pablito komentáře u knih
Super detektivka. Je to moje první knížka od autora, tak nemůžu srovnávat s ostatníma.
Zajímavá knížka. Psaná populárně, ale žádné bludy. Řekl bych, že těžiště je orientované na snižování nadváhy, ale to neznamená, že to je jen kniha o hubnutí. A už vůbec ne demagogická.
V ději jsem se díky jednotlivým časovým rovinám někdy ztrácel. Musím přiznat, že jsem nebyl příliš úspěšný v hledání spojnice mezi jednotlivými vrstvami. Tuším sice, ale abych si byl jistý, tak bych musel přečíst ještě jednou (patrně to odbydu tím, že si pustím film). Nicméně základní poselství knížky z ní vystupuje zcela zřetelně: na každém našem činu záleží!
První knižka od Davida Michie, kterou jsme četl. Jistě si své čtenáře najde, se mnou ale nějak způsob pojetí nezarezonoval, resp. mi to připadalo nějak kýčovité. To ale nic nemění na tom, že si přečtu od autora i něco dalšího.
Populárně napsaná knížka o dlouhodobých vyhlídkách na přežití lidského rodu. Leckdo si řekne, že neobsahuje nic převratně nového. Ale i rekapitulace známých faktů vztažená k tématu budoucnosti lidstva stojí za přečtení.
Sám pro sebe jsem si to shrnul jako že se Kunderovi podařil takový lyrický román. Jasně že má postavy, děj a další atributy epiky. Ale nejsilnější je pocit, který z toho vyvěrá.
Knížka plná statistik, ovšem z konce minulého století. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná často o vetikální dlouhodobé studie, tak obsahuji cenné informace i k dnešku. Pro mě určitě zajímavý a poučný pohled na biologii stárnutí.
Né, že bych s názory autora příliš rezonoval, nicméně knížka byla pro mě velmi čtivá a dozvěděl jsem se jednou ranou spoustu zajímavého o víně i filosofii. Určitě se k ní vrátím a nebudu ji číst od začátku do konce ale podle jednotlivého vína, které zrovna otvírám (budu muset ale pořídit elektronicky čitelnou podobu, abych mohl to konkrétní víno vyhledávat :).
Přestože se jedná o knížku pro děti, tak mi nic nebrání ji číst už po několikáté. Nedozvídám se už sice nic zásadně nového, ale čas od času si projasnit nadhled nad dějinami filozofie neuškodí.
Čtení ze kterého je cítit styl Šimka a Grossmanna. Pobavilo a tím splnilo svůj účel.
Jedna z nejlepších knih o životě a jeho smyslu, kterou jsem četl. Přestože se jedná o fikci, tak knížka přiblíží i život Nietzscheho a Breuera.
Příjemná pohádka pro dospělé z osmdesátých let. Zápletka je dokonalá.
Před posledním dílem trilogie si musím dát oraz. Otázky co jsme to my lidé za podivné tvory jsou příliš intenzivní. Knižka nešokuje ani tak fakty, ta jsou všeobecně známá. Ale co se Arnoštu Lustigovi jeho osobitým stylem podařilo (a z čeho mrazí) je vyvolat v čtenáři uvědomění, že to (na obou stranách) byli lidé jako jsme my. A že se člověk za dlouhé tisíce let prakticky nezměnil je všeobecně známo ...
Knížku jsem přečetl se zájmem, přestože nejsem fandou biohackingu a s autorem se v ledasčem názorově rozcházím. Je to populárně odborná knížka, ze které jsem se dozvěděl mnohé, co jsem ještě nevěděl :)
Krásným jazykem popsaná minulost, která promlouvá k dnešku. Můj obdiv Arnošta Lustiga spočívá v tom, že podává neuvěřitelně náročná témata čtivým způsobem. Za což mu děkuji.
Knížka mě ničím převratně novým sice nepřekvapila, ale byla pro mě zájímavým úhlem pohledu na známou pravdu, že "vše je v hlavě". Jedná se o populárně naučnou knihu pro laiky, nicméně psanou pohledem lékařky a neobsahuje plané ezoterické bláboly, kterými často podobná literatura oplývá.
Motivem konečně přečíst tuto knihu pro bylo spíš intelektuální snobství, než zájem o Nietzscheho. Dílo mě však příjemně překvapilo. Pochopil jsem zejména, proč byl Nietzsche zneužíván nacisty a že v tom byl naprosto nevinně. Každá věta Zarathustry se dá vyložit sedmi miliardami různých způsobů, podle toho, kdo ze sedmi miliard lidí na této planetě knížku právě čte. Sílu na vlastní výklad jsem však měl tak u 10% výroků. Zbytek mi unikl a nevím, kdy najdu odvahu se do nej pustit :)
Pana Halíka mám rád, tak jsem to přečetl. A neříkám, že lituji. Nicméně jedná se o obsáhlé a nestrukturované dílo, tak to bylo pro mě čtení dost namáhavé. Připadalo mi to jak takové vyprávění u piva, kdy se každou chvíli změní téma a nikdo to ani nezaregistruje. Možná chybělo to pivo :). V knížce jsem našel spoustu zajímavých myšlenek i cenných námětů. A to se s autorem v některých názorech rozcházím.
Kniha sice nešokuje ničím co by člověk nevěděl, ale podává zajímavým způsobem pohled na celé dějiny lidstva. Není to "literatura faktu", ale čtivý pohled, který vede k zamyšlení.
Není moc knih, které čtu opakovaně. Alchymista k nim patří a pořád v něm nacházím něco nového.