jahlina
komentáře u knih
Pravdu neumlčíš
Jane Isaac
Autorce se opět podařilo přijít se zajímavou vcelku originální zápletkou. Čtenáři mají sice možnost získat některé indicie dříve než vyšetřovatelé, ale nakonec stejně přijde překvapení.
Helen není jen vyšetřovatelkou, pro kterou je její práce posláním. Je také matkou dvou puberťáků. Možná je mi právě tím blízká. Na další pokračování si určitě počíhám. V originále jsou napsané ještě další tři díly .
Srdcová desítka
* antologie
Opravdu povedený výběr povídek. Jasně, některé mě oslovily více než ostatní. Ale líbily se mi v podstatě všechny, což se mi v podobných antologiích nestává.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Do knížky jsem se pustila s chutí, od prvních stránek mě zaujala a přečtenou jsem ji měla velice rychle. Námět mě hodně bavil a byla jsem zvědavá s čím nás autorka překvapí. V čem bude spočívat ten háček?
Bohužel mi přišlo, že se autorce nepodařilo na papír přenést dost znepokojivé atmosféry. Dovedu si představit, že pomocí hudby a filmového střihu by to, co je napsáno, dostalo šťávu. Ale z papíru to úplně nesálalo. Nevadí mi, když zůstávají některé věci nevyřčené a je na čtenáři, aby zapracovala jeho vlastní fantazie. Tady toho ale bylo vysvětleno opravdu dost málo. Celkově jsem měla ke konci dojem uspěchanosti.
Abych ale nekončila negativně. Knížka je napsaná čtivě. Líbí se mi autorky styl psaní i nápady. V české literatuře si určitě nachází své místo. Její další knížku si přečtu ráda.
Oko
Bernard Minier
Knížka není zrovna útlá. Přesto stránky ubíhají skoro samy. Kratší kapitoly končící v nejlepším tomu rozhodně pomáhají. Přijdou si zde na své fanoušci hororů, je zde vzpomínána spousta legendárních filmů. Přílohou je dokonce seznam 150 filmových hororů vybraných autorem. Ale přijdou si na své i fanoušci komplikovanějších kriminálních případů, kde čeká na vyšetřovatele nejedno překvapení a kde pachatelé vraždí důmyslnými a dost drsnými metodami.
Pokračování pro mě bude nutností, knížka byla ukončena tak, že chci vědět, co bude dál, snad nebudeme čekat dlouho.
Krutý měsíc
Jana Jašová
Kapitoly jsou kratší, děj svižně ubíhá, dusivá atmosféra se stupňuje a my se pomalu dozvídáme, co se stalo. Přiznám se, že jsem v celku brzy vytušila, kterým směrem se celá zápletka ubírá. Přesto mě bavilo, jak mi to autorka postupně servírovala.
Na obálce se píše, že jde o detektivku. Tak na to pozor! O klasickou detektivku s vyšetřovatelem nejde a mohlo by vás v tomto smyslu čekat zklamání. Já jsem ale byla spokojená.
Jen moje štěstí
Adele Parks
Knížka se nečte špatně. Samotná zápletka je hodně zajímavá. Líbilo se mi střídání kapitol z pohledu více postav. Jenže chvílemi jsem se malinko nudila. Hlavně v první polovině knihy. Pak přišlo pár překvapivých zvratů a příběh dostal tu správnou dynamiku a k závěru se knížka odkládala jen stěží. Také jsem si mohla ukroutit hlavu nad jednáním jednotlivých postav. Takovou "partičku" byste asi potkat nechtěli. Dlouho jsem nečetla knížku, kde by mi nebyl sympatický vůbec nikdo.
Celkově mám pocit, že šlo z rozjeté zápletky dostat víc. Nicméně špatné to nebylo a další knížku si bych si od autorky klidně přečetla.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Po Vodníkovi (a Klekánici) si vzala TEREZA BARTOŠOVÁ na paškál další Erbenovu baladu a je z toho nový případ příbramských kriminalistů Tomáše Vyskočila a Honzy Rychtera nesoucí název DCEŘINA KLETBA. Opět se jedná o čtivou detektivku, kterou jsem si užila od první do poslední stránky.
Tento krimi příběh má všechno, co od takové detektivky očekáváte. Z jednotlivých střípků se skládá celá zápletka, nechybí překvapivá odhalení, nejvíc mě dostalo úplně to v samém závěru. A navíc jsou oba vyšetřovatelé sympaťáci. Autorka si pohrála s charaktery postav, třeba jedna taková blonďatá slečna byla hodně výživná.
Temná pláň
Andy Maslen
Trochu jsem se obávala vojenského prostředí, které mi není moc blízké. Ale tady mi to vůbec nevadilo. Naopak. Tohle prostředí dodalo knížce na zajímavosti, příběh byl opět velmi čtivý a krásně ubíhal. Sama se sebou jsem se dohadovala, kdo je pachatel. Nakonec jsem nebyla daleko od pravdy. Závěr byl na můj vkus malinko uspěchaný, což mě mrzelo, protože to pokazilo celkový jinak velice dobrý dojem.
