jan8470 jan8470 komentáře u knih

☰ menu

Mrtvá schránka Mrtvá schránka Kristýna Sněgoňová

Chcete vědět jak se žije na Zemi , nebo alespoň v bývalé České republice pod nadvládou emzáků? Tak se tam vypravte s kapitánem Moravcem a jeho partou splnit deset posledních přání dědka Vodičky a vyzvednout mrtvou schránku. A co vás čeká? Westernový souboj na nože, ultimátní hospodská rvačka, honička ve slumech ve stylu Indiana Jonese, trocha těch pop kulturních odkazů, hrstka patosu, hodně dějových zvratů a ještě mnohem víc. A to vše v kulisách které vám připomenou život v Protektorátu a Komunistickém Československu. Místy vám bude běhat mráz po zádech, jindy se budete chechtat, ale bavit se budete zaručeně. Je to jízda která vás nenechá vydechnout. Těch tři sta stran jsem zhltl za půl noci. Kristýna Sněgoňová vtiskla již dávno Legii ducha humanismu a toho se drží i zde. A to aniž by vyprávění sklouzlo k moralizování a nudě, nebo ztratilo spád a čtivost. Za mě stejně skvělý díl jako Amanda. akorát škoda těch několika málo chyb v logice.

21.12.2022 4 z 5


Kov Kov Karel Veselý

Nepíše se mi to vesele, ale tahle kniha je v podstatě jen dunící kov a zvučící zvon.

08.12.2022


Velvet Velvet Ed Brubaker

Já jsem se do Velvet zamiloval a rozhodně si ji přečtu znovu. Brubaker v ní dokázal, že dokáže skvěle vyprávět nejenn příběhy kriminálníků či samozvaných mstitelů. Nakladatelství BBArt tedy patří dík za další skvělý komiks do sbírky a nezbývá než se těšit na mistrův první scénáristický počin, příběh Soukromého detektiva Jacka Harrimana Místo činu.

26.11.2022 5 z 5


Svět v bouři Svět v bouři Kristýna Sněgoňová

Tohle není recenze, ale v podstatě vyznání lásky autorce a jejím knihám.
„Když jsem se vzbudila, bylo to s pocitem, že si lidstvo zaslouží druhou šanci. Že mu ji musíme dát.“
Svého času bylo pro mě Město v oblacích totálním zjevením. V recenzi jsem o něm tehdy napsal : Sněgoňová si pohrává s dystopií, hororem i žánrem postapo a to v originálním světě, který je nejen funkční, ale také velice přitažlivý a originální. Zároveň v něm však nechává žít, trpět a bojovat hrdinu, který je čtenáři až děsivě blízký. A ačkoli je Město v oblacích v mnoha směrech velice temnou knihou, všechny zmíněné ingredience okořeněné navíc velkou porcí perfektně vygradované akce z něj dělají velký čtenářský zážitek. A to jsem nezmínil opravdu krásnou obálku Žanety Kortusové. Jeden z nejlepších postapo románů za poslední dekádu. A sním svůj Pip – Boy pokud to není pravda.
O Zemi v troskách jsem napsal jen pár vět, ale stojím si za nimi i teď.
Je to jakoby Město v oblacích bylo divadlo, ve kterém se probudíš a myslíš si, že je to celý svět a pak někdo způsobí požár a ty vyběhneš ven a zjistíš, že venku je celý širý svět. Dlužno dodat, že komplexní a perfektně fungující svět. Stojí za to se tam vrátit a zažít ho s jinými hrdiny a jinak.
Teď jsem dočetl Svět v bouři.
Tak především jde o více než důstojné završení celé trilogie. Představoval jsem si, že nějak pojede v té linii, kterou načala v závěru předchozí knihy a z počátku to tak i vypadalo. Bylo by to logické a nejspíš by to byl dobrý příběh. Ale (stejně jako v předchozí knize) nás po pár stránkách vzala úplně někam jinam (ano, zdravíme Island), aby nám představila další část svého světa. Že vše ve finále dokázala propojit, tak, že do sebe děje všech tří knih dokonale zapadly, je velké vypravěčské mistrovství. Nevím, co mě na téhle knize nadchlo víc, perfektně propracovaný svět, akční scény, mistrovský jazyk, práce s emocemi hrdinů? (Protože to nejsou jen papírové postavy sloužící autorčině hře se čtenářem.) Asi všechno dohromady. A navíc Čapkovský humanismus, který je Kristýně Sněgoňové vlastní a který dokázala vtisknout i do příběhů ze série Legie. Přitom autorka sama ví, že si svůj svět musíme zasloužit a nedává svým hrdinům nic zadarmo. Město v oblacích pro mě bylo svého času na poli postapo v podstatě zjevením. Dnes můžu říct že trilogie Města je nejlepší postapo které kdo z českých autorů doposud napsal.
Já jen tiše doufám a modlím se ke všem literárním božstvům za to, aby pro Kristýnu Sněgoňovou bylo psaní vždycky především radost z vyprávění příběhů a nikdy se nestalo pouhou povinností.
S úctou a pokorou. Věrný a nadšený čtenář.

