knihomolka_jaja komentáře u knih

Wow! Prostě wow! Tenhle příběh mě bavil od začátku do konce. Já osobně bych příběh rozdělila na PŘED (trochu připomínalo taškařici s Covidem) a PO epidemii. Nedokážu říct, která část mě bavila víc. Obě byly skvělé, ale v té druhé už jsem měla k postavám vztah, některé jsem nenáviděla, některé milovala a u všech jsem byla zvědavá, co bude dál. Bylo místo pro smích i slzy dojetí. Po dlouhé době kniha, která se mi dostala pod kůži a neskutečně mě bavila. Je to 1053 stránek, které stojí za přečtení.

9 28.09.2022

Medovník s Pepřem má mnoho negativních hodnocení a naprosto chápu proč. Všechny ty postřehy, které jsem se dočetla tam nebo onam jsou neuvěřitelně trefné… ale! Ano, je tam to veliké ale. Navzdory tomu, že naprosto souhlasím ve všech ohledech se špatnými hodnoceními od lidí, kteří četli knihu přede mnou, já v příběhu přeci jen vidím něco víc. Vidím hodně smutnou realitu. Stupidní, nerozumné chování, vracení se do starých nefungujících kolejí jen proto, že nejste schopni překonat silný tah závislosti na někom nebo na něčem, a snad i naivní naději, že tentokrát to bude jiné. Nebude. Bohužel. To je také krutá skutečnost běžného života. Hlavní postavy se perou každý s vlastním chaosem emocí. Ani jeden není horší než druhý, jen se prostě nedokážou rozhoupat k nějakému finálnímu rozhodnutí. Přišlo mi to smutné a bolavé. Protože tihle dva byli od začátku naprosto zoufale ztraceni v něčem, co bylo nad jejich síly. Nemyslím, že by tam někdo někomu dělal něco naschvál, nebo záměrně ubližoval… jen … jen to prostě nikdy není tak jednoduché. Rozumím jim na celé čáře.
Příběh sám o sobě ale mohl být kratší. Druhá polovina knihy byla o dost nudnější, pomalejší. Nic se nedělo. A také se začaly množit překlepy. Už když Adriana zmínila, že o tom, co prožívá, napíše knihu, jsem si říkala: „Jo, tady by to mohlo skončit. Nějak pěkně to uzavři…“ Bohužel se to nestalo a mě čekalo téměř dalších sto stránek do konce.
Styl psaní není úplně špatný. Na hovorovou češtinu jsem si rychle zvykla, i když ze začátku mi trhala uši. Autorka píše svižně. Je to pro mě nejrychleji přečtená kniha za poslední dobu. Taková jednohubka. Ale vadily mi třeba nelogicky tvořené odstavce, někdy jsem se ztratila v tom, kdy jsem a kde jsem, a když jsem se ke konci knihy překvapeně dočetla, že milá Adri bydlí s maminkou…. No to byl poměrně velký šok, protože jsem celou tu dobu měla dojem, že žije sama. Maminka se zničehonic vyskytla až na konci a myslím, že zcela účelně a to není nikdy dobré. Pokud by autorka byla perfekcionista, uvědomí si to (možná to i věděla, ale mávla nad tím rukou) a znovu by příběh prošla a zapracovala do průběhu celé knihy části s mámou, zmínky o ní, krátké rozhovory. To bych aspoň udělala já. Možná proto mi psaní vždycky tak trvá, většinou řeším každou ptákovinu a měním a přepisuji. :-D
Některá rádoby vtipná přirovnání byla krkolomná a bylo cítit, že se tlačí na pilu, když ale došlo na humor vycházející ze situací, tak jsem se kolikrát pousmála. Myslím, že autorka psát umí. Možná se to chce ještě trochu vypsat, ale příště bych doporučila nesnažit se za každou cenu psát autobiografii. Myslím, že by z toho paní spisovatelka vytřískala víc, když by se skutečnými událostmi pouze inspirovala, a pak nechala pracovat svou fantazii. Kniha by byla záživnější.

