pahorkatina komentáře u knih

3,5 hvězdičky

Nádherně popsané vjemy každodenní reality, neprvoplánové reflexe veskrze tíživých prostorů vnitřních i vnějších. Tolik jsem si přála knize více propadnout, nechat se strhnout tím obrazotvorným textem jako rozvodněnou Bečvou. Navzdory tomu, že témata, která toto knižní dílo otevírá, považuji za důležitá, a navzdory tomu, že na mnoha místech jsem oceňovala poetickou dimenzi knihy, můj celkový čtenářský zážitek byl spíše průměrný. Možná už jsem podobnými příběhy přesycena, už během dospívání jsem hltala knihy o dysfunkčních rodinách, šikaně apod., v nedávné době jsem četla i knihu Jak se stát jiným Édouarda Louise, která mě v obsahové rovině oslovila o něco více. Pokud ale Marek Torčík v budoucnu vydá další prozaický počin, je dost pravděpodobné, že se ocitne v poli mého zájmu.

4 11.12.2023

Ač jsem ke knize přistupovala skepticky (polyvagální teorie není empiricky prokázaná, ačkoliv o ní anotace hovoří jako o vědecké disciplíně), něčím si získala moji pozornost. Jako hlavní přínos této knihy pak vnímám zejména to, že text mi umožnil poměrně dobře zmapovat psychické polohy, kterými si člověk v různé intenzitě prochází, a to ne ani tak ve smyslu představované teorie, jako spíše v obecné rovině díky z mého subjektivního pohledu vhodně zvoleným slovním obratům. Některá cvičení z knihy mě inspirovala ke kreativnímu zkoumání mé psychiky, jiná ve mě zanechala spíše pachuť pochybných vizualizačních technik a na základě svého úsudku jsem jim nevěnovala pozornost (zejména představy nervových drah a jejich prolínání apod.). Samotný text recenze odpovídá hodnocení 50/50, nicméně knihu nehodnotím z důvodu falešné vědeckosti - již zmíněný obrat v anotaci a také musím zmínit citační aparát, o který jsou ale opřena jen příležitostná (hlavní téma knihy pouze doplňující) tvrzení. Popis samotné polyvagální teorie v citacích oporu vzhledem k výše uvedenému nemá. Knihu bych ale nezatracovala, ač rozhodně nenahrazuje terapii, nemohu jí upřít částečnou přínosnost pro mě samou.

3,6 hvězdiček
Paní farářka má moje sympatie, za její odvahu, přístup k jejímu povolání a schopnost volit slova. Knihu jsem pročítala večer v peřinách, hledající odstavce, které si budu chtít zinteriorizovat opětovným čtením. Bohužel to ale pro mě byla spíš jednorázová záležitost, ač jde o povedenou, ze srdce psanou autobiografii.

6 05.11.2023

Skvěle sestavená kuchařka obsahující z větší části vegetariánské recepty. Svým zaměřením na snadno dostupné druhy zeleniny poslouží jako inspirace každému.

//Nenechávej mě uprostřed tmy
denního světla//

Syrová poezie na listech papíru schoulených v útlém svazku. Čtenář je vržen napospas křiku prolínajícího se s šepotem a mlčením. Somatizované infantilně vyzralé pocity za sebou zanechávají chemtrails znepokojení a rozechvělosti. Něco se v duši pohne tak, že z vás opadá omítka.

1 25.08.2023

4,5 hvězdičky

Podivně rituální verše v próze jsou obtěžkané doširoka rozkvetlými květy. Čtenář se zde setkává s mnohočetnými tvory a s roztodivným rostlinstvem, rodinní příslušníci se vyjevují hned vedle nadpřirozených bytostí, odehrávající se jevy mají charakter iniciačních obřadů.

Doporučuji si zkusit si pár básní zarecitovat nahlas. Plodnost slov tak z veršů vytryskne naplno.

2 30.07.2023

Knihu bylo příjemné nejen číst, ale také je jedinečná ze senzorického hlediska - je velmi příjemné dotýkat se jejího přebalu a její stránky mají netypickou papírovou vůni.

Obsah se mi ale těžko hodnotí: někoho možná Citlivka může nasměrovat k lepšímu pochopení sebe sama, ale mě osobně tato kniha podněty k osobnímu rozvoji nepřinesla. Autorka v problematice nejde moc do hloubky, je to spíš takové intuitivně laděné "povídání" o vysoce citlivých lidech. Nejslabší jsou určitě fragmenty textu věnované léčivým kamenům, silovým zvířatům a kolu roku, které se nacházejí v kapitole "Síla citlivosti", přičemž zařazení těchto témat do knihy z mého pohledu postrádá smysl, neboť nemají logickou návaznost k tématu knihy. I za předpokladu, že knihu drží v ruce čtenář, který má o tato témata zájem, informace jsou velmi povrchní (což je v konečném důsledku možná dobře, ale ještě lépe by bylo tato témata do knihy vůbec nezařazovat).

