Nielada komentáře u knih

Tahle kniha je jedinečná na našem knižním trhu pro děti. Neučebnicovým způsobem děti seznamuje s některými pojmy z literatury, konkrétně z poezie. Básně Radka Malého jsou originální, vtipné a milé. Moc doporučuji do škol i domů!!!

1 27.06.2015

Asi je to tak trochu tím, že je to již třetí kniha od tohoto autora, kterou čtu, a mám tudíž s čím porovnávat...Kniha mi od začátku co do slovního humoru přijde až přehnaná, některé věci jsou prostě přímo nechutné a bohužel, zatím jsem ji kvůli tomu nedočetla. Obdivuji Davida Walliamse pro jeho schopnost popsat vnitřní pocity dítěte, které nezažívá zrovna to nejlepší (že by osobní zkušenost?), dokáže to opravdu bravurně a myslím, že tím oslovuje nejen děti, ale i dospělé (mě tedy ano). Nad jeho humorem se člověk nesmí moralizovaně pozastavovat a analyzovat, je to humor pro děti a pro dospívající, a tak to trochu "ujeté" být může a má. Jenže všechno má své meze a pro mě už je v této knize překročil (asi jsem suchar:-)) Třeba se k ní ještě někdy vrátím a toto hodnocení změním.

1 16.06.2015

Pan Smraďoch je druhá kniha od Davida Walliamse, kterou jsem přečetla, a opět mě zaujala, ačkoliv dávno nejsem dítě. Tak jako Malý miliardář v sobě skrývá překvapivý konec, takže je člověk celou dobu napnutý, jak to dopadne a co z toho vzejde. Oblíbila jsem si postavu Rádži (hezky jednotlivé knihy spojuje) a jsem přímo nadšená z témat, která si tento spisovatel vybírá - v tomto případě vztahy v rodině, ambice rodičů a touha po úspěchu... Musím říct, že jako rodiče se mě to velmi dotýká a nutí přemýšlet o vlastním životě. I když doufám, že do MATKY mám hodně daleko (snad to tak vidí i moje děti:-))

3 14.06.2015

Tuhle knihu jsem vůbec neměla chuť číst, nelákal mě název ani ilustrace ani styl, ale chtěla jsem poznat nového autora. Jsem moc ráda, že jsem to udělala. Kniha je vtipná (někdy na můj vkus až skoro přehnaně, ale hádám, že děti tohle milují :-), velmi čtivá a není vůbec hloupá! Mezi smíchem se vám občas sevře srdce, protože se v humorném obalu ukrývá vážné téma - jakou moc mají peníze v našem životě a jak nám pomůžou ke štěstí? Co jsou ty pravé hodnoty? Pro děti na druhý stupeň je perfektní a já se zrovna chystám na nějakou další Walliamsovku.

5 04.06.2015

Tahle kniha se čte jedním dechem a pokud se zajímáte o málo probádané věci, o neuvěřitelné příběhy či o komunismus v dnešním světě ve své totálně totalitní podobě, tak neváhejte!!! Stojí za to.

01.06.2015

Knihu Noc jsem přečetla během dvou nocí jen proto, že jsem se přesvědčila, že je rozumné jít spát. Nedá se od ní odtrhnout, je napsaná neuvěřitelně poutavě. Mimo jiné jsem si už přála, mít tu "hrůzu" za sebou a přežít společně s hlavním hrdinou. Kniha má asi pouze 100 stran, ale máte pocit, jako byste přečetli obrovský román. Text je zhuštěný, bez opovídávaček, každou větou vám zasadí novou ránu a sotva vás nechá nadechnout. Četla jsem už několik knih s touto tématikou, ale tahle je jedinečná. Máte pocit, že jste tam, že se díváte jeho očima a cítíte jeho pocity. Autor se nebojí otevřeně přiznávat své vnitřní boje a myšlenky, za které se sám před sebou styděl, realitu podává bez příkras. V úvodu vysvětluje, jak těžko se mu hledala slova, aby obsahovala a zprostředkovala to, co zažil. Myslím, že je našel.

5 29.04.2015

Dítě s hvězdičkou je velmi povedený komiks se silným příběhem a poselstvím. Je vhodný již pro děti mladšího školního věku (od 4. třídy v pohodě, některé děti by ho možná zvládly už dřív - tím nemyslím po čtenářské stránce, ale na rovině tématu a zpracování). Ilustrace i text jsou na skvělé úrovni, čte se to jedním dechem. Líbí se mi rovina vypořádání se s vlastní těžkou minulostí díky láskyplné rodině a také jsem ráda, že je to příběh, který postihuje postoje Francouzů k Židům za druhé světové války, což krásně doplňuje obrázek toho, jak to kde v Evropě v tomto smyslu chodilo. I když Francouzi od začátku nebyli kladně nakloněni jako třeba Dánové (před těmi klobouk dolů), tak se v průběhu války ve Francii zvedla vlna solidarity a podařilo se zachránit mnoho židovských dětí (to vím z doslovu knihy). SKVĚLÉ, DOPORUČUJI!

