Pavlína197
komentáře u knih
Královna děsu aneb Panická porucha
Aleš Cibulka
O panické poruše už jsem přečetla ledacos, ale všechno bylo zaměřeno na lidi, které poruchou trpí nebo na jejich blízké, případně odborníky. Myslím, že této knize jde hlavně o to, dostat povědomí o panické poruše do široké veřejnosti, a právě díky rozhovorům se známými osobnostmi se jí to může podařit. Pravda, komentáře za rozhovory bych také vynechala, zato odborná část mi přišla užitečná - stručná a souhrnná.
Sobecké prasátko
Andy Riley
Jojo, mě tohle prasátko taky připomíná spoustu lidí... Že by záměr autora?
O černém beránku a bílém vlkovi
Bernard Clavel
Tuhle knížku dostal jako dítě můj bratr, moc o ni nestál, není žádný čtenář, a já mu ji tenkrát hrozně záviděla. Knížka a ještě o zvířátkách! Od dětství jsem ji přečetla několikrát a určitě ji ještě číst budu. Dneska už je totiž moje a pořád se mi libí. :-)
Neuvěřitelné září - Tajný deník Tomáše S.
Petra Braunová
Petra Braunová je moje oblíbená spisovatelka, takže se nevyhýbám ani jejím knihám pro děti. Tahle mi připomíná Ztraceni v čase. Je stejně tak strašidelná, ale tady je od začátku jasné, o co jde. Nedoporučuji číst před spaním dětem s bujnou fantazií a citlivou povahou.
Buď šťastný!
Andrew Matthews
Sice jsem se nedověděla mnoho nového, co bych už jinde nečetla, ale opakování nemůže uškodit, zvlášť pokud jsou informace podané čtivou a pozitivní formou jako tady. Myslím, že tato knížka může směle tvořit jeden ze základních stavebních kamenů leckteré seberozvojové knihovničky.
Zkuste to doma sami - zahrada a balkon
kolektiv autorů
Užitečná knížka pro začínající i pokročilé zahrádkáře, zvlášť pokud se snažíte o ekologické pěstování. Najdete tu rady od začátku do konce ,,výrobního" procesu, tzn. jak vytvořit záhon, jak zasít, jak na škůdce i pár tipů, jak využít úrodu.
Pollyanna
Eleanor H. Porter
Před mnoha lety jsem viděla film, ke knize jsem se dostala až letos v rámci čtenářské výzvy. Už film se mi líbil a kniha - jak už to často bývá - ještě o něco víc. Samozřejmě mě zaujala Pollyannina hra a přiznám se, že občas se ji pokouším hrát, i když obvykle jen sama se sebou. A jak říká Pollyanna, není to vždycky snadné. :-) Myslím, že takový přístup k životu by mohl prospět mnoha lidem, nevidět jen to černé, ale hledat i to bílé.
Julie mezi slovy
Petra Dvořáková
Pohádka z reálného života. Děti, které něco podobného prožívají, může alespoň trochu utěšit, že v tom nejsou samy. A děti, které nic takového neznají, mohou v bezpečí knihy zjistit, že svět není jen růžový. Milé, poučné, vtipné i dojemné čtení.
Poustevník
Michael Finkel
I já jsem byla zpočátku zklamaná, že se v knize nepíše o poustevníkovi takovém, jak si ho představuji já - jako člověka, který žije mimo dosah civilizace a je naprosto nebo alespoň z velké míry soběstačný. Přes toto zklamání jsem se brzy přenesla, protože i tak je příběh zajímavý. Navíc začíná jako čtivý román a je škoda, že to tak nezůstalo do konce. Po několika prvních kapitolách se z knihy stala sbírka autorových domněnek, různých svědectví a informací o jiných poustevnících v historii. Ale chápu, že pokud toho sám Poustevník moc neřekl, nebylo také moc o čem psát. Každopádně ve mně kniha vyvolala mnoho protichůdných emocí a názorů. To se povede málokteré knížce, takže si ji budu určitě dlouho pamatovat.
Osudové pokušení
JoAnn Ross
Když po revoluci začaly vycházet tyto sešitky, moje babička, také velká čtenářka, si je oblíbila a často si je kupovala. Já jsem jich pár také zhltla, prošla jsem si díky nim obdobím červené knihovny. Dneska už mi není šestnáct a nejsem ani ve věku své babičky, takže momentálně to není úplně můj oblíbený žánr. Ale jako vzpomínka na babičku a na mladá léta to bylo milé.
