jahlina komentáře u knih
Tenhle thriller přináší spoustu detailů z práce soudní patologie, což bylo docela zajímavé, ale díky tomu děj příliš neodsýpá. Dost dlouho není jasné, kam to všechno směřuje a která mrtvola je relevantní pro hlavní linku příběhu. Chvílemi mě to moc nebavilo a s knížkou jsem se trápila déle než obvykle.
Všichni sou trapní jsou momentky z normalizačních 80.let zasazené na Žižkov. Starý Žižkov ustupuje nové zástavbě a život zde se mění. To vše se děje na pozadí povídání o spolužácích z 8.B žižkovské základky a pár dalších postavách ze školy i mimo ni.
Z počátku jsem byla trochu na rozpacích ze surové pražštiny, kterou autorka používá. Postupně jsem si ale zvykla, postavy si mě začaly získávat a se směsicí smutku ale i veselí jsem knížku dočetla. Příběhy mají atmosféru, která mě nakonec pohltila.
Asi můj první gamebook v životě. Prošla jsem několik možných verzí příběhu a něco mi asi ještě zbývá. Nevím, na horor mi to připadá docela slabé, ale na druhou stranu jsem se dobře pobavila, a to je asi hlavní účel gamebooku, ne?
Četla jsem s klukama 8 a 10 a všem třem se nám to líbilo. Jak už tu bylo napsáno atmosférou Prašina připomíná Stínadla z Rychlých šípů. A to jsem podobným knížkám v mládí moc neholdovala.
Přečetla jsem asi pět knížek od této autorky a tahle se mi zatím líbila nejvíc. Pro mě byla velmi čtivá, čtení jsem si naprosto užívala.
Knížka mě naprosto pohltila, hlavně druhá část nabrala rychlý spád a já se nemohla odtrhnout. Zpočátku jsem si říkala, že Schwartzovu vilu asi nepřekoná, ale v závěru už to tak s jistotou říct nemůžu. Nechybělo tady kromě tajemna také dobrodružství a romantika, od každého kousek pěkně s citem dávkované. Jen bych ráda věděla, co se stalo s Lianou. Že by látka na další příběh?
Je to nekomplikované, předvídatelné, ale moc příjemné čtení. Pozor ale, při čtení roste chuť na sladké:-)
Četlo se dobře. Skvěle propracované postavy. Některá tajemství mají asi zůstat skrytá. Podobné Sedmilhářkám.
Knížka se četla dobře, je to takové odpočinkové čtení, i když ke konci jsem se už trochu nudila. Těch 400 stran na tento typ knížky bylo až dost. Hlavní hrdinka mi ne vždy byla sympatická. Komičnost situací je založena hlavně na používání moravského nářečí... Situace byly občas úsměvné, ale stále s takovou pachutí hořkosti. A někdy to bylo naopak i smutné.
Silný příběh o velké námořní tragédii, která se udála na konci druhé světové války. Stojí za to si přečíst.
Poutavě napsáno. Ráda jsem si připomněla už zapomenutá fakta z našich dějin a zároveň si přečetla příběh o muži, statečném válečníkovi, a jeho dvou manželkách, které obě miloval a které se obě zasloužili o rozkvět naší vlasti v oblasti stavitelství.
Toto pokračovaní Falešného románů se mi líbilo o něco více. Ema mi byla sympatičtější, i když stále mi její chování a myšlení připomínalo pubertální holku a ne skoro třicetiletou ženu.
Na tuhle knihu jsem byla hodně zvědavá. Je to úvodní kniha do série se soukromým detektivem Rakerem a zápletka ve mě vzbudila zájem již po přečtení anotace. Nejsem úplně zklamaná, i když místy mi příběh přišel překombinovaný a trochu jsem se nudila. Závěr byl ale překvapivý a celkový dojem z knihy zachránil. Takže nevylučuji, že zkusím i další díl v sérii.
Dobré počtení, u kterého jsem se zasmála, ale ničím novým mě nepřekvapilo.
Napínavé, čtivé, sympatičtí vyšetřovatelé. Ze začátku jsem se hůř orientovala v jednotlivých postavách. Další případ si určitě ráda přečtu.
Trochu jsem se obávala vojenského prostředí, které mi není moc blízké. Ale tady mi to vůbec nevadilo. Naopak. Tohle prostředí dodalo knížce na zajímavosti, příběh byl opět velmi čtivý a krásně ubíhal. Sama se sebou jsem se dohadovala, kdo je pachatel. Nakonec jsem nebyla daleko od pravdy. Závěr byl na můj vkus malinko uspěchaný, což mě mrzelo, protože to pokazilo celkový jinak velice dobrý dojem.
I ve Fordově soukromí došlo k posunu. Konečně chápu celý rozměr Fordova trápení ve vztahu k jeho mrtvé ženě.
Doufám, že pokračování bude brzy.
Romantická zápletka je jasná hned od začátku a není pochyb, jak se příběh bude vyvíjet. Mezi Madeline a Gryffem to jiskří. Již v dětství mezi nimi panovalo značné napětí, které kolísalo mezi naprostou nesnášenlivostí a skrytou nákloností. A nic se na tom nezměnilo ani teď.
Zápletka má i dobrodružnou linku, která společně s tou romantickou tvoří velice zábavný mix. Nechybí ani žhavá erotika. Madeline by hravě zapadla mezi děvčata z Rebelek z Oxfordu. Je velmi emancipovaná, věnuje se archeologii a má pro strach uděláno. Gryff je pohledný rošťák s dobrým srdcem a navzdory své pověsti i gentleman.
Čtení jsem si moc užila a vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o první díl série zvané Nelítostní rivalové, je velice pravděpodobné, že případné pokračování si nenechám ujít.
Příběh je plný znepokojivé mysteriózní atmosféry vybudované na legendách o čarodějnicích, dočkáte se nevysvětlitelných úmrtí a rozuzlení je takovým přemetem, že ho prostě nemůžete dopředu odhadnout.
Knížka je ohromně čtivě napsaná. Během čtení jsem neustále balancovala mezi přesvědčením, že je ve Smrthoře něco nadpřirozeného a tím, že vše bude mít reálné vysvětlení. Autor si se čtenářem skvěle pohrává. Rozhodně jsem neočekávala to, co přišlo na závěr. Ale nevím, jestli jásat z takového překvapení nebo se chytnout za hlavu a nevěřícně s ní kroutit. Celkově jsem si čtení užila a určitě si budu chtít přečíst i to Útočiště.
Knížka Tajemství sídla Bellefontaine mě příjemně překvapila. Levandulová obálka navozuje atmosféru francouzské Provence a evokuje spíše romantiku, anotace slibuje příběh laděný do thrilleru. Dostanete od každého kousek. Předvídatelná romantická linka je okořeněná tajemstvím, které je spojeno s místem, kde se děj tohoto románu odehrává.
Do knížky jsem se začetla snadno. Od začátku se pořád něco děje. Navíc jsem se nechala okouzlit popisem místa, které vysloveně zve k návštěvě. Události opředené tajemnem zase uspokojily moji lásku k napínavým a kapku strašidelným příběhům. Předvídatelnost mi nevadila.