Gard
komentáře u knih
Pán much
William Golding
Dva roky prázdnin hóódně jinak!!!
Nerozumím proč by měla být kniha obrazem zrůdnosti západní civilizace? Nemyslím,že podobné stereotypy chování jsou výsadou západu, východu, Britů, Laponců, Čechů, dětí anebo dospělých.
Zákony džungle jsou neúprosné a rozum i cit jsou potom spíše na obtíž.
Krásně to napsal Jack London v knize Tulák po hvězdách.
...Člověk jako jednotlivec neučinil za posledních deset tisíc let žádný morální pokrok. ...Pod tenkou slupkou mravnosti, kterou si vyleštil na svém povrchu, je to týž divoch jako před deseti tisíci let...
Tulák po hvězdách
Jack London
Po celou dobu četby jsem měla pocit jako bych přímo slyšela hlas Darrella Standinga vyprávějícího svůj příběh.Také mi občas připadalo jako bych četla více knih najednou,to když se vracel ke svým minulým životům.Nejlepší potom byl závěr.Jedním slovem strhující.Mně tedy Darrell Standing přesvědčil!!!
Jacka Londona mám zafixovaného jako autora víceméně dobrodružných příběhů.Touhle knihou mi vyrazil dech.
......Člověk jako jednotlivec neučinil za posledních deset tisíc let žádný morální pokrok.Tvrdím to s naprostou jistotou.Rozdíl mezi nezkroceným hříbětem a mezi trpělivým tažným koněm je jen rozdíl cviku.Cvik je jediný mravní rozdíl mezi dnešním člověkem a člověkem pře deseti tisíci lety.Pod tenkou slupkou mravnosti,kterou si vyleštil na svém povrchu,je to týž divoch jako před deseti tisíci let......
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Knihu Muž jménem Ove jsem četla v létě, tedy poměrně nedávno, a tak jsem se pochopitelně ani já neubránila srovnání. Srovnávala jsem přesně do třicáté šesté strany, kde jsme si úplně dole přečetla nenápadnou větičku, která geniálně vystihuje podstatu lidské existence a vlastně všeho, co my lidé děláme. ,,Chci, aby někdo věděl, že tady jsem." Od strany třicet sedm se už žádné srovnávání nekonalo a Britt-Marie si mě nakonec úplně ochočila stejně jako Vegu, Omara, Samiho, Svena, Tutovku, Osobu a vlastně celý Borg. Je to s ní totiž stejné jako s tou větičkou. Něco velkého a unikátního podaného tak prostě, až se to na první pohled zdá banální. Kouzelný dárek zabalený v tak šedivém a nudném papíře, že se málokomu chce jej rozbalit. Taková je Britt-Marie a srovnávat ji s Ovem by bylo stejné jako tvrdit, že existuje jen jediný sociálně nekompetentní člověk, který má mustr na všechen smutek a podivínství světa.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Psaní příběhů je podivuhodná věc. A ještě podivuhodnější, když autor dokáže postavám vdechnout tolik života, že čtenáře přimějí smát se nahlas v prázdném bytě, nebo tajně brečet do kapesníku, aby zbytek rodiny neřekl, že je tu někdo tak trošku mimo, nebo prostě jen tak popřemýšlet nad zázraky, které se často maskují jako věci všední a samozřejmé.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Jedinečný, hluboký a mnohovrstevný příběh, dovedně spletený z minulosti i přítomnosti, faktů, fantazie, hororových i dojemných scén, všední reality, lidské malosti i magie. Příběh, jehož pozadí tvoří neuvěřitelně široký historický záběr, ze kterého vystupují o to plastičtěji osudy jednotlivců.
To
Stephen King
Stříbrňák, Most polibků, Klub smolařů, Lada, kino Aladin a mnoho dalších jsou názvy, které se navždy zabydlely v mém srdci i paměti.
Když bych měla vybrat krátkou ukázku z knihy,byla by to tahle:
...A proto odjeď rychle, odjeď dřív, než poslední paprsky slunce zapadnou za obzor, ujeď Derry, ujeď vzpomínkám, ale ne touze. Ta zůstane, zářivá kamej toho, čím jsme byli a v co jsme jako děti věřili, toho co nám zářilo v očích i ve chvílích, kdy jsme bloudili a nocí vál vítr.
Odjeď a snaž si podržet úsměv. Pusť si na rádiu rokenrol a jeď vstříc životu se vší odvahou, kterou najdeš a se vší vírou, již dáš dohromady.
Mluv pravdu, buď statečný, vydrž.
Všechno ostatní je temnota...
Školák Kája Mařík 1. díl
Felix Háj (p)
Jednoduché, místy vtipné, místy dojemné. Obzvlášť povedené jsou první čtyři díly, potom úroveň mírně klesá.
Doporučuji nečíst najednou.
Jednu zimu jsem přečetla všech sedm dílů a navrch asi čtyři knihy od Javořické. Zjara jsem mluvila staročeštinou a mým největším snem bylo chovat kuřata, koupit si máselnici a péct rozpíčky.
Nemesis
Jo Nesbø
Chytré, komplikované, sympatické, brilatntní. A to samé platí i pro Harryho Holea.
