LucyEcstasy komentáře u knih

(SPOILER) Purpurová síť - Carmen Mola (série Případy Eleny Blancové 2. díl)

První případ Eleny s názvem Obřad, měl zajímavý způsob vraždění a tím to končilo. Podobně je to i u Purpurové sítě.

Máme tu tajnou organizaci, která obchoduje s nahrávkami, kde se mučí lidé. A nejen s tím obchodují. OAP se snaží tuto síť rozkrýt a Elena tam chce najít svého ztraceného syna.

Celou knihu zachraňovaly linky z prostředí záporácké skupiny. A krátké kapitoly. Jinak tu máme opět spoustu grappy a vztahů. Proč? Nevadí, mi když se v thrilleru objeví lehký náznak vztahové či romantické linky, ale tady se vztahy, v podstatě celé OAP skupiny, řeší polovinu knihy. Jako by autorka nevěděla jak napínavou knihu psát.

Další věcí byla nelogičnost ve vyšetřování. Elena si skočí z pěti metrů z balkonu a po dopadu ihned dokáže sprintovat. Vyhození hlavního důkazu ve formě cizího oblečení na oběti. Jakože najdeš mladou slečnu v chlapské špinavé košili a jako kriminalista tě nenapadne nic lepšího než ji vyhodit do popelnice? Je jasný, že po pár dnech už tam žádné stopy nebudou. No a třetí věc k zamyšlení.. Jsi někde, kde to neznáš mezi nebezpečnými lidmi. Potřebuješ před nimi zdrhnout, hledají tě a najednou v lese uslyšíš cizí hlas. Slepě tomu hlasu důvěřuješ a následuješ ho. No bylo tam toho dost.

Knihu jsem četla ve společném čtení s .... a shodly jsme se, že do třetího dílu se už nepustíme.

Abych nehodnotila jen negativně, tak pochválím obálku, která se mi moc líbí.

A taky to, že pravděpodobně Elena zjistila, že alkohol a náhodné známosti nevyřeší žádný problém. Elena na konci totiž změní své dosavadní chování a rozvine některá přátelství.

3 18.01.2024

Závislost - Paolo Roversi

Už jste někdy četli knihu, která skvěle začala a pak jste si říkali “Co to sakra je?? Tak přesně o takové se dnes pobavíme.

Máme tu metodu Stark, která vykazuje účinné vyléčení mnoha pacientů lékařky Rebeccy. Jeden její bývalý pacient ji umožní vést soukromou kliniku, kam si vybere a pozve sedm lidí s různými závislostmi. Jenže potom se najde mrtvola. A zároveň zmizí jeden ze sedmi lístků na cestu zpět.

Autor se nechal inspirovat jedním známým dílem Agathy Christie a vytvořil paskvil. Pardon. Tipnete si, která kniha by to mohla být?

Střídají se nám tu dvě linky - jedna minulost, druhá současnost. Na konci dostaneme vysvětlení a rozuzlení. Vše začne dobře. Psychologie, závislosti, léčba. Dokud samotná doktorka nezačne spát se svými svěřenci. Potom tu také máme ošetřovatele, který pacientům za úplatu splní cokoli, co si jejich závislácké srdce vymyslí. Ale to je jen začátek. Bohužel vám víc neprozradím, protože bych prozradila až moc. Pokud hledáte thrillerový bizárek, šup na tuhle knihu.

Děj samotný je přímý, rychlý, má spád. Ono taky kniha má 198 stran, takže na nějaké zapeklitosti není moc prostoru. Jsem člověk, který se nechává překvapit a nepátrá sám po vrahovi, takže alespoň tam jsem byla překvapena. Rozpačitá jsem také byla z konce, kdy to hraničilo s fantasmagorií. Autor tu má opravdu velkou fantazii. Zároveň mi hrozně vadilo, že pacienti byli nazýváni “addicted a tohle anglické slovo se tam opakovalo hodně často a bylo užíváno uprostřed českých vět. A to nemám ráda.

U knihy jsem zprvu nechtěla věřit hodnocení na Databázi, ale po dočtení se tomu nedivím. Potenciál kniha měla, ale za mne toto ne-e.

17.01.2024

Cyklus vlkodlaka - Stephen King

Na tuhle knížečku čekal nejeden fanoušek tohoto autora. I já jsem ji samozřejmě potřebovala přečíst.

Máme tu malé městečko, se kterým strávíme celý rok. Každý měsíc, témeř, je zabit některý z obyvatel, protože tam řádí vlkodlak. Podaří se ho zastavit?

Tohle je útlé dílko, které svým stylem psaní není typické pro mistra hororu. Proto ho rozhodně nedoporučuju jako první knihu Stephena Kinga. to rozhodně sáhněte po jiné, jinak byste mohli být neprávem zklamaní.