7 09.08.2022

(SPOILER) Garth Nix se s tím příliš nepárá a hlavní hrdinku, osmnactiletou Sabriel, hned ze začátku nechá čelit tomu jedinému, čemu se příliš bránit nedá - Smrti samotné.

Sabriel je však potomkem Abhorsena (člověka, který dokáže spoutat nebo vyvolat mrtvé). Její otec uvízl ve vodách Smrti a ona doufá, že ještě nestačil odejít za devátou a tudíž poslední bránu. Dokáže najít jeho tělo a vrátit ho do života a zároveň čelit hrozbě, v podobě Nejvyššího mrtvého, který usiluje o nadvládu nad celým Starým královstvím a zároveň o její život?

"Vybírá si chodec stezku, anebo stezka chodce?"

Kniha je originální. Jde o netradiční příběh zombie apokalypsy zasazené do kouzelného hávu fantasy. Dočkáte se i nenapadne romantické zápletky. Příběh postupně graduje a přesně jak mám ráda, nemá zdlouhavý nudný konec. Napínavé až do posledního písmenka.

"Když promluvila, do železné brány narazila jednolitá stěna mrtvého masa a ve zlomku vteřiny ji s rachocením vyrazila...
... mrtvá ústa se otevírala a syčela v děsivé parodii bojového pokřiku."

Knížka spadá do fantasy pro mládež, ale myslím, že si ji může zamilovat i leckterý dospělý čtenář. Věřím, že mé náctileté já by se mohlo u knihy i příjemně bát. Dokonce i podivné ilustrace jsem si nakonec zamilovala, pokaždé jsem je důkladně prohlížela, protože mě jednoduše fascinovaly.

Jsem zvědavá, co bude dál, takže okamžitě sahám po druhém díle: Lírael

1 15.06.2022

Vánoční prasátko od J. K. Rowling je pěkný poučný příběh o Chlapci, který se vydá na nebezpečnou cestu do Země Ztracených, aby zachránil svou milovanou hračku Pašíka.

Knížku bych doporučila pro děti, které už udrží pozornost a nepotřebují koukat na obrázky, protože v této knize jich tolik není. Takže tak od 8 let ideálně.

Hned na začátku mi vadilo, že se hodně řeší rozchody a rozvody rodičů, děti kolem toho měly spoustu otázek a já jim to nebyla vždy schopná nějak citlivě vysvětlit, aniž bych je rozesmutnila. Ale jakmile došlo na samotné dobrodružství už to bylo lepší. I když pravda neustále zmínky o Ztratovi, který žere všechny ty Věci, kterým dala autorka duši, mého syna - 6let) docela děsila. Musela jsem končit zásadně v nějaké pozitivní pasáži, aby se nebál.

Konce jsem se bála pro změnu já, ale zbytečně. Četla jsem v jiných recenzích, že je smutný, ale mě to nepřišlo. Konec byl velice dobrý a to i pro děti, které se tak příjemnou formou seznámí se situací, kdy ztratíme něco, co milujeme a musíme se s tím nadobro rozloučit.

Věci, předměty, hračky v knize žijí vlastním životem, jsou smutné, když s nimi člověk špatně zachází a když se ztratí dostanou se do velikého nebezpečí. To děti nutí k zamyšlení a snad i ke snaze se ke svým hračkám chovat lépe.

Za mě tak 4*

Pro děti je to skvělé dobrodružné čtení.

6 23.05.2022

Fialová od Anny Šulákové ve mě vyvolává rozporuplné pocity. Příběh je skvělý, napínavý a neokoukany, ale redakční práce provedena na textu opravdu pokulhává.

Takže abych knize neubírala zbytečně body, ohodnotim tentokrát zvlášť.

