Martica komentáře u knih

Tož... krásná pohádka to byla, pro mě nové a zajímavé téma, velmi hezkým jazykem vyprávěno. Tak proč mě to kurnik tak nebavilo? Asi proto, že první polovina byla pro mě až nesnesitelně sladkobolná a romantizující. Že bylo od začátku jasné, komu autorka fandí, že nebylo moc prostoru pro objektivitu. Idylický kočovný život, vyprávění u ohňů, lesklá koňská těla a pohazování hřívou, cikánská intuice a jejich až nadpřirozené schopnosti, vzplanutí a vášeň, nespravedlnost gadžovského světa. Po první části bych za takovou kupu patosu dala nejspíš jen jednu hvězdičku. Druhá část se mi ale skoro celá líbila, tam už pro mě bylo vyprávění přirozenější a lépe jsem se dokázala vcítit do Gabrielových pocitů doma i v okolním světě. Krásný příběh, ale na mě příliš pateticky podaný.

2 26.10.2022

Budu zase za podivína, ale mně se knížka strašně moc líbila. Putování bonvivána Kerouaca a jeho spontánní nápady a opilecké rozjímání jsem si vážně užila. Nešťastná existence? Těžko říct. Zdá se, že si byl dobře vědomý všech svých "problémů", žil, jak žil, jinak to neuměl. Takové nějaké smíření se sebou samým z toho na mě dýchalo.

2 12.10.2022

Příjemné čtení před spaním, ale já i děti jsme čekali ještě nějaké rozuzlení a vysvětlení ohledně knihy ve sklepení.

2 05.10.2022

Nepřečetla jsem si předem anotaci, a tak jsem podle názvu očekávala nějaký návod, jak se v dnešní době z běžného každodenního stresu nezbláznit, ale jak se z něj naopak zocelit. Dostalo se mi něčeho úplně jiného, než jsem čekala, ale přesto jsem z knihy úplně nadšená. Rozšířila jsem si obzory a získala jsem obrovskou spoustu informací (pro začátek třeba hned to, co to ten stres vlastně je), které mi jsou k užitku. Docela mě to i nakoplo k nějakým aspoň menším změnám v životním stylu. Pavel Kolář umí každý daný problém vysvětlit tak logicky, že nám nezbývá prostor na výmluvy.

2 18.06.2022

Bára Englischová má plnou hlavu dobrých nápadů, bohužel psaný projev trochu pokulhává za tím mluveným. Její videa a workshopy vřele doporučuji, ovšem kniha mi připadá hodně slabá. Dojem z knihy navíc dost kazí vlastní citáty a spousta, spousta chyb.

2 25.01.2022

Nic nového pod sluncem, ale příjemně se to četlo, i nějaká ta inspirace se tam objeví. Hezké.

2 25.07.2021

Kateřina Soukupová umí psát naprosto brilantně a poutavě. Čtenář hltá příběhy jedné milé divoké veverky, mimochodem a bez poučování se při tom dozvídá spoustu zajímavostí o životě a zvyklostech veverek obecně. Kniha má velký potenciál stát se bestsellerem, kdyby se ovšem dostala do ruky zkušenému redaktorovi. Ubližuje jí totiž množství chybné interpunkce, přemíra patosu pisatelky a taky asi neochota vydavatelů text trochu proškrtat a vypustit některé opravdu nadbytečné pasáže.

2 09.01.2021

Velmi poutavá první polovina knihy. Pasáž o získání ceny Magnesia Litera a o vydání knihy podle mě nadbytečná (připadá mi to i trochu srandovní – do knihy psát o vydání té knihy...). Naopak bych uvítala, kdyby autorka víc rozvedla peripetie okolo vzniku centra Alkos. Moc jí fandím, ať to vyjde a taky ať se naučí komunikovat s manželem. Dokázala toho opravdu hodně, palec nahoru.

2 16.03.2020

Jana Coufalová si za dobu svého předávání krejčovských zkušeností začátečníkům i pokročilejším samoukům získala v sociálních skupinách na internetu početný fanklub. A není se čemu divit: vytváří profesionální padnoucí střihy pro děti i dospělé, prodává je za přijatelnou cenu a k tomu přidá zdarma srozumitelný foto- nebo videonávod, který pochopí opravdu úplně každý. Zároveň je ochotná s laskavostí sobě vlastní odpovídat stále dokola na stejné doplňující otázky, takže spoustu amatérských švadlenek toho zvládla naučit opravdu hodně. Na její knihu Šijeme z úpletů se tak těšila početná skupina příznivců, včetně mě.