Jinak je Cyklus vlkodlaka přímočarý, nenajdeme tu žádné líné tempo či podrobné detaily, jak jsme zvyklí. Autor tu vsadil na jednoduchost a strach ze surovosti s kapkou folkloru.

Musím zmínit i velice povedené ilustrace, které umocňovaly strašidelnost příběhu. Mají jediné ALE - četla jsem knihu ve společném čtení a souhlasím, že mnohdy vyzradí dějovou linku dopředu. I když asi všichni tuší, co vlkodlak dělá, ilustrace bych brala vždy až za danou kapitolou.

Celkově najdete povedenější díla Stephena Kinga, ale taky horší. Za mne Cyklus vlkodlaka patří do škatulky “nenadchne, ale ani neurazí.

7 17.01.2024

X - David Demchuk

Tahle kniha měla potenciál, který se nenaplnil.

Za několik let zmizí mnoho mužů z LGBTQ komunity. Nikdo doposud netušil proč.

X je takovým mišmašem. Máme tu dvě dějové linky, které se prolínají. Autor tu vkládá, kromě beletrie, i střípky ze svého života či literární vědění. Setkala jsem se tu poprvé s výrazem “queer horor, který tu byl vysvětlen a X tedy obohatilo mé vědomosti.

Teď k samotnému ději. Hrozně mě ubíjely dlouhé kapitoly. Reálně jedna kapitola měla třeba 40 stran. Věřím, že kdyby byly kratší, tak by měla kniha rychlejší spád. Jinak nám tu chlapci mizí jak na běžícím pásu. Je tu nadpřirozené zlo, které má svůj zajetý vzorec a moc věcí ho nerozhodí. No a to je tak vše. Zlo je pak vymýceno během pár okamžiků, což je škoda, protože se tento proces dal zpracovat více do hloubky.

Postavy tu pořádně nepoznáme, protože prakticky hned zmizí. Nemáte ani šanci si k nim vytvořit nějaký vztah.

Takže kniha nejvíce zaujme po jazykové a stylistické stránce.

Věřím, že po se jedná o zajímavé dílo, ale mne osobně kniha nesedla. Zařadila bych ji mezi zlatý střed. Nenadchne, ani neurazí.

1 17.01.2024

(SPOILER) Pokud jste nečetli předchozí díl Nezdolná, je možné, že se tady objeví menší spoilery.

Opět se tu setkáme se Sarou, která i nadále zkoumá, kým je. Odjela žít s Mohiry a prochází tu základním výcvikem. Díky tomu poznáme mohirskou základnu do detailů, včetně každodenního života hlavních i vedlejších postav. Nebo třeba výuku.

Sara je navíc jedno velké překvapení. Probouzí se v ní a sílí další schopnosti. Autorka si tu bravurně připravila možnost rozšíření svého fantasy světa a plně ji využila. Seznamujeme se tu s dalšími tvory a zvířaty jako například kelpie či pištíci. Taky se nám tu navrátí pekelní psíci, kteří jsou mí oblíbenci. Tohle je prvek, který oceňuji nejvíc, že to nejsou jen upíři a vlkodlaci, ale že vám tahle kniha dá i něco víc.

Útočíště je opět bichličkou (462 str.), kterou jsem přečetla jedním dechem. Není tu nouze o nečekané zvraty, sílu přátelství, rodinné patálie, dramata a pozor! Tady se již setkáme s roztomilostí první lásky.

Celkově jsem ráda, že jsem tuhle sérii poznala, protože ač to není žádná vysoká literatura, tak si užívám každou stránku, která se mi doposud dostala pod ruku. Pokud máte rádi fantasy a chcete si přečíst něco svěžího a nového, tak jděte právě do Nezdolné a Útočiště. Já tuhle sérii miluju.

3 15.01.2024

Po delší době jsem zabrouzdala do japonských vod. Chci sníst tvoji slinivku je románová verze již existující stejnojmenné mangy.

Máme tu tichého samotáře, který jednou v nemocnici v čekárně narazí na podivný deník. Je jeho spolužačky, která má nevyléčitelnou nemoc a nezbývá jí moc času. Postupně začínají spolu trávit čím dál více času. Jak to celé dopadne?

Chci sníst tvoji slinivku je zvláštní kniha. I když na japonské poměry je typická, už jen ze stylu psaní, který mi dal tentokrát zabrat. Umocňovaly to docela dlouhé kapitoly, kdy se příběh moc nehýbal, šlo o téměř rutinní záležitosti.

Jediné, kdo tomu dával nějaký spád byla ona nemocná spolužačka. Vymyslela si totiž pár věcí, které by chtěla do konce života zažít. Byly to ale obyčejné body jako dát si výborné jídlo atd. Naše malá hrdinka tu poukázala na to, jak bychom měli být vděční a vážit si i takovýchto drobností.

Vlastně celá kniha nese "ponaučení", že bychom měli žít každý den naplno, nebýt malicherní, nerozčilovat se nad věcmi, kdy nejde o nic vážného. Tohle poslání se mi líbilo.

