IvcaK98 komentáře u knih

Nic proti filmům, vážně. Naopak, jsem jejich dost velký fanda a některých si považuji stejně tak jako mých oblíbených knížek. Ale jako správný bibliofil i já dám desetkrát radši přednost knižní předloze, ve které oproti filmu prožijete silnější emoce a mnohem lépe se vcítíte do hlavního hrdiny, jehož myšlenky tu máte černé na bílém popsané na téměř čtyři sta padesáti stranách. To se podaří málokterému režisérovi, přenést ducha knížky na plátno tak, aby se film vyrovnal, nebo se svou kvalitou alespoň přiblížil předloze. Pro ty, co film Gejša neviděli, vám to řeknu na rovinu. Nepovedlo se. A potom se stane, že vás dvě hodiny nudy odradí od několikanásobného počtu hodin strávených příjemným čtením, které i přes svou mírnou rozvláčnost pohladí na duši. Není to typicky čtivá kniha, u které se bavíte od první až do poslední stránky. Spíše oceníte určité momenty, kdy ucítíte, jak vám cosi tlačí na srdce a vy se ztrácíte ve slovech, díky kterým Sajuri, Předseda a ostatní vystupují z papíru, nabývají rozměrů a přestože vám žádný herec nevtlačí do povědomí jejich přesnou podobu, vy je dokážete popsat lépe, od jejich charakteru až po barvu očí, která je pro každého jiná a přesto pro každého stejně skutečná.

3 23.06.2014

Stejně tak jako Stoletý stařík rozdělil čtenáře na ty, kterým bezmezně učaroval a považují ho za geniální počin, a na ty, pro které je jenom přeplácaný a nudný román snažící se napodobit Haška a jiné, tak ani já nemám na tohle dílo jednoznačný názor. Jako největší plus vidím autorův jedinečný a pro mě dokonale ironický humor, díky kterému jsem knížku neodložila a chystám se i na Analfabetku. Souhlasím ale i s negativy, jakými jsou jak přemrštěná délka, která dotlačí čtenáře až k odečítání stránek do konce, tak i přemíra politiky, která je sice mnohdy úsměvně zesměšněná a pobaví, ale místy je to jenom...politika. Takže tak jako všechno na tomhle světě i tenhle humoristický román má své klady a zápory, avšak v konečném důsledku u mě vychází jako vítěz.

2 23.06.2014

Doufala jsem, že když už se autorka bude zabývat tím stejným příběhem jako minule, akorát z jiného pohledu, dočkáme se alespoň nějakých nových dějových zvratů, překvapení, postav, ... Místo toho se až na drobné obměny a doplnění děje z Holderovy strany nic nového čtenář nedozví, a tak mi přijde pokračování Bez naděje lehce zbytečné. Druhý díl mě bavil téměř srovnatelně s prvním, avšak bez nové zápletky pokračování ztratilo šmrnc. 3 a půl *.

23.06.2014

Do knížky jsem se pustila kvůli povinné četbě, kdy jsem si měla vybrat něco ze současné české literatury. Volby rozhodně nelituji, Monyová píše svižně a vtipně, ale nemůžete se divit, že se jednoduše nedokážu vcítít do trojnásobné matky, která zažívá trable pro mě tolik vzdálené. Možná, že až budu starší a blíže věkové kategorii, pro kterou je kniha určená, vrátím se k ní a užiju si ji desetkrát víc :-)

!SPOILER!
Klišé mi nevadí. Druhého Travise Maddoxe přežiju (aspoň že tato autorka přiznala, že Remington Tate a jemu podobní trpí poruchou). Ale to, že téměř celých 320 stránek popisuje nadrženost hlavní hrdinky, a to díky velmi slabé slovní zásobě pořád dokola těmi samými frázemi, už je moc. Musím uznat, že jednou jsem se opravdu z plna hrdla zasmála, a to popisu Remyho, který zněl: „Je to ten nejsilnější muž, jakého jsem kdy viděla, a jsem si velmi dobře vědoma toho, že hluboko v mých genech a DNA je vetkána přirozená touha po zdravých potomcích. A s tím přichází potřeba pářit se s tím nejdokonalejším samcem mého druhu." Pane. Bože.

