demlice komentáře u knih

Taková pohádka... milá, roztomilá... Ale i když se autoři snažili, nějak mě to neuchvátilo... Popis bytosti, co má být mega super dokonalá, byl pro mě nedostačující. Představila jsem si "to" jako zelenou želví ninja, co zahodila krunýř (když byla stále nahá). Ani běsníci a věčně nafrčený magor, co běhal po džungli nahatej a baští jeden drógo bonbon za druhým, mě nepřesvědčil o dramatičnosti okamžiku. Bylo mi líto drobečka Elisy a jejího retifismu (závislosti na botách), jejího teplého souseda, jejího zpackaného života, jejího postižení i jejího "skonu". ... Ale konec dobrý - všechno dobré. PS: jedna scéna mě přece jen vzala: sežraný kocour, stříkajíci krev, úprk a kino :-)

2 14.07.2018

Tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že TAHLE knížka je hodně hořká komedie. Moje druhá od Hartla... hezká, občas i zábavná, občas i smutná. Rozhodně souhlasím s tím, že je to kniha na dovolenou, oddychová, ale proč se mi to nečetlo samo?? Možná proto, že jsem tak nějak té mezisousedské "výpomoci" měla dost? Možná že toho "vypouštění ventilu" bylo moc? Možná proto že se život netočí jen kolem sexu?? Možná... Ale co jsem čekala, když beru do ruky erotikon, co?? :-) Každopádně jsem padala na hubu a znovu vstavála s hlavními hrdiny do poslední stránky. Nebylo to zase k zahození. Doba, režim, české prostředí, česká nátura. Příjemná změna po těch všech Seveřanech, kdy si lámete jazyk o jejich jméno... Mrzí mě to, ale pořád ve mně převažuje pocit, že je to spíš smutný příběh. Nevěra, co vlastně posiluje vztah, lesbická láska, která dopadla tragicky, sourozenecká láska, která je možná za hraicí zákona a neplodnost, hledání sebe sama a smradlavé nohy životního partnera, co Vás zkrotí... Jsem asi suchar, ale dám si od Patrika chvíli pauzu. Více se nasměju, když ho vidím (slyším se smát), než když jej čtu :-)

1 23.06.2018

Pfff... Co na to říct?? Nesbo - dokonalý muž s dokonalým smyslem pro psaní - mi udělá tohle?! Těšila jsem se na knihu jako na novou hračku, ale na konci jsem se spíš tvářila, jako by mi uplavala do kanálu... Opravdu příběh přetékal noirovskou tematikou, jak psali na přebalu. Dokonce jsem ho i viděla černobíle. Napětí bylo, drogy byly, korupce i hazard všeho druhu, krásná žena (chytrá jako opice). Co víc si přát? Tak proč jsem se tedy pořád nemohla zbavit jakési křeče při čtení??? Že by to bylo přitažené za vlasy?? Nechci to přiznat, protože od Nesba bych to nečekala, ale ANO!!! Už jsem se v tom celém vraždění a mstách a jménech ztrácela... Samo že jsem našla i to, co na jeho knihách mám ráda, ale jak už to bývá - kritika se píše lépe :-). Dávám tři hvězdy. Jednu za úctu k autorovi, druhou za nápad a třetí za to, že ho stejně miluju :-)

3 24.04.2018

Krásný! Jedním slovem - KRÁSNÝ!!! Brečela jsem, pak jsem se smála a zase brečela, no a nakonec jsem si pobrečela... Nedokážu říct, která část mě vzala víc. Nejdřív jsem si myslela, že Veroničino vyprávění je více emotivní. Takový životní sado-maso. Pořád jsem si říkala: tvl, tohle už ta holka nemůže ustát. A ustála... Jáchymova část je vážně skvělá kvůli chlapskému pohledu na věc. Je sice světlou výjimkou mezi chlapy (on hledá lásku), ale stejně staví sex až na první místo :-).
Okamžiky štěstí... dokonalý název pro dokonalou knihu. Je až s podivem, v kolika situacích se najdete. Možná člověk tak trochu brečí i sám nad sebou...