22.11.2022


Zvláštní operace Z Zvláštní operace Z Gavin Grant Smith

Pokud budete čekat literární variantu filmového Úsvitu mrtvých, nebo Zombielandu bude asi trošku překvapeni, protože Zvláštní operace Z, je vlastně hodně silným protiválečným příběhem. A já jen tiše doufám, že ne prorockým.
„War. War never changes.
The Romans waged war to gather slaves and wealth.
Spain built an empire from its lust for gold and territory.
Hitler shaped a battered Germany into an economic superpower.
But war never changes.

21.10.2022 4 z 5


Pozdravy záhrobí Pozdravy záhrobí Veronika Fiedlerová

Jestli hledáte chytré čtení, které snese srovnání například s Krví pro rusalku Kristýny Sněgoňové, tak nemáte proč váhat.

21.08.2022 5 z 5


Magořina Magořina Carlton Mellick III

V úvodu knihy Mellick přiznává, že má být Magořina především jeho poctou nízkorozpočtovým osmdesátkovým shlasher hororům. Tomu také odpovídá skvělá obálka jeho dvorního ilustrátora Eda Mironiuka. Svým způsobem tomu odpovídá i obsah, i když samozřejmě bláznivě zvrhlý jak jsme tomu u tohoto nekorunovaného krále bizzare hororu zvyklí. Zápletka je věru prostá. Šestice amerických středoškoláků vyráží na chatu jednoho z nich, aby si tu užila víkend plný chlastu a nespoutaných sexuálních radovánek. Co na tom že chata po dědovi je uprostřed opuštěných lesů a cesta k ní je lemována spoustou mrtvých zvířat? Co na tom, že vidláci které partička po cestě potká, nevraživě zahlížejí na rozjívenou mládež? Normálnímu člověku by bylo jasné, že tenhle výlet by nemusel dopadnout dobře. Ne tak hormony zaslepeným mládežníkům. Potud je vše při starém. Takových filmů a příběhů jsme viděli. V čem je tedy tenhle jiný? Inu v tom, že Des, Crystal, Stephanie, Jason, Rick a Kevin nejsou až tak obyčejní středoškoláci. Jak už naznačuje anotace, každý z nich si sebou na chatu v lesích veze přinejmenším jedno nechutné a zvrhlé tajemství. Nechci zabíhat do podrobností, protože právě tady popustil Mellick svou fantazii z řetězu a já bych tak případné čtenáře představil o překvapení. Jen snad zmíním, že se mi při čtení některých autorových nápadů obracel žaludek naruby (a to si myslím, že jsem poměrně otrlý). Stejně tak bizardní je třeba zařízení chaty, ale to v příběhu působí spíš jako malicherné klišé pro efekt. Ne, že by ho Mellick nedokázal krvavě a brutálně zužitkovat. Nicméně nejsilnějším zážitkem není ani to kdo, jak a koho zmasakruje (tady je Mellick poplatný žánru a pomrkává tak na fanoušky některých filmů), ale především to odhalování druhých tváří mladých hrdinů. Trochu zamrzí, že je autor naservíruje hned v první třetině knihy (což ale při jejím rozsahu není až takový problém). Co mi přišlo opravdu povedené, je však finále, v němž většina absolutně nepochopitelných dílků skládačky perfektně zapadne do sebe a závěrečná pointa je pak pěknou třešničkou na tomhle krvavém zákusku. Trochu mě mrzelo, že se oproti Plyšákokalypse ztrácí pod tou hromadou nápadů poselství, které chtěl Mellick svým čtenářům sdělit. Pro mě je tedy Magořina zatím nejslabší knihou, kterou nakladatelství Carcosa Mellickovi vydalo. Přesto si myslím, že jeho fanoušci za ni budou rádi a to navzdory tomu, že se k ní na rozdíl například od Domu na tekutých píscích asi už vracet nebudou.
Trochu mě také zamrzelo větší než malé množství překlepů. Na to u knížek od Carcosy nejsem zvyklý.
Za mě 3 z pěti useknutých hlaviček nebo hvězdiček.

