jan8470 komentáře u knih

Vesmírná zásilkovna je příjemná dobrodružná knížka, která osloví spíš mladší čtenáře, tomu také odpovídá rozsah sto stran, větší font, krátké kapitoly a ilustrace Martina Hanschilda. Stejně jako v předchozích autorčiných knihách, zde děti najdou několik jednoduchých testíků, rodiče zase ocení pár pop kulturních odkazů. Některé termíny (například efekt motýlích křídel, červí díra, či absolutní čas) budou muset rodiče dětem dovysvětlit. Ty zase na oplátku mohou tatínky a maminky seznámit s chlupatým praslíkem, který miluje čokoládu.

30.06.2023

Klára je úplně normální holčina. Trochu drzá, trochu držkatá, trochu potrhlá. Možná proto se rozhodne vyslyšet volání rodinného přítele a vydá se do Mexika najít svého otce. Problém je v tom, že táta nezdrhl od rodiny za jinou, ale přimotal se k apokalypsou hrozícímu spiknutí. Dívčině se záhy po výstupu z letadla začne lepit smůla na paty. Přijít o prachy i doklady je už dost velká komplikace, ale když dívka zjistí, že její kontakt Mexiku ji jaksi kontaktovat nemůže, může se zdát, že je na čase vzít nohy na konzulát a mazat zpátky domů. Tohle by mohla být pro Kláru konečná, ale to by jejím duchovním otcem nesměl být Michal Březina. Ten jí poměrně záhy přivádí do cesty sympatického Diega. Lehce naivní hrdinka tedy místo na konzulát mizí do hlubin mayských pyramid. Je to tak, tady se hraje na dávná proroctví a Mayská božstva. Všechny eskapády sledujeme z Klářina pohledu, takže jde v podstatě o takřka nepřetržitý sled ironických komentářů, zběsilých útěků, a šílených setkání. Kláře se pusa nezastaví, proto si ji umím představit jako hrdinku audioknihy.
Na strašidelnou notečku pak zabrnká samotný kult a to, že se Kláře zjevují mrtví. Ale v žádném případě nejde o horor. Není nebe nad Mexikem, je víc akční lehce mysteriózní jízda ve stylu Indiana Jonese, jen s držkatou hrdinkou, která je místo biče vybavená dobrým srdcem a velkou porcí štěstí. Jako jednohubka na letní dovolenou ideální čtení.

5 16.06.2023

Takových příběhů už tady bylo hodně. Dokonce tu bylo i dost těch, které se odehrávají na území bývalé České republiky. Takže v tomto směru Sivok nepřináší nic moc nového. Na ploše 132 stran však rozehrál syrové komorní drama, v němž sledujeme cestu jedné rodiny apokalypsou zničenou krajinou. Síla Sivokovy knihy je v beznaději, která z ní navzdory snaze Cappyho a Sněžínovi rodiny přežít z knihy sálá. Říká se, že extrémní situace odhalí jaký člověk opravdu je, no pokud je to pravda, tak si lidstvo vůbec nezaslouží žít. Komu se líbila série SPAD, Rok Havrana nebo třeba Drsný spasitel, neměl by knihu minout. Je vážně dobrá. Ale nečekejte žádné Hrdiny z Istanbulu, ti v Sivokově apkalypse zhebli jako první.

2 16.06.2023

(SPOILER) Moc nechápu, proč do tohohle projektu Argo šlo. V Kosmasu říkali, že rozkaz zněl "Vydejte mangu. A volba padla na Dívčí válku. Nevím, školy nemám a autor je prý historik a v husitství se vyzná, ale že by Žižka zamordoval Mikuláše z Pelhřimova? A prokop Holý jako plešatý prelát? Zikmundova žena se taky nejmenovala Barbara. No nevím nevím. Stejně tak si překladatel plete slovo svatost a svátost, o tom že by přijímání pod jednou způsobou bylo pití vína, je taky hloupost. Myslím, že co se historické věrohodnosti týká, vyrovná se Kóiči Óniši Petru Jáklovi, ba ještě ho v mnohém předčí. Příběhově je to trošičku lepší než Jáklův film. Vlastně jde o příběh válečné siroty, která se přidá k právě se formujícímu Husitskému vojsku. Ale v podstatě je to taková pohádka, akorát to není moc pro děti, scény znásilnění malých holek nejsou pro děti nejvohdnější.
Dceři to dávat číst nebudu, vyrostla na Kláre Smolíkové a jejích knihách Husité a Husův dům a ty jsou historicky mnohem věrohodnjší a pro děti vhodnější a zábavnější. No a já se budu držet Sapkowského a jeho Husitské trilogie. Je to sice fantastika, ale mnohem zábavnější a historicky věrohodnější.