1 13.03.2018

Nějak nevím... Hodně z Vás sérii Magisterium přirovnává k HP... Vážně jsem se snažila najít sebemenší podobnost. Marně. Tedy ano, naša jsem ji, zase nejsem takový pablb - kouzla a nekouzla, čáry a máry... ale když to vezmu trochu důkladněji... podle mě to nemá s HPéčkem NIC společného. Kdyby nebylo věčně rejpavého Calluma, kterého jsem si kvůli jeho jokům oblíbila, tak mi to přišlo nijaké. Tak jako nic to se mnou neudělalo. Nechci přímo kritizovat, protože je zřejmě těžké najít něco nového ve světě magie, ale žádné překvápko se nekonalo. Musím ovšem pochválit za některé věci. Elementálové - boží! Posedlí chaosem už mně přišli malinko mimo, ale Pohroma si mě získal. Kdo by nechtěl vlka s měňavýma očima, že?? Možná kdyby mně bylo třináct... možná taky ne... :-)

1 21.02.2018

Jsem asi děsně nenáročný čtenář. Přečetla jsem, bavila se u toho, ale musím uznat, že na TOPku to u mě nedosahuje. Dobrý... ale ne nejlepší, co jsem měla v ruce... Začnu kladně. Legrace to byla. Spisovatel dal téměř všem postavám prořízlou hubu. Bavili mě, jak do sebe šli. Teda trochu mě vadila Baxterová. Vlastně ani nevím proč, nejdřív jsem si myslela, že přirozeně žárlím, protože zbožňuju hlavní postavy detektivů, ale pak autor vyrukoval s alkoholem a v tu chvíli mě přestala zajímat. Zabouchnutá alkoholička - blbá kombinace na ženskou. Klidně by tím vrahem mohla být ona vzhledem k mindrákům :-). No a rezavá sexy ex?? Sakra! Moje ego ji přestalo vnimat už z principu! Nakonec vlastně ani nevíme, jak Andrejka dopadla. Nedotaženo... Nápad super! Přesně jak to mám ráda - kde se sešívají mrtvoly, tam bude veselo! Ale místo toho, abych si užívala odkrývají se indície, tak jsem byla zamotaná, až jsem konec vlastně málem nepochopila. Nebo ne nepochopila - spíš mě zklamal. Raději bych se držela jedné ladným stehem sešité multimrtvoly a pořádně to rozpitvala, než do toho ještě montovat záhadný seznam téměř mrtvých lidiček a vlastně tak ošidit původní nápad. Určo ale bude pokračování. Tak snad dojde k nápravě :-)

1 20.01.2018

Na tuhle knihu jsem vůbec nesázela. Dala jsem si ji do košíku těsně před pokladnou bez jakéhokoliv uvážení. Říkala jsem si: Žena v okně, Dívka ve vlaku, Dívka v ledu... prostě další bytost něžného pohlaví v průšvihu... Ale konalo se překvapení! A to velmi milé! Autor sází na to, že do knihy vložil kus sebe. Nemyslím, že je alkoholik, ale myslím zkušenost se stinnou stránkou sebe sama - depresemi. Vložit do jednoho díla dva druhy psychické poruchy - boží. Skvělé obraty, monology vnitřní (nebo ani ne tak vnitřní??), nemalá lékárna a nakonec se mi líbil i ten výčet filmů. Nějaké si pustím. Léky asi chutnat nebudu, ale filmy určitě... Hlavní hrdinka mě štvala svou absolutní nezodpovědností, ale chápu, že uchovat si zdravou mysl na jejím místě je celkem nemožné. Začala bych chlastat taky... Ale konec dobrý - všechno dobré. Jednou ten deštník určitě Anna Foxová odloží :-). Dávám plný počet!

