Petrush komentáře u knih
Knížka o lásce, o manželství a také, nebo možná hlavně, o stárnutí.
Na knihu jsem byla zvědavá - kdo by nebyl, když je prý považována za klenot klasické světové literatury. Četla se dobře, jen mi některé popisné pasáže přišly zdlouhavé a přitom vlastně nepopisující.
A když se naprosto vysílená a promoklá hrdinka doplahočila k obydlí, ve kterém by snad mohla konečně očekávat záchranu a nahlížela oknem dovnitř (a vy jste napnutí, jak to bude dál)... a dozvíte se, jak má za oknem jedna slečna lokýnky takhle a druhá slečna zase takhle... tak mě už i napadlo, že má snad autorka trochu neobvyklý smysl pro humor.
Každopádně postavy propracované, příběh poutavý a tehdejší doba pro dnešní generaci téměr k neuvěření. Doporučuji.
Vrátíte se do dětství, jak jste běhali v poli, šťourali se v potůčku, odkrývali kameny, stavěli skrýše v keřích a mazlili se s koťaty. Moc pěkná knížka, která pohladí.
Knihu jsem četla už seznámená s rozporuplnými recenzemi předchozích čtenářů. Asi proto jsem od ní mnoho neočekávala. Do poněkud netradiční romance s místy lacinými aspekty jsem se ale dobře začetla a zajímalo mě, jak dopadne. Doporučuji jako nenáročnou oddychovku, pokud se však u knihy dokážete přenést přes plytkost a velkou jazykovou chudost.
Ne, toto opravdu ne.
Velkým fanynkám předchozích dílů se tato kniha asi líbit bude - pokud jim tedy nevadí, že znají děj dopředu. Jak by se kniha líbila těm, kdo nečetl předchozí díly, to nemůžu říct, ale tipla bych, že by se líbit mohla - pokud jim nevadí plytčejší a jazykově chudší díla. Pro zbytek - ztracený čas při čtení.
Knihu jsem četla dávno a z děje jsem si moc nepamatovala, ale rozhodně z knihy zůstal pocit, jaký zůstává po dobré knize. A při dalším čtení s odstupem více jak 15 let mě kniha oslovila znova. Obsahuje řadu inspirativních myšlenek - a to se přitom nemusíte nijak zvlášť zajímat o zenbudhismus.
Běžně se u knih nesměju nahlas. Ale u této knihy se mi to stalo vícekrát. Knihu jsem pořídila i rodičům a rovněž u nich měla velký úspěch. Kdo má rád humor založený na vyhnání do absurdnějších mezí, přijde si na své. Pěkná a vtipná oddychovka pro dobrou náladu.
Byla to první kniha od autora, kterou jsem četla. A tehdy jsem si říkala, aha, tak tohle je naturalismus. Ty detailní popisy tržiště do podrobností v podobě každé ryby vyložené na pultě už pro mě byly na těsné hranici čtivosti. Nicméně po čase jsem si přečetla od autora něco dalšího - a to už byla úplně jiná káva! Nebo spíše jiná láhev.
Málokteré nespěchající vyprávění s popisy přírody, vesnice a venkovanů se tak pěkně a plynule čte. Příběh je poutavý a vyvolává řadu emocí. Dramaticko-romantických příběhů na pozadí venkova bylo napsáno nespočet, ale tato kniha zůstane v mysli.
Na knihu o výchově je to nebývale stručný titul. Knihu jsem dostala jako dárek a byla jsem za ni ráda. Přišla mi výborná pro zařazení do knihovničky, kam po ní čas od času sáhnete a namátkově znova kousek přečtete. Faktem ale je, že o něco později jsem objevila princip výchovy nazvaný (poněkud zavádějícím způsobem) Nevýchova, který mi sedí a dává smysl. A asi proto jsem od té doby neměla potřebu žádnou knihu o výchově číst a ani se k těm přečteným vracet.
Každopádně knihu Proč jsou šťastné děti šťastné řadím rozhodně mezi ty lepší, takže doporučuji.
Při snaze a zachování si otevřeného přístupu věřím tomu, že tato kniha může pomoci zlepšit dlouhodobý vztah. A pro ty, kdo tyto předpoklady nesplní - počtete si, zamyslíte se, zasmějete se vtipným pasážím a po čase na knihu zapomenete.
Kniha je velmi čtivá, místy vtipná, celkově smutná. Umožňuje nahlédnout do každodennosti v době ne až tak dávno minulé. Postavy se mi ale zdály nevěrohodné a nejspíš proto pro mě bylo jejich jednání občas nepochopitelné. Poetičtější pasáže na mě působily uměle. Přesto ale kniha zanechala dojem.
