Jasno lepo podstín zhyna přehled
Sara Baume
Pozoruhodný titul úspěšné prvotiny mladé irské autorky je poetickou variantou názvů čtyř ročních období, která tvoří časový rámec příběhu přátelství dvou psanců – osamělého člověka a týraného psa. Sedmapadesátiletý podivín Ray žije sám v domě po svém otci v nejmenovaném městečku na pobřeží. Nikdy nechodil do školy, bojí se lidí, jeho jedinými společníky jsou knihy. Jednoho dne si v místním útulku pořídí zohaveného jednookého psa, rychle k němu přilne a poprvé v životě pocítí hluboké pouto k jiné živé bytosti…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , OdeonOriginální název:
Spill Simmer Falter Wither , 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jasno lepo podstín zhyna. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (130)
(SPOILER)
Konec jsem si přečetla 3x a pak se rozbulela...
slova autorky:
Postupně, v útržcích a náznacích se dozvídáme o příčinách
jeho strachu, nedostatku sebedůvěry a neschopnosti
komunikace. Vyvstává před námi obraz života prožitého v
izolaci pouze s chladným, často nepřítomným otcem, dětství
bez mateřské péče, bez společnostijiných dětí. Otec mu dával
najevo, že je nějakým způsobem zvláštní, nenormální: Vidíš, jak
tohle vysvětluje, proč pak už u nás nikdy nikdo nezazvonil? Tím se
vysvětluje, proč mě nezapsal do školy, proč jsem tam nikdy
nenastoupil s ostatními dětmi, co to měly v hlavičce v pořádku a
nebyly zvláštní. Absence matky, za jejíž smrt se Ray cítí matně
zodpovědný svým narozením, znamená v jeho případě i
absenci lásky, něhy, pohlazení, lidského dotyku, porozumění a
soucitu, absenci dobra. Je to děsivý svět a má pro jeho další
život děsivé následky.
Ponechán bez formálního vzdělání, snaží se Ray pochopit
vnější svět a zákony lidské společnosti náruživou četbou a
sledováním televize, což ho dovádí k originálním závěrům,
pronikavým i komickým. Pozorně vnímá detaily ve svém
okolí, moře a oblohu, rostliny, živočichy, chování lidí.
Schopnost soucítit a touha porozumět jiné bytosti se u něj
naplno rozvine ve vztahu ke zvířeti, ve kterém vidí stejně
osamělého vyděděnce, jako je sám.
Začnu pozitivy. Název knihy mi přišel velmi poetický a zpočátku poeticky zněl i jazyk knihy, který vyniká ve schopnosti popsat fádní věci zajímavým způsobem a vypíchnout drobnosti, kterých by si většina lidi nevšimla. Jenže po asi sto stranách mě kniha přestala bavit. Děj je velmi pomalý a vůbec mu nepomáhá postava Raye, který je není příliš sympatický. P. S. Jak je možné, že když Ray na téměř rok odjede z domu a neplatí účty, nemá odstřiženou vodu a elektřinu? Kam mu chodí sociální příspěvky? Jakto, že nikdo nehledal jeho "kostlivce ve skříni"?
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2017 -
Magnesia Litera
(Litera za překladovou knihu)
Kniha Jasno lepo podstín zhyna v seznamech
v Právě čtených | 12x |
v Přečtených | 398x |
ve Čtenářské výzvě | 140x |
v Doporučených | 52x |
v Knihotéce | 159x |
v Chystám se číst | 361x |
v Chci si koupit | 68x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
prvotina irská literatura osamělost člověk a pes člověk a zvíře Magnesia Litera
Kniha je rozdělena do čtyř částí podle ročních období a zatímco první část mě opravdu zaujala, v těch už se autorka hodně opakovala. Přibývaly lyrické popisy krajiny, které já v knihách moc nemusím. Čekala jsem také, že se příběh bude více točit kolem psa Jednooka, ale přišlo mi, že postupně byl jeho vztah s hlavním hrdinou spíše upozaděný. To bylo to, co mě na knize zklamalo asi nejvíc.