Phyl komentáře u knih

Nebylo to bohužel naposledy kdy DjP zalitoval, smlouvy, kterou uzavřel s trpaslíkem, po té co mu právě trpaslík zachránil život. V podnapilém stavu v hospodě, mu slíbil, že zvěční jeho hrdinské činy i jeho hrdinskou smrt. Sic DjP stále netuší co trpaslíka vede k tak úmornému sebetrýznění, sebemrskačtství a sebedestrukci, určitě ví, že lituje tohoto shledání. A nejvíc ze všeho lituje faktu, že kamkoli dorazí, strhnou se neskutečná jatka, která jakoby vyhovovali, právě jeho společníku. Prostě pohoda...

15.06.2017

Lidský výkal, který při chůzi mává rukama až k nebesům, kolébá se při tom jako houpací koník, a jeho trup spolu s hlavou je skoro rovnoběžný s chodníkem, je stále jenom lidský výkal. Nikdy to nebude chudáček, který omylem zabřednul do hlubokého moře sraček. Udělal si do svého člunu, po kterém tímto mořem brázdil sám. A když se začíná potápět, ztratí pádla a jeho hlava už z těch sraček trčí opravdu jenom kousek, začne naříkat, jak je k němu moře nespravedlivé. Že on tu díru neudělal naschvál. On pouze chtěl vyzkoušet co se stane když jí udělá. Netušil přeci, že ty sračky začnou tou dírou protékat. I když viděl jiné čluny cestou se potápět, stále věřil tomu, že jemu se to nestane. Nemohl se přeci nechat poučit jinými lidmi, dokud to sám nezkusí. A zatímco jiní si do člunu díru neudělali a chtějí poklidně plout dál, musí přes neustálé naříkání a kloktání topícího se lidského výkalu ve sračkách světa, poslouchat jak jsou k němu slepí a zlí. Tak se odhodlá jeden, že jej v tom nenechá, připluje k němu a snaží se jej vytáhnout na svůj vlastní člun. Ale co se nestane, lidský výkal, člun převrhne a ve sračkách jsou oba. A tak to dělá dál nehledíc na to, že ten, který mu chtěl pomoct se topí a on chvíli pluje na jeho převráceném člunu. Dokud opět nespadne do sraček a tak to dělá pořád dál. Běduje nad svým osudem, napíše o tom knihu a ještě si stěžuje, že když vyplouval na širé moře sraček dostal menší člun s malou prasklinou a tak byl náchylnější a je tedy nad slunce jasné že se to muselo stát. Nakonec, i když tu díru udělal sám, uvěří, že mu ji tam udělal někdo jiný a přesvědčuje o tom i ostatní.

4 03.05.2017

V popředí toho ohně šel Glaurung, otec draků, v celé své síle; v jeho průvodu byli balrogové... Jestli jsem dal sérii Pán prstenů 168 bodů z 10, tak Silmarillion jich dostane dvakrát tolik, a přesto to není dost, na to abych dokázal vystihnout jeho výjimečnost, skvost, krásu...

4 03.05.2017

V letech předcházejících dospělosti, v dávných letech temnoty, která se stala v té době synonymem pro nutné povinné četby, jsem rebelsky odbočil na rozdvojené řece a vybral si místo útrpné temnoty, krásnou zemi, která probudila skrytou sílu dřímající ve mně samotném, a poprvé ve svém životě, jsem začal cítit opravdový orgasmus mysli. Explodující neutuchající radost ze čtení, vychutnávání každého slova, hlasitě drásavé vzdechy rozkoše, rozléhající se pokojem. Neúmorně se prokousávajíc příběhy ať byl den nebo noc, tajně čtených pod lavicí nebo dlouho do noci v posteli, i když mi bývalo kázáno, že mám již ulehnout, neboť bych ráno nevstal, nekonečné převalování se v posteli, budíc se spocený a pomočený nedočkavostí. Takhle silně na mne nezapůsobilo nic jiného. A to jsem ještě netušil, že existuje něco jako Silmarillion....

