jahlina
komentáře u knih
Síla přírody
Jane Harper
Po přečtení Sucha jsem se vrhla i do téhle druhé knížky Jane Harperové. Svým názvem i anotací mě dokonce zaujala víc. A i když asi nepřesáhla dojmu ze Sucha, určitě příliš na předchozí knížku neztratila. Bavila mě stejně, prostředí australské buše, kde vytrvale prší, mě úplně poltilo. Pátrání po zmizelé Alice se zajímavě prolínalo s popisem výpravy očima jejích účastnic. Do poslední chvíle netušíme, zda se Alice někde vynoří, nebo zda je již po smrti...Na povrch vyplývají různé okolnosti, proč by na ní mohl mít někdo spadeno..Za mě super.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Miluju úsporný styl psaní Petry Soukupové, ten tu nechyběl. Líbila se mi zajímavá forma románu složeného ze střípků, tedy povídek. Je to román ze všedního života, o rodinném soužití, kde máme možnost vidět situaci pohledem obou partnerů Alice, Richarda a později i jejich dětí Loly a Káji. Ve spoustě situací jsem se našla a musím nechat doznít.
Klub divných dětí
Petra Soukupová
Opět mě autorka nezklamala. Tuhle knížku jsem četla se synem a i jemu se příběh "divných dětí" líbil.
Krutý měsíc
Jana Jašová
Kapitoly jsou kratší, děj svižně ubíhá, dusivá atmosféra se stupňuje a my se pomalu dozvídáme, co se stalo. Přiznám se, že jsem v celku brzy vytušila, kterým směrem se celá zápletka ubírá. Přesto mě bavilo, jak mi to autorka postupně servírovala.
Na obálce se píše, že jde o detektivku. Tak na to pozor! O klasickou detektivku s vyšetřovatelem nejde a mohlo by vás v tomto smyslu čekat zklamání. Já jsem ale byla spokojená.
Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
2,5*
Chtěla bych napsat, že je to přesně to, co mám ráda, a že to bylo skvělý. Bohužel to bylo jen šedivě průměrné. Záhada fotky v mobilu byl dobrý začátek, ale pak už to tak nějak plulo po povrchu, nebyla jsem patřičně napnutá, a navíc mě nijak neoslovila ani Julie Starková.
Julie se řadí k postavám v roli vyšetřovatele, která má za sebou osobní traumatizující zážitek. Dost mě svým chováním rozčilovala. Dlouho nebylo jasné, co je vlastně příčinnou jejího zvláštního chování, a o to víc mě iritovala.
Nechci, aby celé moje hodnocení vyznělo jako jeden velký propadák. To zase ne. Jen nečekejte bůh ví co. Já osobně nevylučuji, že dám sérii ještě jednu šanci.
Papírové domky
Jiří Klečka
Zpočátku se děj rozjíždí pomalu. Hrdinové se stěhují do domu, rozkoukávají se v novém prostředí, také v náznacích zjišťujeme, že za sebou mají nepěkné věci. Ačkoliv se nic zvláštního neděje, přesto je cítit předzvěst něčeho znepokojivého. Atmosféra postupně zhoustne. Chvílemi jsem četla opravdu se zatajeným dechem.
Pokud máte rádi příběhy s mysteriózní zápletkou, u kterých se budete i trochu bát, zkuste Papírové domky. Já jsem byla vcelku spokojená. Líbila se mi atmosféra, úplně jsem to viděla na filmovém plátně. Trochu mi vadilo, že jsem nedostala odpovědi na všechny otázky, resp. pár nedotažených věcí. To se ale u podobných příběhů stává.
Hrob mé sestry
Robert Dugoni
Děj této knížky plyne poměrně pozvolna, nicméně čtivě. Zápletka je skvěle vystavěná. Brzy jsem byla vtažená do děje a začalo mě zajímat, co se kdysi stalo. Chápala jsem potřebu Tracy objasnit mezery ve vyšetřování.