Pointa.cz je nakladatelství, o kterém po pravdě nemám nejlepší mínění. Líbí se mi koncept. Lidé sami rozhodnou, zda je příběh dost zajímavý... dost dobrý na to, aby jeho vydání finančně podpořili. Ale!
To veliké ale je za mě dost podstatné. Nevím, jakými přesně procesy kniha před vydáním v pointe prochází, ale je jasné, že pozbyvaji potřebnou kvalitu. Betactenarem se tam muže stát téměř každý a zda je poskytnuta kvalitní korektura to bohužel netuším. V tomto případě mě práce redakce zklamala... Nespočet opakování v jednom odstavci třeba 3x až 4x stejné slovo. Bylo to neuvěřitelně rušivé, ale později v textu už toho nebylo tolik, jako na začátku. Musela jsem zavřít jedno oko, abych se kvalitou textu příliš nezabývala. Myslím, že je to škoda, a že tenhle drobný nedostatek, kterému se dalo tak snadno předejít, zbytečně kazí celý dojem z jinak skvělé knížky.

A teď k příběhu samotnému : Fialová už od začátku vtáhne do děje. Je napínavá a skvěle se čte. V příběhu jsem narazila i na několik překvapivých momentů a okamžiku, kdy jsem prostě nedokázala knihu odložit.
Líbil se mi náznak netradičně pojatého milostného trojúhelníku... Dvě ženské bojují o jednoho chlapa (v tomto případě došlo později k prekvapivemu zvratu). Konec byl na můj vkus ale pomalejší... Takový ten styl, kdy už preskakujete řádky, protože se tam neděje nic zajímavého. Autorka si nechala otevřená vrátka do druhého dílu, který si určitě ráda přečtu, pokud někdy vyjde, protože jsem zvědavá, jak to s hlavními hrdinkami dopadne.
Takže suma sumárum bych dala knize 4* když budu ignorovat fakt, jakými muky jsem prošla kvůli tomu silenemu opakování.

3 14.05.2022

Wow! Tak to bylo něco. Vlastně nevím, jak se k tomu přesně vyjádřit. Pořád to celé trochu vstřebávám. Byl to zážitek a ke konci už jsem měla problém knihu odložit. Bylo to fyzicky nemožné.

„Naprosto, úžasně originální,“ napsal o románu Stephen King a já nemůžu jinak než souhlasit. Thomas Olde Heuvelt stvořil zcela nové, fantasticky mrazivé prostředí. U této knihy vám autor hraje na city a děsí vás zároveň. Je to intenzivní sprcha plná emocí a hrůzy.

(MOŽNÁ TROCHU SPOLEIR – TAKOVÁ MALÁ NÁPOVĚDA, JAKÝM SMĚREM SE PŘÍBĚH ODVÍJÍ!) V průběhu čtení jsem dávala příspěvky na instagram a v jednom z nich jsem zmínila toto: „Někdy mě obyčejní lidé děsí víc, jak jakákoli čarodějnice.“ Aniž bych to tušila, vystihla jsem podstatu celého příběhu dřív, než jsem se dočetla na jeho konec. (KONEC SPOILERU)

Za mě s touhle knihou nemůžete sáhnout vedle a přispět mohu už pouze takto:
„Jedno zlo plodí druhé, ještě větší zlo, a v konečném důsledku se všechno dalo vysledovat zpátky k Black Springu.
Tohle si na sebe přivolal Black Spring…“ (HEX, str. 324)

Vítejte v Black Springu…

5 04.05.2022

V průběhu čtení jsem si dělala poznámky, když ve mně kniha probudila něco, co jsem vám všem chtěla později sdělit. Tudíž text rozkouskuji na několik bodů, a přestože na sebe ne vždy zcela navazují, všechny mi přijdou z pohledu nějakého stručného sdělení o knize důležité.
• Kdybych nevěděla, že je autorem muž, tipovala bych, že knihu napsala spíš žena. Příběh je psaný nezvykle citlivě a mile. Z jeho řádků doslova čiší něha a neuvěřitelná láska a pochopení.
• Postavy z knihy prostě musíte mít rádi. Ať už jde o Rosu, která na všechny kolem pořád jenom huláká, Rudyho neodbytně se snažícího vyloudit na Liesel polibek anebo o Maxe, židovského boxera.

