lulucinax
komentáře u knih
Nikdy se nepřestala usmívat
Martin Štefko
V knize se střídají kapitoly sezení s psychiatrem, kde Alexandra vypráví o svém dětství, které bylo příšerné a litovala jsem ji. Až jsem si říkala, jestli se tohle mohlo dít jednomu člověku.
A kapitoly vražd, které jsou ve většině případů dost brutální. Fotograf mi uvízl v paměti. Fuj. Navíc knihu doplňují děsivé obrázky.
I přes všechny nechutnosti se četla velmi dobře a je skvěle napsaná. Nerada jsem ji odkládala a byla netrpělivá.
Závěr mě malinko zklamal, ale nechci zabíhat do detailů, abych vám něco nevyzradila.
Nejspíš se podívám po dalších knihách autora, ale až setřesu toho fotografa, jestli vůbec. Zaujalo mě, že si autor vydával své knihy sám a pak začal v tomto nakladatelství vydávat i knihy jiných autorů.
Dokonalé propojení
Jana Jánská
Děkuji autorce za zaslání knihy. Její čtení jsem si moc užila a hltala jsem stránku za stránkou
Jedná se o první knihu autorky a je napsaná z více pohledů jednotlivých hrdinů. Obdivuji, že se jí podařilo udržet v nich přehled. I když se v knize vyskytuje hodně postav, neztrácela jsem se a nemohla se dočkat, až se všechny osudy propojí.
V příběhu mě snad štvaly všechny ženské postavy a nejsympatičtější mi byla ta, která se ráno probudila jako mrtvá.
Především v druhé půlce knihy jsem litovala Lukáše.
Přestože jsem už věděla, kam se děj ubírá, samotný závěr mě překvapil. A souhlasím, že autorka je jak česká Shari Lapena. Krátké, čtivé kapitoly a několik překvapení se šokujícím koncem.
Nedala jsem plný počet, protože úplně všechno nebylo vysvětleno a to mi v knihách vadí. A některé události byly trochu přitažené za vlasy. Nechci být konkrétní, abych nevyzradila víc.
Ale rozhodně můžu knihu vřele doporučit všem milovníkům svižných thrillerů.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Nejnovější "vztahovka" od Petry Soukupové. Nevím proč, ale úplně mi nesedí styl psaní autorky, ale její knížky pořád zkouším, protože o rodinných dramatech čtu celkem ráda.
Teď k samotné knize. Anotaci máte v komentáři a já si vždy u takové knihy říkám, proč lidé zůstávají v toxických vztazích, proč se pořád doprošují, přestože se k nim druzí (rozuměj rodina) chová tak hnusně. Samozřejmě, že je těžké se úplně odříznout, ale minimálně by se nad tím člověk měl pozastavit a popřemýšlet, zda mu ten člověk stojí za vlastní zničené duševní zdraví.
Takže ano, tahle knížka vás bude štvát.
Konec mi přišel dost useknutý. A celkem mi vadily i chybějící uvozovky u přímé řeči. Nečetlo se mi to moc dobře. Nicméně, pokud budu číst (a já myslím, že asi jo) ještě nějakou knihu od autorky, bude to za delší dobu.
Stepfordské paničky
Ira Levin
Na první pohled ideální městečko, ve kterém by chtěl bydlet každý. Jenže jak už to bývá nic není dokonalé, i když se to může na první pohled zdát. A z idylky se vyklube hororové scifi.
Kdysi jsem viděla film, ale kniha je také skvělá, možná i lepší. A nejsem si tak úplně jistá koncem filmu, protože jsem na závěr knihy byla překvapena. Rozhodně kniha patří k těm, u kterých se zamyslíte, protože má přesah. Je krátká a napsána velmi napínavě, takže ji slupnete jak malinu, ani nevíte jak.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Kniha patří mezi ty, které vás jednoznačně budou vytáčet. Ale našla jsem tam i nějaké vtipné pasáže, respektive spíš černý humor. Ono záleží jakou máte náladu.
Zkrátka rodinné drama s tajemstvím.