Bohužel i přesto si ani jeden ze středoškoláků nenašel ke mně cestu. Byli oba dva protiklady. Jeden nesmělý, tichý a druhá pravý opak. Hlučná, společenská slečna. Ona dokázala probudit spolužáka z této letargie, ale to bylo tak vše, co bych k ní řekla. Hodně udělal i ten zmíněný styl psaní, který mi přišel takový, jako by autor chtěl, abychom si nevytvořili k postavám pouto a přistupovali k nim s odstupem.

Ve finále bych řekla, že tady by bylo možná lepší zůstat u mangy. Takhle byla kniha zdlouhavá, bez sympatických postav a ani konec, kdy nahlédneme do celého deníku, nic nezachránil.

1 15.01.2024

Když přišlo zlo - Ivar Leon Menger

Máme tu spokojenou rodinku, která žije už roky sama na ostrově. Musí se skrývat, protože na druhé straně jezera na ně čekají zlí lidé, kteří po nich pátrají a chtějí se pomstít. Nebo je to jinak?

Tento thriller se odehrává ve velice krátké době, ale o to znatelnější je gradace. Začíná vcelku poklidně, kdy celá rodina hraje deskovou hru. Jednoho dne, ale nastane menší zvrat, který má dopad na osudy všech. Následuje sled i malých a pro čtenáře bezvýznamných událostí až k velkému finále, kdy jsem osobně koukala s otevřenou pusou. Zpětně mi to vše pak secvaklo, ale do té doby jsem neměla o ničem ponětí.

Taky jsem knihu přečetla za jediný den. Tak čtivě je napsaná a krátké kapitoly napomáhají k tomu, že konec jsem četla prakticky se zatajeným dechem a doufala, že vše dopadne dobře. Dopadlo? To vám neprozradím.

Celkově je to výborný lehký thriller, u kterého člověk vypne a jen si bude knihu užívat. Za mne rozhodně doporučuji.

Hodnotím 3,5/5

05.11.2023

Schovávaná - Tereza Herzogová

Dneska se podíváme na jeden román pro ženy s tématem lásky mezi lidmi s velkým věkovým rozdílem.

Šárka je tak trochu snílek a vrací se do rodného městečka. Bude učit na střední škole češtinu, ač nikdy předtím neučila. Pracovala totiž v nakladatelství. Za kolegu má sarkastického mrzouta Chrousta a na společný kabinet si musí chvíli zvykat. Navíc profesor, kterého nahradila nastavil vysokou laťku. A to nejen v pracovních záležitostech.

Schovávaná klade důraz na lidský příběh ze života. Je to jednoduchá obyčejná historka jedné mladé duše, která hledá svůj úděl a najde netradiční lásku. Děj volně a pomalu plyne. Rozhodně tu nečekejte žádné květnaté milostné popisy. Jedná se o decentní romantickou linku, mimo jiné. Kromě Šárky totiž potkají své drahé polovičky i její kamarádky. Zároveň sledujeme Šárčiny rodiče, kteří se právě rozvádějí. Kapitoly jsou krátké a střídá se v nich několik pohledů. Osobně jsem ale neměla problém se zorientovat a vyznat se v tom, čí linku zrovna sledujeme. Příjemné byly i občasné hlášky postav, například pana Chrousta.

Postavy tu jsou rozmanité a mnohdy je mezi nimi velký kontrast. Všechny spojuje to, že jsou švihlé a je to tahounem celého vyprávění. Nejvíce jsem sympatizovala s Chroustem, který měl roli takového morouse, ale mně připadal milý. Šárku čeká velká proměna z pohodlné a ztracené slečny v cílevědomou ženu, která zjistí, co v životě chce. Ivan byl sice chytrý, ale něco mi na něm nesedí.

Ač se kniha četla relativně dobře, mám tam jakési ale. Je tu pár nesrovnalostí, co mi kazily zážitek při čtení. Například Šárka učitelka, kdy za celou Schovávanou odučí cca dvě hodiny, přitom jsou tam skoky mezi ročními obdobími.

Celkově je kniha (za mě) lepší nadprůměr. Autorka si umí vyhrát s vyprávěcím stylem a máte pocit, že se jen bavíte se známým u piva. Uvnitř jsou také moudra, hlášky a občasný humor. Je to prostě skutečný příběh, se kterým se můžeme setkat.

Hodnotím 3,5/5

Sadistova Bible - Nicole Cushing

Tato kniha byla pro mne něčím novým. Na zadní straně se totiž píše, že se jedná o metafyzicko-splatterpunkovou novelu. V životě jsem se s takovým pojmem nesetkala, ale anotace mne zaujala natolik, že jsem chtěla prozkoumat tento žánr.