Po tom co jsem musel nějakou dobu jenom přemýšlet proč se to stalo, a nedokázal jsem se ani na tuhle knihu podívat, aniž bych necítil černé svědomí, nešli na mne chmury nebo jsem z toho nepropadl depresím a pláči, jsem jednoho dne našel odvahu. Vzal jsem knihu do ruky, a přesto že bych měl cítit radost z opětovného shledání, věděl jsem, že to již nikdy nebude setkání jako za starých časů. Před několika lety, kdy jsem se s Hobitem loučil, jsem totiž neměl ani tušení co se s mým milým kamarádem stane.

Ději nechybí nic, od neutěšitelně běsnící feministické pohádkářky až po stalkerovy tajné sny, přecházející do reálně vzrušujících rozměrů končící pohodovou koupelí ve vlastní šťávě. A to má za vše co udělal. Musel Neil Patrick Harris zemřít? Musel? Musel vážení přátelé, aby tak nastolil nový pořádek do vztahu dvou vroucně se milujících osob, podivínsky se tetelících při jakékoli hloupé příležitosti. Rozpolcenost osob, které se rozpolcují víc a víc a víc je pro děj této báchorky flexibilním parťákem, jenž v částech strastiplných cest za cílem důležitě plnil roli vyprošťováka z pasti. Přesto jsem mocně třímal ve své ruce knihu slastně a s vášní. Děkuji Vám děkuji.

29.01.2017

https://www.youtube.com/watch?v=usNsCeOV4GM
Chlapík s kostkovanou košilí, riflovými zahradníky, stéblem trávy v hubě a homokloboukem, opřený o plot své farmy někde na jihu jůesendej, si usmyslel, že bude najednou světu prospěšný, alespoň si to on sám myslí, a bude šťourat do něčeho či někoho, kdo se dostal v životě jinam a dál, než jeho zbědovaná existence. Obleče si tedy bílý plášť s bílou kuklou, a jde si k ohýnku nenávisti. Všichni skáčí, ukazují co za největší pitomost mají pod hábitem, opékají si maršmelou u ohně, který čpí vysoko k nebi černým kouřem, za což nese vinu zpropadeně ďábeslký výlisek hudebních stop, anrikristů z Anglie. Posléze si ponadávají na tajné organizace, že jim vypouštějí do ovzduší sračky a jejich kukuřice neroste jako dřív, a halekají, plesají, vzájemně se rozmnožují a vysílají tak do světa další ubohé existence vidláckého společenství, které umí jenom plivat hnědé sliny od žvýkacího tabáku, být rasisti a pečovat o kukuřici. Přitom pojídají jenom mršiny zvířat, které přejeli, a dávají svou neschopnost vyndat broky z mršiny (do které stříleli pro nácvik své demence, poté co jí ještě jednou omylem přejeli, když se pro ní vraceli, aby mohli na svém statku uspořádat rožnění nenávisti), komukoli kdo se zrovna namane. Najednou spatřují vše dobré na jakékoli víře, která je nepočestně napadena, hlásají smrt lidem, které předtím obdivovali, protože se rojili ve stádu bezduchých ovcí, a byli zmanipulováni ďáblem. Dostat se na americký trh nese hold svá úskalí.

3 18.01.2017

Jak jednoduše lze překrucovat, vše tak, abych toho mohl co nejvíce využívat. Hrozbami a strašením velmi snadno obohacovat sebe a každého, kdo je uvědomělejší a pochybuje, se zbavit, pomocí vlivu, síly která stojí za mnou a očerňování zatracováním. Až slepě následovaná touha po spáse pak vraždí lidi a způsobuje nesmyslné války vedené bohatými lidmi, kteří jako nástroj své vůle používají právě obyčejného lidu toužícím po spáse, naočkovanými jedinou možnou pravdou, která jim byla vnucena, pomocí hrozeb a nátlaku. Kdysi v mládí jsi uklouzl na scestí se vydal špatným směrem, ale uvědomil sis to díky mně. Přesto, že jsi celý zbytek života zapadl do mého stáda vystrašených ovcí, vykupoval se u mne nemalou částkou svého skromného výdělku, mám o tebe obavy, aby jsi na začátku své nekonečné posmrtné pouti nepadl do chřtánu pekel. Proto by bylo rozumné myslet na ty co ještě posečkají s koncem pozemské cesty a vše odkázat naší věci, neboť pouze tak najdeš správnou cestu. Nelze ovšem mluvit o tom, že se to dělo jenom tehdy, stále to probíhá, pouze se mění strany. Princip je stále stejný. Náboženství je zneužíváno k prohlubování nenávisti u odlišně smýšlejících skupin lidí, je nejčastějším nástrojem k vyvolání války. Ovšem je také možností k tomu lidem pomáhat, být jim vzorem a učinit jim v život lepším. Je to bohužel jenom dobrá myšlenka, využitá nejhůř jak si lze představit.