„Jen jedna věc je horší než kluk, který vás nesnáší. Kluk, který vás miluje.“

• Věřím, že každý si z knihy odnese něco. Pro mě byl fantastický zážitek číst o dětském světě a bezmezně chápajícímu přístupu Hanse Hubermanna. Líbil se mi ten prozíravý pohled, který připomíná, že všechny děti jsou ve své podstatě nevinné a to i v tu chvíli, kdy dělají něco, co nemají. Ony to tak prostě nemyslí. A co víc, zjistila jsem, že bych chtěla být víc jako Lieselin pěstoun Hans H. Přála bych si mít jeho trpělivost, pochopení a shovívavost. Co se týče rodičovství, je mi v této knize vzorem.
• Lieselina euforie z knih musí být otiskem duše každého knihomola a obzvláště těch, kteří si ne vždy mohli nějaké knihy dovolit koupit.
• Je úžasné, jak obyčejný ten příběh kolikrát je. Popisuje zcela normální okamžiky, ale vy ty prožité chvíle prostě milujete.
• Fascinující výběr slov. Líbí se mi autorův vypravěčský styl. Vypráví velice neotřele a zároveň výstižně. Říkáte si: „No jo, ale přesně tak to přece vypadá!“
• Autor má v této knize jeden zlozvyk, a to prozrazovat dopředu, že někdo umře. Třeba i několikrát. Paradoxně to není na škodu. Naopak to ve vás probudí úzkostlivé očekávání nejhoršího. Otáčíte stránky a bojíte se, že nadešel čas a vy přijdete o svou oblíbenou postavu právě teď.

Závěr:
Víte, jak to bývá s konci knih. Velice často se dostávají do pomalého tempa, a vy cítíte, jak příběh umírá a přestává vás zajímat, protože je vám jasné, že už se nestane nic pozoruhodného nestane. Zlodějka knih je přesným opakem těchto postupně skomírajících vyprávění. Konec vás ke knize přiková a vy ji prostě musíte dočíst do posledního písmene. Nepamatuji si, kdy naposledy ve mně nějaká kniha vyvolala opravdu silné emoce. Kdy mě nějaký příběh rozplakal, napínal nebo rozesmál. S malou Liesel jsem prožívala všechno. Bála jsem se toho, co bude dál, usmívala jsem se a dokonce i slza ukápla. Zlodějka knih je přesně ten příběh, ke kterému jsem schopná se jednou vrátit. A z celého srdce doporučuji k přečtení, pokud vám doposud unikala.

20 03.04.2022

Za mě průměr. Četla jsem toho sice od Kinga málo, teprve dvě knihy (ústav a Řbitov zvířátek), ale obě se mi četli mnohem lépe a byly zazivnejsi. Tohle mi utíkalo děsně pomalu, každá stránka mi přišla nekonečná. Nevím, nějak mi to nesedlo, i když pár skvělých pasáží to mělo, to zas ne že ne. Ale od Kinga bych asi čekala něco lepšího.