Máme tu dvě ženy - Ellie a Lori. Ellie je nešťastná ve svém manželství a nenapadne ji nic lepšího než sebevražda. Nicméně jde na to originálním způsobem. Seznámí se na internetu s Lori. Na fóru si spolu domluví, že se zabijí společně a začnou plánovat kde a kdy. Lori má ale jedno malinké tajemství. Utíká před bytostí, která chce ovládat její tělo - ne v pozitivním slova smyslu. Lori s Ellie navíc mají neukojené erotické představy. Především ty Lori stojí za zmínku. Třeba, že se obě oběsí a než zemřou budou se vzájemně dráždit. Každopádně při cestě do domluveného hotelu se vyskytnou překážky. Povede se jim provést svůj plán?

Že zní anotace mírně šíleně? Možná. Ono na 130 stránkách dostanete porci bizarností, nechutných pasáží a taky kapku nadpřirozena, díky našemu démonovi (alespoň já si ho tak pojmenovala). Vše je navíc protkané otázkou nebe, pekla a víry, ale není to zakomponované nějak násilně. Prostě to k příběhu patří, ale neměla jsem pocit, že by mě to dusilo.

Ellie a Lori jsou bláznivé už jen tím, co se chystají udělat. Respektive jakým způsobem. Lori je ale ta děsivější a šílenější. Myslím si, že nebýt ji, tak Ellie volí jiné řešení a možná by i se svým mužem zůstala. Na to, jak je kniha útlá, tak obě protagonistky poznáme hluboko. V knize se totiž objevují střípky z jejich osobních životů.

Knihu bych označila za velice zvláštní a ne pro každého. Čtivá sama o sobě je, ale není to typický horor. Já osobně si musela chvíli zvyknout, ale potom se stránky otáčely prakticky samy. Nejvíce se mi líbil, pokud se to dá říci, závěr knihy. Jo, kdo si to přečte a spojí si to s předchozím výrokem, tak mě bude mít za divnotvora. Pardon. Já dál nevím, co říci, protože mi ze vzpomínky na čtení došla slova.

Hodnotila bych knihu 3,75/5

3 26.08.2023

Kdo roste v zahradě - Kateryna Michalicyna, ilustrovala Oksana Bula

Dneska si dáme tip na knihu pro malé čtenáře.

Kdo roste v zahradě povídá příběh o Slavíkovi, který se po zimě vrací do rodné krajiny. Zamíří do jedné zahrady a hledá místo, kde by se mohl usadit a postavit si hnízdo. Jenže v zahradě je toho tolik! Třešeň, jabloň, šeřík či švestka? Který keř či strom bude ten pravý?

Tento příběh je jemný, plynulý a vykouzlí úsměv na tváři. Slavík vždy přelétává z jedné rostliny na druhou a každá vypráví svůj příběh a jak danou rostlinu poznáme. Skrývá v sobě tedy i naučnou část. Představte sic že je krásný sluneční den a vy jen sedíte v zahradě plné života a užíváte si přítomný okamžik. Přesně taková je kniha Kdo roste v zahradě.

Najdeme tu i skrytý podtext, kdy Slavík hledá své místo na Zemi, tam kam prostě patří. Je zvídavý, nebojí se překážek a je odhodlaný najít to správné místo. Tu jeho úlohu, kterou tu má splnit. Ukazuje tu svou odvážnost, trpělivost a vytrvalost.

Kniha je bohatě ilustrovaná a já musím ilustrátorce vysmeknout poklonu, protože se jí opět povedlo vytvořit bohaté kouzelné obrázky. Tato kniha je totiž v sérii Kdo roste již třetí vydanou knihou.

Já a moje dcerka Olí jsme si tuto knihu oblíbily a prohlížíme si ji často. Vhodná je i pro nejmenší čtenáře. Osobně bych ji doporučila i jako knihy prvního čtení, protože písmenka jsou větší a textu není mnoho. Pokud tedy hledáte příjemnou četbu nejen pro děti, mrkněte na tuto knihu.

1 24.08.2023

(SPOILER) Vraní oko - Michaela Klevisová

Toto byla mé první setkání s autorkou a na dlouhou dobu i poslední. Dnes totiž nepřináším pozitivní recenzi.

Na Databázi knih má Vraní oko krásných 91%, ale já osobně nechápu, kde se vzalo.

Začněme dějem. Ocitáme se v chatové osadě, která je obklopena přírodou a autorka se tu zaměřuje především na mokřady a vznikající ptačí rezervaci. Když tu najednou někdo zavraždí ornitologa. Kriminalista Josef Bergman musí přijít na to, komu přetekly nervy, neboť ptačí rezervace nebyla oblíbeným projektem místních chatařů.

Začnu pozitivně. Obálka je nádherně graficky vyvedená. Zaujala mne na první dobrou. Další plus je autorčina promítnutá znalost či dlouhodobé vyhledávání z oblasti ornitologie. Prostředí bylo poutavě popsané a já měla chuť se na nějaký mokřad jet podívat. Jo a neprokoukla jsem, kdo je vrahem.