7 12.06.2014

Jak už tady několik čtenářů zmínilo, trošku nevyužití potenciálu. Nápad to má, děj to má, ale plochost hlavních postav to celé pohřbí. Zaujalo mě to natolik, že jsem si přečetla i druhý díl, abych zjistila, že trojka pravděpodobně nevyjde, takže pokud se moje angličtina nezlepší o takových 100%, konec se asi nedozvím. Nejdivnější je, že mě to až tak moc nemrzí.

4 14.05.2014

Ať Patricia Briggs napíše cokoliv, bude to dobré. Už byly lepší díly, ale celý její vlkodlačí svět je mi tak sympatický, že i ta nejméně kvalitní knížka téhle autorky je pořád příjemná. Dějová linie až tak nevyniká, mě spíš bere charisma téhle série, které teda stojí za to.

3 14.05.2014

Další klon Anity Blake a podobných hrdinek urban fantasy. Vlastně už ani nevím, o čem to přesně bylo. Pobavilo, Death byl sexy, ale oproti Mercy Thompson a jiným je to slabší kafe :-) Vidím to tak, že se podívám, s kým nakonec Alex skončí a půjdu dál.

14.05.2014

Hezké, ale znám hezčí. Drama, ale znám větší. Sympatičtí hrdinové, ale ne výjimeční. Knížka je po všech stránkách dobrá, možná přímo skvělá; všechno šlape jak má, vztah Echo x Noah je přesně takový, jaký dostane každou holku do kolen,... Jenomže mezi záplavou YA knížek, kterou nás nakladatelství poslední dobou zahrnují, má příliš velkou konkurenci. Stejně doporučuji.

3 14.05.2014

Většinou mě mrzí, že jsem se prvně podívala na film, než jsem si přečetla předlohu; to ale není tento případ. Knížka dobrá, film úžasný. Schválně jsem si koupila novější překlad, který vyšel nedávno a doporučuji.

14.05.2014

Kdo vyrůstal na Enid Blytonové, měl šťastné dětství :-)

2 13.05.2014

Podle mého názoru je Železný polibek vrchol celé série. Možná škoda, že už třetí díl, ale i když jde autorka s kvalitou lehce dolů, pořád mě Mercy baví a to je hlavní. V této knížce bylo všechno, úžasná zápletka, vygradování vztahu mezi Mercy a Adamem, pořádné drama, .... Mercedes Thompson řadím mezi nejsympatičtější hrdinky vůbec :-)

1 13.05.2014

Chápu ty, kterým se tahle knížka nelíbila a připadala jim divná, protože mně částečně taky. Špatně se v ní orientuje a tuším, že ze začátku jsem některé části ani pořádně nepobírala. Na druhou stranu, právě tento styl psaní odlišil Seráfinu od ostatních podobných fantasy a až jsem si zvykla a začetla se, musela jsem to jedině ocenit :-)

12.05.2014

Pro mě existují různé stupně toho, jak moc se mi knížka líbí. Může mě bavit, můžu se k ní ještě několikrát vrátit, může mě úplně pohltit...A to se zrovna podařilo téhle mladé, ale bezpochyby talentované autorce. Od Kostičasu jsem se nedokázala ani na chvíli odtrhnout a znáte to : „Ještě jednu kapitolu..." a najednou je nad ránem a já mám napuchlé oči únavou. Okamžitě jsem začala "gůglit", kdy má vyjít další díl, jestli autorka napsala ještě něco... Prostě mánie. Knížku rozhodně DOPORUČUJI. Upřímně se mi moc nelíbí, že autorku nazývají "druhá Rowlingová". Mají stejnou národnost, píší sedmidílnou sérii ve stejném žánru, dokázaly oslovit čtenáře - no tím ta podoba asi tak končí. Samantha Shannon má jiný styl, píše úplně z rozdílného prostředí a myslím, že tahle propaganda jí může spíš ublížit, než pomoci.