3 27.04.2015

Kniha na mne zapůsobila tím, že se při jejím čtení děti dozví opravdu hodně informací o životě v terezínksém ghettu. Je poznat, že autorka je historička, v tomto směru mi příběh připadal mco dobrý. Oceňuji také to, že jako hlavní hrdiny vybrala chlapce, kteří skutečně existovali a o jejichž osudech se z větší či menší míry zachovalo nejaké svědectví.. Přijde mi nesmírně důležité děti s těmito událostmi seznamovat. Příběh byl napínavý a bavil nejenom mě, ale i mou 11-ti letou dceru. Jediné, co jsem hůře nesla, bylo poměrně čaté používání hrubých výrazů a občas jakési dvojsmyslné narážky, což mi pro děti tohoto věku přijde zatím naprosto zbytečné (při čtení mě to hodně rušilo, ráda bych si užila příběh bez všech těch idiotů, blbců a blbečků:-))

3 26.04.2015

Na tuhle knížku jsem narazila náhodou v antikvaritátu a okamžitě se mi zalíbila. Je to skvělá kniha na povídání si, představování si, vymýšlení si, a to mě prostě baví. Mám ji stále po ruce, kdyby si některé z mých děti chtělo náhodou povídat, co by se stalo, kdyby...Já si to sama pro sebe také často říkám, akorát u toho nemám tak hezké nápady jako Daisy M. :-)

1 23.04.2015

Tuto knihu jsem zařadila mezi své "knihy poklady". U jejího čtení mi bylo tak hezky, jako když se setkáte s nesmírně milým a zajímavým člověkem. Posloucháte jeho vyprávění, přejete si, aby stále pokračoval a zároveň, aby to neskončilo. Je to taková novodobá pohádka - hodný dánský král Christian v zemi pohádek jiného Christiana jako symbol odvahy a svobody v době okupace německými vojsky. Přála bych si, aby naše země v době okupace zažila to samé a také se tak postavila na stranu Židů. Lituji dvou věcí: za prvé - že se to, jak se Dánové postavili zlu, nestalo již dávno součástí našich školních osnov - jako vzor statečnosti. Za druhé - s upřímnou lítostí jsem zjistila, že ačkoliv kniha u nás vyšla až v roce 2014 jako novinka, v Americe vyšla již v roce 1989!!! Vždyť já jsem ji mohla číst jako malá holka! Vždyť jsem tím pádem přišla o kus krásného dětsví! Ach jo! :-)

3 19.04.2015

Myslím, že by tato kniha měla být součástí každé školní knihovny a nejlépe i každé domácí knihovničky. Je to soubor básniček i kreseb židovských dětí, které prošly Terezínem. A toto spojení je silné, dojemné a místy možná výřečnější než mnohé romány. Když si člověk uvědomí, že autoři těch básní byly děti, které zažily tak těžké věci a psaly na základě vlastního prožitku, je to síla. Neopakovatelným způsobem ukazují zase další kousek té těžko pochopitelné skládanky, které říkáme holocaust.

5 16.04.2015

Příběh velmi připomíná další autorčinu knihu Dědo, ty jsi indián a to je dobře. Malá holčička se svým tatínkem tvoří vtipnou dvojici, která vynalézá a vyvádí samé skopičiny. Kniha je milá, laskavá, bez napětí, pro pohodové odpočinkové čtení. Styl Lenky Rožnovské mám moc ráda a obrázky od Markéty Vydrové ho skvěle doplňují.

2 16.04.2015

Musím říct, že tahle kniha mi vyrazila dech. Od první věty jsem se od ní nemohla odtrhnout a dalo mi hodně přemáhání, abych si čtení rozložila alespoň na dva dny:-) Mám dojem, že jsem ještě nikdy nečetla knihu pro děti takového rázu. Pro mne samotnou (dítě nejsem již dávno) byla inspirativní a nemohla jsem ji dlouho pustit z hlavy. Je to pro mě jedna ze známek kvalitní literatury pro děti - když to baví a obohacuje i dospělé. Oceňuji vyprávěčský styl, nenašla jsem snad žádné hluché, nudné místo, líbilo se mi postupné odkrývání reality, ve které hlavní hrdinové žijí.

Knížka vede k přemýšlení o vlastním životě, nabízí množství otázek, na které si dětský i dospělý čtenář musí chtěj nechtěj při jejím čtení odpovídat.

Musím se přidat k názoru, že bych velmi uvítala, když by se nabízelo i vysvětlení, proč vznikl tento svět, kdo o tom rozhodl, jak byla provázána jednotlivá společenství? Možná je to ale proto, že jsem dospělá. Děti možná vůbec nemají potřebu takové věci řešit.

Nemyslím si, že je to kniha pro malé děti, věk 12 a výš mi připadá naprosto odpovídající. Lituji jedné scény (čtenáři pochopí), která mi přišla tak krutá (ačkoliv kniha jinak drasticky nepůsobí), že se mi udělalo fyzicky špatně. Nevím, jak to některé děti zvládnou, mě trvalo dost dlouho, než jsem to setřásla - ale jsem maminka a takové věci prostě prožívám víc.