Sledujeme život malého chlapce Tea, ze kterého se v průběhu děje stane dospělý muž. Jeho otec každou neděli odpoledne někam chodí a on ani vy netušíte do samého konce kam a hlavně proč? (A to proč jsem jsem si říkala i na konci :D)
Jeho kamarád "Vychcan" má tu přezdívku právoplatně a i když Teovi trochu pomohl, možná by bylo lepší ho nepotkat.
Poupátka
Hana Lehečková
Jak křehké může být dospívání?
Příběh o jedenáctileté Františce, která navštěvuje dramatický kroužek.
Zní to nevinně, ale je to ten typ knihy, kvůli které byste děti nejraději zamkly doma a nikam je nepustily. Skvěle vykreslené postavy a emoce, při jejichž čtení vás bude svírat na hrudi. Ještě navíc, když víte, že kniha má autobiografické motivy. Františky a některých jejích kamarádek mi bylo líto.
Kniha je napsaná velmi čtivě a citlivě vzhledem k tématu. Bylo poznat, jak dívky na situaci reagují vzhledem k tomu, jak jsou vychovávány a jak se o ně rodiče zajímají. Je důležité, aby v nich měly oporu a cítily lásku, jinak pak rychle přilnou k někomu jinému a nechají se snadno zmanipulovat.
Nad čím mi zůstával rozum stát, je to, že všichni to věděli, ale nikdo s tím dlouhou dobu nic nedělal.
Melissa
Alex Gino
Příběh o hledání identity, který vypráví desetileté dítě. Chvíli mi trvalo se začíst, jelikož je to vyprávění kluka, ale je to psané v ženském rodě, protože se cítí jako dívka. Velmi hezky a citlivě popsaný děj a pocity.
Ráda jsem se o tomto tématu dozvěděla více. V některých knihách jsem na tranzici narazila, ale jen okrajově. Určitě by se měla dostat více do povědomí.
Dospívání je křehká a nelehká záležitost. A to jaké skutečné problémy člověka trápí je věc druhá a měli by je posoudit psychologové a specialisti, protože důvodů může být vícero.
Melissa měla štěstí, že se jí dostalo pochopení a podpora od svých blízkých. A takhle by to mělo být, nehledě na důvody, prostě respekt všem.
Dravec
Marek Epstein
Od autora jsem dosud četla jen povídky, které mě vždy něčím zaujaly. A teď konečně přišel na řadu jeho román/thriller, který mě ihned pohltil. Začátek byl velmi srdceryvný a nikomu bych nepřála takovou situaci zažít.
Děj vyprávěli postupně tři vypravěči - matka, dcera a otec, takže se vám dostane úplný obraz od všech hrdinů.
Kniha je velmi čtivě napsaná a do postav jsem se lehko vžila. Emoce tu každopádně nechybí. Je až neskutečné, jak vám někdo může zkomplikovat život a vzít vám to nejcennější.
Pokud máte rádi rodinná dramata, tak by vás rozhodně neměla minout.
Transfer
Bianca Bellová
„Nikdy si nemůžeme být jistí, kde přistaneme."
Čtyři povídky, čtyři lidé, čtyři příběhy.
Další povídková kniha od BB, kterou jsem četla, příště už zkusím román/novelu.
Styl psaní autorky mi sedí. Píše čtivě a jsou to příběhy, nad kterými se zamyslíte. Možná pak popřemýšlíte nad svým životem a možná taky ne.
Všechny povídky mě něčím zaujaly a čtení jsem si užila. Ale teď po týdnu, už si je popravdě moc nevybavím, ale ty pocity tam zůstaly a to je důležité. Nejvíce mě zaujala první povídka Lindy, která se vrací z karu.
Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
Příběh se odehrává v padesátých až šedesátých letech v Československu. Takže komunismus. A politika. V poslední době jsem toho četla více a už mě to jaksi spíš leze nervy, protože člověk s tím nic nenadělá a má z toho akorát špatnou náladu. Docela mi to připomnělo Šikmý kostel. Nicméně tento příběh se mi pod kůži tak úplně nedostal, přestože se kniha četla velmi dobře, bylo mi jedno, co se hrdinům děje. A Teodor mě pak spíš už štval a byla jsem ráda, že je konec.