Paní Dallowayová
Virginia Woolf
Tato knížka pro mě byl trochu oříšek, stejně jako Jákobův pokoj. Na jednu stranu se mi líbí, jak VW rozepisuje myšlenkové pochody postav a vtáhne nás tak do jejich hlav a životů, stejně tak se mi líbí, jak vykresluje atmosféru míst, v nichž se postavy pohybují. Na druhou stranu bylo občas těžké udržet pozornost a musela jsem se o odstavec či stránku vrátit, abych neztratila orientaci. Tudíž si kniha vyžádala sto procent mojí pozornosti, což je nakonec dobře. Vytrhla mě z reality, od každodenních starostí a donutila mě úplně vypnout hlavu.
Říše divů
Amily Shen
Tyto omalovánky jsem si koupila jako své první omalovánky pro dospělé a přestože od té doby v mé knihovně přibylo mnoho dalších, tyto mám stále nejraději. Jsou prostě krásné!
Zlodějka snů
Jana Javorská
Červená knihovna se špetkou erotiky. Příběh je jednoduchý, čte se sám, dobré jako vložka mezi náročnější četbu na vyčištění hlavy.
Táta k příštím Vánocům
Martina Drijverová
Toto bylo milé čtení! Když byl syn malý, četli jsme pár novějších knížek od M. Drijverové a všechny se nám líbily. Tuto jsem objevila ve vyřazených knihách v naší knihovně, hned jsem po ní sáhla a nelituji. Syn už je puberťák a vyprávění o dvou malých holkách, které si hledají nového tatínka, by ho asi nebavilo. Mě ale potěšilo - žádný stres a přitom docela chytlavé. Škoda, že mě v dětství tato autorka minula.
Volání anděla
Guillaume Musso
Jako ostatní thrillery od G. Musso je i tento napínavý a čtivý, se zajímavou zápletkou. Přesto mi připadá, že jsou tak nějak na jedno brdo. Čím to je? Postavami? Prostředím? V tomto případě mi navíc nesedla romantická vložka, jako by si autor vzpomněl na poslední chvíli - sto stran před koncem blesk z čistého nebe a láska až za hrob.
Dvakrát sedm pohádek
František Hrubín
Potřebovala jsem něco veselého, milého, prostě pozitivního, a toto byla trefa do ,,černého". Čtrnáct klasických pohádek ve verších. Pamatuji si je snad už z mateřské školy. Toto čtení mi udělalo dobře na duši.
Žeberův odkaz
David Jan Žák
Super, super, super! Napínavé a dobrodružné od první stránky! Oproti prvnímu dílu zmizela i jakási kostrbatost textu a dobře se četlo ( četla jsem oba díly nahlas synovi). Jestli jsme se od prvního dílu nemohli odtrhnout, k tomuto jsme byli doslova přikovaní. Navíc mi to připomnělo moje dětství - jak jsme běhali po polích, loukách a lesích, prolézali potoky a kdejaká roští a řešili veledůležité záhady jako: čí je ten mrtvý pes na smetišti, kdo vytáhl sousedovi z trambusu naftu nebo kdo utopil v potoce za vsí koťata. :-)
Flouk a Líla: Dobrodružství z mrakodrapu
Petra Dvořáková
Všechny knížky od Petry Dvořákové, které jsem zatím četla, se mi líbily, proto jsem chtěla poznat i její knižní tvorbu pro děti. Zkusila jsem Flouka a Lílu a říkám si: jaká škoda, že tohle nemám komu přečíst. V něčem mi to připomíná klasické pohádky, v něčem je to pohádka netradiční. Setkává se tu příroda s technikou, svět hmotný a virtuální. Čeká na nás pohádkové napětí, trocha poučení a šťastný konec. ( I když tu uklízečku bych možná nechala být. :-) ) Díky pěkným ilustracím si dokážu příběh představit i jako animovaný film nebo jako večerníček.
Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
Dlouho jsem se chystala přečíst si něco od Coelha a přišla mi do ruky tato kniha. Příběh je zajímavý, styl poněkud strohý, dobře se čte, najdeme tu pár základních životních mouder. Ale působí to na mě, jakoby kniha byla napsána právě a jen kvůli nim.
Co ta očka vidí
František Hrubín
Knížky miluji od dětství a když jsem teď tuhle náhodou našla u mamky v knihovně, udělalo mi to tááákovou radost a vyvolalo kupu vzpomínek.