Bohužel zbytek knihy byl psán nezáživně a já doufám, že se jen toto dílo tolik nepovedlo, protože jinak nechápu, že je autorka dvojnásobnou držitelkou za nejlepší českou detektivku. Upřímně si děj pamatuji velmi mlhavě, tak moc mne kniha nebavila.

Spousta lidí v knize při výslechu/rozhovoru s kriminalistou lhalo. Oukej, nemají čisté svědomí, ale mnohokrát se postavy vymluví na to, že viděly nějakou kriminálku v televizi a viděly to či ono. Když by to tam bylo jednou, dvakrát, tak nad tím člověk mávne rukou, ale bylo to dost opakované. Dále mi vadila nelogičnost některých myšlenkových pochodů. Například jedna žena se skrývá před svou minulostí již několik letchce být mimo minulý život, ale zároveň vydá knihu, kde na obálce je její portrétní fotka. Nebo že málokterý člověk vypadá v šedesáti stejně jako ve čtrnácti. Kroutila jsem nad tím občas očima.

K postavám jsem si bohužel nenašla žádný vztah. Občas jsem pouze nad nimi nadávala a toť vše.

Jsem ráda, že jsem se dostala k příležitosti vyzkoušet další detektivní českou autorku. Bohužel za mne nemohu doporučit.

5 20.08.2023

Klára a Slunce - Kazuo Ishiguro

Klára je již vyřazený robot, který vzpomíná na svůj život. Od vystavení v obchodě, po seznámení se s její rodinou, o kterou bude pečovat. Respektive má za úkol starat se o jednu holčičku. Její úkol je těžší v tom, že holčička je nemocná a na její nemoc neexistuje lék.

S tímto autorem jsem se setkala poprvé a rozhodně ne naposledy. Tento příběh je úžasný. Autor si tu pohrává s jazykovou stránkou, která vás vtáhne do obyčejně neobyčejného příběhu. Tento příběh je o každodenním životě jedné rodiny. O to kouzelnější je, jak dokáže autor vtáhnout čtenáře do příběhu. Je opravdu poznat původ autora - příběh je něžný, citlivý, nenásilně poukazující na různé formy projevu emocí či naopak chladnosti. Souhlasím i s výrokem na zadní straně knihy, že by se Klára a Slunce dala pojmout i jako pohádka pro dospělé.

Samotná Klára je výjimečná a občas jsem si i říkala, že je mnohokrát vnímavější a citlivější jak matka holčičky. Klára se snaží pochopit emoce, emoční procesy a chce být nejlepší přítelkyní Josie. Klára je velice obětavá na to, že je to stroj, protože uzavře dohodu se Sluncem, které má neobyčejnou moc a údajně může Josii uzdravit. Kláru si podle mne zamiluje každý.

Za mne je toto nádherný silný příběh, který si zaslouží pozornost. Velice doporučuji.

7 17.08.2023

Jednorožec - David Lauda

Hledáte oddechovou jednohubku? Dnes vám představím jednu knihu, která by mohla být tou pravou.

Pana Ovčáčka už nebaví přežívat v domově seniorů. Domluví se tedy s jedním zaměstnancem a pokusí se utéci. To se mu podaří a starý pán se vydává na cestu za štěstím. Jednoho dne se seznámí s Alimentem. A kdo je Aliment? 150 let starý jednorožec, který má za sebou zajímavý a strastiplný život. Jak toto celé dopadne?

Začneme obálkou, která je svým způsobem kontroverzní a velmi originální. Přesně takhle jsem si Alimenta představovala.

V knize jsem viděla inspiraci příběhem Jonase Jonassona a jeho Stoletým staříkem, který vylezl z okna a zmizel. Autor si zde pohrává s mnoha přirovnáními, kterých je v 1/4 knihy opravdu hodně a já si na to musela zvyknout. Nicméně po jazykové stránce je kniha bohatá a přirovnání jsou velmi vtipná, jako celá kniha. Mimo humoru je tu ale dost často poukázáno na lidskou rasu a na to, jací lidé jsou/byli. Řekněme, že kniha v sobě skrývá myšlenky, nad kterými by se mělo možná přemýšlet. Já si čtení velice užila, protože mi byl sympatický humor, mnohdy černý, který prostupuje celou knihou.

Pan Ovčáček je senior, kterého trápí, kam se na stará kolena dostal a rozhodne se s tím něco dělat. Fandila jsem mu, protože v životě je nejdůležitější být šťastný. O to právě pánovi šlo. Potká jednorožce Alimenta, který nám vypráví střípky z jeho života - například jak měl za přítele Adolfa Hitlera. Obě postavy spojuje touha být a dožít s někým, kdo bude mít dotyčného rád. Já jsem po dočtení knihy nemohla nějakou dobu spát a musela jsem nad hlavními protagonisty přemýšlet.