Ale abych jen nekritizovala, líbil se mi příběh Mirka. Uvědomila jsem si, jak to museli mít tito lidé dříve těžké.
Úterní poledne
Tomáš Král
Pokud hledáte knihu, která je netradičně napsaná a rádi se nad knihami zamýšlíte, tak směle do ní.
Příběh vypráví Greg Sydor - spisovatel, který má tvůrčí krizi, ale jen do doby, než potká Jennifer. Děj se odehrává v New Yorku, ale mohl by se odehrávat i jinde. Do něj zasahuje vypravěč se svými tučnými poznámkami. Nechybí zde ani poetické části. V knize nalezneme více příběhů, ale všechny mají společného jmenovatele - krásnou Jennifer, která to s muži nemá vůbec jednoduché.
Na mě zde bylo občas hodně omáčky okolo, ale celkově kniha působí velmi čtivě a zajímavě. Na konci najdete playlist, který umocní váš zážitek ze čtení, a na který se autor odkazuje v průběhu knihy. Líbilo se mi, že jsem mohla nahlédnout i do hlavy Jennifer, kde vysvětluje proč současně vede vztah se třemi muži, nicméně jsem její chování nedokázala pochopit. Kapitoly Jennifer jsou psány na šířku.
Děkuji autorovi za zaslání i této knihy a po jejím přečtení mi dává větší smysl jeho poezie Písně dne a noci. Asi jsem je měla číst v opačném pořadí :)
Adelaide
Genevieve Wheeler
Čekala jsem romantickou oddychovku, ale dostala jsem velmi dobrý psychologický romantický román, který mě donutil k zamyšlení.
Rory - chlap (ne ta mladá Gilmorka :)) mi lezl na nervy už od prvního okamžiku a nějak jsem se mu nedostala pod kůži a pořád jsem si říkala, co na něm Adelaide vidí, kromě toho, že vypadá jak princ z disneyovky. Příběh začíná koncem, kdy Adelaide kvůli tomu mizernému chlapovi skončila na dně. Styl autorky se mi líbil, velmi dobře se kniha četla a dokázala jsem se do Adelaide vcítit.
Kniha mě na první pohled zaujala obálkou. Doporučuji čtenářkám CoHo.
Trápení všeho druhu
Mariana Leky
Autorka v knize milým způsobem vypráví o starostech každodenního života. Jednotlivá vyprávění mají plus minus tři a půl strany. Tyto postřehy ze života působí někdy humorně, někdy laskavě a někdy jen tak vyšumí. Čtou se velmi pěkně, ale abych pravdu řekla, moc mě neoslovily, ani kresbičky na konci každé části. Knihu jsem brala jako fajn oddychovku.
Je to má první kniha od autorky a podle názvu jsem spíš čekala, že to bude jedno velké trápení za druhým. Takže, kdo by měl podobné obavy, vůbec se nebojte.
Každopádně mám v plánu zkusit i autorčinu předchozí knihu Co je odtud vidět.
Omylem jsem rozšlápl černou kočku
Filip Zawada
Vyprávění šesti až sedmiletého chlapce, který žije v sirotčinci a vychovávají ho jeptišky. Je mu 6-7 let, protože ani nevědí, kdy přesně se narodil.
Vypráví, jak to vidí on a používá “rozumy dospělých, které vyznívají humorně. Nebojí se mluvit upřímně a na rovinu. Jeho dny v sirotčinci, ačkoli působí většinou vtipně, cítíte z nich smutek a bezmoc. Kniha je doplněna originálními ilustracemi s popisky. Viz další fotky.
Přišlo mi, že od půlky zápisky ztrácí drive a konec jakoby vyšuměl, nicméně není to špatná kniha. Polské autory a autory mám ráda.
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Moc pěkný romantický příběh s historickou linkou z dřevařské kolonie v Lomné z 19. století.
Hlavní hrdinka Jasmína žije se svou matkou, která se zabývá esoterikou a ztrpčuje jí tím život na vesnici. Jasmína na mě působila trochu hloupě a tak nějak nevěděla, co se sebou a se svým životem, ale bylo jí teprve 22 let.