Běžně tento žánr nevyhledávám. A přišlo příjemné překvapení. Chvíli mi trvalo se na tón knihy naladit, ale pak už to hezky ubíhalo. Zajímavé myšlenky, místy vtipné, místy vážné. Celkově tuto knihu hodnotím jako vyváženou všehochuť a netradiční čtení.
V knize je několik podle mého názoru dobrých myšlenek, např. metoda pevného objetí nebo důležitost vzoru. Ano, tisickrát omíláno, že rodiče mají jít vzorem, ale tady je to napsáno opravdu dobře. Také souhlasím s tím, že je potřeba, aby se dítě postupně přizpůsobovalo a nebylo mu vždy ve všem hned a na 100% vyhověno (výjimkou jsou děti do cca 6 měsíců, kterým má být vyhovováno bezvýhradně). Podle mě ale vůbec nelze s takovou jistotou tvrdit, že pokud rodiče dítěti vždy vyhoví, přeroste jim přes hlavu, vyhodnotí je jako slabochy a získá pocit, že musí ono vést rodiče, když nevedou oni jeho a nevytyčují mu hranice.
Souhlasím spíše s jinými koncepty výchovy, které říkají, že hranice rodiče vytyčovat mají a musí, ale že to lze dělat i jinou cestou než cestou zakazování a nevyhovování dítěti.
Autorka hodně vycházela ze zkušeností s problémovými resp. psychicky nemocnými dětmi a u těchto je nejspíše potřeba zaujímat jiné, speciální postoje.
Kniha je psaná odbornějším způsobem, ale nemyslím, že by to bránilo jejímu přečtení a pochopení i nevědeckou komunitou (soudím podle sebe). Nicméně si myslím, že pro běžné rodiče běžných dětí není nutné tuto knihu číst, pouze je podpoří v autoritativním stylu výchovy.
Občas člověk sahá po dalším dílu s obavami, jestli bude stejně dobrý jako předchozí. A často je ta obava na místě. Nikoli však tady. Pokračování je povedené, takže jako první díl: pěkná a nápaditá oddychovka, nenáročné čtení. Více však nečekejte.
Pěkná a nápaditá oddychovka, nenáročné čtení. Více však nečekejte. Dobrý tip na cesty do práce nebo na dovolenou.
Nepochybuji o tom, že je pro miminka nesmírně důležité být co nejvíce fyzicky u maminky. Ale autorčin názor, že když dítě v tak těsné blízkosti matky není, že to má za následek věci jako je touha po dobývání horských vrcholů, touha po majetku, drogová závislost aj. - obávám se, že takto přímočaře a jednoduše to na světě nefunguje.
Zajímavé byly autorčiny popisy žití indiánského kmene. Třeba jejich vztah k práci nebo to, jak jsou děti vychovávány v širším okruhu a nejen výhradně rodiči.
Některé věty v knize nedávaly úplně smysl, možná to bylo českým překladem.
Knihu bych doporučila především těm maminkám, které jsou nahlodané názory "staré školy" - tím myslím názory typu "Když ho budete tak moc nosit, tak ho rozmazlíte! No a pak to bude vyžadovat pořád!" apod. Díky knize dojde k uvědomění, že je potřeba dát dítěti maximum fyzické přítomnosti - čím více kontaktu, tím lépe.
Ano, vztahy se totiž nepořizují v nákupním centru Svět, kam přijdeme se svým soupisem požadavků a pořídíme si, co je přesně podle našich představ. A když to už podle našich představ není, tak to vyhodíme a pořídíme něco nového.
Nadčasová kniha.
Výborná kniha s řadou praktických příkladů. Umožní uvědomit si důsledky ne/správné výchovy. Kniha zanechá velmi silný dojem, ale pokud nezačnete ihned aplikovat rady a nebudete se k ní opakovaně vracet, bude to dojem sice silný, ale jednorázový a zapadne pod vrstvou každodenních povinností.
Principy popsané v knize mi připomínají principy Nevýchovy, ke které jsem se dostala o něco později. Nevýchova však nevyšla jako kniha a to je zrovna v tomto případě její veliká výhoda.
Silná kniha. A vlastně hnusná kniha. A taky smutná kniha. Taková, která v člověku zůstane a nezapadne do propadliště v paměti. I po mnoha letech od přečtení budete vědět, o čem byla. Ne jako knihy, které člověk přečte a stěží si za čas podle názvu vzpomene, jestli je vůbec četl, natož o čem se v nich psalo.