Dvoja komentáře u knih

Stalo se pro mě nečekané - kniha mě v poslední třetina přestala naprosto bavit. Těšila jsem se na hlavní dějovou linku a poslední boční příběhy jsem prolétla s nechutí a tak mi to zkazilo finální dojem. Škoda.

1 22.06.2020

NOČNÍ LET, VÁLEČNÝ PILOT, DOPIS RUKOJMÍMU
Nejvíce se mi líbil román Noční let, který je z nich nejvíce založený na hlavní dějové lince a autorovy úvahy do ní zapadají jen namátkou.
Na druhou stranu Válečný pilot je úvah a vnitřních názorů plný a u nejedné z nich se čtenář musí s ním nad lidským životem zamyslet sám. Což je krásné. Plno z nich mi zůstane v hlavě delší dobu.
Dopis rukojmímu pak byl jen příjemnou krátkou tečkou za oběma předchozími.

Mám ráda doslovy knih, které jsou plné faktů a skutečně čtenáři úcelí právě přečtené dílo v kontextu nálady autorovy doby a jeho lidského života. A i zde od Marie Veselé splnil dobře svůj účel.

2 16.05.2020

"Nu, nechtěl jsem lhát,.."

1 18.02.2020

Dobře čtivé - s lehkostí napsané, leč chybí mi tam hlava i pata příběhu. Nečekala jsem, že se to překotí do komedie a spíše naopak jsem doufala v rozuzlení a logické vysvětlení toho všeho...Jsem zklamaná.

1 26.01.2020

Při druhém čtení se mi podařilo v knize zabloudit, kroužit dokola a nebyla jsem schopná najít cesty zpět mezi obrovskou spletí dveří. To mě trošku zklamalo a proto prozatím nehodnotím výše. Každopádně koncept je zajímavý.Osobně mě více bavila kniha "Rytíři - První dobrodružství" ze stejného nakladatelství, která vyšla ve stejnou dobu.

1 03.12.2018

Takhle špatně napsanou knížku jsem dlouho nečetla. Spisovatelka vypráví příběh dlouhými souvětími, ve kterých nerozlišuje přímou řeč. Je v jedné větě schopná mluvit o přítomnosti, minulosti i budoucnosti, bez jakéhokoli sledu a řádu. Linii příběhu jsem jen těžce pobírala, postavy se mi pletly a nebyla jsem schopná si o žádné nic konkrétního zapamatovat. Odložila jsem zklamaně za polovinou a pravděpodobně se k ní více nevrátím.

19.09.2018

Nelíbí se mi posazení závěru knihy, kdy si hrdina uvědomuje "velkou pravdu" a od té chvíle se cítí pohroužen do duševního tajemství více, než kdokoli jiný. Nelíbila se mi lehce předvídatelná poslední lekce jeho učitele. Kniha se četla jednoduše, zvládne se za jeden den, u některých pasáží si člověk sám ze svých postřehů ze života uvědomí, že Gounelle má v ledasčem pravdu, ale to je pro mě všechno. Podobně laděná kniha "Život bez hranic" od Vujicice mi přišla srdečnější. A mnohem, ale opravdu mnohem více mi dala Mahábhárata a proto ji doporučuji.

2 10.09.2018

Velmi citlivě sepsaný životopis M. Zikmunda, vytvořený pomocí jeho poctivých deníkových zápisků, s přihlédnutím na jeho aktuální zpětný pohled.
Často tomu, o čem slýchávám ze všech stran, se nevědomky vyhýbám, a tak při čtení cestopisů staršího data, jsem H+Z ze svého hledáčku vylučovala. Po přečtení této knihy mi ale je jasné, že je to chyba. Tato dvojice si právem pozornost zaslouží. Bylo mi líto, že jsem na zmiňovaných nedávných událostech, jež se v knize objevují a kde se p. Zikmund mihl, nebyla. Vážím si ho, jako člověka, jako Čecha jednoho z nás a jsem ráda, že film (na který se teprve chystám) a kniha samotná, vznikla.

3 24.01.2018

"Sakra, to byla ku*evsky dobrá jízda". Lépe bych svůj pocit po dočtení nespecifikovala. Nečekala jsem to. Hrozně se těším na další knihy od Bukowskiho. Až je mi líto, že jsem s ním začala teprve teď...přeci jen mne mohl poznamenat v dospívajících letech o něco víc.
Stárnoucí neotřelý detektiv v mlze zašlých barů v L.A., s kapkou nadpřirozena, dávkou ironického humoru a skvělými úvahami. To je můj šálek kávy. Eh, totiž granka.