Na Citlivku tedy pohlížím jako na příjemnou oddechovou knihu, ale potenciál k seberozvoji jsem v ní hledala marně. Kniha je stejná jako oblaky na jejím obalu: relaxujete při pozorování toho, jak se ty mráčky textu vznáší nad Vaší hlavou, ale když se jich pokusíte dotknout a odnést si z nich nějaké poznání, zjistíte, že je to jen prázdno, co se Vám rozplývá pod rukama.

3 17.07.2023

2,5 hvězdičky
K této knize mám ambivalentní vztah. Na jednu stranu je v ní pohlcujícím způsobem budována atmosféra temného lesa jakožto magického živoucího organismu, během čtení téměř jako bych slyšela praskání větviček a cítila těžkou vůni navlhlého dřeva. Co rovněž nelze tomuto dílu upřít, je originalita a důmyslnost samotného konceptu mytág tj. bytostí, které jsou tvořeny součinností lesa a lidského (ne)vědomí.

K čemu však nemohu říci půl dobrého slova, je dějová linka knihy. Abych byla upřímná, nejsem čtenář, který se v knize primárně soustředí na dějovou linku, často mi postačí, když mi kniha dává příležitost radovat se z krás jazyka, a zároveň mi umožňuje pro mě intelektuálně přínosným způsobem reflektovat text. Ale pokud se děj točí kolem naivní lásky a vyústěním děje je pouť hrdiny motivována právě tímto naivním citem, je tu jistý předpoklad k tomu, že hlavním motorem k četbě pro mě bude touha mít tuto záležitost co nejdříve za sebou. A když se k tomu přidá i nemožnost vzhlížet k hlavním postavám, nebo se s nimi v nějakém smyslu ztotožnit... Mužští protagonisté mě až na pár mytických okrajových postav neoslovili, ženských postav tu není mnoho, a navíc jsou charakterově ploché a největší důraz je kladen na jejich fyzický vzhled, někdy i sexualizovaný, ačkoliv jsou dle popisu dívčího věku.

Sečteno podtrženo, naplním v případě Lesa Mytág archetyp "té, která knihu přečetla a už se k ní nevrátí".

3 17.07.2023

Zhruba před sedmi lety jsem seděla v maloměstském kulturáku na představení Čtyři dohody. Moje kroky v knihkupectví v tomto životním období také obvykle mířily mimo jiné i do seberozvojové ezosekce. Zpracovala jsem tehdy určité množství literatury v tomto duchu a moje analytická mysl začala posléze v těchto zdrojích rozpoznávat určité opakující se vzorce v různých obdobách. Nutno dodat, že jsem nepátrala v tradičních dílech starých mystiků, ale spíše v ezoliteratuře psané pro tuto dobu. Zprvu objevný mindset po poměrně krátké vystřídal pocit, že mě to všechno vlastně jen utvrzuje v určitém světonázoru, který se tváří jako uvědomělý, ale já v něm začala rozpoznávat spíše plytkost a točení se v kruhu, ze kterého buď člověk vystoupí, nebo do toho všeho zabředává víc a víc s pocitem, že on přece tak nějak přirozeně ze srdce ví, jak se věci mají, přičemž tento pocit se zvyšuje na úkor schopnosti kriticky se zamyslet nad věcmi. Já z kruhu vystoupila a zaměřila jsem se na studium vysoké školy.

Tato kniha čekala dva roky v knihovničce se statusem "dárek k Vánocům", než nadešel její čas. A já nevím, jestli se mi víc zajídala ta řídká omáčka o duši, žití srdcem, a o tom, jak si děti vybírají svoje rodiče, která od dob, kdy jsem ji jedla dobrovolně získala nechutnou nakvašenou chuť, nebo masitá a tučná porce nepodložených pseudolékařských informací podávaných dohromady s životním příběhem H. Vojáčka. Speciální přílohou pak byla kapitola u mužích a ženách, při které se struktury vody v mé sklenici poblíž knihy musely seskupovat do zvláště hněvivých obrazců (např. tvrzení, že muž má být ženě oporou, ale není prostě uzpůsoben na to vstávat v noci k malému dítěti).

Základ je jasný: pro zdraví je klíčová strava, spánek, přiměřený pohyb a určitá míra sebepoznání, která nám umožňuje znát naše potřeby a zpracovávat problémy. O těchto jednotlivých tématech lze ale najít daleko kvalitnější a objevnější literaturu, ozdrojovanou a jdoucí do hloubky.

Poznámka na závěr: Věda založená na důkazech se může jevit jako striktně racionální a odtržená od proudu života, ale v jejím základu je také srdce a touha po pravdě. Většinou je však ohraničena tvrdými daty a ty zkrátka neprodávají tak dobře jako ezožvásty.

9 29.05.2023

Mám sklony být shovívavější ke knihám, které se mohou pochlubit kočičí přítomností. Přihmouřím pak oči jako spokojená kočka hovící si na vyhřáté CRT televizi a udělím lehce podprůměrné knize průměrné hodnocení.

