Satori v Paříži
Jack Kerouac
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47001/satori-v-parizi-47001.jpg
3
153
14
Lehce ironická výpověď o pocitech Američana, který se ocitne na Kontinentu a neumí se srovnat s tradicí a běžnými zvyklostmi evropských starousedlíků a obyčejných Francouzů.
Přidat komentář
Budu zase za podivína, ale mně se knížka strašně moc líbila. Putování bonvivána Kerouaca a jeho spontánní nápady a opilecké rozjímání jsem si vážně užila. Nešťastná existence? Těžko říct. Zdá se, že si byl dobře vědomý všech svých "problémů", žil, jak žil, jinak to neuměl. Takové nějaké smíření se sebou samým z toho na mě dýchalo.
To je tak, keď už máte za sebou šesť románov, vypijete veľa koňaku a všade počujete meno Kerouac.
Satori v Paříži je zvláštním úkazem. Jelikož ji autor napsal ve svých pozdních letech, dalo by se očekávat, že bude text vybroušenější, protože "čím starší, tím lepší", ne? Ale opak je pravdou. Kerouaca miluju. Vlastně je to on, kdo mě přivedl k literatuře, takže mi je trošku líto tohle psát, ale Satori v Paříží, i když obsahuje pár zajímavých myšlenek a postřehů, je prostě slabota. Kerouac nikdy příliš "nehrál na děj", ale spíše na intenzitu prožitku, na zachycení okamžiku a na jakousi vnitřní citlivost. To se mi právě líbí. Ale zde se spíš vozí po banalitách, stylisticky to není ani zdaleka tak dobré jako jeho předchozí knihy a opravdu to není nic, k čemu bych měl potřebu se někdy vrátit. Škoda - je mi to líto...
Cesta do Paříže a Bretaně se Kerouacovi skutečně trochu zvrtla, místo pátrání po svých předních a užívání Paříže, jak si ji představoval, se setkává s realitou předražených kurev, opojen chlastem a nesmyslného cestování. Tahle útlá knížka patří k jeho slabším.
Koňak, krásné ženy, Paříž... i když je to jedna z těch slabších povídek od Kerouaca, tak to funguje.
Nektere pasaze jsem musela cist dvakrat a stejne jsem uplne nepochopila, co tim chtel Kerouack rici.. Libilo se mi prostredi, o kterem psal i francouzstina, ale neni to kniha, ke ktere se vratim..
Kerouac pátrá po původu svého francouzského jména, od rodné Kanady po Francii.
Občas jsem se v autorových myšlenkách ztrácel a měl jsem pocit, že lépe se to bude číst ve stejném stavu, v jakém to zřejmě psal a v jakém se nacházel po většinu děje. Nicméně za přečtení to stojí.
Útlá knížečka, která toho v sobě příliš nemá. Čistě formálně - typický Kerouac, který jakoby si během cestování odskočil do Bretaně. Pár hezkých momentů, nic víc, nic míň.
Jeden z nejslabších Kerouaců. Však už byl taky na konci - většinu času trávil chlastáním; čím byl slavnější, tím hůř psal.
AVŠAK za zamyšlení rozhodně stojí např.: "...vymyšlené příběhy a pohádky o tom, co by se stalo, KDYBY, jsou pro děti a dospělé kretény, co se bojí číst o sobě v knize, právě tak jako by se báli podívat na sebe do zrcadla, když jim není dobře, když utrpěli úraz nebo jsou po flámu nebo chudí duchem."
satori=pecka do tejla
hindské slovíčko GALADHARAGARGITAGHOSHASUSVARANAKSHATRARAGASANKUSUMITABHIGNA
Krátký autobiografický román o autorově cestě do Francie, kde se pokusil pátrat po svých předcích pocházejících z Bretaně. Poněkud se mu ta "honba" za svým původním jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac nedařila a jestli dosáhl satori (osvícení) tím si sám nebyl jistý. Napsané je to vcelku čtivě a docela mě bavily části psané francouzsky.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Na cestě |
| 1984 | Mag |
| 2008 |  Dharmoví tuláci |
| 2005 | Andělé zoufalství |
| 2009 | A hroši se uvařili ve svých nádržích |
Kniha Satori v Paříži je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 239x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 83x |
| Chystám se číst | 20x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
Nedočetl jsem, ale toto musím předat pro ty, kteří se rozhodují přečíst, udělali obrázek:
"Zdá se mi, že se do mne ženy zamilují a pak zjistí, že se zpiju, až je mi všecko jedno, a to je přivede na myšlenku, že se nedokážu soustředit delší dobu jen na ně, pročež začnou žárlit, a ze mě je ten vůl, co miluje pánaboha. Jo."
"Tato kniha má však ukázat, že bez ohledu na to, jak cestujete, jaký "úspěch" má vaše cesta, nebo oč dříve se skončí, pokaždé se něčemu naučíte a naučíte se měnit myšlenky.
A já jako vždycky jsem všechno jenom koncentroval do jediného mohutného , ale tisícerého "Ach!"