Moc si přeji, aby knížek takových kvalit vycházelo u nás víc. Už se chystám na Spočítej hvězdy:-)

3 16.04.2015

Myslím, že tahle kniha nenechá nikoho, kdo ji přečte, chladným. Autorka prožila velmi zajímavý a rozmanitý život a sledovat její osudy je napínavé od prvního okamžiku do posledního. Musím přiznat, že v první polovině (nebo třetině) jsem se tak trochu rozčilovala:-), protože mi vadilo, jakým způsobem mluví o nepřátelsky laděných Češích, kteří na ni (Němku nacistku) nebyli za války a těsně po ní hodní. Stále přemýšlím o tom, jestli autorka prostě líčila pohled mladé dívky, které nedocházelo, co se děje, nebo jestli se po těch letech dívá na tu situaci stále stejně. Doufám, že ne. Autorka mi mé rozčarování však vynahradila mnoha jinými věcmi - napínavými událostmi při přechodu na Západ a také svou cestou k Bohu, při které zažila mnoho krásných a někdy i zázračných chvil.

1 13.04.2015

Tak tahle knížka se opravdu povedla. Můžu o ní napsat jen samá plus a hvězdičky - milá, vtipná, chytrá, přesně taková knížka, kterou bych si chtěla přečíst, když bych byla malá. Písmo ve větším formátu, hodně veselých obrázků - myslím, že musí bavit prvňáčky, druháky, třeťáky, alei mnohem starší - protože mě bavila rozhodně:-) Vřele doporučuji třeba i pro společné čtení na první stupeň, protože zasmát se uprostřed školního vyučování nemůže být nikdy na škodu.

1 12.04.2015

Kniha mě upoutala od prvního okamžiku dííky originálním autorčiným ilustracím. Nejsilněji na mě působila první povídka, která je ucelená a se silným poselstvím - oslava sederové večeře v ghettu, oslava svobody, vyjití z otroctví v Egyptě - zajímavá paralela. Oceňuji malý slovníček výrazů z hebrejštiny na konci. Knihu doporučuji hlavně pro společné čtení rodičů a dětí nebo pro čtení ve škole - tak pro 2., 3. třídu.

1 11.04.2015

Tahle knížka má něco do sebe. Je skvělé, že se děti díky ní můžou zamyslet nad životem s postižením. Kniha je přitom velmi optimistická a milá, nedělá z handicapovaných lidí chudáky, ale pomáhá pochopit, jak a co dělají jinak a co je pro ně třeba obtížnější. Moc se mi líbily psí monology a komentáře, dodávají knize vtip a neobvyklost. Jediné, co mi trošku kazilo dojem, bylo občasné použití vulgárnějších výrazů - když se děti na sebe zlobí. Jsem v tom asi puritánská, ale mám dojem, že děti v tomto věku nepotřebují mít literaturu "okořeněnou" tímto způsobem, aby to bylo čtivější a opravdovější. Jinak velmi doporučuji pro společné čtení děti s rodiči a přidávám se k názoru, že by se měla číst i ve školách.

3 11.04.2015

Knížku jsem si četli s dětmi před spaním a po jejím přečtení jsme si povídali o tom, proč a jak jsme každý důležitý, proč jsme takoví, jací zrovna jsme a ne jiní, bylo to moc hezkéa smysluplné. Je to kraťounký příběh, ale dá se o něm dlouho povídat. Doporučuji všem rodičům!!!

04.04.2015

Miluji tuto knihu, četla jsem ji už dvakrát a tuším, že ještě nějaké potřetí přijde. (což se mi od mé zlaté éry Pipi dlouhé punčochy stalo jen u opravdu málo knížek:-)) Leon Uris je výborný vypravěč i historik, na pozadí silných osobních příběhů se seznamujeme s historií pronásledování Židů a vznikem státu Izrael. Před jejím přečtením jsem vůbec netušila, kolik toho museli Židé po 2. svět. válce ujít a že jejich cesta ke svobodě sice začala osvobozením, ale zdaleka jím neskončila. Knih o holocaustu vychází spoustu, ale o tom, co bylo potom, zas tolik ne (nebo o nich možná nevím). Moc, moc a ještě jednou moc doporučuji.

8 29.03.2015

Tahle kniha je jednou z těch, na které nikdy nezapomenu, zasáhla mě hluboce a velmi. Jejím autorem je prostě spisovatelský machr, což jsem zjistila už při čtení další jeho knihy Exodu. Výborně spojuje historický nástin vzniku varšvského ghetta se silnými příběhy jednotlivých postav. Vše je historicky podloženo a podle toho, jak jsem pátrala dál, mnohé hlavní postavy byli reální lidé. Od poměrně civilního začátku se při čtení propadáme do chmurnější a tíživější reality války a těch, kteří v ní trpěli nejvíce. O to více udivující je jejich neustálá snaha vypořádat se se situací a nevzdat to. Klobouk dolů před nimi i panem spisovatelem.

4 29.03.2015