juliesze
komentáře u knih
Maminčin mazánek
Sarah Flint
Uznávám, že hromada únosů, nějaká přepadení a další závažnosti na 260 stranách je docela smršť. Soihlasím s komentáři, že autorka opravdu neztrácela čas a hutně naprala spoustu událostí do relativně krátkého příběhu. ALE ono to vlastně tolik nevadilo. Motivy vraha jsou zajímavé, jeho psychický stav je popsán hned relativně huboce. Autorka prostě neodhaluje krůček po krůčku, ale velmi rychle strhává oponu za oponou a my můžeme nahlédnout do napínavého vyšetřování. Autorka si pohrála i s přidáním spousty postav, které mají čtenáře zmást od skutečného pachatele. Uznávám, že popis událostí v díře je trochu nechutný, ale proč tomu dávat nějaké kudrlniky, když ono to nechutné opravdu je. Není to sice detektivka, ze které jsem si sedla na zadek, ale špatné to nebylo.
Zlatá klec
Vic James
Pro mě to bylo velký špatný. Takhle nějak si představuju, že bych napsala knihu já. Nevím proč, když podobné téma mívám ráda a líbí se mi takový vytvořený svět, ale tady něco strašně moc chybělo. Možná to bylo vobou postav, nějaké aboslutně nepochopitelné dějové linky, podle mě by se podle toho dal natočit jeden díl seriálu a příjde mi, že nebyl využit potenciál 300 stan. Jedna z mála knih, která mě nenalákala ani na pokračování. Asi nejsem cílovka, nebo mi to prostě nějak nesdlo.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Úžasně zajímavé podání rozhovorů o neskutečném světě, ve kterém lidé žijí. Výborně zvolené rozhovory, které vysvětlují mnohé a často jsou za hranu chápání, jelikož jejich život je natolik nepředstavitelný. Úžasný počin!
Irská kráska
Ann Moore
Krásný historický román, který se vrací mnohem dál, než do 20. století. Neskutečný popis událostí Irska, hladomoru a detailního života na mě působil tak, že jsem měla pocit, že se proháním po kopcích a polích s hlavními hrdinami, sedám s nima k večeři a procházím útrapami hladomoru. Atmosféra doby je podaná velmi čtivě, zajímavě a děj se netočí pouze kolem pocitů nebo nezajímvých popisů okolí. Autorce se povedl opravdu mistrovský kousek a Grace je vykreslena zcela představitelně, jako by to byla vaše kamarádka. Hvězdičku ubírám jenom za to, že do první poloviny knihy jsem se trošku nutila, ale pak se to zlomilo a začlo to být skutečně velmi napínavé.
Mráz
Bernard Minier
Je mi jasné, že když buduje spisovatel celou sérii, musí žačít pozvolna čtenáře seznamovat s novými postavami. Celé to musí dělat vždy mezi krátkými okamžiky děje vyšetřování, aby se čtenář nezačal v některých pasážích nudit. To se mi na knize líbilo a autor citlivě přechází mezi příběhy. Oproti jiným detektivkám není víc dějových příběhů nebo střídání vyprávění, ale celé to má jakousi jednotnou dějovou linku. To na detektivnách mám radši, protože přehnané střídání vypravěčů nemusí vést vždycky k vygradování napětí. Autorovi se podařilo vyšetřování oběstřít záhadami a závěr se mi líbil v tom, že spousta dějových linek zůstala nedokončená. Hvězdičky ubírám za to, že ve mně kniha ale nevzbudila takový ten pocit, že snad nemůžu jít ani spát, abych se dozvěděla, jak to dopadne.
Morfeův gen
Tibor Rode
Začátek knihy byl opravdu hrůza. Úplně zmatený, a bylo vidět, že se autor snaží vyvolat trochu vzrušení hned od první strany knihy. Když už to maličko začlo dávat smysl, tak se pořád dělo něco, co mi přišlo absolutně nepředstavitelé a zmatené. Druhá polovina knihy byla trochu lepší, ale pořád to bylo nějak moc přitažené za vlasy. Pouze holý příběh bez vykreslení postav. Podle mě možná dobrý námět na večerní film, ale jako kniha to ztrácelo to kouzlo citového a duchovního pouta s hlavním hrdinou. Ději jsem přihlížela, ale jakobych to viděla přes tlusté sklo. Bohužel se autorovi nepodařil ve mně vzbudit pocit, že jsem toho součástí, což na knize cením nejvíc.