I ve Fordově soukromí došlo k posunu. Konečně chápu celý rozměr Fordova trápení ve vztahu k jeho mrtvé ženě.
Doufám, že pokračování bude brzy.
Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
2,5*
Chtěla bych napsat, že je to přesně to, co mám ráda, a že to bylo skvělý. Bohužel to bylo jen šedivě průměrné. Záhada fotky v mobilu byl dobrý začátek, ale pak už to tak nějak plulo po povrchu, nebyla jsem patřičně napnutá, a navíc mě nijak neoslovila ani Julie Starková.
Julie se řadí k postavám v roli vyšetřovatele, která má za sebou osobní traumatizující zážitek. Dost mě svým chováním rozčilovala. Dlouho nebylo jasné, co je vlastně příčinnou jejího zvláštního chování, a o to víc mě iritovala.
Nechci, aby celé moje hodnocení vyznělo jako jeden velký propadák. To zase ne. Jen nečekejte bůh ví co. Já osobně nevylučuji, že dám sérii ještě jednu šanci.
Ledoborec
Kristina Ohlsson
Opět jsem si užívala atmosféru městečka s jeho obyvateli. Jednotlivé postavy jsou skvěle napsané. Děj plyne poklidně, sledujeme několik linií vyprávění a z každé zjišťujeme jednotlivé indicie a drobná odhalení, která na konci zapadnou na své místo. Žádná velká akce se zde nekoná, ale nenudila jsem se ani chvilinku. Jsem nadšená a moc se těším na pokračování.
Volání o pomoc
Wendy Dranfield
Tahle část je ještě lepší než ta předchozí. Od začátku nevíte, komu můžete věřit. Atmosféra je značně napjatá a rozplétání skrytých tajemství je hodně překvapivé. Krátké kapitoly se dobře čtou. Na své si přijdou i milovníci psů, protože Brody je opravdový miláček.
Papírové domky
Jiří Klečka
Zpočátku se děj rozjíždí pomalu. Hrdinové se stěhují do domu, rozkoukávají se v novém prostředí, také v náznacích zjišťujeme, že za sebou mají nepěkné věci. Ačkoliv se nic zvláštního neděje, přesto je cítit předzvěst něčeho znepokojivého. Atmosféra postupně zhoustne. Chvílemi jsem četla opravdu se zatajeným dechem.
Pokud máte rádi příběhy s mysteriózní zápletkou, u kterých se budete i trochu bát, zkuste Papírové domky. Já jsem byla vcelku spokojená. Líbila se mi atmosféra, úplně jsem to viděla na filmovém plátně. Trochu mi vadilo, že jsem nedostala odpovědi na všechny otázky, resp. pár nedotažených věcí. To se ale u podobných příběhů stává.
Den popela
Jean Christophe Grangé
Musím říct, že přes pomalejší rozjezd jsem se rychle začetla. Autor vymyslel opravdu důmyslnou zápletku, která v prostředí sekty nabírá na tajuplnosti, a na konci čeká překvapivé rozuzlení. Zároveň mě bavila i osobnost komisaře, který je dost svéráz. V neposlední řadě mě potěšily kratší kapitoly.
Po dočtení mám chuť si znovu pustit film Purpurové řeky a také se poohlédnout po předchozích knižních dílech série.
Pád do tmy
Wendy Dranfield
Co mě upoutalo hned v anotaci a vzbudilo můj zájem je dvojice hlavních hrdinů detektiv Madison Harperová a Nate Monroe. Oba totiž mají za sebou pobyt ve vězení za zločiny, které nespáchali.
Knížka se dobře čte. Krátké kapitoly pomáhají v rychlém posouvání se dál. Co mě osobně trochu vadilo, bylo trochu chaotické odhalování stop. Mám ráda systematickou policejní práci a ta mi tady chyběla. Na druhou stranu vyšetřování dospělo vcelku k překvapivému závěru. A to dokážu ocenit. Je pravda, že ke konci jsem knížku vůbec nedokázala odložit.
Zbabělí hrdinové
Simona Bohatá
Povídky se mi líbily. Není to žádné náročné čtení. Nápad, kdy má každá povídka dvě části, každá vypravěná z pohledu někoho jiného, je přesně to, co dělá tuto sbírku zajímavou. Osudy hrdinů jednotlivých příběhů jsou vcelku všední, ale možná právě tím mi byla knížka sympatická. Životní paradoxy jsou zde lehce úsměvné, i když sami protagonisté se za břicho rozhodně nepopadají.
Samotář
S. R. White
jedná se spíše o psychologiccký román s detektivní zápletkou. Tempo vyprávění je pomalejší a většina prostoru je věnováno výslechu podezřelého. Přitom nechybí čtivost. Někoho sice možná odradí nedostatek akce, ale já jsem byla spokojená.
V šedých tónech (grafický román)
Andrew Donkin
Příběh Liny a její rodiny jsem už znala. Pamatuji se, že mě hodně zasáhl, když jsem před pár lety četla původní románovou podobu. O to více jsem teď mohla věnovat pozornost ilustracím a celkově grafické podobě, kterou působivě ztvárnil ilustrátor Dave Kopka ve spolupráci s Brann Livesayovou zodpovědnou za coloring kreseb.