1 02.01.2017

Když to člověk přečte podruhé s odstupem několika let, a s trochu větším přehledem, sezná, že tohle je nadčasově, geniálně, skvělé dílo. Navíc po přečtení knihy Není co závidět (http://www.databazeknih.cz/knihy/neni-co-zavidet-obycejne-zivoty-v-severni-koreji-192610), si dokonce i člověk uvědomí, že se přesně tohle někde ve světě opravdu děje, případně se to donedávna dělo ve velkém měřítku ve valné části Evropy. A přesně tohle se může opět kdykoli opakovat, pokud budou lidé neustále pokračovat v hrození prstem, když se nikdo nedívá, nadáváním a brbláním když je nikdo neslyší, a nakonec svým laxním přístupem a lenoškou arogancí mávnou rukou nad možností volit si sám z vlastní vůle se slovy, že se nic nezmění. Nakonec se najde opět nějaká menšina, která toho využije a postaví se k moci, a svoboda, za kterou někdo bojoval, opět padne, a ti stejní lidé budou opět nadávat, tentokrát ovšem za toto jim budou trhány jazyky, budou hrozit, ale ruce jim budou řezány. A to jenom proto, že sami v době kdy mohli něco udělat, neudělali nic.

Mám ideu. Ta idea je taková, že chci v životě něco dokázat. Zapsat se lidstvu do paměti, do tak vzdálené, budoucnosti, že si to ani sám nedovedu představit. Bohužel jsem méněcenné hovado, které zatím nic v životě nedokázalo. Pak se ale naskytla příležitost. Objevila se krize, lidé nadávají na kdeco, převážně pak pracující třída a chudší část obyvatelstva, kterých je většina. Začnu šířit názory o síle národa, která se dá dokázat pouze násilím a šířením nenávisti vůči jinak smýšlejícím jedincům. Lid zvládnu zfanatizovat lehce, jelikož stačí mluvit o věcech, které chtějí slyšet, a nabídnout jim lehké řešení, kterého dosáhnou lehce a ještě na tom budou dobře. Oni poslechnou. Stačí to jenom dobře předat. Slova mají moc, a já ji budu mít také. Každý se bude třást nad mou neskonalou velikostí a hřát se ve světle mé skvělosti. Budou oslavovat mnou vymyšlené kroky, k lepšímu životu a budou mě za to milovat. Já se stanu jejich vůdcem, který je povede, za velkými činy. Stanu se neporazitelným. Budu nejskvělejší a nejmilovanější osobou na světě. Lidé mne budou zbožňovat a já se stanu nesmrtelným hrdinou. Krása.

4 11.11.2016

Paráda, člověk perverzně rozdováděl fantazii, při mučících scénách, a k tomu dostal, čtivě pěknou zápletku, o perverzním katovi, nebojácně neohroženém Steinovi a připosraném svůdníku Barbaričovi, kteří řeší strašidelný případ plný strašidel a hlavně o tom, jak již několik staletí stará otázka, nenávisti různě smýšlejících kultur, je stále aktuální.