4 10.05.2014

Ještě žádnou knihu jsem neohodnotila jenom jednou hvězdičkou, takže už to tak nějak vyjadřuje můj názor :) Sice jsem párkrát narazila na strašné literární „braky", ale tady se sešel děsný námět (já vím, tak jsem neměla knížku vůbec číst, ale dala jsem na doporučení a byla to chyba), snad nejnesympatičtější hrdinka, o které jsem kdy četla a úplná nelogičnost, přestože Temná hrdinka není napsaná tím nejhorším stylem. Možná by si zasloužila víc hvězdiček, už jenom proto, že jsou tu jiné „skvosty", pro které by mělo být nejnižší hodnocení vyhrazeno, ale nepamatuji, že bych někdy při čtení pociťovala takovýhle odpor, takže rozhodně žádné výčitky nemám. NEDOPORUČUJI.

1 06.05.2014

Druhý díl jsem začala číst ve stejný den, kdy jsem dočetla první, protože celá sérii Lincolna Rhyma jsem dokonale propadla :) Tanečník se mi líbil minimálně stejně jako Sběratel kostí; nejvíc mě dostávala Lincolnova a Tanečníkova hra na kočku a myš, kdy jste si nikdy nemohli být jistí, kdo vlastně koho nachytal. Také oceňuji, že se autor neopakoval a vynechal dlouhé popisování práce na místě činu, protože i když se mi to v prvním díle líbilo, dál by to mohlo působit jednotvárně a ztratit svůj šmrnc. Rozhodně se mi nezdá, že by Jeffery Deaver šel s kvalitou dolů a na dvojku jsem pochopitelně okamžitě navázala trojkou :) Teď nevím, jestli mám být nadšená, že mě po delší době zase něco uchvátilo, nebo zoufat, kolik mi to sežere času (samozřejmě to první ;)).

2 06.05.2014

Pokaždé když se mi do rukou dostala nějaká detektivka, dočetla jsem ji maximálně do poloviny a stačilo. Koukla jsem se, kdo je vrah a šla dál. Nikdy mě nebavilo dlouhé popisování vyšetřovacích metod a do málokteré knížky jsem se dokázala pořádně začíst. Po Sběrateli kostí si ale říkám, že to bylo spíš špatnou volbou než samotným žánrem, protože takhle mě už dlouho žádná četba nepohltila. Občas jsem se usmívala nad autorovými poznámkami, jindy mi běhal mráz po zádech. Napínák od začátku až do konce, sympatické postavy, nepředvídatelnost děje...všechno co má správná knížka mít :)

2 06.05.2014

Čím delší dobu na knížku čekám, tím větší mám od ní očekávání. No, na Inheritance jsem čekala hodně dlouho. Až moc. Paolini se měl držet svého původního plánu udělat z Eragona trilogii a čtvrtý díl byl dost zbytečný. Nejvíc mě ale zděsil závěr. Ten mi přišel absolutně zazděný, nepromyšlený, přímo odfláknutý. Tohle má být konec celé téhle skvělé ságy, během které se nám dostalo bezpočtu narážek na nepravděpodobnost úspěchu a hrozby velkých ztrát? No sakra. Pořád je to ale slušné počtení a z úcty k celé sérii dávám 4*, i když mi to leží těžce v žaludku.

01.05.2014

Název přesně vystihuje moje pocity z knížky. Váhám, jestli je autorčino kouzlo opravdu tak silné a jedinečné, jak se mi zdálo u prvního dílu. Váhám, jestli mi je Grace sympatická, nebo jestli ji nemám něčím praštit po hlavě (aspoň si to můžu představovat :-)). Váhám, jestli má cenu pouštět se do třetího dílu, protože na jednu stranu chci vědět, jak to skončí, ale na druhou stranu už se mi do toho čtení vůbec nechce. Zkrátka Váhání.

2 01.05.2014

Úžasný příběh, za jehož kvalitu vděčíme hlavně dokonale vykreslené postavě Taity, který vypraví tak naprosto úchvatným způsobem, že vás zcela pohltí a ani vám nepřijde, že má knížka nějakých sedm set stránek :) Možná by se už na první straně hodilo varování velkým písmem, abyste se Řeky bohů rozhodně nedrželi jako pohledu do historie, ale „jenom" jako nádherného vyprávění z doby dávno minulé, která má ale takové kouzlo, že se v ní dneska lidé neustále šťourají a snaží se dozvědět pravdu. Řeka bohů není o pravdě, ale o lásce, která tu byla i před těma několika tisíci lety a je tu dodnes.

7 01.05.2014