Máš mě v krvi
Elizabeth Norebäck
Kniha, která mi nějak podprahově zvedla tepovku, až jsem se při závěrečných 100 stranách potila až za krkem. Velice zajimavý výběr motivu, se kterým jsem se teda vůbec nesetkala. Ta psycholgoie postav byla neskutečně kvalitně propracovaná. Skoro jsem si říkala, že autorka snad muse projít ztrátou dítěte. Mělo to spád, logickou souvislost a dokonce si dokážu představit, že se to skutečně mohlo stát. I když mi Kerstin připadala neskutečně vyšinutá, opravdu věřím, že takové osoby jsou tiše mezi námi.
Rez & záře hvězd
Tammy Greenwood
Rez a žáře hvězd pro mě byla neskutečná kniha o skutečném příběhu lolity, tedy unesené malé holčičce, která byla po dobu dvou let držena v psychologickém vězení svým únoscem. Postavy byly neskutečně propracované - hlavně Ella byla vynikající. Všechno bylo tak mrazivě uvěřitelné. Nicméně nedokážu si představit, že by v dnešní době byla 12 letá dívka natolik důvěřivá. Přemýšlím, jestli je to dobou, internetem nebo větší erudovaností dětí, ale myslím, že je zcela nepředstavitelné, že by nějaká dívka vydržela takhle dlouho hrát "hru" se svým únoscem.
Pohřbení
Ellison Cooper
Druhý díl pro mě představoval opět skvost mei detektivkami. I když mi oproti prvnímu chyběo trochu too psychiatrického rozboru, celkově měl příběh spád. Rychlé kapitoly, propracované motivy nutí čtenáře číst dál a zjistit, jak to dopadlo. Autorka výborně postavila příběh, který opět vychází z nějakého historického mýtu nebo báje. Kniha se čte rychle a nakonec jsem z ní měla skvělý zážitek.
Temní muži
Jens Henrik Jensen
První díl jsem nečetla, ale to v tomto případě to moc nevadilo. Mně to připadalo trochu jako Bourne a jeho odkaz a celá filmová série. Takový polický thriller, který staví na mocenské elitářské skupině, která může přijímat rozhodnutí a ovládat politiku, ekonomiku i životy ostatních obyvatel. Ačkoli je taková skupina zcela smyšlená, nepochybuji o tom, že zajisté existují, ať již na státních nebo až globálních úrovních. Hvězdičky ubívám za to, že příběh nikam moc neplynul, vlastně se na těch 400 stránkách skoro nic neudálo. Opravdu by to se to dalo napasovat na jeden večerní film. Pokud by kniha skončila o 100 stran dříve nebo poději, asi by to nebyl žádný rozdíl.
Africká královna
C.S. Forester (p)
Toto vůbec nebyl můj šálek kávy, jelikož i oddychové knihy můžou mít pohlazení na duši, krásný jazyk nebo propracovanou psychologii postav. Tady mi bohužel chybělo všechno. Suchý popis putování lodí. Nemůžu si pomoct, ale něco mi tam strašně scházelo.
Pozvaní
Jennifer McMahon
Jelikož tuhle nadpřirozenou tématiku moc nevyhledávám, bylo pro mě téma tohoto thrilleru velmi nevšední a neokoukané. Strašně se mi líbila samotná konstrukce kapitol střídání Helen a Olive, zpestřené historickým dokreslením. Příběh je naprosto uvěřitelný, žádné bláznovstí. Nejvíce se mi líbilo, jak dokonce i pragmatiký a racionální muž může uvěřit i neuvěřitelnému. Trochu bádání a konečnému rozuzlení nechybělo vůbec nic, o co bych knihu doplnila. Čtení jsem si vyloženě užila, i když byly chvíle, co mi běhal mráz po zádech.