Ač se to může z anotace zdát, knížka není klasickou kriminálkou. Neprobíhá zde rutinní vyšetřování. Vše směřuje k novému soudnímu řízení, které snad přinese odpovědi na otázky, kterými se při původním vyšetřování nikdo nezaobíral. A to se ne všem v městečku líbí. Většina lidí se už ke staré historii nechce vracet. Skoro to vypadá na velké spiknutí, ale kdo všechno za ním stojí? Sedí nebo nesedí za mřížemi pravý vrah? Odhalení je vskutku překvapivé.
Snoubenky smrti
Jean Christophe Grangé
Snoubenky smrti jsem si ke čtení vybrala, protože jsem měla v podvědomí uloženo, že film Purpurové řeky natočený podle stejnojmenné předlohy autora Jean-Christopha Grangého se mi hodně líbil. Zároveň jsem dostala chuť přečíst si trochu hutnější thriller, což jsem dle anotace od Snoubenek smrti očekávala. Přiznám se však, že když mi přišla šestisetstránková reading copy, trochu jsem se polekala. Nějaký čas jsem nad knížkou strávila, ale stránky ubíhaly až překvapivě rychle a já svého výběru nakonec vůbec nelituji. Naopak.
Děj je zasazen do Německa na počátku 2. světové války, kdy se sice země ještě vzpamatovává z následků předchozí války, ale už vstupuje do nových a mnohem hrozivějších bojů. Atmosféra v Německu je všelijaká, stačí málo, aby se člověk ocitl na pokraji života a smrti.
To se zatím netýká krásných a bezstarostných manželek nacistických pohlavárů, které se scházejí v berlínském hotelu Adlon na sklenku šampaňského. Ale i sem smrt zasáhne, když je několik z nich postupně nalezeno brutálně zavražděných. Vyšetřováním je pověřen člen gestapa Franz Beewen a pomáhají mu psychoanalytik Simon Kraus a bohatá dědička Minna von Hassel. Jejich zjištění jsou překvapivá, šokující a neuvěřitelná, kdyby se vše nedělo v tak šílené době…
Musím říct, že na začátku mě hodně zajímalo, jak se dá dohromady zrovna takto nesourodá trojice vyšetřovatelů. Tři tak rozdílní lidé, různého smýšlení a pocházející z různých poměrů…takže začetla jsem se poměrně rychle.
Myslím, že jsem podobnou knížku ještě nečetla. Námět mi přišel hodně originální. Kromě kriminální linky je zde hodně informací okolo. Získáme snadno představu, co se v té době v Německu dělo, jaké byly nálady. Během vyšetřování dochází k několika zvratům, takže o napětí není nouze. Postavy jsou skvěle vykreslené. Závěr mi přišel už trochu natahovaný a vyexponovaný, ale celkový dojem z knížky mám úžasný.
Pokud se pro knížku rozhodnete, počítejte se s tím, že se nejedná o žádnou přímočarou kriminálku, kterou zhltnete za jeden dva večery, ale rozhodně Vás čeká zajímavý čtecí zážitek.
Za reading copy děkuji @albatrosmedia.
Poslední slib
Kathryn Hughes
Zpočátku jsem byla malinko zmatená z množství jednotlivých linek příběhů a postav, které se ale postupně propojovaly a vyjasňovaly. Netrvalo to dlouho a já se nechala unášet dějem, zvědavá, jak to všechno dopadne. Nechyběly překvapivé okamžiky a zvraty. Ten hlavní zvrat nastal opravdu až úplně na konci, takže napětí mě drželo až do té doby a popohánělo mě ke čtení.
Moc se mi líbí autorčin styl vyprávění a také způsob, jak si dokáže se čtenářem pohrát.
V kleci
Ellison Cooper
Knížku jsem četla jedním dechem, měla vše co mám u krimi thrilerů ráda. Hlavní hrdinka Sayer, která není nesympatická (doufám že se o ní v dalších dlech dozvíme něco víc), mi sedla. Zápletka byla trochu na hraně uvěřitelnosti, ale hlavu si s tím příliš nelámu. Zas to bylo trochu něco jiného, což pokud máte tento žánr načtený, prostě oceníte. Autorka mě pěkně povodila za nos a přes malé tušení, které jsem měla, mě stejně překvapila.
Určitě se chystám na další díly a doporučuji.