4 06.06.2023

Hlubiny jsou města antologií, která nejen že splnila, co její editoři slibovali, ale díky jejich péči a skvělé spolupráci s autory povídek se řadí k tomu nejlepšímu, co u nás na tomto poli doposud vyrostlo. Jsem rád, že dala Epocha tomuto projektu zelenou.

4 21.05.2023

Dočteno. Sérií Lovci monster nepolíben jsem k původní české sbírce z univerza Lovců monster přistupoval trošičku s despektem. Jo, zaručila se za ní generálka Monika Slíva, editorsky jí kočírovali Martin Fajkus za časopis Pevnost a Jakub Mařík jakožto překladatel původní série. Přinejmenším tohle mě mělo varovat, že půjde o návykovou záležitost. Sakra, jak já ty lidi teď nenávidím (protože si budu muset dokoupit celou sérii). Je to výborný. V podstatě jediná fakt slabší (přesto dobrá) povídka je přímo od Larryho. Spíš je to ale tím, že prostě nezná ty naše domácí monstra a vlastně ani reálie. I když Prahu navštívil. Jenže dál už to má jen a jen vzestupnou tendenci. Hejkalové, bludičky, bezhlavý rytíř, vodník. Prostě z oblud si může každý čtenář vybrat co si bude přát. Každá povídka se odehrává jinde a byť je modus operandi u většiny povídek stejný (vyskytne se průšvih, tým Lovců vypátrá kdo to způsobil a pak obludu sejme) každý z autorů to pojal trochu jinak a skvěle. Za mě je naprosto nejlepšejší povídkový duet Míša Merglová a Martin Paytok Barák za všechny prachy und Jak zacházet se strašidly. Ale Hejkalové Jakuba Maříka jim směle hýkají za patama. Já bych tuhle taškařici přirovnal ke své srdeční záležitosti kterou je Kladivo na čaroděje O krok před peklem. Ale tady jsem nenarazil na jedinou vyloženě blbou povídku. Correia může být spokojen. Čeští autoři mu rozhodně ostudu neudělali a zahraniční fanoušci série nám mají co závidět.

6 29.04.2023

Nápad udělat z Geralata poztulného rónina není špatný, v podstatě i Usagi (hrdina komiksové série Usagi Yojimbo) se občas utkal s nějakou tou příšerou a že jich v Japonské mytologii je. Takže ten posun do Japonska je v pohodě. Problém je ovšem příběh. Ten je na rozdíl od příběhů ušatého rónina plytký a bez pořádné dějové linky. Geralt prostě jen pátrá po tajemné sněžné ženě. A kdyby to nebylo naznačeno v anotaci, ani by člověk nevěděl, proč ji hledá. To se čtenář dozví až na samém konci knihy. Mnohem zajímavější jsou ovšem příšery, se kterými se na své pouti utká, a jejichž informacemi nabytý bestiář najdeme na konci knihy. Rafal Jaki se tedy se scénářem moc nevytáhl. Naštěstí je tu ještě Hataya jehož kresba není úplně marná. Ale ve srovnání s prací Inko Ai Takita která ilustrovala komiks Manga Jókai: Děsivé pověsti z Japonska působí nevýrazně. Z celé knihy tak nejvíce zaujme krásná obálka a již výše zmíněný bestiář Mathewa Mayera.

4 29.03.2023

Železné srdce disponuje dobře vykresleným historickým pozadím a ve své druhé části skvěle vygradovaným pátráním. Jeho největší předností jsou však postavy, o jejichž život se budete bát. Těžko knize něco vytknout. Příběh je oproti Hladové smečce mnohem propracovanější a vyprávění plynulejší. K hrdinům si najdete vztah velice lehce a snad jen zbytečně protahovaný závěr knize trochu škodí. Naopak vyprávění z pohledu Haralda jí dodává na autentičnosti. Místy si dokonce budete připadat jako byste hráli hru Kingdom Come: Deliverance. Citelně jsem však postrádal mapu Paříže.
Pokud máte rádi detektivky Juraje Červenáka, nemůžete s novou knihou Martina Sládka sáhnout vedle. Připravte se však spíše na Sherlocka Holmese než na Ragnara Lothbroka. A vlastně ještě jedno velké plus Železné srdce má. Lze ho číst, i když neznáte předchozí autorovu tvorbu.