4 27.10.2016

Doposud jsem vnímal Apple jako rozmar bohatých sráčů co si pouze honí ego a snaží se zapůsobit na mladé náctileté holky tím, že zatnou biceps, opřou se o bar, a z kapsy ledabyle vytáhnou ajfón. Tím začne řetězová reakce, kdy se dotyčná slečna přepne do módu štětky, jelikož zmerčila frajera co má prachy.
Hold pletl jsem se. Apple je životní styl, který naopak vyvrátil všechny zažité stereotypy, posouvá neustále techniku kupředu a to velkou měrou díky muži, o kterém celá biografie pojednává. Nesnaží se prodávat za každou cenu, kdejakou ptákovinu a snaží se vymyslet jak inovovat, tak aby to bylo pro lidi zajímavé. Jak říká klasik: "nebudeme se zabývat tím, co lidi chtějí, ale co budou chtít."

2 19.10.2016

https://www.youtube.com/watch?v=GD3VsesSBsw - přesně takovou velkolepost jako start přiložené hudební vložky, jsem z toho cítil.

2 15.09.2016

Jaké je tvé jméno? Geralt od nikud.
Jaký je tvůj úkol? Najít svatý grál, který jsem ztratil a hledají jej úplně všichni a úplně všude. Čarodějky dobrodějky zakládají tajné společenství, které má vypátrat tento artefakt a vydobýt si tak s jeho pomocí vysokého postavení, zatímco náš slavný lamač dívčích srdcí, zakládá pochybné společenstvo, které je promícháno mnohými roztodivnými lidskými individui, vlastně i nelidskými. A tak nějak vzniklo společenstvo prst... tedy společenstvo za osvobození svatého grálu z jeho prachbídného živoření s dalšími lidskými výkaly, které se nazývají potkani. Naše zmatená-bi společnice opět dokazuje jak je drsná a zmatená, ještě víc než kdy předtím.

2 07.09.2016

V šeru svého děsivého pokoje, jsem lačně hltal, pouze ve svitu lampičky, každou stránku, jako by to mělo být to poslední co udělám.

4 26.08.2016

Těžba se plní na 200%, zásoby jídla na rok máme o 150% víc, než jsme plánovali. Všichni jsou si rovni, ale pamatujte, že někteří jsou si rovnější. Kdo by se k tomu chtěl vracet? KDO? Není to normální, krásná ideologie, plná bordelu, který tvoří hlavně svrchovanost, která vede stádo ovcí, kterým nezbývá nic jiného než hluboce mlčet. Náš vůdce je náš bůh, a pokud zemřel, nezemřel, pokud budete nad jeho skvělostí a dobrosrdečností, kterou vůči Vám poddaným projevoval, tím, že Vám raději vše zakázal, aby Vám náhodou nic nechybělo, a zacpal Vám huby, aby jste si nemuseli stěžovat, plakat a naříkat, mrtvý nikdy nebude, neb tisíce jeřábů se sneslo z nebe, aby jej odneslo, ale utopilo se v potocích slz, oddanosti a mírné tuposti. Jeden člověk vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny do pekel Komunistické ideologie sváže a nechá je hnít a pomalu skomírat, a přesto právě Vám vykládá o splněných, vlastně nad rámec splněných normách a vy přitom žerete trávu a kamení. Jak by řekl Váš obhájce: "soudruhu nemohu jinak než souhlasit s obžalobou, má pravdu ve všech bodech a nemohu Vás zachránit, neboť mám strach o vlastní prdel."

7 18.08.2016

Klasický příběh o lásce. Zaklínač potká dítě, dítě je jeho osud, osud se stává mladým zaklínačem, mladý zaklínač do toho ještě nechá promluvit čarodějky, které předtím vždy odzkoušel zaklínač, pomocí svých dovedností, které hrají důležitou roli v reprodukci potomstva, a mladý zaklínač se tak stává i čarodějnickým učněm. To je jednoduché jako, když Jose Armando miluje Josefinu, která se ovšem spokojí jedině s opětovanou láskou Antonia, který je ovšem násilník a vrah,zabivši Donu Merunu, první svého jména, která jediná mohla opětovat lásku Armandovi, neb jej hluboce milovala,což se nelibilo Antoniovi, který si zamluvil srdce Armandovo, jemuž se naopak Antoniova láska hnusila. Je nad slunce jasné, že vrah není určitě zahradník, nýbrž muž s černou helmou, zdobenou péry. Krásný opravdu nádherný úvod, ke knize Armando v lese.

