Pavlína197 komentáře u knih
Hezky napsaný, dojemný příběh. Jen mi úplně nesedí podnázev a ke konci jsem si říkala, že tohle všechno by snad jeden pes ani nemohl přezít. Ale předpokládám, že tato kniha byla vydána za účelem osvěty a doufám, že se nemine účinkem. Jsem ráda za informace v druhé části knihy.
Tuhle knížku nedokážu ohodnotit. Některé verše se mi líbily a některým jsem vůbec nerozumněla.
Povídky se mi líbily. Od začátku ke konci víc a víc. Jsou vtipně sebekritické i mírně dojemné. Pro mě příjemné oddechové počteníčko.
Za mě nejlepší beletrie, co jsem letos přečetla. Líbilo se mi, jak je kniha napsaná, jak příběh plyne, jako bych byla v Sářině hlavě, v jakém prostředí se odehrává, obálka, konec, prostě všechno. Jasně-příběh je to těžký, ale kniha skvělá.
Podle mě je to docela zdařilý přepis animovaného filmu.
Thriller jak má být - zajímavý začátek, napínavý děj, nečekané rozuzlení a na závěr happyend.
Knihu jsme měli půjčenou z knihovny. Syn z ní byl nadšený, ale už se mi ji nepovedlo sehnat.
Tenhle příběh mě hodně zasáhl. Četla jsem a četla a nemohla se utrhnout, dokud jsem nedočetla.
Moc pěkná kuchařka. Líbí se mi, jak jsou rozepsané suroviny a postupy k receptům. Bavilo mě si ji prohlížet i v ní číst.
Zase příjemné, odpočinkové čtení. Jako když se díváte na svůj oblíbený seriál. Byla jsem zvědavá, jaké drama nám ve třetím díle autorka nachystala, a dočkala jsem se. Tentokrát to ale nebyly přírodní živly. Co mi v knihách vadilo byla ta zbytečně složitá jména - Fox-Gifford a Talyton St. George.
Název Rostlinná antibiotika si vyrobíme sami se mi zdá hodně zavádějící a knize ubírající na důvěryhodnosti. Léčení a prevence kořením a bylinkami mi naopak přijde naprosto příhodné, protože přesně o tom kniha je. Obsahuje spoustu jednoduchých receptů, jak využít většinou běžné a dostupné bylinky a koření při domácí samoléčbě.
Opravdu doslova příručka - trocha podstatné teorie a hodně praktických návodů. Oceňuji a doporučuji hlavně kapitoly o komunikaci a hněvu.
Pro mě druhá knížka od Cunninghama. Trochu hůř se mi četla, příliš mnoho metafor, spousta slov o ničem. Vzorové dny se mi líbily víc.
Mám pocit, že předchozí komentáře snad patří k jiné knize. Četla jsem synovi a shodli jsme se, že tento díl série byl nejslabší. Celou knihu se nic moc nedělo, až na konci trocha napětí.
Plán jsem nezkoušela, hubnout nechci, hledala jsem spíš inspiraci v receptech. Ale i tak jsem si knížku pečlivě pročetla. Návod je podrobný, polopatický, recepty jednoduché, spousta podpory a povzbuzení. Víc to zjednodušit by už nešlo. Mně osobně by chyběla v jídelníčku pestrost, ale pro začátek, jako nakopnutí, může kniha posloužit dobře.
Tahle knížka mě za srdce nevzala, ale pěkně se četla a dobře jsem si u ní odpočinula od těžších témat. Prostě nejsem cílová skupina. Nejvíc mě zaujal druhý dodatek.
Knihu jsem si vybrala do výzvy ( dánský autor). Pod vlivem stejnojmenného filmu jsem čekala romantické drama a tak se mi do ní moc nechtělo. Naštěstí jsem si přečetla dřívější komentáře a díky nim jsem si knihu mnohem víc užila. V českém překladu se jmenuje Vzpomínky na Afriku a přesně to v ní také je - autorčiny vzpomínky na Afriku, jaká byla v první polovině minulého století, v době kolonizace. Vztah s Denysem je zmíněn až v závěru knihy. Kritiky je autorce vyčítáno, že si Afriku idealizuje a její vzpomínky jsou subjektivní, ale takové jsou přece vzpomínky vždycky. Ať už je pravda jakákoliv, mně se kniha líbila a zapůsobila na mě přesně tak, jak to mám ráda - vtáhla mě do jiného světa, navíc do světa, který bych byla ráda sama poznala.
Kniha je plná nádherných fotografií, které ve mě vyvolávají touhu všechna ta místa najít a projít, což je, myslím, i účel této knihy.