Vzhledem k tomu, že publikace v úvodu vyjmenovává základní vybavení domácích švadlenek a přináší také zdařilý přehled druhů úpletů, budou její cílovou skupinou nejspíš začátečníci. V tom případě však v úvodu chybí zdůraznění důležitosti zažehlování během šití, také by bylo vhodné doplnit informaci o přeměřování střihů a jejich porovnání s padnoucím oblečením. Bez toho může začátečník dojít k závěru, že když zvolí ve střihu číslo velikosti, kterou obvykle nosí, nemůže se dílo nezdařit. Jinak je však práce se střihem popsána velmi přehledně a bude při prvních pokusech jistě velkým přínosem.

Jako začátečníka by mě možná od prvních pokusů trochu odradilo to, že ve všech návodech, ve kterých se okraje oblečení zakládají, jsou lemy založené a prošité pomocí coverlocku. Na fotografiích to sice krásně vypadá, ale pokud bych doma měla jen starou Veritasku po babičce a jen matně tušila, že takového efektu s ní zřejmě dosáhnout nelze, asi by mě pohled na dokonalé začištění coverlockem dostal spíš do deprese, že „tohle nikdy nedám“. Tato má kritika může být částečně rozptýlena závěrečnou kapitolou Jak šít úplety na běžném šicím stroji, ta je však naneštěstí poněkud stručná. Také by v ní mohl být slovní popis lemování proužkem na třetiny doplněn větším množstvím postupových fotografií.

Samotné návody se velmi povedly, krok za krokem tak čtenáři zvládnou celý proces tvorby základních kousků oblečení pro své děti (tady si dovolím poznámku, že v názvu publikace mohlo slovo „děti“ zaznít, protože žádný návod na šití pro dospělé obsažen není). Velmi chválím podrobný, jednoduchý a jasný popis šití kapes, které bývají kamenem úrazu mnohých samouků. Místo obyčejného trička s dlouhým rukávem nebo pyžamového trička (což jsou de facto dva naprosto stejné návody) mohla Jana Coufalová raději zařadit některý ze svých střihů pro holčičky, obsahující návod na řasení. Ať už pomocí silikonové gumičky, nebo pomocí volného prošití, řasení bývá další zbytečnou noční můrou začátečníka, po jehož zvládnutí se dostaví wow efekt a pocit postupu do vyššího levelu. Hezké by také bylo zveřejnění střihu alespoň na základní čepičku přímo v knize. Čtenářka by tak rozhodně dostala chuť okamžitě ho překreslit na pečicí papír, rozstříhat postarší triko a pustit se do díla. A pak si rychle nakoupit na internetu další střihy Jany Coufalové, když se to tak daří. Ale to je jen malý marketingový nápad, rozhodně se nejedná o hanění publikace, která je opravdu velmi krásně zpracovaná.

Jednu hvězdičku z pěti strhávám za zmíněné drobné nedostatky a hlavně za chyby v textu. Chybějící interpunkce, chyby v diakritice a v dělení či spojování slov, sem tam nějaká hrubka. Určitě to pro začínající švadlenky nebude nijak zásadní, avšak u tak hezké a výpravné publikace je vždy škoda, když práce redaktora není víc pečlivá.

2 21.01.2020

V této knize je úplně všechno: příběh, napětí, láska, válka, chytrá žena, zlý nacista, Žid v ohrožení, těhotenství, klišé, kýč, zvířata zázračně se zjevující a varující... Ne, tohle se mi nelíbilo. To i trošku uráželo můj vkus.

2 17.01.2020

Já jsem k tomu přistupovala dost skepticky, to přiznávám, o to větší mě čekalo překvapení. Výchovu bez poražených jsem si nejdřív přečetla pěkně od A po Z, jako román, a teď se k ní vracím na přeskáčku, jak potřebuju. Knihu hodnotím jako jednu z těch lepších mezi knihami o respektující výchově, nebo spíše o respektujícím soužití. Protože nemusí sloužit jen rodičům, dá se to hezky aplikovat i na manžela, kolegyni, rodiče..., které pochopitelně nevychovávám :-). Nabyté vědomosti je tady velmi jednoduché si vyzkoušet okamžitě v praxi, nejde tedy o další knihu plnou nepoužitelné teorie. Líbí se mi to moc.