Prokurátor
Paulina Świst
Předpokládám, že nejsem ani cílovka, ani necílovka, ale tohle byt teda žvást. Absolutně nepředstavitelný příběh Padesáti odstínů šedi a kriminálníka. Ke knize jsem se dostala náhodou a s radostí ji pošlu dál.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Je to obyčejný příběh ženy, které se tu a tam děly neobyčejné věci. Krásná linie dětství, dospívání a dospělosti, kteerá měla vždy ten správný důraz. Dospívání pro mě bylo velice zajímavé pohledem Zuzanina tatínka, který se rozhodl neemigrovat pro štěstí své dcery postavené na jejích prchavých pocitech štěstí. Dlouho jsem přemýšlela, proč vlastně tolik lidí neodjelo a neuteklo před Hitlerem do zahraničí, a přesně tato kniha mi pomohla trochu poohlédnout pod pokličku. Samozřejmě nejsilnější závěrečná kapitola dospělosti staví kruté osudy koncentračních táborů k porovnání s krutým životem, který Zuzanu potkal v manželství. Moc krásně vyjádřené pocity, ať už Jana nebo Hanuše, nebo Zuzanina tatínka. Velmi povedená kniha.
Zahrada bestií
Jeffery Deaver
Božský detektivní thriller z Třetí říše bylo přesně to dílo, které jsem si dlouho dobu přála objevit. Plných pět hvězd si zaslouží za skvělý námět, vývoj postav, nečekané zvraty, jakož i překvapivý konec bez happy endu (nebo vlastně ...? ). Líbilo se mi, že žádná z postav nebyla jednoduše čitelná, a ti co se zdáli být dobří se ukázali zlí a naopak. Více takových knih!
Pravidla moštárny
John Irving
Je pro mě strašně těžko hodnotitelné - já jsem tu knihu prostě přetrpěla. Irving na mě prostě z této knihy působí, že mi vmetává do obličeje svoje polobožství, vzhlíží se (na můj vkus až moc) v Dickensovi a pasuje se do role nového moderního romanopisce. Musím uznat, že poskládat příběh tak mnoha postav, pohrát si s jejich psychologickým vývojem a rozhodně i názorovným bojem, bylo opravdu povedené. Dojem mi prostě kazil fakt, že Irving na mě z každé věty křičel "Sežral jsem všechnu moudrost světa a jsem nejlepší spisovatel".
Terapie sdílením vol. 2
Ester Geislerová
Velice artová kniha. Jelikož nevyhledávám v knize sdílenou terapii, je pro mne spíš něco jako otiskem způsobu vzájemné komunikace mezi partnery, milenci, manželi, kamarádkami... Dokážu si představit, že toto přesně budou obdivovat moje vnoučata stejně tak jako já obdivuju zamilované dopisy mojí babičky za války. Knihu jsem dostala, tedy ponechám si ji jako poklad někde s fotkama a vzpomínkama.
Dům na jezeře
Ella Carey
Tři hvězdičky dávám za historickou část knihy, to bylo alespoň trochu propracované. Ta část ze současnosti mi přišla naprosto strašná - prvoplánové zamilování úplně nesmyslné. Zcela plytké rozhovory. Muž, co snědl všechnu moudrost světa. A pak takové ty fráze "Někdy jsme mluvili a pak i mlčeli. Jaktože mi tak rozumí?". Jedna z velmi mála knih, kde jsem ke konci přeskakovala stránky.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Nechápu, jak jsem takový skvost mohla tak dlouho odkládat. Tak nějak jsem si z anotace knihy vybájila, že to bude jako Na východ od Ráje nebo O myších a lidech, a to mi nějak nesedlo. Nicméně po prvních stránkách jsem si byla jista, že tato kniha zcela pokořila moje srdce a dostala se do předních příček mých top knih. Celá kniha je tak kouzelná a milá, a to i přesto, že popisuje a analyzuje relativně do hloubky společenské předsudky, něvraživots a podobně. Trošku mi to připomínalo film Králíček Jojo, ale to bude zřejmě tou dětskostí vypravěče.
A málem bych teda zapomněla, že naprosto smekám před překladem!
Fabrika
Kateřina Tučková
Myslím, že mi tam něco chybělo. Celek na mě působil, jak kdybych si trochu četla úryvky z novin. Tak nějak se ztrácelo to hlavní. Každopádně výborná práce, pro mě to bylo zcela nové téma ohledně tak významného postavení Brna, o kterém jsem vůbec nikdy neslyšela. Jako audiokniha to bylo moc hezky namluvené.