Poupátka
Hana Lehečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468067/bmid_poupatka-9Te-468067.jpg
4
737
203
Tyhle jizvy na dětské duši jen tak nezmizí. Zneklidňující román nositelky Ceny Jiřího Ortena. Divadlo umí okouzlit. Ví to i jedenáctiletá Františka, která se po škole víc než domů těší do dramatického kroužku. Proč však vedoucí Mirek své divadelní partě zakazuje kamarádit se s jinými dětmi? Proč tvrdí, že správná herečka musí režisérovi vždy zcela důvěřovat, a nutí své svěřenkyně se svlékat? Zdá se, že ospalé městečko, kde Františka žije, má už řadu let závažné tajemství – tajemství, o kterém všichni tak nějak vědí, ale promluvit nechce nikdo.... celý text
Přidat komentář
Jak křehké může být dospívání?
Příběh o jedenáctileté Františce, která navštěvuje dramatický kroužek.
Zní to nevinně, ale je to ten typ knihy, kvůli které byste děti nejraději zamkly doma a nikam je nepustily. Skvěle vykreslené postavy a emoce, při jejichž čtení vás bude svírat na hrudi. Ještě navíc, když víte, že kniha má autobiografické motivy. Františky a některých jejích kamarádek mi bylo líto.
Kniha je napsaná velmi čtivě a citlivě vzhledem k tématu. Bylo poznat, jak dívky na situaci reagují vzhledem k tomu, jak jsou vychovávány a jak se o ně rodiče zajímají. Je důležité, aby v nich měly oporu a cítily lásku, jinak pak rychle přilnou k někomu jinému a nechají se snadno zmanipulovat.
Nad čím mi zůstával rozum stát, je to, že všichni to věděli, ale nikdo s tím dlouhou dobu nic nedělal.
Příběh byl velmi silný. Bylo mi z něho úzkost a smutno. Přesto mě to více motivovala být tím dospělým, který děti provází na jejich cestě bezpečně a případně takovéto zneužívání dětské důvěry odhalila a eliminovali. Knihu mohu doporučit. Odkrývá nám věci, o kterých nechceme mluvit, nechceme o nich mluvit. Donutí nás otevřít oči a vidět takovéto nevhodné chování.
K tejto knihe sa asi nedá napísať ani nič iné, len to, že by som si priala, aby vôbec takéto veci neexistovali. Je to šokujúce ako detská duša, predovšetkým tá, ktorej sa nedostáva dostatok pozornosti a lásky, dokáže priľnúť k netvorovi.
Nahlížíme do života 11 leté Františky, která se chce stát herečkou. Proto se celý její svět točí okolo ,,divadelňáku" a vedoucího Mirka poslouchá na slovo. Co mi přišlo smutné bylo, když Františka prohlásila, že vlastního tátu ani nezná a je pro ni cizí, když spolu přitom bydleli pod jednou střechou.
Mezi mnohdy dramatickými situacemi z divadelního kroužku řeší malá Františka i svá přátelství (proč nejlepší kamarádka Magda chodí ven s jinými dětmi, budeme už navždy nejlepší kámošky?), váhu (neměla jsem to všechno jíst, musím zhubnout do kostýmu..) , svůj problematický vztah s mámou i bratrem (bratr jí může nadávat do špekáčků, že je hnusná, ale ona se nemůže bránit, protože pak vždy zasáhne matka a je zlá), rozvod rodičů (přeci když se rodiče nehádají tak se nerozvádí) a prolínají se jí i vzpomínky na milovanou babičku Františku, po které nese stejné jméno.
Vše vidíme z pohledu dítěte a tak je jasné, že určité věci nedokáže Františka pojmenovat správně. Třeba, co provádí vedoucí Mirek. Ten nejenže manipuluje dětmi, že se nesmí bavit s nikým jiným než s lidmi z divadelňáku, že co se stane mezi nimi má zůstat mezi nimi, manipuluje také s rodiči a vlastně každým v okolí. Ti všichni si o něm myslí, že je skvělý vedoucí, který se naplno věnuje kroužku a proto nemá vlastní rodinu. Pravda je samozřejmě někde úplně jinde.
Podaří se Mirkovi činy i nadále držet v tajnosti? To budete vědět, až si knihu přečtete.
Co mě na celém čtení mr(a)zí nejvíce je fakt, že se v podobné situaci ocitlo již hodně dívek (a dětí celkově), rodiče o tom ani neví a děti si pak nesou následky až do konce života. Příběh byl velmi silný a autorka má můj obdiv za to, jak dokázala popsat tyto smutné události.
Chvílemi mě při čtení mrazilo....určitě k zamyšlení, jak snadno jsou děti zneužitelné. Děkuji za tuto knihu.