3 13.03.2023

Lepší než Gaimanova Severská mytologie.

4 10.02.2023

Krev není voda.
Musím říct že docela chápu proč tahle knížka čekala na vydání tak dlouho. Přitom má na první pohled všechno kvůli čemu máme knihy Petra Heteši rádi. Sympatického hrdinu který má slabost pro dobrý chlast a hezké holky. A také průšvih do kterého se dostane a který je vlastně docela originální. Nicméně kniha nemá zrovna vyvážené tempo. Navíc je to lehce překombinované. Jako kdybyste smíchali tři koktejly do jedné sklenice. I humoru ubylo. Za Barcelonu ovšem přidávám hvězdičku na víc.

6 27.01.2023

H.G.Wells Ostrov Dr. Moroua - Adaptace Ted adams a Gabriel Rodríguez - Comics Centum.
Když si kreslíř Zámku a klíče odskočí z Lovecraftu.
Začnu tím lepším. Výtvarná stránka je naprosto dokonalá a z mnohých scén čtenáři běhá mráz po zádech. Rozměry (šířka: 212 mm výška: 325 mm) knize sluší, stejně jako pevná vazba se sametovým potahem a parciálním lakem. Hodně zajímavá je galerie v druhé části knihy. Ta obsahuje celý příběh v perokresbě bez textu, tak jak ho Rodríguez původně nakreslil. Stejně tak je zajímavý rozhovor obou autorů tohoto komiksu. Bonusy, kterým patří vlastně celá polovina knihy, byť jsou zajímavé, některé čtenáře moc nepotěší. Ale vraťme se k příběhu. Adamsův Scénář doznal oproti předloze značných změn. Nejde tu jen o pohlaví člověka, který na ostrově ztroskotal. Na rozdíl od Wellsovy knihy je trosečníkem žena. (Dosadit do role trosečníka ženu je sice osvěžující nápad, ale až na několik drobných střetnutí s Montgomerym skoro nevyužitý.) Ale jde především ořezání už tak krátkého příběhu až na kost. Komiks v podstatě zachycuje pouze ztroskotání Ellen Prendickové, aby hned přešel ke kratičkému naší hrdinky s ostrovem a jeho obyvateli, a během pár stran dost uspěchaně odvyprávěl příběh vzpoury. I na komiks je to hodně zkratkovité. Poselství příběhu však naštěstí zůstalo i tak nezměněné. „Je to ostrov plný zvířat, ale myslíte snad, že tam venku je to lepší?“
Výtvarná stránka 90% scénář" 60% Celkový dojem 80%

3 11.01.2023

Kniha s podivným názvem a se znepokojivě záhadnou, ale krásnou obálkou z dílny Milana Popelky.
Mysteriózní thriller s hororovým nádechem. Hlavní hrdinkou je pětadvacetiletá Matylda, která pracuje jako fotografka luxusního zboží pro firmu Wersent. Jenže na první pohled pohodová práce s nadmíru slušným platem se záhy po jejím zaběhnutí ve firmě začne postupně měnit v noční můru, stejně jako její pracovní náplň. Co jsou zač její zaměstnavatelé Alex a Sajn? Proč místo focení orientálních čajů začnou po Matyldě chtít fotit mrtvoly zavražděných dětí? A jak to všechno souvisí s její vlastní dávno zapomenutou minulostí? Pátrání po pravé totožnosti jejích zaměstnavatelů a odkrývání stop vedoucích až k vlastním hrdinčiným kořenům zavedou mladou fotografku až na samý pokraj příčetnosti. Příběh vyprávěný v ich-formě je nesmírně sugestivní a čtenáře po pár stránkách vtáhne do děje. Svozilová dokáže perfektně budovat a čím dál více prohlubovat tíživou atmosféru a hrdinčin strach a beznaděj umí dobře prodat. Stejně jako mystickou stránku věci. Protože tohle je příběh o síle slov, a kořenech mýtů a náboženství. Kdybych měl v souvislosti s touhle knihou zmínit jiné autory, tak by to byl asi Dan Brown a Miloš Urban. Ale zatím co Šifra mistra Leonarda se belhá vyšlapanými cestičkami, Kain jde svou vlastní originální stezkou. Tak snad tedy Santiniho Jazyk. Jenže ani ten nesahá Svozilové po kotníky.