Je veliká škoda, že tato kniha není tolik vidět, protože za mne si to zaslouží. Je to lehká vtipná tenká knížečka, která vás nejen pobaví, ale něco vám i třeba předá. Jsem ráda, že si ke mně tento příběh našel cestu. Rozhodně doporučuji.

4 04.08.2023

Zachraň mě - Stacey Kennedy (série Phoenix III.)

Pokračujeme s hodnocením této úspěšné romanticko-erotické série. Tohle byl (zatím) nejroztomilejší díl.

Příběh začíná tam, kde skončil v předchozím díle. Tentokrát se více poznáme s poslední kamarádkou Zoey - Hazel. Hazel přijme nabídku Kierana a přestěhuje se k němu. Samozřejmě v rámci kamarádské nabídky. Hazel je zároveň reportérkou a dostane úkol. Vypátrat, kdo je maskovaný muž na fotce, která byla pořízena ve Phoenixu. Ona ale samozřejmě totožnost zná. Jenže ji chce za každou cenu udržet v tajemství. Navíc se s Kieranem mezi sebou domluví na určité spolupráci. Hazel ukáže Kieranovi, jaké je to doopravdy randit a on jí na oplátku pomůže zbavit se potíží v podobě bývalého partnera.

Tahle kniha je opět jednohubkou na pár hodin. Příběh je psaný čtivě, objevuje se tu opět nějaký kostlivec hlavních postav, ale je to psané s lehkostí. Tok příběhu plyna pravidelně a troufám si říci, že tento příběh je nejvíce z Phoenixu uvěřitelný.

Hazel s Kieranem jsou úžasní. Není to mezi nimi tak dravé jako u předchozích párů, ale tady je to roztomilé, svěží a já si je oblíbila hned. Uvidíme tedy co další pokračování, ale zatím jsou favority č. 1. Taky u nich mám pocit, že to je "nejdospělejší" vztah nebo jak to popsat. Prostě mi sedli nejvíce.

Celkově má autorka talent v rámci tohoto žánru. Navíc čím více poznáváme Phoenix, tím víc mě knihy baví. Nemám pocit, že by série upadala, ba naopak. Už se nemůžu dočkat, až se vrhnu na čtvrtý díl. Určitě doporučuji!

2 03.08.2023

Moje upřímná posedlost jménem anorexie - Petra Lukešová

Dnes vám přináším tip na jednu útlou knížku, která ale v sobě skrývá mnoho. Mě by málem minula, ale byla by to velká škoda.

Tato kniha je příběhem samotné autorky a jejím bojem s anorexií, závislostí na hladovění, které je pak vyměněno za závislost pozornosti mužů a také o tom, jaká nesmyslná měřítka vytváří určitá část populace.

Já osobně jsem ji přečetla za jeden den. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Tohle byla i velká emoční jízda. Na jedné straně radost z pokroků za lepšími zítřky a na straně druhé nenávist k určitým lidem a výrokům třeba rodičů. Vím, že i rodiče to nemají občas lehké, ale jsou věci, které se prostě svým dětem neříkají. Sama se nedokážu úplně vžít do takových situací, protože jsem se s Annou nikdy nepotkala, ale v této knize se to autorce podařilo popsat tak realisticky, že jsem měla pocit, že jsem součástí příběhu.

S Petrou projdeme velkou proměnou a já můžu říci, že jsem se stala velkou fanynkou. Smekám nad tím, co vše překonala hlavní hrdinka a že u ní došlo k obrovské proměně. Už bude jen lépe!

Já této knize nemám co vytknout. Smekám před talentem autorky, protože je to velice povedená prvotina. Doporučuji všemi deseti!

1 30.07.2023

Nel - Příběh Cornelie Fetterlyové (Hrdinky budoucnosti I.) - Kristyna Andrews

Po Třetí světové válce, kdy zahynula velká část populace, se lidstvo pomalu zotavuje. My tu sledujeme příběh Cornelie, která je úspěšnou herečkou a která se právě zasnoubila se svým partnerem. Naneštěstí se jednoho dne objeví ve špatný čas na nesprávném místě. Přežije, jako jediná, pravděpodobný útok novou biologickou zbraní. To jí změní život, protože se změní nejenom její vzhled, ale i její schopnosti. Jak s nimi naloží?

Do první poloviny knihy se děj moc nerozbíhá a spíše se seznamujeme s Cornelií, jejím životem a s vedlejšími postavami. Potom dojde ke katastrofě a v tu dobu kniha nabírá spád až do konce, který mě nalákal na pokračování tohoto příběhu. Autorka si tu ponechala lehce otevřený konec. Je tu velice originální zápletka a prostředí, které mne bavilo.