5 05.08.2016

Stejně jako se pohřeb může rázem změnit ve svatbu, může se z ochránce zákona stát pirát, tak všichni kolem padají jako výtvor lidských střev do záchodu a mizí za tou zahnutou rourou, když spláchneme, ale náš skqvělý hlavní hrdina, kterého sleduji již delší dobu se stále apgrejduje na vyšší a vyšší level nepřekonatelnosti. Až v desátém díle jsem prozřel a dokázal si přesně zařadit Harryho Holea k někomu, potažmo něčemu, neboť zde nemluvím o lidské bytosti, koho mi připomíná celou sérii. Stopětadevadesát centimetrů, blonďatý kartáč na hlavě - terminátor. Je to tak. Neuvěřitelné. Navíc svého vyobrazení a mému neklidu přidal ve chvíli kdy se v potrhaném kabátu a zbraní v ruce, producíroval po nemocnici. Tohle odhalení mne tak přikovalo k mé pohovce, že jsem zíral několik hodin do stropu a říkal si, že je opravdu mezi námi. Při tomhle hloubání jsem dostal i strach, že odhalím něco víc než mám a tak ze strachu, že bych mohl být odstraněn, jsem byl nucen schovávat se pod peřinou, přestože jsem později pochopil, že jsem úplně někdo jiný a mé obavy jsou stejně zbytečné, jako bezmezně věřit, že nejste pořád a dokola nasměrováváni na špatnou stopu. Co říct závěrem. Snad jenom - zní to jako dejavu ten zvláštní jev, kdy se vám zdá, že se něco opakuje. Co říct závěrem. Snad jenom - zní to jako dejavu ten zvláštní jev, kdy se vám zdá, že se něco opakuje......

7 26.07.2016

Nesmrtelný týpek s jizvou v obličeji - z drsňáka Harryho je Scarface, tajně hledán celým Norskem, se opět pouští do vyšetřování na vlastní pěst, při kterém bude opět zohyzdněn ještě víc než byl předtím. Otloukánek, který přežije kdejaký nešvár, neustále bojuje s alkoholem a neskonale dokola láme ženská srdce, ty pak padají do kolen, aby jim mohl uštědřit pouze pořádnou ránu kudlou prokletí do zad, se opět předvede v plné parádě, u které kdejaká žena rozteče rozkoší a muži se budou chytat za nos a nevěřícně a závistivě kroutit hlavou jak to ten syčák dělá. Nedokázal jsem chrochtat blahem, či smíchy záleží jak moc přitakáváte vašemu oblíbenci, ani proto, jak mi to vše přišlo až moc podobné s předchozími díly. Tentokrát sice náš slavný obludný ksicht neskončil pod lavinou ani neuvízl ve výtahu, pouze se brodil tunelem strastí, který mu připravil neskutečný nával adrenalinových situací, které jej pomalým a důkladným způsobem prznili a způsobovali mu bolest a svírání hrdla jako v předchozích dílech, tentokrát hrdlo svíral ovšem opravdový nůž, a on pouze jako vždy proplouval příběhem aniž by jej to nějak změnilo. Je to Policajt a vždycky bude. A na to se napijeme, abychom spláchli tupou bolest a měli tak záchranný dýchací přístroj, který nám pomůže v těžkých životních okamžicích. Jim Beam se jen tak nevzdá, a má touha dočíst to do konce, i když značně znuděná některými okamžiky neustále se opakujícími ve všech knihách, bude stejně drásavá jako pouhá myšlenka na další lok, tohoto zlatavého moku.

8 17.07.2016

Co to.... jo vlastně jsem chtěl napsat, že to.... no.... že to bylo.... noooo.... přesně tak. Až na epilog se dá říct, že mně to... coo.... nooo... jak říkám že joooo.... a to je asi tak vše no.... vlastně ještě.... jo přesně tak.... je to mrtě mazec.... toooo. masakr nejwítz psýško mocné.

1 24.06.2016