Osamělost prvočísel
Paolo Giordano
Osamělost prvočísel je příběhem dvou lidí zraněných na duši i na těle. Krouží kolem sebe, přibližují se a zase vzdalují. Nachází v sobě oporu, porozumění, přesto nikdy natolik, aby si dokázali být útěchou. Jako jsou Alice a Mattia odtažití ve vztahu ke svému okolí i k sobě navzájem, stejně tak působili i na mě jako čtenáře. Byli mi velice sympatičtí, ale nikdy jsem se jim nedokázala přiblížit. Jejich příběh jsem sledovala jakoby přes sklo akvária. Což je podle mne docela zajímavý efekt. Co mě zaujalo na knize nejvíc, jsou překrásné metafory inspirované matematikou. Nikdy bych nevěřila, že může být tak poetická. Ostatně už sám název má v sobě cosi, co na mě zapůsobilo, ještě než jsem knihu otevřela.
Sečteno podtrženo: silný, skvostně napsaný příběh.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Líbí se mi i filmové zpracování,nejvíce Svatební košile.Je to doslova horor.
Zvedá se vítr
Kateřina Surmanová
Myslela jsem, že něco takového umí jen pan King.
Geniální! stejně jako první kniha Šepot z lesa.
Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
Holly je zábavná, praštěná, křehká a zranitelná i nesnesitelná. Vždycky svá a vždycky jiná.
Můžete si ji oblíbit, nebo ji nesnášet. Nic mezi tím.
Já si ji zamilovala.
Není úniku
Taylor Adams
Není úniku a není ani naděje. Jsou detektivky, které si třeba i s chutí přečtete, i když od poloviny máte tušení, kdo je vrah a po celou dobu si hýčkáte jakousi naději, že to autor už nějak zaonačí, aby hlavní hrdina nebo hrdinka vyvázli sice ošklivě pochroumaní ale živí. V Není úniku víte, kdo to udělal, téměř od začátku, ale ani chvilku si nedovolíte doufat, že by to mohlo dopadnout jinak než špatně. Tak jako se zločinec nemazlí se svou obětí, Taylor Adams se nemazlí se svými čtenáři. Je to jenom špatné a špatnější, temné a ještě temnější.
A geniální! A co se týče často zmiňované nereálnosti a neuvěřitelnosti děje, za sebe říkám: až si budu chtít přečíst něco hodně reálného a uvěřitelného koupím sI třeba Mladou frontu a nebudu číst thriller.
Pod kupolí
Stephen King
Mrazivě věrohodné!! Věřím, že přesně takhle by se to odehrávalo.
Musím ještě dodat, že právě závěr a vysvětlení celé podivné situace v městečku, mne velmi potěšilo. Zakončení se snad zdá banální a stokrát zvažované a předvídané a právě proto jsem nadšená. Je to stejné jako Tommyknockerech.
Stokrát omílané věci mnoha jinými, průměrnými autory, viděné a podané zcela jinak.
Tím pádem i závěr je svou jednoduchostí až nečekaný a brilantní.
...Lítost není láska, ale když je člověk ještě dítě, tak dát šaty někomu, kdo je nahý, je krok správným směrem...
Hlubina
Jozef Karika
Strhující, temný a těžký příběh, ve kterém nadpřirozená, hororová nástavba, přestože bravurně podaná, nepůsobí zdaleka tak děsivě jako část inspirovaná skutečností. Ve vytváření opravdových hororů a pekla jsme bohužel neporazitelnými mistry my lidé.
Svědectví
Stephen King
Myslela jsem, že po Temné věži mne hned tak něco neohromí.
Byl to omyl!
...Nejsem hrnčíř a nejsem ani hrnčířské kolo, jsem hrnčířská hlína; není snad ale krása tvaru stejně závislá na kvalitě hlíny jako na kole a schopnostech Mistra? ...
...Když vidíš něco takového jako Želvy Ninja, říkal si, přemýšlíš, jestli ten svět nebyl zničený po právu....
Anna In v hrobech světa
Olga Tokarczuk
Magické, mysteriózní, filozofické, zvláštní!
...Všechno se stává jen jednou a my sami jsme jednorázoví. Nebyli jsme, než jsme se narodili a nebudeme až zemřeme. Ráj - to je digitální sen. Nikdo nás nespasí, nenapraví, neučiní nám zadost. S každým dnem se stáváme ještě bezradnější...
...Domáhal se soucitu. Ale bohové ho neznají. Znají všechny city světa, ale ne tento. K soucitu je třeba být sám slabý a znát utrpení, je třeba padnout, upadnout, je třeba umět plakat...
Co život dal a vzal
Betty MacDonald
Tuto knihu miluji pro její optimismus.Autorka píše i o těžkých věcech s humorem a nadhledem.Ráda se k ní vracím a v různých situacích si vybavuji odpovídající pasáže z knihy a nacházím v nich naději a odvahu.V poslední době je to především část věnovaná dospívajícím dětem.
Nemohu si odpustit krátkou ukázku,mimořádně výstižnou a v naší rodině často citovanou:
.....Pro muže je typické,že uzavírají přátelství na základech velice povrchních a jsou svým kamarádům nelogicky věrní. "Takhle nesmíte o Karlíkovi mluvit", řekl Johny, "Karlík je můj kamarád,co na tom,že blinkal když s vámi seděl na lavičce?Povídal,že ty krevety měly pachuť."......
Lunapark
Stephen King
Kdybych tuto knihu četla v samém začátku svého okouzlení stylem pana Kinga, tedy zhruba před dvaceti roky, asi by mě nalákala na další čtení. Kdybych ji četla před deseti roky, myslím, že bych ji přiřadila k těm několika málo méně podařeným. Dnes říkám proč ne. Všichni se měníme, proč ne pan King. Když ho milujete, není co řešit.