Kniha se čte dobře, téma je velmi důležité. Měli by to číst zejména rodiče. Všímejte si svých dětí a buďte ve střehu u cizích osob, které se k vám začnou chovat familiérně. Většinou tím kryjí nějaké svinstvo a potřebují si vás získat.
Uf. Z textu je mi úzko, těžko, smutno. Autorka dokonale popsala zvláště nefunkční rodinu malé Františky, napůl dítěte, napůl mladé slečny, které hlavu pomotala manipulace, touha vyniknout, někam patřit, nebýt sama. Knihou se nenesla ani jedna jediná světlá linka, naděje, něco dobrého, krom vzpomínky na babičku. To je pro mě další znepokojení, protože pokud je takový svět dnešních dětí doopravdy, Bůh či vesmír s nimi.
Důležité téma na které je nahlíženo z pohledu dítěte. Dítě které hledá pocit jistoty a my se dočteme jak lehce jde dětská mysl zmanipulovat.
Na knize mi trošku vadily vulgarismy, kterých tam bylo na můj vkus až příliš. A kdyby se kniha zkrátila taky by to nebylo na škodu.
Nicméně jsem si po přečtení vyhledala informace jak to s Mirkem dopadlo a je mi z toho na blití.
(SPOILER)
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat, ale jsem mile překvapena! Těžké téma, pojednávající o zneužívání dětí vlastním učitelem z divadelního kroužku, to je prostě mazec samo o sobě.
Autorka dokonale popsala a vyjádřila dětské smýšlení, kdy si holčičky neuvědomovaly, že se děje něco špatného, protože byly právě zmanipulované. To se mi opravdu moc líbilo, že to zvládla takto podat.
Dokázala ve mně vzbudit silné emoce ne jen samotným příběhem, ale právě i stylem psaní, podáním. Ti dospěláci byli na pěst!! To jsem se navztekala, že nemám slov.
Zároveň tu nebyly detailně popsané scény samotného zneužívání, nesnažila se nás šokovat brutalitou, ale právě psychologií.
Za zmínku stojí určitě i styl stránek a celkově knihy, který je právě jako scénář, takže velmi kreativní a originální, když jde právě o něj.
Jednu hvězdičku vzít musím za občasná hluchá místa. Mohlo to být o trošičku kratší a bylo by to dokonalé.
Co víc dodat! Celkově knihu moc doporučuji, stojí to za to!
,,Věnováno všem, kteří na to zůstali sami."
Já asi ani nevím co napsat. Tolik pocitů a myšlenek ve mně teď proudí. Je to úžasné dílo. Obdivuju odvahu autorky s tímhle jít ven. Je to moc dobře napsané, myšlenky a pohled na věc jedenáctileté dívky jsou výstižné. Stejně jako ukázkový "grooming".Vulgarismů je tam dost, ale mně to zrovna tady nevadilo, naopak mi to tam sedělo, přišlo mi to mnohem víc autentické, vzhledem k tomu, že děti jsou tam v pubertě a lidi zkrátka v běžném životě sprostí jsou. Chápu, že to je v knihách nezvyklé, ale zas bych se tu nad tím tolik nepobuřovala. Je to dobré dílo jak pro dospělé, tak i pro mládež. Žádné téma není pro děti tabu, spoustu žen v mém okolí si prošlo něčím podobným rukama osob jim blízkých, mělo by se o takových věcech víc mluvit. Ale není to depresivní kniha, bolestivá ano, ale depresivní ne. Co mě občas bolelo nejvíce byl vztah hlavní postavy s rodiči, hlavně s matkou, připomínala mi totiž moji vlastní. Už jen proto si myslím, že to je dílo které bude blízké mnoha lidem. A vnitřní monolog Františky na konci je moc krásný.
Z knihy jsem na rozpacích. Téma je jistě velmi ožehavé a znepokojivé, ale to zpracování? Kniha obsahuje hodně vulgarismů, čtení pro mě nebylo lehké.
Těžké čtení, které jsem si musela dávkovat a prokládat jinou knihou. Forma mi moc neseděla a bylo pro mě hodně složité přiřadit si k postavám jejich věk, s tím jsem měla velký problém a bylo to tím pádem pro mě méně uvěřitelné. A tím rozhodně nechci snižovat závažnost tématu knihy. Vzhledem k popisování a dávání prostoru u věcí, které mi nepřišly v knize až tak podstatné, mi konec oproti tomu přišel příliš useknutý a rychlý.
Téma silné, o tom žádná. Musím autorce vysmeknout hlubokou poklonu, neboť děj i pocity účastníků by se (včetně obsahu šatníku hlavních hrdinů, obsahu šatníku blízkých i vzdálených příbuzných i včetně detailního popisu všech obývaných místností jmenovaných) vešly na maximálně 3 archy velikosti A4, autorka však dokázala vše natáhnout na 365 stran. Smekám.