7 11.01.2023

Svět, v němž se Tekeli-li odehrává, stojí v roce 1875 na pokraji války. Němci sní o jednotné Germánii – a někteří o ní nejen sní. K těm nemajícím daleko od slov k činům patří i tajná militantně okultní organizace Drachenklaue, která se snaží pomocí nekalých praktik nastolit germánskou hegemonii. To, že ty nekalé praktiky souvisí s magickou horninou vril a snahou proměnit člověka ve vodní monstrum, ví jen agent Jejího veličenstva Sorrow. Právě jeho má z Hessenské pevnosti Drachenburgu vyzvednout vzducholoď Horatius, jejímž strojníkem je mladý Bert Rumbledale.

Jelínek nás bez dlouhých okolků vrhá do první velké letecké bitvy, neboť Sorrow je sice již na palubě Horatia, ale zlovolná okultistka Dragica Orstich a její šéf Baron Von Drachenstein vyslali své elitní letecké komando aby posádku i loď zlikvidovalo. Bert a Sorrow záhy skončí nejenom na zemi, ale také v útrobách Drachenburgu kde svedou lítý boj nejen o život svůj, ale především o život bytosti zvané poeticky Rýnská panna Lorelei. Jak boje za zdmi pevnosti dopadnou a zda Lolerei přežije si přečtete v první části nazvané Píseň říční panny. Že se při pokusu o její záchranu, protne vědomí této bytosti s vědomím mechanikovým, není ani moc velkým spoilerem, neboť právě díky tomuto prolnutí myslí se Bert a Sorrow v části knihy Biela bohyňa vydají o pět let později na tajemné ostrovy v Jižních mořích, odkud možná Lorelei pochází. Že tu narazí na své „přátele“ z Drachenklaue a že s nimi svedou nejednu bitvu je nasnadě. Je to dobrý příběh plný akce a dobrodružných eskapád. Nenechá čtenáře vydechnout a oplývá spoustou originálních nápadů, mezi něž počítám nejen skvělé technické vychytávky, ale i zajímavou mytologii místních ostrovanů. Hororově laděných scén tu oproti druhému Norrovskému románu Alternauti najdeme minimum, Tekeli- li je spíše zástupcem přímočarých, ryzích dobrodružných románů. Navíc v čele s dvojicí sympatických hrdinů, kteří si získají čtenářovo srdce. Neboť kdo by nemiloval předchůdce Jamese Bonda a odolal prostořekému muži z lidu oplývajícímu širokým srdcem? Dobrodružnému duchu knihy odpovídají i pěkná obálka Martina Luciaka a černobílé ilustrace Tomáše Kirnera uvnitř knihy.

2 10.01.2023

Conan z Cimmerie IV.
Darebáci v domě.
Louinet tuhle na první pohled komplikovanou taškařici o vícenásobné rivalitě a velkém opičákovi pojal dost tradičně a tak je i Thak věrný knižní předloze. Martinello pojal kresbu renesančně a celé to připomíná komiks Borgiové. To mi ke Conanovi moc nesedí.
Hodina draka.
Román o spiknutí proti králi Conanovi a příliš velkých ambicích je poměrně spletitý a neuměl jsem si představit scénáristu, který by ho dokázal rozumně převést do komiksové podoby. Blondelovi se to až na jednu či dvě dějové zkratky podařilo dokonale. Sécherova neskutečně realistická kresba vtáhne čtenáře do děje a nebýt místy až příliš tmavých stínů v nichž se některé panely utápí, bylo by to takřka dokonalé dílo. Tohle by byl skvělý film.
"Nad tímhle teď vládneme? Nad říší popela a krve? Nad královstvím mučení a pláče? O tomhle jsme snili Amalriku?"

