Kočka na cestách
Hiro Arikawa
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426973/bmid_kocka-na-cestach-xfo-426973.jpg
4
336
92
Toulavého kocourka Nanu zachrání jednoho dne před jistou smrtí mladý muž jménem Satoru Mijawaki. Pět let spolu žijí v jednom z tisíců tokijských bytů. Potom ovšem zasáhne osud a Satoru musí Nanuovi najít nového páníčka. Nasednou do Satoruovy stříbrné dodávky a vyrazí na cestu. Během putování se Nanu setkává se Satoruovými přáteli z dětství a dostává se na místa, kam by se jinak nikdy nevydal. Postupně je mu čím dál jasnější, že za plánovaným rozloučením bude něco víc než jenom Satoruova komplikovaná finanční situace. Proč se Satoru musí své milované kočky vzdát? Jaký osud ho v životě potkal? A jaké tajemství před Nanuem skrývá? Dojemný příběh o kočce a jejím člověku, odehrávající se v japonském prostředí, potěší nejenom milovníky zvířat a koček, ale hlavně ty, kteří hledají nenáročnou a přesto zábavnou knihu pro dlouhá odpoledne.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , KontrastOriginální název:
Tabineko Ripóto / 旅猫リポート , 2011
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem volila jako oddechovku mezi oblíbenými thrillery s možností splnit tím i další bod čtenářské výzvy.
Příběh mě mile překvapil a krásně se četl. Moc se mi líbil příběh z pohledu kočky. Sama mám doma dvě, tak by mě zajímalo, co si občas mysli. Pozor, konec je smutný a když čtete v metru a tečou vám slzy, tak cestující divně koukají.
Dostala jsem tip na oddychovku od kamarádky a byla.. byla to příjemná cesta s kočkou.. jelikož kočičku mám doma, tak jsem se dost pobavila, ale samozřejmě ke konci vyústil důvod, proč se Nana musí vzdát.. zajímavé jak se rozloučit.. krásně emočně příběh ve mě doznívá...
U druhé Satoruovy návštěvy mě poprvé napadlo, proč chce dát pryč svou milovanou kočku. Postupně se mi podezření potvrzovalo no a pak přišel citový a emoční ohňostroj, slzy tekly proudem. To je přenádherný příběh, úžasné jsou pasáže psané z pohledu kočky. Škoda, že nejde dát víc hvězdiček.
Zajímavá kniha, ke které bych se určitě bez výzvy vůbec nedostala. Pro mě to není četba na dovolenou ani v době rozjitřených emocí a nestability čtenáře. Má v sobě hodně pokory, lásky, důraz klade na vztahy, ale hlavně na umění vcítit se do problémů jiných, příliš je nezatěžovat svými potížemi. Cesta hrdiny s toulavým kocourem přes velkou část Japonska je i inspirací pro cestovatele. I vyprávění zážitků a pocitů přímo kocourem je moc mile napsané. Nelituji, že jsem četla, naopak.
Já mám ty japonské autory opravdu ráda! Tohle byl opět krásný, dojemný, laskavý, moudrý, vtipný a velmi lidský příběh, po jehož přečtení vám na tváři zůstane tichý úsměv a v oku slzička. Putování hlavního hrdiny po stopách vlastního života prostřednictvím návštěvy dávných přátel je skvělý způsob, jak postupně poznat nejen je, ale především jeho samého i důvody jeho cesty. Výborně jsem se bavila u pasáží, které jsou psané z pohledu kocoura Nany, který jednotlivé situace nejen komentuje, ale dává jim i nový rozměr.
P. S. Přísahám, že už nikdy své kočce nekoupím obyčejnou gumovou hračku :-)
Milý příběh, ve kterém se střídá text z pohledu páníčka a jeho nalezeného kocoura Nanu. Mijawaki se s kocourem vydává na cestu ve své stříbrné dodávce po svých přátelích, aby si k sobě Nanu vzali, protože se o něj již nebude z nějakého důvodu moci starat sám. Vlivem různých problémů, proč si kocoura nikdo nemůže nechat, společně projedou pomalu celé Japonsko a hlavní důvod (i když velmi odhadnutelný) se dozvídáme na konci knihy. Příběh je psán tak nějak "typicky" naivně japonsky, některé části se až nepříjemně často opakují, není to žádný trhák, ale potěší. Na konci jsem brečela jako želva.