3 09.03.2022

Tuhle malou knížečku s půvabným obrázkem na obálce jsem otevírala se značnou nedůvěrou. Četla jsem mnoho recenzí před tím, než jsem se do dílka pustila a spousta čtenářů nebyla spokojená a cítila jsem z nich jisté zklamání. Zároveň jsem narazila na recenze lidí, kteří jásali nadšením. Podle mě jde hlavně o to, že někteří příznivci hororových příběhů nepochopili anebo nebyli dopředu srozuměni s žánrem, v němž je tahle knížka napsaná, tedy že jde o slasherový horor. Tzv. Slasher je podžánr hororu, taková pořádná vyvražďovačka a nemusí být pro všechny. Sám autor přiznává, že jde o brakovou literaturu, která má zabavit, vyděsit, znechutit a občas třeba i vzrušit. Rozhodně nic pro slabší povahy.
Příběh se mi ze začátku zdál hodně povrchní. Postavám jsem nemohla přijít na chuť, ale když jsem se začetla, přestala přemýšlet a nechala se vtáhnout, bylo to super. Napětí a děsivou atmosféru střídaly vraždy, které byly opravdu dobře popsané… takové správné chuťovky. Nepovažuji se za nějak zvlášť silnou povahu, ale tady jsem to zvládla s přehledem. A zajímalo mě, jak to skončí. Hlavně přibližně od půlky bylo těžké knihu odložit.
Takže doporučuji někomu, kdo nemá úplně slabý žaludek, kdo hledá rychlé a efektivní zabavení, a kdo se rád bojí. Doporučuji číst na samotě u lesa v nějaké pěkné dřevěné chajdaloupce. :-D

2 08.02.2022

Třetí díl Larssonova Milénia mě hodně překvapil. Po přečtení prvních dvou dílů jsem měla samozřejmě nějaká očekávání, jakým směrem se děj bude asi ubírat a po přečtení cca sto devadesáti stránek mě vyvedl z mých bláhových představ. Pravda, do té doby se mi příběh hůř četl. Nějak mi nešlo se začíst, samé vyšetřování a nic zajímavého se, alespoň z mého pohledu, nedělo, ale pak se to konečně rozjelo v tom správném Stiegově stylu. Líbilo se mi, jak autor dokázal vytvářet napětí a prolínat jednotlivé dějové linie a navzdory velikému množství postav se nikdy neztratíte a vždy víte, o kom je řeč. Dále se mi líbí historické vsuvky o amazonkách na začátku každé části. Mám ráda, když můžete knihu odložit s tím, že jste se dozvěděli a naučili nenásilnou formou něco nového. A dalším plusem je u všech třech dílů takový nenásilný feminismus, který na rozdíl od mnoha jiných feminismem inspirovaných děl, není na úkor mužů. Když mi zbývalo posledních sto stránek, začínal být děj poněkud utahaný a teprve až úplný konec byl zase pořádně akční a hrozně mě bavil. Každopádně jde o kvalitně napsanou thrillerovou trilogii a vřele doporučuji.

5 06.02.2022

Musím přiznat, že dvojka je minimálně z mého pohledu o dost lepší, čtivější a napínavější jak jednička. Knihu jsem dokonce přelouskala mnohem rychleji. A konec mě doslova nutí okamžitě otevřít díl třetí. Tam vám Stieg opravdu nedává moc na výběr, tak se na to připravte, ať ho máte připravený doma v knihovně.
Kniha mě ohromila hned svým prologem. Paradoxně je prolog zároveň místo, s nímž mám problém. Skvěle mě nabudil a napnul. Chtěla jsem vědět, co se bude dít s dívkou zamčenou v jakémsi sklepě. Myslíte, že jsem se to dozvěděla? Ani jedinou větou se k tomu okamžiku autor za celých 603 str nevrátil. Takže předpokládám, že si to schoval do dalšího dílu, jenomže já si pak říkám, jestli si ten prolog teda neměl také nechat do Milénia 3. Zatím jsem trojku nečetla, tak ale nemohu úplně soudit. Ale chápu, je to další pomyslný háček na čtenáře, protože to, co se stane s onou dívkou, se prostě chcete dozvědět, že jo?
Další doplňující a zajímavý prvek knihy je Lisbethina fascinace Fermatovou větou x³ + y³ = z³. Nejsem žádný matematik, a přestože jsem se ze začátku bála, že pokud se Stieg bude matematikou zabývat příliš, ztíží mi to čtení, tak mě naopak zajímalo, jestli tuto hádanku Lisbeth v knize rozlouskne a jak, ale ze způsobu, jakým byla tato část knihy zpracovaná jsem trochu zklamaná, protože ať už Lisbeth pochopila nebo ne, já se nedozvěděla zbla nic. Takže logicky muselo následovat jediné: „Oooo Google nejmoudřejší, vyjev mi tajemství Fermatovi rovnice.“ Narazila jsem na zajímavé vyprávění, které jsem spíš zběžně prolétla, než četla. Bohužel vás zklamu, že pokud se této vědě skutečně nevěnujete, řešení, ke kterému matematici po dlouhé době došli, pochopíte asi tak jako já… takže vůbec. Ale určitě mi přišlo zajímavé si o tom všem přečíst a nahlédnout do světa, který je mi jinak úplně cizí. Ale to jen tak na okraj.
Kniha má sama o sobě neuvěřitelný spád. Četla se skvěle a pěkně odsýpala. Opravdu jsem si užívala každou stránku a občas se do děje ponořila tak, že jsem zapomněla na čas. Jednotlivé charaktery jsou uvěřitelné a fascinujícím způsobem různorodé. Líbí se mi Stiegův styl psaní a dokonce jsem si v některých případech dělala poznámky ke způsobu, jakým graduje děj, nebo tvoří moment překvapení. Doporučuji přečíst a to opravdu nejsem čtenářem tohoto žánru.