1 23.05.2024

Zajímalo mě, jaká bude královna detektivek v jiném žánru. Trochu ufňukaná. Dobře se to četlo, nebylo to úplně zlé, ale po dějové stránce mě kniha trochu zklamala.

1 19.02.2024

A mně se vlastně to filozofování autorky nad sebou coby mladou nezralou dívkou moc líbilo. Přemítání o svém mladickém počínání, chování, vnímání světa, hledání sama sebe a svého místa ve světě, o dojmu, jakým působila a působí na okolí. Vůbec mi to nepřipadalo jako motání v kruhu. A názor, že je to kniha o ztráně panenství, mi připadá přehnaně zjednodušující.

1 19.02.2024

Velmi příjemná a vtipná jednohubka. A nebo taky knížka, která může zabrat spoustu času, protože co strana, to umělecké dílo.

1 29.01.2024

Kniha Šití jako životní styl má ambice stát se jakousi Biblí pro všechny, které šití baví nebo mají chuť s ním teprve začít. A dle mého názoru se knize skvěle podařilo tyto ambice naplnit. Petra Davídková dělá vše s velkou pečlivostí a je to vidět i na její překrásné publikaci: promyšlená struktura, precizní návody, fotografie lahodící oku, čistý styl, minimalistická a vtipná výzdoba (stehy, nitky, vlnky). Obrovským bonusem je pak střihová příloha, která skvěle poslouží začátečníkům, ale s trochou inspirace obsažené v knize ji rozhodně využijí i pokročilí, kteří se nebudou bát úprav a variací. Oceňuji používání přesných odborných termínů, tabulku velikostí i slovníček pojmů, radost mi udělaly i tři textilní záložky. Tuto knihu můžete číst jako beletrii od začátku do konce, nebo se věnovat jen vybraným kapitolám, obojí vás bude bavit. Nejsem začátečník a internetové střihy Petry Davídkové si musím, upřímně řečeno, až příliš upravovat kvůli své nestandardní postavě, přesto jsem si knihu ráda zařadila do své knihovničky, mám z ní radost a věřím, že mi ještě vícekrát udělá dobrou službu. Rozhodně ji doporučuji.

1 16.08.2023

Netuším, kde přesně převzala rozepsaný román Jane Austenové její neteř, nicméně v tomto třetím dílu už jsem moc zalíbení nenacházela. Přesně od zjevení a věštby mladé krásné cikánky mi dílo začalo připadat jakési plytké a červenoknihovní. I ty dramatické zvraty (smrt/nesmrt) mi přišly dost přitažené za vlasy, ubylo vtipných postřehů a duchaplných rozhovorů. Už to prostě nebylo Austenovské. První dva díly se mi líbily mnohem víc.

1 28.07.2023

Tak si tady se svým názorem pluju proti proudu. Příběh této knihy mi připadal naprosto nelogický a fantasmagorický, asi jako kdyby se autorka probudila z noční můry a rychle se ji snažila prsknout na papír, dokud se sama ještě trochu klepe z toho zlého snu. Na mě to působilo jako trochu fajnovější, ale přesto trochu blboučké Stopy hrůzy, blahé paměti. Velmi krásná grafika, zajímavé ilustrace a vydařená a originální ořízka mi teď budou připomínat, že i já se nechám nachytat na pozlátko.

1 23.05.2023

Byť nejsem katolička, tyto texty Patera Kubíčka mám moc ráda. Krátké, ale hluboké. Musel to být opravdu vzácný člověk.

1 19.12.2022

Knihu jsem předčítala dětem a sama jsem byla překvapená, že navzdory tomu, jak "dospěláckým" jazykem je psaná, děti čtení velmi zaujalo. Poslouchaly to tajemno, prohlížely si úžasné obrazy k němu a kladly mi velice záludné dotazy. Jdu se někam dovzdělat...

1 15.09.2021

Zamilovaný románek, který měl být asi ozvláštněn střídáním časových rovin. No, úplně mě to nepřesvědčilo. Sice to pěkně odsejpalo, ale žádnou přidanou hodnotu jsem bohužel neobjevila. Happyend, takže ideální na dovču pro nenáročnou čtenářku.

1 31.08.2021