3 28.05.2023

S knihou jsem strávila vcelku příjemné odpoledne, je to odlehčený příběh, který Vás vezme na trip i do podsvětí, kde dějová linka osvěžujícím stylem laškuje s mytologií. A to je všechno. Pokud od knihy očekáváte zamyšlení mezi řádky, nebo barvitý, rozvinutý jazyk, trampoty princezny Tymiány pro Vás budou jen letmým závanem vůně bylinek, bez toho, abyste si z nich mohli uvařit poctivý čaj, který si budete labužnicky plnými doušky vychutnávat.

1 28.05.2023

Hezky zpracovaná publikace, v níž mne ovšem hlouběji zaujaly jen některé kapitoly. Jedním dechem jsem přečetla kapitolu o románu Plochozemě, k zajímavým úvahám mne přivedly kapitoly Kouzlo čtvrtého rozměru a Zobrazení čtvrtého rozměru. Přínosné pro mě byly i některé myšlenky z kapitoly o duchovním aspektu čtvrtého rozměru.

11.10.2019

Zázračný úklid jsem nečetla, ale tato kniha mne zaujala svým systematickým zpracováním a praktickými postupy. Někomu přístup KonMari vyhovovat nemusí, ale já jsem z něj nadšená. Pátou i čtvrtou hvězdičku jsem ubrala za nedostatečné informace o tom, kam přesně s věcmi, které se rozhodneme vyřadit z našeho života. V knize často užívaný výraz vyhodit je dle mého názoru nevhodný, odkazující k popelnici. Věcí se lze zbavit daleko lépe, darovat je na charitu, do bazaru, přátelům... a pokud naše nechtěná věc bude dělat radost jinému člověku, je to skvělý pocit.

2 24.08.2019

Text knihy v mnohém připomíná básně v próze, působí na smysly, autorka překvapuje neobyčejnou všímavostí a schopností nalézat slova. Obrazy, zvuky i pachy, to vše tvoří dechberoucí symfonii Raye žijícího na okraji společnosti, to vše utváří jeho čtvero ročních dob. Roli katalyzátoru příběhu pak zastává čtyřnohý a jednooký přítel. Dokud nenastoupil čas mrazů, měla jsem dojem, že čtu oddechovou knihu. Zhyna ten pocit zamrazila. Doslova. Znepokojení sílilo, plynové bomby se prázdnily. Odkud se asi na pláži berou pneumatiky?

20 18.06.2019

Označení "románový labyrint" z doslovu je velmi přesné. Jak jinak označit román, při jehož četbě čtenář prochází spletitými fragmenty a kontexty příběhů, úvah a záznamů a v případě, že se mu podaří knižní labyrint opustit (tj. odložit knihu se záložkou na noční stolek), může být vržen do svého vnitřního labyrintu myšlenek. Autor vystavěl knižní labyrint z krásných vět a navíc s vědomím nesčetného množství cest. Navzdory tomu není kniha žádnou náročnou intelektuální výzvou, četla se mi velmi lehce. Je melancholická, ale i vyvolávající lehké pousmání. Je mnohotvárná a mnohovrstevnatá. Papírovej labyrint. Fyzika pro osmý ročník základních škol. Doufám, že mé příští spočinutí v této knize bude šestihvězdičkové.

5 15.06.2019

Kniha se mi jeví užitečně, návody jsou jasné, stručné a srozumitelné (a méně úsměvné než ty z WikiHow). Ale mám lehkou až středně těžkou averzi k určitým fotkám, kterými je jinak hezky zpracovaná publikace vyzdobená. Jedná se o fotografie vystajlovaných hospodyněk, které extrémně stereotypizují “ženskou roli”.

Víc populárně naučných knih o tématech, která jsou obvykle zpracována jen pro účely odborné komunity, prosím! Svět pod mikroskopem je fascinující, chci do něj nahlížet častěji. Zvláště pod vedením plejády odborníků, kteří umí o dané problematice srozumitelně psát, což je případ této výjimečné knihy.

5 15.06.2019

Fascinuje mne, kolik života se skrývá v zániku. Nádherné fotografie, poutavý text a v hlavě oloupaná omítka myšlenek plných krásy.

3 15.06.2019

Pokud patříte k lidem, kteří občas chtějí zmizet, tato nálož tajemnosti a zasněné beznaděje se jistě stane vaším skromným teleportem do naplňující samoty. A jste-li navíc člověkem, kterému šedou kůru mozkovou věčně omývají vlny imaginativních myšlenek, dostanete se ještě dál než na ten nejodlehlejší ostrov.

13.06.2019

Občas si člověk nekoupí knihu ke čtení, ale spíše k listování. Kniha je hezky řešená, ilustrace jsou působivé, i když to, že všechny nekreslil jediný autor místy působí rušivě. Hlavním účelem knihy je popsat význam vybraných druhů stromů z hospodářského hlediska.

13.06.2019