05.01.2023

Další splácení komiksových dluhů.
Conan z Cimmerie Svazek I.
"Divošství je přirozený stav života. civilizace je nepřirozená. civilizace je jen souhra náhod. Nakonec vždycky zvítězí barbarství."
Tři dnes již klasické povídky.
Černý kolos
Conan nikdy neměl rád čaroděje, ale tady se s jedním střetne rovnou na bitevním poli. Scénáři asi ani není co vytknout, pomalý skoro hororový pěkně konrastuje s následným dějem. Tulhoatova kresba mi dost sedla a bitevní scény v rudé barvě i černé pozadí nočních scén má své kouzlo.
Královna Černého pobřeží
Alaryho skoro až Saudkovská kresba mě nijak neurážela, trochu jsem postrádal nějaký rozumný přechod mezi soubojem v džungli a děním na lodi. Morvan tady scénář trochu odflákl.
Za černou řekou
Nejlepší adaptace v tomto svazku.
Gabella perfektně vystihl nejen "zálesácký tón" téhle povídky, ale i její poselství. Jeanova kresba je skvělá a zvlášť Piktové a noční scény jsou naprosto boží. Jen mě trochu zarazil Conanův irokézský účes.

2 05.01.2023

Lady Mechanika 3.
Třetí svazek přináší dva příběhy které jsou zábavné, nicméně o minulosti Lady Mechaniky nám kromě několika málo náznaků neprozradí nic.
Ztracenci z West Abbey. I takové skvostné jakým je mechanika City má svou chudinskou čtvrť a své problémy. Ztracenci jsou poměrně přímočarým detektivním příběhem, v němž sympatický detektiv Singh společně s naší hrdinkou pátrají po únosci malých chlapců. Zajímavé bylo zapojení jistých židovských prvků.
La Dama de la Muerte je pro změnu jedním z příběhů v němž se Lady Mechanika do cizích krajů, konkrétně do Mexika. Svátek mrtvých je po výtvarné stránce pastvou pro oči, nicméně příběh který je variací Sedmi statečných je velice prostinký. Technická udělátka se tentokrát nekonají. I třetí kniha si zachovává opulentní výtvarnou úroveň a vlastně i scénáře ačkoli spíš průměrné dokázaly člověka udržet v napětí a vzbudit emoce.

04.01.2023

Trošku zamrzí že dvojka nenavazuje na jedničku a to ani kratičkou zmínkou. Zatím co intro v němž se zúčastníme jedné lovecké výpravy ve Švýcarských Alpách nám ukazuje že si i Lady Mechanika musí na živobytí nějak vydělávat, hlavní příběh je ryzí dobrodružnou jízdou ve stylu Indiana Jonese. Zavede nás do nitra černého kontinentu a je to cesta plná nebezpečí a soubojů. Navíc jde nejen o záchranu hrdinčiny adoptivní neteře, ale především světa. Co bych příběhu vytkl je především holčička Winifred, která se chová až příliš dospěle a rozumně. A také to, že jedna z hlavních záporaček prostě bez jediného vysvětlení zmizí. Naopak jako plus vidím pestrou sbírku atraktivních prostředí a postav v nich žijících. Pouštní kmeny, kmen válečnic, tajné spolky. Prostě paráda. Samozřejmě i tady toho nebyla spousta dořešena a vysvětlena. ale já se obávám, že to už je takový Benitezův nešvar kterého se asi nikdy nezbaví. Kresbě nemám co vytknout.

1 03.01.2023

Podrazy v podrazech jiných podrazů. Nejvíc mě bavila povídka Lidé Černého kruhu. Výtvarně asi nejvíc Zamboulské stíny. Naopak šrafování v povídce Lidé Černého kruhu dělalo v kresbě dost čurbes. Rudé hřeby jsou klasika, ale kresba mi připomínala starého Kruana z ABC. Takže zas takový zázrak to výtvarně nebyl.

4 01.01.2023

Ambiciózní a hodně svérázné pojetí slavného příběhu. Existencionální drama vyprávěné více z pohledu tří věčných sudiček jejichž osud s osudem théna z Cawdoru svázán úplně jinak, než bychom očekávali. Na první i druhý pohled zaujme zajímavá kresba Štěpánky Jislové a Lukáše Komárka využívající například i divadelní kulisy. Více než Shakespeara v tomto příběhu hledejme pátrání po tom co určuje naše osudy a formuje naše cesty. Komiks asi neosloví každého. Každopádně jde však o zajímavý autorský počin.

22.12.2022

Skvělý závěr Delavské trilogie

2 21.12.2022