IvanaB komentáře u knih

Doslova mě bolelo srdce a poslední stránku jsem musela přečíst dvakrát, než jsem pochopila... slzu jsem zamáčkla.

23 01.04.2021

Za mě teda zklamání. Taková červená knihovna v koncentráku. Souhlasím s Lili níže, Lale mi byl nesympatický. Koncentrákem tak nějak proplouval, všichni ho měli rádi, všem pomáhal, nebyl špatný, jen se snažil přežít... pak ti zlí Rusové a nakonec znárodnění... Líp by to nevymyslel ani Jaroslav Dietl. Pokud by to byl román, no, dejme tomu, ale jako skutečná události mi to zdá nějaké divné, kdo ví, jak to bylo doopravdy. Takhle to vypadá, jako by pobyt v koncentráku byl pionýrský tábor, mohli se volně pohybovat, randili, jídla měli dost... přijde mi to jako znevážení těch ostatních, těch, co tam museli pracovat, hladovět, snášet bití, těch, co nepřežili.

19 20.08.2019

Líbilo, ale... o vykrádání už tady bylo napsáno dost a já souhlasím. Zločinci, kteří ji nenávidí, a tým, který by za ni dýchal... Kim mi strašně lezla na nervy. Shrnula bych to komentářem novinářky Frostové "Zas taková hvězda nejste, Stoneová". Doufám, že další díl bude zase na pět hvězd.

14 23.07.2021

Mně se to nelíbilo. Styl psaní, přítomný čas, holé věty, občas skoky do budoucna.
Příběh, aby v něm bylo všechno, láska, rivalita, kontrasty, bohatství, chudoba, židé, továrník, koncentrák, zrada... pro mě zbytečně všechno.

13 16.09.2021

Moje první knížka od Aleny Mornštajnové. Dlouho jsem odolávala, vadilo mi, jak vychvalována ze všech stran, doslova kult knihy.
Za mě zajímavá zápletka, ale jinak průměr. Válka, koncentráky, holocaust jsou poslední dobou "vděčné" téma, ať kdokoli napíše cokoli. Úplně mi nesedl styl psaní, přeskakování v době a z jedné osoby na druhou, na třetí.
Za přečtení stojí, ale za tolik obdivu určitě ne.

11 27.07.2019

Na knížku jsem se těšila, četlo se mi to dobře, nikdy nepoznám, kdo je vrah, ani kdyby tam byl zahradník :-) takže ani tady mě to nenapadlo, ale konec mi přišel překombinovaný.

8 22.03.2022

Moje první knížka, příjemně překvapila, určitě sáhnu i po těch dalších. Hub bylo na můj vkus až moc, ale jinak se mi to moc líbilo, samotný příběh, i když smutný, i styl psaní, bohatá čeština, souvětí, žádná slohovka.

8 21.08.2019

Nemám ráda tlusté knihy :-) V této knížce není žádná stránka zbytečná. A jak tu někdo psal, doslova se před očima odvíjí film. Výborná!

7 01.04.2021

Přečteno za necelé tři hodiny, ufff, psycho. Někde v půlce jsem se nadechla a vydechla u posledních řádků :-) I když samozřejmě prvotně mě štvalo, jak si ho mohla vzít po třech měsících, dát mu prachy, svěřit sestru... no, bez toho by nebyly tyhle příběhy, že :-)

7 20.08.2017

Přečteno za TŘI! hodiny. Začátek pomalejší, vadil mi přístup hrdinky, ale pak by nebyla zápletka, že... :-)

6 13.07.2019

Pro mě asi nejlepší díl, Na Cafferyho už jsem si zvykla, ale Blecha mi leze na nervy a nevidím smysl v Chodícím muži. Ale těším se na další díly, čtu popořadě :-)

6 28.09.2017

Za mě zklamání, čekala jsem víc. Zápletka zajímavá, i když ke konci čitelná, ale hlavně mi vadil ten styl psaní, minimum popisu, jednoduché věty, přímá řeč... Jak už psala JustWoman - slohová práce studenta střední školy. Asi jsem zmlsaná Fieldingovou, Slaugtherovou, McDermidovou,...

Knížku jsem četla asi na třikrát, nedařilo se mi začíst, místy to byla hodně literatura faktu. Tím ale nezpochybňuji neskutečné hrůzy, které museli všichni prožít, my si to dnes ani nedokážeme představit. Válku znám z vyprávění babičky, zažila výslech na Gestapu, její otec zemřel v Mauthausenu - když jsem četla ty pasáže, bolelo mě srdce. Asi jediné, co mi vadilo, byla (nevím, jak to nazvat) "propaganda"? proti Rudé armádě, ale připsala bych to spíš autorce než hrdinům knihy. Zrovna tak popsaná jedna špatná zkušenost v Československu a hned byli špatní všichni. Ale kniha jako taková stojí za přečtení, je třeba to připomínat a nezapomínat.

5 01.05.2017

Pro mě nejslabší z Brownových knih. Dobrá myšlenka, ale místy překombinované, rozvláčné, hlavně prezentace objevu, to byla snad půlka knížky. Ale četlo se to dobře, Brown psát umí, k zamyšlení je to taky. Jen zbytečně dlouhé.

4 18.07.2019

Povinná četba - nic jsem nečekala a byla příjemně překvapená. Moc hezky popisovaná příroda i lidé.

4 28.08.2018

Dočteno, a že mi to dalo zabrat. Za mě teda asi nejhorší díl ze série, šest set stran utrpení. Do půlky čekáme, jestli se Harry vrátí a ... aleluja, vrátil se. Rozvláčné, zbytečně zamotané, třeba ta studentka... A jako vždy dvakrát nesprávná stopa, ale napotřetí už se trefíme. A zase nechce ten padouch nic menšího, než ublížit Harryho blízkým... Závěr se svatbou, tak ten dílo dokonal. No a otevřený konec, máme se na co těšit, horší to snad už být nemůže. Aspoň že přestal chlastat :-)

4 02.10.2017

Po prvních stránkách jsem si říkala "co to jako má být..?", ale pak jsem se naladila na správnou vlnu a bavila se.

4 01.05.2017

První knížka od autora byla Malá noční žranice, u které jsem si nejdřív říkala, co že to vlastně jako má být..? :-) Ale pak jsem se začetla a super, takže po Charakteru jsem sáhla s doslova radostným očekáváním. A bavila jsem se do posledních kapitol, které mě teda zaskočily, takový konec jsem nečekala :-( Knížka určitě stojí za přečtení, pobavila jsem se, zasmála nahlas.

4 06.01.2017

Když jsem u "Je to i můj život" psala, že to byla druhá knížka, u které mi tekly slzy, netušila jsem, že brzo přijde další. Tahle... prostě nemám slov... Doslova jsem ji hltala, ale i proto, abych tu popisovanou hrůzu už měla za sebou, v jednu chvíli mi hrkly slzy do očí a musela jsem přestat. Neskutečně emotivní. Tak surový popis zvěrstva a nejhorší na tom je, že to byla pravda, že se to dělo. Můj pradědeček zemřel v Matthausenu, babička byla u toho, když ho odvádělo gestapo, sama byla u výslechu, nedokážeme si ani představit, co lidé tenkrát museli prožívat.

Knížku jsem vzala do ruky až po osobním setkání s Petrou Dvořákovou a přečetla doslova jedním dechem. Milá, příjemná žena, ani se nechce věřit, co má za sebou. Určitě stojí za přečtení, i když pro někoho může být až moc otevřená, intimní.

4 02.10.2016