Mixy komentáře u knih
Tato kniha není pro každého. Stačí se podívat na film a hned člověk pozná, jestli si chce přečíst i knihu. Já jsem hned věděla, že tu knihu budu milovat. Není to žádný akčňák. Tenhle příběh se musí prožívat a vychutnávat. Líbí se mi, že je to ve stylu cestopisu. Je poznat, že autorka skutečně pronikla do krás jednotlivých kultur a zjišťovala si různé informace, zejména je to poznat na období prožitém v Indii. Čtenář se musí soustředit, aby vstřebal to množství informací o duchovním světě, které se na něj sypají. Pro mě to bylo moc krásné, motivační a s nadsázkou řeknu i spirituální čtení. Nečekejte žádný klasický romantický biják, je to inspirace.
Čtivý a poučný příběh podaný zajímavou formou, přesto je snadné pochopit, co se mu tím snaží autor sdělit. Teď hledám "Nový Sýr".
Způsob psaní Jojo Moyes ve stylu vyprávění z pohledu různých postav mě na začátku knihy trochu rozladil. Pořád je to Jojo. Děj odehrávající se na cestě ani závěr knihy mě nijak zvlášť nepřekvapil. Přesto se mi kniha líbila. Pro mě byla určitě čtivá a po přečtení jsem se přistihla, jak je mi trochu líto, že to skončilo.
Je nutno ocenit, že je tu konečně publikace přímo a jen pro ženy. Rozhodně je to kniha na přemýšlení a týká se hodně psychologie osobnosti. Pokud se člověk opravdu chce něco nového naučit musí na tom zapracovat a s knihou trochu spolupracovat. Určitě stojí za přečtení.
PS: Je super mít komentář úplně jako první.
Zpočátku mě na knize velice zaujal styl jakým je napsaná. Pohled tří různých osob na danou situaci se mi velice líbil. Bohužel po čase mě začala hlavní hrdinka pořádně štvát a tak do tří čtvrtin jsem se knihou těžce prokousávala. Nečekaný závěr to však mnohonásobně vylepšil.
Moc milá kniha, která zahřeje u srdce.
První díl byl celkem čtivý, ale tímto jsem se nemohla nějak prokousat. Děj mě moc nezaujal, nehledě na to, že mě neskutečně vytáčí vnitřní bohyně a podvědomí hlavní hrdinky. Jednotlivé scény mi připadaly vzájemně velice podobné, jen se měnila místa, ale scénář byl stejný. Zdálo se mi, že snad autorka využila všechnu svoji kreativitu na první díl a na tento jí už moc nezbylo.
Když jsem začala tuhle knihu číst, neměla jsem vůbec tušení o čem vlastně je. Nejprve jsem se trochu děsila, že to bude zase nějaká romantika ve stylu Stmívání. Nakonec jsem se zdánlivě rychle přenesla přes ten klamající začátek, nadechla se a při výdechu se ocitla na konci knihy. Jsem ráda, že jsem ji neodložila.
Je skvělé stále zjišťovat, že fantazie nemá konce a nové orginální příběhy stále vznikají. Bajky nejsou výjimkou. Děkuji J. K. Rowling za to, že se s námi o svůj svět podělila.
Někomu se to nemusí zdát jako tak úžasné dílo. Možná to je tím, že třeba čeká nějakou pořádnou akci, ale žádná nepřichází. Moje rada pro tuto knihu zní: Zastav se. Na tuhle knihu musíš zpomalit. Pořádně si přečti ty krásně formulované věty, úžasné obraty. Čeština umí být krásná. Chápu, že pro někoho to bylo chvílemi až přehnaně umělecké. Když jsem četla, pokaždé jsem měla pocit, že jsem zavalená tíhou emocí; byly tam a bylo jich hodně.
Nechyběl akční děj plný mrtvol a krve. Je to super, ale ke konci knihy už jsem byla celkem přesycená vším tím zabíjením. Rozhodně ale stojí za přečení!
Skvělý příběh s nečekaným zvratem, zasazený do námi známého hlavního města - Praha. Díky tomu se mi zdál příběh ještě více bližší a atraktivnější. Kdo ví, co se skrývá pod Prahou...
Velmi milá a čtivá kniha, která čenáře motivuje k plnění svých snů. Jediné, co mě trochu mrzelo bylo to, že jsem už od začátku tušila závěr knihy a ještě před koncem bylo jasné, jak to vlastně skončí.
Příběh mě moc neuchvátil. Značně propletený rodokmen postav a jejich prapodivné chování.....prostě nic pro mě.
Když jsem ji před 3 roky četla byla jsem z ní velmi nadšená. Myslím, že už jsem z toho trochu vyrostla, ale všem puberťačkám vřele doporučuji ;)
Vzhledem k ne tolik okouzlující obálce mě tato kniha velice příjemně překvapila. Pohodový příběh, u kterého člověk moc nemusí přemýšlet. Myslím, že je inspirativní a motivující.
Já jsem knížkou nadšena. Poskytla mi určitá vodítka a je už jen na mně, jak s tím naložím.
Tuto knihu jsem četla hned po přečtení knihy Jeden plus jedna. Měla jsem pocit jako by šlo o to samé, akorát to bylo zasazené do trochu jiných okolností. Nemohla jsem se jednoduše dějem prokousat a během čtení, jsem knihu několikrát odložila. Sladký a celkem čtivý závěr už ale nevyrovnal tu hořkost, kterou jsem do té doby nasbírala během zdlouhavého čtení.