Čteno v rámci ČV.
Nenáročné čtení nevhodné pro náročné čtenáře. Kniha pro mě neměla žádnou hodnotu. Když už nic, alespoň jsem doufala v zajímavé informace o životě v Japonsku. Bohužel, marně.
Milá kniha. Kocour mě opravdu bavil - přesně takhle si představuju, že kočky přemýšlí. Na konci jsem brečela, a to se mi u knihy už dlouho nestalo :)
ČV 2024 - Kniha, jejíž hlavní postava je milovníkem koček.
Hezké čtení, ale chvilkama jsem ji chtěla odložit. Dokola opakující se kapitoly, i když s jiným příběhem, mě už pak nebavily. Ale konec mě dostal a nelituji.
Tohle mne úplně dostalo. Na začátku skvělý autentický kocour a potom konec. Ten konec. A to jsem si myslela, že to budou veselé střípky z cestování s kočkou. Byly vlastně taky. Ale v té tenké knížce je toho mnohem, mnohem víc.
Kniha je příjemné lehké čtení ale nijak mě nenadchla. Začátek velice zajímavý, i samotné putování ale následně se celé téma neustále opakuje a nevidím zde žádný dynamický vývoj. Ke konci mě kniha opravdu nebavila, přišlo mi to spíše jako dětské čtení.
Milá knižka, ktorá neurazí, ale ani mimoriadne nenadchne. Vhodná cieľová skupina sú podľa mňa menej nároční, alebo menej skúsení či mladší čitatelia.
Príbeh je priamočiary, do hĺbky sa veľmi nedostáva, dialógy a konanie jednotlivých postáv je predvídateľné a často príliš šablónovité.
Každopádne, čas pri tejto knihe za stratený nepovažujem. Náročnejšie diela je dobré občas poprekladať práve takýmito milými dielkami.
Plusom pre mňa bolo tiež prostredie, v ktorom sa dej odohrával, o Japonsku neviem absolútne nič, v tomto smere ma kniha rozhodne obohatila.
Úžasná a dojemná knížka o Kocourkovi a jeho člověku. I když mi celkem brzy došlo o čem knížka bude, nezkazilo to celkový dojem ze čtení a na konci mi i slzy ukáply. Vyprávění z pohledu kočky mě moc bavilo a celkově psychologická stránka knihy mě potěšila.
Určitě doporučuji, protože některá místa stojí za zamyšlení.
Bože jak já brečela ke konci. Pravdu, jak to je, se čtenář dozvídá postupně, rozhodně ne násilným způsobem, to mi neskutečně vyhovovalo. Příběh mě pohltil a nepustil. Víc takových nádherných knížek nejen pro milovníky koček <3 .
Satoru Mijawaki jednoho dne zachrání toulavého kocourka a postupně si ho ochočí. Pojmenuje ho Nana, oblíbí si ho a vezme si ho k sobě do bytu, kde o něj s láskou pečuje. Velice mu připomíná kočku, kterou měl v dětství. Po několika letech Satoru sbalí do své stříbrné dodávky pár důležitých věcí a spolu se svým kočičím přítelem se vydá na cestu, během níž se setkává s kamarády z dětství. Nana poznává, že se mu Satoru nenápadně pokouší najít nového paníčka. Kvůli špatné finanční situaci se prý musí přestěhovat do jiného bytu, kde jsou však kočky zakázané. Bystrému kocourkovi se tento důvod ale moc nezdá. Tuší, že by ho jeho milující páneček jen tak neopustil. Cítí, že hledání nového kočičího domova má mnohem smutnější a tíživější příčinu..
Kočka na cestách je krátký román o přátelství člověka a jeho věrného zvířecího kamaráda. Autorka zde také jemně vykresluje vztahy a city mezi lidmi, nechá čtenáře vnímat jejich emoce. Za jednoduché vyprávění dokáže schovat silnou myšlenku. Příběh vyprávěný z kočičí perspektivy přelouskáte rychle, jenom upozorňuji citlivější povahy, aby si hlavně ke konci knížky nachystaly pro jistotu pár kapesníčků..
