GYROTOURBILLON komentáře u knih
Velmi zajímavá kniha, budu plně souhlasit s jan.para .
Super kniha. Budu souhlasit se všemi 5*. Nejsem schopen víc dodat, ale nadšen jsem
100%.
Tak za mě super. Pravda , poměrně dost jmen, těžko zapamatovatelných, ale dá se to. Ano, téma je smutné, děti a zločin, to opravdu nemusí být čtení pro slabší povahy.
Nicméně, čtivá kniha. Já dám plný počet *
Ano, zde budu souhlasit, že kniha je zajímavá, místy pochopitelná, lehce zvrhlá...
Ale, především mě naštvala str. 154 - 155. Pochopím lov k obživě, ale detailní popis mrzačení medvíděte, je pro mě za čarou. Tím u mě kniha hodně klesla. To, že byli sourozenci neznalí, pochopím, ano srovnání s Betonovou zahradou je na místě, ale nepochopím , obzvlášť v dnešní době, popis tohoto činu.
I když mě asi pár nechutností ještě čeká, a knihu dočtu, toto je mé hodnocení..
Krása, mnoho historických i kuriózních zajímavostí...
Spojení obcí v jeden celek, vznik sídlišť, zaniklé památky, to a ještě více, je Praha.
Ano, po Praze se pohybuji, jistá zákoutí jsem už i za pomocí knih DČ. prošel.
Relaxační motivující čtení.
Ale jo, něco si člověk rád vybaví a připomene. A ve spoustě věcí pochopí, co a jak bylo, co a jak fungovalo a co bylo a nebylo samozřejmostí. Jsem ročník '76 , čili jiskry, pionýr, tábory. Myslím si, že ale nebyla taková závist a zlo, tedy alespoň mezi dětmi. A tábory, alespoň pro mě, byly fajn. Dodnes rád vzpomínám na tábor Gagarin v Dolním Dvoře u Vrchlabí. Lesy, hory, příroda, kamarádství, sem tam nějaké to vztyčování vlajky... Šikana se tenkrát ještě nenosila, drobné pošťuchování ale bylo v každém věku. Dnes už je to mezi mládeží na pováženou. Syna jsem dal na tábor v roce 2008, kousek za Rakovník (Eldorádo) a po 14 dnech se syn vrátil úplně jiný, rozhodně ne nadšen. Na to, že šel poté do druhé třídy, se nám nedokázal svěřit vlastně dodnes. Prostě je to pryč, nikdy víc... Že se setkal s ponížením bylo zřejmé. Bohužel mu nepomohl ani vedoucí oddílu (student VŠ). Kázeň a morálka za mě byla jiná, v rámci doby. Ale to už je jiné téma.
Přesto i na výchovu a rozvoj dětí tenkrát a dnes, není rozhodně stejný pohled.
Kniha má co nabídnout pamětníkům, ale i jejich následníkům, kteří dobu znají pouze z vyprávění.
Velmi zajímavá kniha. Mnoho podrobností , které odhalil CS v archívech po 50 letech.
Doporučuji čtenářům zajímajícím se o Lusitanií a její potopení.
Ano, trochu složitějši čtení spojené s politikou.
Moje druhé setkání s JC. Ano, kniha mě oslovila a jdu na trojku.
Ano, kniha pěkná, mnoho zajímavostí, hlavně o srdci, lodích, lásce, ale i běžném životě.
Vyrovnávání se se ztrátou milované osoby musi být těžké, obzvlášť v mladém věku.
Najít znovu smysl života a získat trochu nadhled nad ztrátou, je zde hezky popsáno.
Samozřejmě soulad z přírodou. Kniha nabízí mnoho pohledů na krásu ale i bolest.
Tak přečteno, a nadšení. Ano, chlapce v pruhovaném pyžamu jsem četl opravdu dávno. JB píše skvěle a dobře navázal.
Knihu doporučuji, ale začal bych tím prvním dílem, pak vám to sedne 100%.
Asi tak jak píše stojinek. Musím souhlasit. Kniha ponouká k zamyšlení...
Super kniha. Taktéž jsem fanouškem železnice (asi ne přímo detailista), ale vlakem cestuji de facto pokaždé. Za svoji nejdelší trasu považuji Hradec Králové - Gdynia Chylonia v Polsku. Po naší republice se pohybuji výhradně vlaky. Ano, nejstarší elektrifikovanou trať Tábor - Bechyně, s úžasným mostem a historickým vlakem jsme projeli nedávno. Krásná trať, též již historického významu je z Doudleb nad Orlicí do Rokytnice v Orl. horách.
Nebo z Teplic nad Metují do Adršpach a Trutnova. Tuto trať jsem denně projížděl motorákem do školy. Mimo turistickou sezónu to bylo OK. Ale začátkem prázdnin to bývalo hustý. Jeden motorový vůz, do toho školáci + nadšení výletníci. Ve Skalách bylo těžké i vystoupit. Nicméně trať je to krásná v pěkné krajině, doplněna skalami.
Autor samozřejmě popisuje vzdálené kraje fantasticky, hned máte chuť někam vyrazit a cítit ty vlakové vůně a rachot kolejí.
Knihu doporučuji. Ano, v dnešní supermoderní době i co se vlaků týče, je určitě hezké vynechat EC, IC a vydat se po pomalejších, zajímavějších trasách. A že je vždy nač koukat, to vím ze své zkušenosti také.
Já jsem spokojen i s druhým dílem. A pokud bude třetí... budu se těšit
Pro mě je tato kniha velmi užitečná. Plná pověstí z kraje , kde jsem prožil důležitou část svého života. Škola pod hradem Střmen se nachází přímo u vstupu do Teplických skal, čili tělocvik jsme trávili převážně v nich. Mimo turistickou sezónu to bývaly za slunečného počasí neopakovatelné zážitky. Ať už jsme museli vylézt na Střmen, či uběhnout vytyčený úsek ve Skalách. A co teprve lyžařský výcvik, já byl na běžkách, čili tratě vedli po zasněžených stezkách mezi skálami. Dodnes vzpomínám na srandu s kolektivem a pohádkově tiše zasněžené okolí. Jasně, bylo mi tenkrát 18 a až dnes si plně uvědomuju a doceňuju tu krásu a bytí tam.
Dnes, jak znalci vědí je celý tento areál masově navštěvován. Klid, ticho, čistota, to je nyní luxusní přepych, který zde jaksi selhal. Ale není se čemu divit, kraj má opravdu co nabídnout a turismus přináší i peníze. Jen ti lidé by měli vědět, co je a není patřičné. Žádá se vysoký servis, občerstvení, cyklo, domácí zvěř s sebou kamkoliv.
Kniha toto samozřejmě nepopisuje, ale kdo poznal tyto kraje již ví, co zde znamená turistická sezóna.
Tak asi nemůže být posvícení pokaždé. DC mě velmi zaujala duchařinou. Čili předchozí tituly byly ok. Zde tomu opravdu něco chybělo. Trochu to chvílemi připomínalo Loď duchů... tam trochu toho náboje bylo.
Tím že mám rád lodě, moře a podmořský svět a s ním spojené tajemno dám 4*
Přesně jak popisuje Runinka. Zajímavé téma, pocity , myšlenky a samotný prožitek.
Super, plně souhlasím s aharbax a mrZdenek.
Já dám plný počet.