Cornelie je zprvu uťápnutou nevýraznou ženou, která prakticky na slovo poslouchá svého muže. Užívá si pozornosti a luxusu, díky její kariéře herečky. Po nešťastné události pozná, kdo je její pravý přítel a komu vlastně může a nemůže věřit. Setká se se skutečným životem a jeho problémy. Za mne se s tím Cornelie vypořádala velice úctyhodně a došlo u ní k neskutečné pozitivní proměně.

Celkově kniha byla čtivá a ani mi nevadily delší kapitoly. Byla to pro mne příjemná změna z mého čtecího stereotypu. Navíc je to autorčina prvotina a za to smekám. Myslím si, že tu máme další talentovanou českou autorku v žánru sci-fi s prvky postapo. Já mohu rozhodně doporučit. Doufám, že se brzy dočkáme pokračování.

4 29.07.2023

(SPOILER) Touha - Tracy Wolff

Grace nastoupí na Katmerskou akademii. Hned při prvním setkání se spolužáky dostane varování, že by si tu měla dávat pozor. A taky že jo. Prakticky celá škola, až na tři výjimky, ji nenávidí, straní se ji a ona netuší proč. Na této škole je něco podivného.

Tahle kniha mne zaujala na Merendě Albatros Media a slibovala příběh pro fanoušky Stmívání. I obálka je dosti podobná knižní verzi této série. Jelikož se mi Stmívání líbilo, tak mne kniha nesměla minout. Potom se začaly objevovat pozitivní recenze a já se těšila čím dál více.

Knihu jsem rozečetla v rámci společného čtení. Děkuji všem za účast.

Já první polovinu knihy trpěla nudou. Vleklý příběh, který by se dal podstatně zkrátit a přihodit trochu nějaké akce, nějakou událost, cokoli. Když jsem se teda prokousala touto částí, tak už děj začínal mít spád a já věřila, že si kniha napraví nepodařený start. Zčásti se tak stalo. Až na konec, kdy jsem měla pocit, že autorka už neví, co vymyslet, tak tam narvala všechno, co ji přišlo na mysl. Konec byl velice vtipný, víc nemohu prozradit. Ani bonusová kapitola mě nepřesvědčila na čtení dalšího dílu. Nikdy ale neříkej nikdy. Protože když bych chtěla vypnout a nepřemýšlet, tak se tahle série bude hodit.

Stejně jako ve Stmívání tu máme naivní až hloupoučkou slečnu. Grace například omluví svého kámoše za to, že se ji snažil zabít. Proč? Protože to přeci v její situaci musel udělat. Nebo aby pomohla své životní lásce, kterou zná několik týdnů, tak si nechá vycucat okolo dvou litrů a mávne nad tím rukou. A tak dále. Ne, fakt mi nesedla.

Jaxon je zase typický egoistický Edward, který se ihned zamiluje, ale musí samozřejmě zůstat tvrďákem před celou školou. Jeho jsem měla radši, protože dokázal být lidský a některé věci od něj byly roztomilé. Dojde u něj k výrazné změně a ve finále si ho oblíbíte.

No a pak tam je zástupce Jacoba a sestřenice naší Grace, kteří ale bohužel nedostali tolik prostoru. Jo a upíří psychopatka.

Celkově kniha mohla být dobrá. Bohužel nejvíce se povedla myšlenka draků, upírů, vlků a čarodějnic. A graficky obálka. Na obálce je jinak vidět každý otisk prstu, šmouha apod., což mi taky vadilo. Toť vše.

Anthony Horowitz - Vražda ve Večernici (Susan Ryeland 2. díl)

Susan žije v Řecku, kde spravuje malý hotýlek. Londýn ji ale chybí a nenechá si tedy ujít příležitost se tam vrátit. Setká se totiž s manžely Trehearneovými. Ti ji povypráví o vraždě, která se stala před lety v jejich hotelu. Vraždou se inspiroval Atticus Pünd - autor knihy Mnoho strak věští vraždu. Tu čirou náhodou redigovala naše Susan. Cecily, dcera Trehearneových, zmizela poté, co si přečetla právě knihu Atticuse související s jejich hotelem. Vše totiž ukazuje na to, že v knize byl odhalen skutečný vrah.

Kniha je typickou britskou detektivkou. Je tu několik vrstev, skrytých narážek, hádanek a autor si nás hezky vodí tam, kde zrovna potřebuje. Knihu bych rozdělila na takové tři části.

V první části se seznamujeme s aktuálním životem Susan. Setkáme se také s hlavními i vedlejšími protagonisty knihy a samozřejmě i s případy tehdejší vraždy a zmizení Cecily. Následuje část, kdy i my si přečteme knihu Atticus Pünd se ujímá případu a můžeme tedy sami hádat, kdo je tím vrahem. Závěrečná část se vrací do současného Londýna a Susan nám vše rozuzlí a vyřeší případ.