V temnotě
Mike Omer
Tohle je hodně povedená série a moc se těším na další pokračování. Nechybí zde napětí, humor ani trocha romantiky. Pachatel byl pěkný hnusák, ale zase to nebyla krvárna, kde by byly desítky mrtvých. Líbí se mi metodický postup policie, postupné odkrývání stop, které dávají indicie vedoucí k vrahovi, ale nakonec je to trochu jinak než to vypadalo...
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
Hodnotím s ohledem, že jde o YA. Poslouchala jsem jako audioknihu, která se tedy poslouchala fakt dobře. Musím říct, že ačkoliv nevyhledávám LGBT tématiku a nespadám ani do cílové věkové skupiny, tak se mi příběh dvou chlapců - střeštěného Kita a uzavřeného Daniela, kteří k sobě najdou cestu - líbil. Je to takové milé, něžné odpočinkové čtení (v mém případě poslouchání). Moc jsem klukům fandila...
Ti, kterým se narodíš
Alžběta Bublanová
Nebylo to špatně vymyšlené, ale nečetlo se mi to moc dobře. Zvlášť prostřední část mě nebavila. Až po dočtení té poslední mi to celé dalo nějak smysl. Díky absenci jmen jsem se obtížně orientovala při přechodu mezi první a druhou částí a také mezi druhou a třetí.
Nevítaný host
Shari Lapena
Znovu jsem si ověřila, že k vytvoření napětí není potřeba vymýšlet složité zápletky a šokující vraždy s nechutnými detaily. Dobře se mi to četlo.
Noční směna
Michael Connelly
Četlo se dobře. Mám ráda takovou tu systematickou policejní práci. Nechyběly ani zvraty. Těším se na pokračování.
Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
Knížka se mi líbila moc. A už se těším na další. Dobrá zápletka, jiskření mezi hlavními protagonisty a zajímavé vyústění případu, to vše dělalo knížku velmi čtivou.
Zbabělí hrdinové
Simona Bohatá
Povídky se mi líbily. Není to žádné náročné čtení. Nápad, kdy má každá povídka dvě části, každá vypravěná z pohledu někoho jiného, je přesně to, co dělá tuto sbírku zajímavou. Osudy hrdinů jednotlivých příběhů jsou vcelku všední, ale možná právě tím mi byla knížka sympatická. Životní paradoxy jsou zde lehce úsměvné, i když sami protagonisté se za břicho rozhodně nepopadají.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Jakmile mi dorazila tahle novinka od Julie Caplinové s nádhernou zasněženou obálkou, neměla jsem stání a byla jsem celá nažhavená se do knížky pustit co nejdříve. Odložila jsem své další čtecí plány a do dalšího Romantického útěku jsem se s chutí pustila. Knížka mi přesně sedla do nálady. Tahle „caplinka“ se v pořadí dosud přečtených zařadí dost vysoko.
Pro ty, kdo četli Domek v Irsku, bude Hrad ve Skotsku dalším setkáním s Izzy McBrideovou, která se po šestitýdenním kursu vaření na irské farmě vrací na svůj hrad, dědictví po prastrýci Billovi.
Do knížky jsem se začetla od prvních stránek. Prostředí hradu je úžasné a dělá knížku zajímavější, stejně tak to načasování vánočního chystání. Nechybí zde prvky typické pro Skotsko jako třeba muži v kiltech, které nosí při slavnostních příležitostech. A samozřejmě se zde hodně vaří, až z toho člověku vyhládne.
Hodně mě bavila Izziyna matka, která se se svými módními kreacemi a nepředvídatelnými nápady postarala o zpestření děje.
Romantická linka se odvíjí v celku předvídatelně, ale to se od takového typu knížky snad i očekává či dokonce vyžaduje, takže i po téhle stránce jsem byla spokojená.
Kdo je bez hříchu
Bo Svernström
Po delší době thriller, který hodnotím plným počtem hvězdiček. Četla jsem téměř jedním dechem. Líbilo se mi prolínaní časových linek, autor mě dokonale držel v nejistotě až skoro dokonce. A rozuzlení je dost mrazivé.