Pro účely grafického románu byl příběh zjednodušen. Co ale chybí v textu, je mnohonásobně dohnáno v té výtvarné části. Postavy jako by ožily. Výrazy v jejich tvářích k nám promlouvají, jejich utrpení a bolest je hmatatelná. I barevné ladění ilustrací do modrošedých a sépiových tónů dokresluje celkovou tíživou atmosféru.
Ať si vyberete ke čtení původní román nebo tuto komiksovou adaptaci určitě chybu neuděláte, záleží na tom, co je vám bližší. Mně obě verze přinesly silný čtenářský zážitek a mohu doporučit.
Pokoj mrtvých
Franck Thilliez
Zápletka je opravdu zajímavá. Práce vyšetřovatelů a vhled do jednání dvojice zlodějíčků se střídá se scénami jakýchsi individuí se zvrácenými choutkami. Vše se odehrává v kontrastu s tím, že jsou právě vánoční svátky. Celkově se ale jedná spíše o temnější čtení. Sama Lucie má dost morbidní zálibu ve čtení o vraždách a zločinech a její fascinace mrtvými těly je mírně řečeno znepokojující.
Knížka mě chytla od prvních stránek, pak přišla trochu stagnující část, ale závěr nabral na obrátkách. Jako čtenářka thrillerů jsem byla spokojená. A abych řekla pravdu, dost mi vrtá hlavou, jaká tajemství skrývá Lucie Henebellová, takže další díl bude pro mě nutností.
Atentát
Loïc Dauvillier
Ke čtení mě nalákala především zajímavá zápletka. Přiznám se, že celá problematika palestinsko- izraelských sporů mi přijde značně komplikovaná. Takže mi vyhovovala forma grafického románu, která mi umožnila na relativně malé ploše pojmout celý příběh a poskytla mi zjednodušený náhled na celou situaci. Mohla jsem jen obdivovat odhodlání Amina, s jakým se pustil do pátrání i za cenu vlastního ohrožení. Sám musel přehodnotit vlastní předsudky a pohled na realitu.
Zároveň je tu ta lidská rovina, kdy se Amin musí poprat s bolestí, zklamáním a zmatkem v duši ve chvíli, kdy zjistí, že člověk, se kterým sdílel život, byl někým jiným. Tahle rovina příběhu možná v komiksové podobě tolik nevyniká. Ale přesto z toho byla cítit.
Jsem moc ráda, že jsem si Atentát ke čtení vybrala a rozhodně tento komiks doporučuju. Možná vás naláká i k přečtení románové předlohy.
Byt v Paříži
Lucy Foley
Po Štvanici a Seznamu hostů byla pro mě další knížka Lucy Foley velmi očekávaná. Brousila jsem si na ni zoubky hned, jak jsem ji zahlédla v edičním plánu. Trochu mě zaskočila špatná hodnocení na DK, ale o to víc jsem na knížku byla zvědavá. A jak to nakonec dopadlo? Byt v Paříži je malinko jiný než předchozí dvě knížky, a to hlavně atmosférou, která je zde místy až hororová. Já byla ve výsledku spokojená.
Autorka si tentokrát pro dějiště svého románu nezvolila žádné odlehlé místo, ale dům v luxusní čtvrti Paříže. Hlavní hrdinka Jess se ocitla v nesnázích. Je bez práce, bez peněz a nemá kam jít. Útočiště hledá u svého bratra Bena, který má byt v Paříži. Ten ne příliš nadšeně svolí, aby u něj nějakou dobu pobyla. Když však Jess k bratrovi dorazí, on je pryč. Jess se snaží zjistit, kam zmizel. Postupně se seznamuje s ostatními obyvateli domu, kteří zdá se, nemají zájem Bena hledat. Navíc má Jess podezření, že neříkají všechno, co vědí.
I v téhle knížce pracuje Lucy Foley s uzavřenou skupinou lidí. Jednotlivé kapitoly jsou vyprávěné střídavě z pohledu klíčových postav. Všichni jsou jednoduše divní. Příliš sympatická není ani samotná Jess. Zvláštní je i dům, který má spoustu tajemných a skrytých zákoutí. To vše tvoří podivnou ponurou atmosféru a předzvěst skrytých tajemství. Jess se snaží něco zjistit. Brzy se začne obávat, že Benovi někdo ublížil, ale podezřelí jsou tady úplně všichni.
Autorka si pro čtenáře připravila několik zajímavých odhalení a zvratů. Neříkám, že jsem dopředu vůbec nic netušila, něco bylo větší něco menší překvapení, ale parádně to do sebe zapadalo. Kapitoly jsou krátké, každá přinese vhled jedné z postav, a tak se děj posouvá svižně dál. Akční scény zde nenajdete. Vše je založeno na postavách a na tom, co skrývají.
Těžko se mi knížka porovnává s předchozími, pro mě vede asi Seznam hostů. Ale i Byt v Paříži jsem si moc užila a věřím, že fanouškům Lucy Foley se bude také líbit. A nejen jim.