Příběh je stavěný na základě mnoha rozhovorů, výslechů a děj plyne pomaleji. Vyskytne se tu pár menších akcí, ale celkově se mi ke knize hodí představa podzimního upršeného dne, kdy se s knihou a čajem uvelebíte do ušáku a strávíte tak celé odpoledne. Rozhodně se ale nebudete nudit.

Postav je tu mnoho, ale autor jim přiřadil různorodé charaktery, že si žádnou nesplete. Nemohu ale říci, že by mně nějaká přirostla k srdci či naopak. Vraha jsem ani v jednom případu neodhalila (v knize pana Horowitze a pana Pünda), takže jsem byla velice spokojena.

Pokud máte rádi knihy Agathy Christie či Arthura Conana Doyla, tak tato kniha bude pro vás to pravé.

Já udělala jedinou chybu. Přečetla jsem si prvně tento druhý díl. Doporučuji tuto sérii číst potupně. V tomto díle se totiž objevují odkazy na ten první. Není to nic zásadního, ale lépe pak pochopíte text Vraždy ve Večernici a ponoříte se do knihy hlouběji.

Za mne určitě doporučuji. I takovou bichli budete hltat jedním dechem.

3 14.07.2023

Šťastně až navěky? - F. T. Lukens

Arek a jeho družina jsou předurčeni k svrhnutí strašlivého vladaře v království Ere. Po úspěšné výpravě tu nastává jedna otázka. Kdo bude novým vladařem? Bandu nenapadne nic jiného než nasadit korunu Arekovi. Má to jeden háček. Korunu nemůže jen tak sundat. Navíc do svých 18 let se musí objevit Arekova spřízněná duše, se která mu zaslíbí celý život, jinak zemře strašlivou smrtí. A času není mnoho, neboť Arekovi bude 18 za tři měsíce. Bude svatba nebo smrt?

Opět jsem zabrouzdala do žánru, který běžně nečtu. Navíc to byla má první feel-good kniha a LGBTQ+ fantasy. Byla jsem příjemně překvapena.

Ze začátku jsem si musela zvyknout, že kniha je spíše plynulejší, línější a že se v ní najde jen pár okamžiků, které nesou nějakou akci. Po rozležení v hlavě mi to přišlo ale super, protože vše spolu fungovalo a neměla jsem pocit, že by akční pasáže byly do knihy uměle nasazené. Autorka má navíc skvělý smysl pro humor, který do knihy vložila. Bylo zábavné sledovat, jak se Arek a jeho družina dostávají do situací, do kterých museli rychle dospět a vymýšlet různá řešení. Představte si prostě bandu puberťáků, která má ze dne na den vládnout celému království.

Oblíbila jsem si charakterově celou skupinku. Ač to byla občas jelita, tak se člověk s nimi nasmál, fandil jim a prožíval s nimi všechny jejich strasti a radosti. Není snad nikdo, kdo by mi nepřirostl k srdci. Neměla jsem ani pocit, že ta kniha je něčím hloupá, což většinou u YA knih mám. Především u postav. Ale tady nemám co vytknout.

Pokud sháníte fajn oddechovku na léto, tak si myslím, že tato kniha by mohla být to pravé.

Národní opruzení - Karolína Zoe Meixnerová

Tvorbu @cojezoe_ sleduji už delší dobu. Velmi mne baví, s jakou lehkostí a humorem vytváří obsah svého profilu. Myslím si, že díky tomu dokáže nalákat mnoho mladých (nejen) na českou klasiku 19. století. Zajímaly mne tedy i její knihy a jako první jsem se vrhla do Národního opruzení.

V této knize se potká Jan Neruda, Karolína Světlá,Božena Němcová a Karel Havlíček Borovský. A nejen oni. Setkáme se tu s mnoha osobnostmi tehdejší doby. Mimo jiné nám v knize řádí vrah a vznikají nové lásky.

Velice oceňuji originalitu příběhu. Vzít slavné osoby národního obrození a vytvořit s nimi detektivku? Geniální. Zároveň se čtenář dozví i mnoho informací, například pravá jména některých autorek. Takže já osobně jsem zase o něco chytřejší. Postavy a především jejich charaktery jsou vykresleny skvěle. Přátelství mezi Borovským a Nerudou, první láska mezi Nerudou a Žofií Podlipskou - vše fungovalo, jak mělo a takhle nějak si naše české autory a autorky představuji.

Příběh se čte prakticky sám. Věřím, že pro spoustu lidí je to jednohubka. Z mého pohledu kniha nabere na začátku spád, který trochu zpomalí v druhé třetině knihy. Tam je děj trochu volnější, línější, ale závěr je jedna velká akce. Vraha jsem naprosto neodhadla a byla jsem překvapena.

S jednou věcí trochu bojuji. V recenzích byla kniha spojována s humorem. Ten jsem bohužel v knize neobjevila a byla to trochu škoda.

Ve finále knihu doporučuji jako příjemnou změnu mezi detektivkami. Je to osvěžující lehký příběh s krásnou obálkou.

1 05.07.2023