06.08.2022 3 z 5


Komtur Komtur Petr S. Pixy (p)

Ve své prapodstatě Dannyho parťáci z roku 1878. Je neskutečně vtipné vidět podfuk a pak teprve číst jak ho parta Klikaře Edy vymyslela. Prvních zhruba sto stran je v podstatě jen takové oťukávání a ten velký kšeft (který se několikrát brutálně podělá) přijde až pak. Ovšem cíl velkého kšeftu je neméně zajímavý a opravdu sahá do hluboké historie. Pro milovníky staré Prahy a starých časů bude tahle kniha také příjemným čtením. A to nejen kvůli příběhu, ale i díky partě sympatických podfukářů, které prostě musíte držet palce. Jediné, co mi trochu vadilo, byl záporák. Ten byl bohužel až černý až příliš. Ale četlo se to opravdu skvěle. Kdo se nemůže dočkat dalšího Steina, Jaroše a Barbariče, nebo má rád historické detektivky, neměl by knihu minout.

01.08.2022 4 z 5


Hvězdolet Vltava Hvězdolet Vltava Tomáš Lipner

Kniha čítá něco přes sedm set stran, ale čte se opravdu dobře. Je to dáno tím, že autor čtenáři dávkuje informace o lodi, jejím osazenstvu i světě, v němž se nalézají postupně. Příkladem budiž scéna, v níž se posádka schází na Politické školení mužstva. Ve chvíli, kdy má politruk Plocek promluvit k mužstvu, přeruší autor děj vysvětlením toho, jak takový politický pracovník na vesmírné lodi pracuje a komu se zodpovídá. Stejně jako pozvolné dávkování informací funguje v Lipnerově románu změna prostředí, v němž se příběh odehrává. Když už by se čtenář mohl začít nudit, dojde k novému setkání s mimozemšťany, objeví se nová planeta či vesmírná stanice. O dějové zvraty není nouze, dokonce dojde i na lodní vzpouru či milostný románek, nebo takřka detektivní pátrání. Zkrátka čtenář se rozhodně nemá čas nudit. Navíc je celá kniha prodchnuta duchem nezlomné vůle lidstva k životu a to je na ní také velice sympatické. Ostatně přesně proto doporučila Kristýna Sněgoňová tento rukopis k vydání Michaelu Broncovi a jeho nakladatelství

Hvězdolet Vltava má šanci zaujmout každého milovníka spaceopery a vesmírných dobrodružství vůbec. Pravda čtenář bude muset čelit poměrně značnému množství technických informací o chodu lodi a jejích zbraňových systémech, a autor se občas nevyhnul zdlouhavým vysvětlovacím pasážím, přesto stojí tohle retro vesmírné dobrodružství za přečtení.

15.07.2022 5 z 5


Pán hor Pán hor Kristýna Sněgoňová

Pán hor - patetické až na půdu, ale skvěle napsané. Spousta odkazů na všechny možné pop kulturní ikony. Filmem Die hard počínaje, přes Pána prstenů, až po filmy Sergia Leoneho. Dál skvěle rozšiřuje vesmír Legie, ještě více přibližuje hrdiny nám čtenářům a já musím říci, že překonal i Amandu, kterou jsem doposud považoval za nejlepší díl série. Fakt se těším na pokračování. A i když nevím na čem Kristýna Sněgoňová a František Kotleta jedou, je to velice inspirativní matroš. Smekám pomyslný širák. Jen tak dál mládeži.

06.07.2022 5 z 5


Aga Aga František Kotleta (p)

Aga- navazuje přímo na Rudého vrabčáka. Rozhodně skvělé čtení- dozvíme se mnohem víc o Chanech. Ve finále je to mnohem vážnější příběh, než by se dalo čekat, ale rozhodně nepostrádá akci a humor.

06.07.2022 5 z 5


Rudý vrabčák Rudý vrabčák František Kotleta (p)

Vysoce subjektivní čtenářské pocity. Rudý vrabčák- Naprosto skvělý špionážní akční příběh ve stylu filmů Krycí jméno U.N.C.L.E. nebo Atomic Blonde. Jenže podle Kotlety a ve světě Legie. Fakt mě to bavilo. Navíc jsou tam vesmírní punkáči.

06.07.2022 5 z 5


Chci sníst tvoji slinivku (komiks) Chci sníst tvoji slinivku (komiks) Joru Sumino

Vlastně je to docela fajn příběh o jednom přátelství a o tom, že si máme užívat život dokud to jde. Jako silné emoce se nakonec dostavily, ale že bych to obrečel, to ne. Hlavní hrdina mě spíš štval jaký je to ňouma. Jeho proměna je fakt dost pozvolná, takže vlastně uvěřitelná. Líbila se mi Sakuřina lehká ironie. V rámci žánru o chlup slabší než Laura Deanová mě už zase nechala. Výtvarné zpracování - klasická vztahová manga se zřejmě obejde bez propracovaných interiérů a exteriérů.