„Neexistují žádní nevinní. Existují jen různé stupně odpovědnosti.“ Lisbeth Salanderová

5 16.01.2022

Tuto knihu jsem četla jako druhý díl Temného léta. Autor někde uvádí, že to není nezbytné, ale mě to přijde docela důležité, obzvlášť teď, když vím, co se v obou knihách děje. Takže za mě doporučuji číst nejprve Temné léto a potom teprve Zimní přízrak. Kniha se mi líbila. Zhltla jsem ji docela rychle - za necelý týden. Každopádně jsem narazila na pasáže s Clare, milenkou hlavního hrdiny, které mě nebavily. Jen výjimečně mě překvapily nějakým tím napětím. Tyto části příběhu jsou bohužel důležité pro pochopení psychického stavu hlavního hrdiny, takže přeskakování není úplně varianta. Hororová zápletka je spíš napínavá než strašidelná. Chvilkami vás autor dokáže zmást a vy si děláte závěry, které se později ukážou jako lživé. Bát se ale velice pravděpodobně nebudete. Nebo alespoň já se nebála a v některých pasážích jsem se i zasmála. Kniha se mi líbila a určitě bych oba díly doporučila čtenářům, kteří s horory začínají. První díl je hororová pohádka a druhý díl je taková méně hororová a více depresivní verze toho předchozího. :-) Tak nebo tak je to pěkný kousek do mé hororové sbírky.

3 23.12.2021

Kniha mi byla doporučena kamarádem, který je do celé série doslova zamilovaný. Já tenhle žánr normálně nečtu, ale byla jsem zvědavá a vždycky si ráda rozšířím obzory. Ze začátku jsem měla trošičku problém se začíst. Nejsem moc na ekonomiku a její politiku, všechny ty názvy, které k ní patří jsou pro mě tak trochu španělská vesnice a tak jsem text četla, aniž bych mu plně rozuměla a vždy, když došlo na ekonomickou hantýrku, tak jsem prostě četla, spíš aby mi něco neuniklo, a abych chápala alespoň zhruba kontext, ze kterého jsem pak skládala obrázek. Jinak byl ale příběh super, detektivní zápletka napínavá, a přestože mi Lisbeth Salanderová a Mikael Bloomkvist občas lezli krkem, kvůli tomu co dělali, nakonec jsem si k nim vybudovala vztah a všechny ty zvraty mě určitě nenechaly chladnou. Určitě si přečtu i dva další díly, a jsem zvědavá, co se s hlavními hrdiny bude dít dál. Doporučuji!