6 05.01.2018

Měla jsem trochu obavy, že se nebudu chytat, když jsem vynechala Akta Enzo I, ale byla jsem dost mile překvapena. Dobrý. Není to žádný trhák, kde by si čtenář okousával nehty napětím, ale je to pohovka s nějakým tím dobře naloženým nebožtíkem... Nakonec jsem byla docela ráda, že kniha neměla tisíc stran. Nechala jsem se totiž strhnout rozpoznáváním různých chutí vína, a když v tom byli dobří oni, řekla jsem si, že to zvládnu taky. Nenašla jsem ve vínu ani vanilku, ani lékořici, jen dobrý bolehlav druhý den. Enzo mě baví, bavilo mě i jeho věčné konstatování o ženských křivkách... jeho kylt mě dostal úplně :-).
Na knize jsem také ocenila francouzská slovíčka - i když francouzsky umím prd. Dalo to ale trextu zajímavou příchuť. Dokonale se to tam hodilo.
Čtyři hvězdy - zaslouženě!

4 03.01.2018

Překvapuje mě, že nám toho Miniera tolik kritizujete... Já byla spokojená. Začít zvířetem a ne hned kucháním bližních - příjemná změna. Teda moc dlouho to nevydrželo, ale dobrý. Další plus přičítám prostředí. Uplně jsem viděla ta panorámata! Dobře to podtrhovalo atmošku a snad kvůli tomu prominu i nějaké to absurdum, jako třeba to, že jse se pořádně nedozvěděla, jak dopadlo spoustu věcí okolo. Líbil se mi i hlavní vyšetřovatel Servaz. Jako ten chlápek se moc nepoved. Ze všeho se mu dělá šoufl a bojí se i sám sebe. Jednu chvíli jsem si snad i přalá, aby mu už diagnostikovali nějakou zákeřnou chorobu, aby aspoň měl důvod mít neustálé návaly všeho druhu. Ale když jde o dcerunku, to umí pustit hrůzu. Možná pro jeho slabosti (a že jich nebylo málo) mi byl sympatický... Co mě ale mrzelo, tak bylo to, že z jeho rajcovní kolegyně udělal lesbu, jeho kolega byl zase gay a ten gay měl doma ženu, která se vlastně viděla jako žena úplně někoho jiného. Hotová Sodoma - nebo spíš telenovela na pokračování. Na tohle já nejsem, ale kdo ví?? Někdo třeba ocení.... Já konkrétně spíš ocenila souběh dvou příběhů. Tedy ne tak doslova, ale mladá psycholožka, co jde do toho na vlastní pěst, a k tomu oficiální cesta vyšetřování. Možná jsem se těšila na lepší spojení a prolnutí v závěru, ale budiž... U mě dobrý :-)

1 21.12.2017

Byla ode mě blbost, kupovat si knihu a doufat, že se bude podobat Mlčení jehňátek. Já vím! Ale i tak jsem to udělala a za "odměnu" jsem dostala něco uplně jiného.
Naprosto souhlasím s komentáři pode mnou. Je to zvrhlé. A to jako dost. Dokonce tak moc, že po celou dobu čtení si (což netrvalo dlouho při velikosti písmenek a po stále nových a nových kapitolách, kdy je stránka prostě bílá), jsem neveřila ani slovu. A že já jsem naprosto důvěřivá ve všem! Teda až na magora, co chytá holky povenku a maluje jim na záda motýly s omezenou trvanlivostí. Snažila jsem se, ale nic to se mnou nedělalo. Vyloženě mě rozčiloval hodný a zlý polda, mladá cácora, co předčasně dospěla a totálně natvrdlý synáček, co nevídí, že banda sexy kočiček za sklem, nejsou uplně běžný standard.
Nechci být zase negativní. Ale uznejte sami, že je něco špatně, když jediná postava, co mě z celé knihy zaujala, byla přestárlá motýlice - odkopnutá, ale tolerovaná a oddaná. Normálně mi to chvíli připomínalo 50 Shades. Takový soukromý sádlo-máslo :-).
Jako rychlovka dobrý. Ale za půl roku nebudu ani vedět, že jsem to četla. Škoda!