2 07.12.2017

Z anotace jsem očekávala souvislý spis o cestě za Orang-utany na Sumatru, nakonec šlo o kapitoly poskládané z historek, týkajících se určitých faktů (např. setkání se slony/hady/hmyzem/sběr ostatků pro vědu).
Kniha celkově je zábavná a zajímavá, ale P. Šebesta na mého oblíbence E. St. Vráze, jenž cestoval a psal ve stejných letech, po přečtení této knihy, zatím nemá.

25.09.2017

Nádhera :-) Šlechetný Robin Hood, jeho věrní přátelé, krásné ženy a boj za spravedlnost v sherwoodském lese. Moc jsem si knížku užila.

2 19.09.2017

Nickovu knihu doporučuji všem, kteří potřebují trošku otevřít oči, povzbudit a vnést něco odvahy do svého života. Osobně mi z tohoto hlediska moc nového nepřinesla - sama jsem ke stejným závěrům došla samotnou cestou životem. Zajímal mne především osud Nicka, jeho vlastní boje a schopnosti, jimiž se vyrovnal se svým osudem, který se nakonec, ne jen jemu osobně, jeví jako požehnání. "Život bez hranic" obsahuje obojí - náhled na šťastnější způsob života a náhled do jeho soukromí.
Věřím, že Nick je krásná osobnost a čtení jeho knihy byl moc příjemně strávený čas.

1 17.09.2017

Pokud se čtenář oprostí od komunistických názorů spisovatele Ťopka, je to velmi dobře čitelná kniha o operaci Anthropoid a ostatních výsadkových skupinách z téže doby, napsána výpravnou formou. Jsem ráda, že se ke mně dostala. Údolí výstrahy v každém musí pohnout emocemi a navíc jsem obohacená o detaily z naší historie.

29.07.2017

4. hvězda čistě za koncept. Na první prolítnutí mne kniha nadchla. Při čtení už jsem narážela na nedostatky, co mi názor trošku pozměnily, ale stále je to moc milá věc do dětské knihovničky, která zároveň něco málo naučí.

2 24.07.2017

S hlavní hrdinkou Connie jsem nedovedla souhlasit v jejich pocitech, vztahových rozhodnutích a vazbách. Proto jsem mezi mnou a příběhem cítila mírné napětí. I přesto, že je kniha velmi dobře napsána, nemůžu hodnotit výše.

18.06.2017

Tenhle příběh ve mně bude hodně....hodně dlouho, jár. Opravdu skvěle napsáno. Line, díky za tuto knihu. Dokázal jsi ve mne rozechvět snad vše co v sobě mám.

2 05.02.2017

Z první desítek stránek jsem byla nadšená. Příběh začínal slibně, popisy postav byly dokonale zpracované a dobře jsem se do námořnické duše dostávala. Když jsem pak ale zjistila, že popis postav, které Jeroným z minulosti znal, zabírá 95% stran, mé nadšení opadlo. Postavy se vynořují a zas zapadají, Fok vyzdvihuje jejich stinné a silné stránky, vysvětluje jak je vidí a cítí...a postupně se v té změti motají a já si nevzpomenu ani na jednu konkrétní, kterou bych měla ucelenou a zůstala mi v paměti. Bylo jich přehnaně moc a Fokova cesta se nakonec suma sumárum vleze na 3 strany z celých 245.
Nakonec z nadšení zbylo jen zklamání.

23.01.2017

Velmi čtivě sepsány často těžko uvěřitelné příběhy. Bavilo.

2 08.01.2017

Upřímný a krásný!!

04.01.2017

Cestopis v holčičích očích. To se projevuje ve stěžování si, těžším překonávání samoty a potřebě za vše pochválit. Veronika Š. mi nesedla.
Co se týče literárního hlediska - podle mne jde spíše o slohovku do školy a spisovatelsky nemá žádnou hodnotu. Hlavně mi vadilo neustálé opakování stejných slov za sebou v každé větě a opakování faktů v různých kapitolách.
Z celé knihy jsem se dozvěděla o Indonésii jen pár věcí, které se točily dokola. Nelíbilo.

02.12.2016