My přehled

dnes

Přesně před rokem jsem do své čtenářské bubliny pustil 1984 a následnou Farmu zvířat a bylo to jak zjevení. Byl jsem nadšen. Rok se s rokem sešel a zase ten pocit, jako že teď je ta pravá chvíle na MY. Nelituji, ba naopak. Mám rád původní první česká vydání, ale tady ten rok 1927 byl hodně znát. Ač mám za sebou bezpočet knih z 19. století a starou češtinu jsem si oblíbil, tak tady jsem vůbec nevěděl o čem se píše. Musel jsem zvolit novodobější překlad. Není to místy lehké čtení, musíte se hodně soustředit, ale to je to pravé kouzlo Zamjatina. Deníková forma a psychické stavy hlavního hrdiny mohou někoho odradit, ale mě se právě toto moc líbilo. Ta změť myšlenek, ten jeho neuvěřitelný dystopický svět. Za mě je Zamjatin génius, že toto mohl napsat v roce 1920. Souběžně s četbou jsem poprvé shlédl kolorovanou verzi Metropolis ze stejné doby a to vše komplexně vytvořilo opravdový zážitek. Všichni známe Orwella, ale Zamjatin je tím pravým průkopníkem poukazující na hrůznost totality a to ještě tak nevšedním způsobem. Buď vás kniha neosloví, nebo si jí zamilujete tak, jako já. Nadčasové.

14.05.2024

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace

Kniha My se dočkala nového vydání, tentokrát v edici Knihovna klasiků z Odeonu. Já si ani tento kousek nemohla nechat ujít a přiznám se, že jsem na toto dílo byla hodně zvědavá, protože se přirovnává k dystopii 1984.

Čtenář se vše dozvídá prostřednictvím zápisů, které píše hlavní postava D-503. Lidé tu nemají jména a stali se čísly, žijí mezi průhlednými zdi a právo zatáhnout závěsy mají pouze v sexuální dny, na dítě musí mít povolení, fantazii je možné chirurgicky odstranit… v Jednotném státu je toho ještě mnohem víc.

Zamjatin se mi četl hůře než Orwell. Deníková forma mi moc nevyhovovala. Někdy jsem zápisy četla dvakrát. Knize je potřeba věnovat 100% pozornost, to jsem ne vždycky měla a navíc tomu ani nepomáhá styl psaní, který je občas chaotický.