1 31.10.2017

Mám je ráda. Zase mě nezklamali. Už ale netuším, koho z Pendergastů chtějí ještě pomlátit??? :-)

29.08.2017

NE-SKU-TEČ-NÝ!!!!! Tohle byla žůžodobrodrůžo týdenní jízda (musela jsem taky chodit do práce a nečíst tam, že?!). Sakra! Neuvěřitelně jsem se bála! Někdo řekne, že je to laciný žánr - horor... Ale nee, tohle je mistrovský kousek. Bát se vlastního strachu? Bomba! Hlavně ten krásný paradox v podobě klauna. Něco, co by nám mělo vykouzlit úsměv na tváři, a to něco místo toho kouzlí jednu mrtvolu za druhou. Byla jsem nadšená formou, jakou je to psané. Dětství a současnost. Dětská víra a dospělácká víra. Teď to zní, jako bych dělala nábor na nedělní náboženství, ale nee. Chci jen vyzdvihnout přátelství a sílu slibu, který jako děti složili. Vinnetou by se vedle nich mohl jít klouzat :-).
Jediné co mě malinko rozesmálo, byl závěr. Sci-fi mi nevadí, ale tohle bylo i na mě kapánek moc. Ale budiž - přece jenom likvidovali jsme podstatu zla...
Souhrn: knížka je TOP - i měsíc po přečtení se bojím zvednout hlavu, když jdu ráno k autu, abych neviděla balonky ;-)

7 29.08.2017

Noo, jak jen začít? Jako dobrý. Říkám "jako", protože nemohu říct dobrý - prostě dobrý. Po přečtení komentářů od kolegů čtivců stopro uznávám, že s nimi dost souhlasím, co se týče negativ.
HLAVNĚ absolutní zmatek ve jménech. A to jako dost. Normálně jsem si říkala, jestli je to někdo nový nebo už jsem o něm četla?? Nevím! Jako Danielu zkracovat na Nel?? Sakra, buď to tam napíšu, nebo jí říkám normálně. I se svým titulem jsem byla chvíli mimo.
Když už jsem se chytla v postavách, mrzelo mě to podivné občasné uskočení někam do roku krále klacka, kdy se stalo něco divnýho, strašidelnýho a v hlavní roli nebyl nikdo jiný, než naštvaná ženská. Kdyby to mělo nějakou pravidelnost, nějaký řád (a to říkám já - absolutní vládce chaosu), asi bych to ocenila, ale takhle?? Neeee....
NEJHORŠÍ ze všeho ale bylo vysvětlení, proč vlastně frajerky z celýho města skáčou šipky do řeky. Totální zklamání. A to jsem si celou dobu pohrávala s myšlenkou, že okolo Tůně po nocích skáčou čarodějnice a pořádají sabaty. Nehci vyzradit děj, ale zlomený srdce, vyšinutej tchán a divný okolnosti mě nevyrazily dech. Co si budeme povídat, jsme v dnešní době Nesboho zvyklí na jiný kalibr...
Abych ale nebyla pořád jen ošklivá, musím říct, že se mi líbi jazyk, jakým Hawkinsová píše. Vniřní monology, samomluva a vůbec myšlenkové pochody má zvládnuté dobře. Ale s tolik zmiňovanou Dívkou ve vlaku nesrovnávejte. Ono se to totiž nedá :-). Každá je úlně jiná...

5 19.07.2017

Líbilo se mi to... a dost... Hlavně dobře hodnotím téma včel. Ještě jsem o nich nečetla... No a navíc dokonale propracovaný děj, kdy jsem začala pochybovat, jestli můj oblíbenec, v podání hlavního hrdiny, vážně nepochybil... :-)

1 29.01.2017

Tahle antologie nezklame. G.R.R.M. se podepsal pod kvalitní věc, plnou kvalitních autorů. To baví. Výhodou antologie je, že co povídka, to naprosto jiný jazyk autora, jiná struktura a úplně jiné zápletka. Ústřední motiv "darebáka" ovšem zůstává. A jak sám sestavitel píše - máme pro ně prostě slabost... Samozřejmě platí, že některé jsou silnější, jiné slabší. Ale těžko říct, co čtenář - to originál... Za mě rozhodně palec nahoru!