7 15.12.2021

Je to vlastně můj první horor od něj. Četla jsem akorát Ústav, ale to je spíš thriller než horor. Takže ano, první horor od Kinga je pro mě Řbitov zvířátek. A dojmy? Fascinuje mě, jak je king vypravny, hodně času věnuje postavám a jejich vcelku obyčejnému životu, vsednimu dni a jen občas podstrci náznak něčeho divného, podezřelého, něčeho u čeho si řeknete :jo, teď už to konečně začíná. Pro mě měla kniha pomalejší rozjezd, ale později jsem pochopila proč všechno to seznamování, chtěl, abysme měli postavy rádi než zasadí onu bolestnou ránu. A musím říct, že než jsem to vstrebala, tak pro mě bolestna byla. Mám děti! Takže jsem všechno viděla v mnohém zivejsich barvách. Bylo mi z toho krapet ouvej, ale zvládla jsem to a později už mi to tak neprislo. Kinguv román sebe zvracenejsi v sobě nese určité poselství o smrti a o jejím přijetí jako součásti života,o smíření se s ní. Knihu jsem četla jedním dechem. Opravdu jsem byla napnuta, co se bude dít dál. Není to zas tak morbidní, takže asi vhodné pro začátečníky, jako jsem já. Naopak ostrilenym čtenářům hororu připadá jako jedno z kingovych slabších děl. Mě se líbilo, i když otevřený konec ve mě vyvolal mraky otázek a nejradši bych šla s kingem na kafe, abych se dozvěděla, co bude s hlavními postavami dal.

16 12.11.2021

Do čtení této knihy jsem se dala, abych si užila původní příběh před tím, než uvidím nové filmové zpracování (2021). Příběh je to velice dobrý, dobře napsaný, ale možná proto, že jsem věděla, co se v něm odehrává (viděla jsem v minulosti i staré filmové zpracování), nedokázala jsem se do děje úplně ponořit. Tak nebo tak kniha je stoprocentně lepší než film. Jde o kvalitní sci-fi, které se pěkně čte a stránky hezky odsýpají.

5 31.10.2021

Než jsem se do této knihy pustila, četla jsem na něj rozporuplné recenze. Trochu jsem se bála, ale zároveň těšila a dle mého názoru bylo na co. Rybář je hodně výpravný. Přímé řeči jsou poměrně vzácné, a tak se tempo může zdát pomalejší. Mě osobně to vůbec nevadilo. Příběh mi přišel zajímavý, napínavý, i když na začátku smutný. Určitě musíte být připraveni na přerušení dějové linie hlavního hrdiny Abeho, která pokračuje až zase na konci knihy po odvyprávění "Příběhu hrůzy" - který vás zatáhne dále do historie. Seznámíte se s původem děsivých historek, které kolem obávaného potoku Dutchman´s Creek kolují.
Navzdory asi 325 stránkám je to pro mě nejrychleji přečtená kniha za poslední dobu a to jsem četla i mnohem kratší díla. Jelikož byl pro mě námět příliš fantastický, tak jsem se ale nebála. Každopádně určitě doporučuji. Považuji Rybáře za velice kvalitně napsanou knihu, a to jak po stránce slohové, stylistické tak i co se týče obsahu. Pokud patříte mezi knižní, hororové gurmány, tak si troufám hádat, že vás John Langan se svým vyprávěním potěší.

11 22.08.2021

Tohle je má první kniha od Darcy. Mám z ní trochu rozporuplné pocity. Začnu tím dobrým - kniha určitě stojí za přečtení; je napínavá, příjemně strašidelná... píšu příjemně... není to kniha, u které bych se bála jít v noci na záchod :-D , ale napnutá jsem určitě byla a měla jsem veliký problém knihu odložit.
A teď ta špatná stránka knihy - první kapitola, byť kratičká, mě málem odradila a do knihy jsem se pouštěla s obavami, protože právě ta první kapitola, která má čtenáře chytit a nepustit byla hrozně zmatečná. Nebylo pořádně z textu poznat kdo je kdo a kdo dělá co. Ale dobře, četla jsem dál. Když se do knihy pustíte musíte počítat s tím, že se hrdinka občas chová, navzdory snahám autorky vše vysvětlit logicky, extrémně nepochopitelně. Bohužel je právě tato nelogičnost účelová a je důležitá pro příběh. Potom jsem ale narazila na poměrně velikou botu se sklepem. Doufám, že nejde o spoiler, ale představte si dvířka do sklepa, kterými se musíte prakticky proplazit. Na opačné straně sklepa jsou přibližně stejně velká dvířka, a navzdory tomu se ve sklepě nachází uložené dokonce i zemědělské stroje. :-D Tohle mi doslova zavařilo mozkové závity. Tak nebo tak Darcy je určitě skvělá spisovatelka a knížku si navzdory těmto záludnostem užijete. ;-)