Až když se začne scházet s Joachimem, posléze i s Oskarem a potká nové kamarádky, získává sebevědomí a začne žít svůj život. Nevím proč, ale žádná z postav mi nepřirostla k srdci.
Příběh byl čtivý a skvěle napsaný, jen jsem měla trochu problém se zázraky, které se děly, a které jí umožnily vídat se s Joachimem.
13!
Pavel Tomeš
13! (čti „třináct faktoriál“) - je soubor třinácti povídek, které můžete číst v jakémkoli pořadí. Vzájemně spolu nesouvisí, avšak pozorný čtenář si všimne jistých souvislostí. A každá povídka má na konci extra bonus.
Povídky jsou napsané stand-up komikem a pokud máte rádi humor, místy hodně černý humor, tak se vám budou zcela jistě líbit.
Řekla bych, že autor dodal černému humoru další rozměr. Stejně tak spojení “přitažené za vlasy. Nasmála jsem se u ní hodně, možná až moc.
V souboru je pár slabších kousků, které jsou třeba jen úsměvné, ale ty ostatní stojí za to a uvíznou vám v paměti. Já třeba nezapomenu na Jeden den s igelitkou, Schrödingerovu kočku nebo Co byste poradil začínajícím autorům?
V knihovně mám už delší dobu Až na ten konec dobrý a letos si ji určitě ještě přečtu.
Vřesová můrka
Oksana Bula
Krásná knížka pro děti i dospělé, jak příběhem, tak nádhernými ilustracemi o překonávání strachu.
Komiksově zpracovaný text mi občas dělal problémy, že jsem nevěděla, co číst dřív, ale to je jen můj problém a ničemu to nevadilo.
Roztomilou šedivou můrku vřesovou jsme si hned oblíbili a drželi jí palce, ať zvládne své dobrodružství. Dětem se také moc líbila a přečetli jsme ji se synem (6 let) na jeden zátah. Určitě budeme číst opakovaně.
Jedinou nevýhodou této knihy je, že musíte pořídit další a že jich není málo :D A také budeme čekat na pokračování této.
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
Krátká novela řadící se mezi klasiky americké literatury. Roztomilá Holly Golightlyová je ztřeštěná, neměla hezké dětství a v dospělosti střídá muže jednoho za druhým a má slabost pro starší. Čím starší a bohatší, tím lepší.
Úplně mě neohromila a nevtáhla, místy mi utíkaly myšlenky kdovíkam, ale příběh se mi líbil a byl čtivý. Ačkoli jsem film neviděla, jako Audrey Hepburn jsem si ji představovala.
Vyhoření
Petr Šesták
S autorem jsem se setkala na knižním festivalu od Hostu, a protože byl Petr Šesták sympaťák a vtipně a pěkně mluvil o svých knihách, tak jsem neodolala. A byla to jízda!
Hrdina knihy, který jezdí na kole jako kurýr a rozváží jídlo, je bezesporu na pokraji Vyhoření. A je naštvanej na auta, řidiče, na lidi, na svět, na všechno.
„Kam čumíš, kreténe!“
Autor popisuje jeho den, zážitky, starosti, problémy a nebere si servítky. Dotýká se tématu ekologie a nechybí ani milostná zápletka.
„Nauč se parkovat, krávo!“
U knihy jsem se hodně nasmála, překvapila mě, především závěrem (šílenost!) a vede k zamyšlení.
Skvělá oddychovka, rozhodně doporučuji k přečtení. Oceňuji i netradiční obálku, kde je kus textu.
Firma
John Grisham
Grisham je moje srdcovka a už mám od něj přečteno víc jak deset knížek. Neměla jsem velká očekávání, protože ji napsal jako druhou knihu a příjemně mě překvapila, že je prostě také skvělá.
Velmi dobře vykreslil hrdiny, kteří vedou bezvadné dialogy, občas doplněné vtipnou poznámkou. Příběh je napínavý a pěkně plyne.
Grisham je moje sázka na jistotu při výběru knihy a já se těším na další příběh, co si od něj přečtu.