08.05.2022 4 z 5


Zjevy kosmické, řevy pozemské Zjevy kosmické, řevy pozemské Karel Doležal

Bavilo mě to o chlup víc než Zombíci. Je zajímavé jak nakonec autor všechny ty povídky nakonec dokázal propojit. Pro fanoušky seriálu Doctor Who nebo Stopařova průvodce rozhodně ten správný půllitr piva.

18.04.2022 4 z 5


Chmurný Válečník Chmurný Válečník Alistair Rennie

"Po emoční stránce" , pomyslel si Chmurný Válečník, "jsem jako vepřové hlavy nad plameny šílenství,"
Metaválečníci jakožto nadbytosti a Chmurný válečník hledající smysl svého bytí. A spousta násilí, krve, sexu, brutality a skvělých nápadů. Je to brutálnější než řezník z Bruntálu křížený s Lišákem ze Sudet, ostřejší než Kalvemina a jazyk, ó bohové, jazyk malebný jako, no já nevím jako stříkanec krve na zdi. Příběh samozřejmě nemusí sednout každému, ba někomu to celé může připadat jen jako póza. Násilí pro násilí, sex jakožto provokace, ale i kdyby tomu tak bylo, nijak to nesnižuje kvalitu knihy.
"Odkdy máš, Chmurný Válečníku, nějaké zábrany?" "To nejsou zábrany, Okruhu. tady jde o princip." "O princip? dal ses snad na víru?" "Mou vírou je šílenství." "To by mě zajímalo, co má šílenství společného s nějakými principy."
Planeta 9 nám prostě přinesla literární dekadentní skvost. Navíc ta kniha krásně vypadá a obálka Tomáše Kučerovského je dokonalá. Celá kniha je vypravená nádherně. Já nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami.

10.04.2022 5 z 5


Pár zbytků pro krysy Pár zbytků pro krysy Jiří Sivok

Nebudu tady rozebírat povídku po povídce, od toho jsou velké recenze a autor sám. Ten totiž v části nazvané Autor se vykecává rozebírá každou z těch sedmnácti povídek které sbírka obsahuje. Já jen napíšu že Sivok je silný v kratších textech s překvapivou pointou. Těch je díky temným božstvům v knize většina. Často v nich nešetří brutalitou, černým humorem a skrytými či zjevnými pop kulturními odkazy. Samozřejmě i já jsem si v nich našel své favority a naopak některé mě nechaly chladným. Nicméně těch bylo minimum, vlastně jen jedna a to vlastně nebyla ani tak horor či psychothriller, ale čistokrevná sci-fi Zachraň člena posádky, nic víc. Sci-fi autorovi moc nejdou. To však neznamená, že by se nesnažil. Například taková Náhrada je skvělá. Ale i zde, jako u většiny Sivokových povídek platí rovnice Zajímavý nápad + překvapivá pointa + krátký rozsah = výborná povídka. Zkrátka a dobře. Knihu můžu doporučit všem milovníkům kratších povídek se znepokojivou atmosférou a černým humorem.

03.04.2022 4 z 5


Vládci času Vládci času Lucie Lukačovičová

Válka klanů Taira a Minamotto. Je to drsný a krutý příběh. Přesně takový, jaký byste od samurajského eposu čekali. Fantasy linka o zlodějích času je tu hodně upozaděna, takže by kniha mohla zaujmout i milovníky japonské historie. Autorka vystudovala antropologii a Japonsko má v malíku. Na knize je to hodně znát. Tahle kniha se opravdu povedla. Pochválit musím také krásnou obálku Jany Maffet Šouflové. Asi jedinou slabinou je absence jednoho hlavního hrdiny se kterým by se čtenář mohl ztotožnit. Hrdinů (na různých stranách fronty) je totiž docela dost a to je pak těžké někomu fandit.

21.02.2022 4 z 5


COM.ensky: Kratičká zpráva o covidovém nakažení COM.ensky: Kratičká zpráva o covidovém nakažení Klára Smolíková

Knihu můžu doporučit nejen dětem od sedmé třídy výš, ale i jejich rodičům. Možná si po jejím přečtení uvědomí, že ani ti jejich puberťáci to v době covidové nemají lehké.

29.01.2022 5 z 5


Batman: Můj Temný princ Batman: Můj Temný princ Enrico Marini

Enrico Marini hravý a dravý. Na jeho kresbu Harley a Jokera jsem si musel zvyknout, ale příběh mě bavil. Hra o šperk a dítě ukázala, že Batman má srdce. Povedená záležitost.

03.10.2021


Klik Klik Milo Manara

Manara. Tuším můj první. První povídka je taková erotická bláznivá groteska, druhá má trochu ekologický podtext a cekem pobaví, třetí už jen nastavená kaše bez pořádné pointy.

03.10.2021 2 z 5