4/5 *
Úžasně zpracovaná kniha s dějem, který nejenom že pohladí na duši, ale taky vás zanese do úplně jiného světa. Do světa, který vnímáme z kočičí perspektivy. Je neuvěřitelné, jak si zvířata dokáží vytvořit s daným člověkem tak silné citové pouto, ale aby daným vztah fungoval je důležité ho udržovat nad hladinou i z pohledu vlastníka daného zvířete.
Musím se přiznat, že už hodně dlouho mě žádná z knih nerozplakala jako právě tato. Při jejím čtení, víceméně v autobusech, se mi hnaly slzy do očí. Proto jsem knížku dočítala na několikrát a poté raději z pohodlí domova.
Daný titul jsem si vybrala díky názvu, vlastním dvě kočky a proto k nim, jako ke zvířatům, mám hodně blízký vztah. Ale když to porovnám se Satoruem, jeho přáteli a Nanou, nikdy takový silný vztah nenaleznu. Líbilo se mi, jak postupně do sebe příběhy začaly zapadat jako kostky z lega.
Určitě doporučuji přečtení, za mě jedna z nejlépe napsaných knih, posledních let.
Za tou vší pohodou, kdy spolu Satoru a Nana cestují po celém Japonsku v jejich stříbrné dodávce, plují na lodi a sledují krajinu plnou fialových a žlutých květin či obrovskou dvojitou duhu nebo kolouška s rodinou, se skrývá hloubka a bezmoc se smutkem a vyrovnání se s těžkou, nejtěžší životní situací.
Příběh je podán jak vtipně, tak i jemně, citlivě a pohladí po duši. Jedná se tu o neskutečně silné spojení páníčka a jeho zvířete. O hluboké přátelství a rodinu.
Při čtení jsem se nikdy nenudila, vždy jsem se dokázala ponořit do děje a smála se, rozplývala, ale také jsem skoro brečela. Posledních padesát stran bylo hodně náročných na emoce. Člověk chtěl plakat a zároveň cítil jakési duševní smíření.
To, proč Satoru potřeboval, aby se o Nanu někdo postaral, se musíte dočíst sami a poté pochopíte, proč tu píšu tyto věty.
Knížku Kočka na cestách doporučuji nejen milovníkům koček, ale opravdu všem, poněvadž takto filozoficky založenou knihu psanou s jemností nenajdete všude. Ráda si přečtu opět něco od japonských autorů, poněvadž jejich kultura a myšlení je hluboké a fascinuje mě.
Obálka knihy je nádherná a zaujala mě na první pohled. Přidávám zde jeden nádhernou citaci z knížky, tedy to, co řekl Nana ve svých myšlenkách.
Hezký příběh s přidanou hodnotou, u kterého jsem si na konci i pobrečela.
Určitě mohu doporučit
Upřímně nevím kolika hvězdičkami bych knížku ohodnotila, tudíž nechávám bez *
Mám sklony být shovívavější ke knihám, které se mohou pochlubit kočičí přítomností. Přihmouřím pak oči jako spokojená kočka hovící si na vyhřáté CRT televizi a udělím lehce podprůměrné knize průměrné hodnocení.
Štítky knihy
kočky Japonsko zfilmováno nemoci japonská literatura dětství
Kočka na cestáchKniha Kočka na cestách je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 443x |
| Čtenářské výzvě | 154x |
| Doporučených | 29x |
| Knihotéce | 275x |
| Chystám se číst | 219x |
| Chci si koupit | 52x |
| dalších seznamech | 18x |
"Proč seš jenom tak hodnej člověk, když se ti v životě děly samý strašný věci?"
Nanu a Satoru se potkají úplnou náhodou. Pořád si říkám, jestli Satoru zachránil Nanu nebo to bylo naopak..
Kočka na cestách je krásný příběh o přátelství mezi kočkou a člověkem. Satoru se snaží své kočce najít nového páníčka a tak spolu vyráží na setkáními nabitou cestu po Japonsku. Přes rýžová políčka, horu Fudži a širokou krajinu Hokkaidó.
Je to vyprávění o zážitcích z cesty a zároveň příprava na cestu další. Na tu, na kterou se jednou vydáme my všichni..
Konec knížky jsem pochopitelně obrečela.
"Když jeden vypráví o tom, co zažil na své cestě, zároveň se vydává na cestu další. A myslí při tom na lidi, kteří se na ni vydali před ním. A také na ty, kteří ho budou následovat. A jednoho dne všechny ty lidi potkáme znovu. Za dalekým, předalekým obzorem."