5 12.08.2021

Přečetla jsem jako svou první knihu od Kinga a musím říct, že se mi moc líbila. Někde jsem četla, že je začátek zdlouhavý, ale mě vůbec nevadil. Naopak jsem bývalému policistovi Timovi docela přišla na chuť a hezky se s ním seznámila. Naopak následující skok k Lukovi pro mě byl trochu nečekaný, ale po pár stránkách jsem si rychle zvykla a začetla se tak, že jsem měla problém dát knihu z ruky, a aspoň trochu doma fungovat. :-) Líbilo se mi, že jako moje první seznámení s Kingem jsem nesáhla hned po něčem příliš drsném. Tahle kniha se řadí spíš mezi thrillery a jde opravdu o skvělé čtení - napínavé, s dětskými hrdiny a takové já mám moc ráda.

5 28.07.2021

Wow! Pokud jste milovníky postapokaliptické sci-fi, tak vám tahle knížka vezme dech. Nebo alespoň u mě to tak bylo a to se mezi velké milovníky sci-fi teda opravdu nepočítám :-) . Příběh je složen z několika různých pohledů a hodně se tam skáče nejen v čase, ale i mezi jakýmisi alternativními realitami. Mě to ale vůbec nevadilo ba naopak. Líbilo se mi, jak autor kousek po kousíčku odkrývá celý děj. Líbil se mi způsob, jakým mi servíruje další kousíček skládanky, díky kterému se mi před očima odehrával neuvěřitelný příběh jednoho světa (nebo více světů?). Knížka je napínavá od začátku až do konce. Nenarazila jsem snad na jedinou nudnou kapitolu. Obdivuji jakým způsobem si autor dokázal zahrávat s časem aniž by se sám ztratil. To je totiž něco, co nezvládne jen tak někdo. Za mě prostě skvělá knížka od začátku až do konce, ke které se jedou ráda vrátím!

10 17.07.2021

Temné léto je druhý horor, který jsem v životě četla. Tahle kniha mi byla doporučena kamarádem. Na jednu stranu jde o velice dobře napsaný příběh. Poutavý a čtivý. Dobrodružství kamarádů mě možná bavila ještě víc než všechno to strašidelné kolem. Připomínalo mi to vlastní dětství, kdy ještě děti běhaly téměř, jak se jim chtělo, bez velkého zasahování rodičů. Děti měly svobodu a se svými vrstevníky vymýšlely hry, ze kterých se nám dnes možná trochu staví vlasy na hlavě. :-D Autor v závěru sám píše o tom, jaké bylo dětství kdysi a jaké dnes a co se s tím dá dělat? Po pravdě tohle je to, co mě na knize zaujalo nejvíce a kvůli čemu bych se k ní jednou možná i vrátila. Co se týče nálepky horor... Za mě spíš hororová pohádka. Ze začátku mě občas zamrazilo v očekávání onoho děsivého monstra, ale když se objevilo, tak mě ta představa, že se bojím něčeho takového tak pobavila, že jsem se už prostě po celý zbytek příběhu nedokázala pořádně bát. Bylo to napínavé. Byla jsem zvědavá, jak to skončí, ale nebála jsem se ani trošičku.

6 17.07.2021