O dětech si nechci dělat iluze, ale že by měly v devadesátých letech až takový slovník a byly to děti-neděti, tomu se mi nechce věřit.
Vadila mi vulgarita, dívky mi nebyly sympatické. A o dospělých raději nemluvit. Příběh mě nepřesvědčil o autenticitě.
Bylo velmi znepokojující číst něco takového, o to víc, že na pozadí děje potkávám známé destinace jižních Čech, kde jsem vyrůstal a žil v onom období sám školou povinný i když doufám, že nikoliv přímo mé město, ale už ten pocit, že mohlo...
Nepřikrášlený pohled Františky na celý děj a okolí byl velmi bezprostřední a říkal jsem si, že leckdy jsem mohl hlavní hrdinku potkat v normálním běhu světa, kde nikdo nic netuší, kromě malého města, kde Mirek a jeho "divadelňák" dvacet let "působil". Konkrétní místo je zamlčeno, ale místní jistě ví.
Nejvíc šokující nebyly vzpomínky na zneužívání, nejsou zde explicitně popsány, je to napsáno s pubertálním nadhledem vypravěčky. Nejvíc šokující bylo odhalení, co vše se vědělo a co vše se nakonec našlo v podobě důkazů. Nedozvíme se, jakého trestu se pachatel dočkal, to ani není důležité. To důležité bylo vyprávění, které asi nebylo snadné napsat a ostatním číst.
Čtivě napsaná knížka o velmi znepokojivém tématu. Jen mi přišla místy přehnaná. Uvědomila jsem si to třeba při scéně ze školní jídelny. Chodím do školních jídelen přes 50 let (jako žákyně i jako učitelka) a někdy to bývá opravdu masakr, zvlášť v exponovaných časech, ale takový horor zase ne. Stejně jako popis aktivit sídlištních dětí, drsné mluvy prepubertální mládeže, chaty na Orlíku, vztahů v rodině, ale popisu slizouna Mirka naprosto věřím.
Františka je čistá dětská duše, která se jenom snaží jít za svým snem herečky v divadelním dramatickém kroužku. Často si vykládá věci po svém a její chápání dospělého světa je občas humorné. Co už je méně humorné je chování vedoucího Mirka, který zneužívá důvěry dětí. Závažný problém v malém městečku, který si nikdo nepřipouštěl, ale přesto vyplave na povrch. Vyprávěno dětskýma očima, které hledají u dospěláků (rodiče, Mirek) pocit jistoty ale najdou jenom zklamání.
„Divadlo není o tom, že má být všechno perfektní, ale o tom, že si vždycky zvládneme nějak poradit.
Aj napriek tomu, že mi kniha z nejakého dôvodu vôbec nesadla, to bolo pre mňa dosť silné kafe.
V knihe sa rieši naozaj silná téma a to „pedofília, ktorá sa naozaj nebude dobre čítať každému.
Príbeh je skoro celý napísaný formou rozhovorov a celý príbeh mi prišiel až pritiahnutý za vlasy. Nemyslím len spomínaného pedofila, ktorého meno nebudem spoilerovať, ale aj chovanie rodičov k dieťaťu. Navyše povesť toho pedofila bola celkom známa a vedelo sa o tom, tak mi to príde celkom až nereálne, aby sa to za takú dlhú dobu nedostalo do uší nikomu kompetentnému.
Toto je presne ten typ knihy, ktorý sa vám síce dostane pod kožu, ale páčiť sa vám nebude.
Za mňa priemer, avšak som rada, že som mala možnosť si prečítať aj takéto nie ľahké čítanie, no raz stačilo.
Štítky knihy
zneužívání životopisné, biografické romány divadlo pedofilie psychologické romány autobiografické prvky přátelství z dětství české romány
Autorovy další knížky
| 2021 |  Poupátka |
| 2019 |  Svatá hlava |
| 2018 | Co se děje v Podpostelí? |
| 2020 | Vesmírné putování komety Julie |
Kniha Poupátka je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 956x |
| Čtenářské výzvě | 196x |
| Doporučených | 41x |
| Knihotéce | 233x |
| Chystám se číst | 524x |
| Chci si koupit | 107x |
| dalších seznamech | 9x |
(SPOILER) Kniha se četla sama, byla opravdu dobře napsaná, i když téma nebylo vůbec idylické. Takové věci by se dít neměli a překvapilo me, že hlavní hrdinka na tom neviděla nic spatne (i ostatni členky klubu, kteří by za Mirka bojovali). Konec byl otevřený, což mi trochu vadilo. Kniha je doplněna i hodně ilustracemi.