jemu....

Ufuf.... Silná nálož. :o) Výborně se to četlo – ze začátku mi Georgese bylo trochu líto a přála jsem mu peníze i úspěch, ale.... s dalšími a dalšími stranami mě rozčilovalo, jak mu všechno prochází, ničeho se neštítí, jak je podlý a závistivý.... Takoví lidé v mém ideálním světě nejsou.... :-)

Hrozně bych si tento příběh chtěla přečíst z pohledu Madelaine... :o)

6 21.04.2017

„Vysmívaly se mi tím, že si osobovaly právo jednat podle svého. Přesvědčovalo mě to o tom, že společnost je tak praštěná, jak jsem si myslel. Bylo to něco, co se mě přímo dotýkalo. Ty holky se cítily v bezpečí ve společnosti, ve které jsem já neznamenal vůbec nic.“
[Ed Kemper in Sérioví vrazi, str. 453]

18.04.2017

Kniha se mi četla celkem dobře, díky krátkým větám v přítomném čase to celkem rychle uteklo, ale ten příběh, ten příběh....

Je to škoda, myslím, že to mělo velký potenciál a mohlo se to rozvinout v pěknou sondu do života zlaté mládeže v Paříži, ale bohužel zůstal tento potenciál nevyužitý... Sacha ani Augustin mě nedokázali ničím zaujmout a bylo mi srdečně jedno, kde se Sacha dneska opije, jestli ho vylijou ze školy nebo s kým se Augustin vyspí...

".... Protože nemáš žádnej sen, co by tě dokázal přenést jinam. Žádnej cíl. Jedinou radost ti přinášej prchavý, snadno dosažitelný chvíle smíření. Máš všechno, a v srdci máš přesto čím dál větší prázdnotu, zato hlava ti přetéká brutálníma představama, a jenom těm vděčíš za pocit, že žiješ. Vlastně všechno, ale úplně všechno děláš právě proto, aby ses ubezpečil, že jsi naživu."

2 27.03.2017

„Protože minulost není nikdy mrtvá, není dokonce ani minulostí – jak jsem často citoval Williama Faulknera. Myslel jsem tím, že každičká věc, kterou člověk prožije, je v něm neustále přítomna. Každý prožitek ovlivnil každou naši volbu – a pokud se jednalo o traumatické prožitky, pak minulost pohltila téměř celou přítomnost.“
(Str. 321)

3 10.02.2017

Skvost mezi detektivkami. Deset lidí na ostrově odříznutých od zbytku světa a vraždící šílenec ukrytý někde na ostrově. Výborně vykreslené charaktery postav, proměna jejich myšlení, vzájemné obviňování a nedůvěra, strach. Vrahem může být kdokoli a kdo to je ve skutečnosti, se dozvíme až na posledních stranách. O téhle knize budete přemýšlet, i když ji zrovna nebudete číst.....

Pecka. :-)

11 07.12.2016

Taková milá moderní pohádka se zajímavými, přirozenými postavami... Líza i Bulík mě oba bavili a myslím, že pro děti fakt super čtení. :-)

09.11.2016