2 29.01.2017

U téhle knihy vážně nevím. Musím s trochou skepse uznat, že mě to zklamalo. Až do kapitoly 56 jsem ji četla spíš s nezájmem a totálně předvídatelnými skutky všech postav. Poslední stránky nabraly mnou požadovaný drive, ale už bylo skoro pozdě. Hlavní postava Eriky mě dokonale rozčilovala. Asi měla maďarské kořeny, když jste jí řekli "ne" a ona si to vyložila jako"ano". Na druhou stranu chápu její smysl pro absolutní spravedlnost... Co mě ale vytáčelo nejvíc? To že náš vrah byl popisován jako "postava". Jak mě to štvalo!!!! Chlap, co zabil pět prostitutek, a má to být "postava"... Sakra! To je hloupý...
Dávám tři hvězdy za žánr. Přece jenom je to klasika. Včetně příběhu, co nepřekvapí... Bohužel ani tím, kdo byl vrah...

3 07.01.2017

Ne nadarmo byl autor inspirací pro vznik pojmu sadismus... Já bych řekla, že je to dost zajímavé čtení. Do díla jsem šla s tím, že to bude punk! No a byl! Nechápu lidi, co vezmou do ruky de Sadeho a pak se pohoršují... Čekali jste romantické procházky krajinou??? :-)
Není to literatura na nedělní odpoledne, ale pro mě je to třeba snesitelnější, než některá díla českých moderních autorů ( a nenuťte mě jmenovat)... tři hvězdy si to zaslouží...

2 06.01.2017

Ta ženská je neuvěřitelná! Co opět dokázala, to se jen tak nevidí (nebo spíš nečte)... Vrátila jsem se k ní zhruba s dvouletou pauzou. A SUPER!!! Nejen že poněkud autistický Will Trent opět zabodoval jako můj nejvíc neoblíbenější hrdina, ale konečně jsme ho mohli vidět kapánek "rozhozeného", což ho ještě více polidšťuje. Nejde ho nemilovat. Kdo jiný by za to mohl, něž jeho životní a osudová žena Angie?! Vážně jsem si chvíli myslela, že jsme se ji konečně (promiňte mi to slovo) zbavili, ale všechno je jinak. Karin to prostě umí. V případě, kdy si myslíte, že už Vás nemůže nic jiného šokovat, přijde s takovým zlomem, že si okoušete i nehty na nohou, jak z toho budete vedle. Minulost si Vás vždycky najde. A nebo vy ji. Nechci vyzradit děj, protože to vážně stojí za přečtení, ale dozvíme se něco překvapivého o Angie.
Kombinace brutality na místě činu, jejího syrového popisu a zvrhlosti toho, co se může dít v rodinách za zavřenými dveřmi. Přidejte prohnilého policistu, pár šlapek a jako třešinku na dortu milostný příběh křehkého vztahu mezi Willem a Sárou... Výsledek?? Dokonalý kousek od Karin Slaughter :-)

8 06.01.2017

Bomba! Musím říct, že tohle je opravdu povedený kousek... Zapřísáhlé milovníky tohoto původního díla to může kapánek pohoršit - přece jenom komiks není úplně standardní podání české literární klasiky, ale u mě zabodoval. Poprvé jsem si tohohle kousku všimla v knihkupectví a okamžitě jsem po něm zatoužila. Shodou náhod jsem knihu otevřela na Svatební košili, ta je mou nejoblíbenější, a musím uznat - naháněla mi hrůzu! Klobouk dolů před kresbami jednotlivých umělců. Někteří si vyložili balady skutečně osobitě.
Co jsem u knihy rovněž velice ocenila, bylo následné podání balad v klasické formě. Takže konečná podoba je následující: Komiks a hned po něm balada.
Jednoznačně palec nahoru. Po dlouhé době něco opravdu originálního :-)

7 05.01.2017

Kdybych si nepřečetla na přebalu knihy, že jsou to Keplerovci, asi bych tomu ani nevěřila... Asi tak!
Těšila jsem se, ale nemůžu říct, že bych byla mile překvapena. Začnu plusy: jazyk zůstal stejný, rychlý děj, originální prostředí a navíc nádech mystiky... Jenže to je bohužel všechno. Od prvních vět jsem měla pocit, že se nás autoři snaží šokovat. Vulgarity, žena v armádě - navíc ve velitelské pozici a příliš často volené slovo "masturbace". To ani nemluvím o opětovném návratu na "téměř druhý břeh". Když už se hlavní hrdinka vracela potřetí, začala jsem být unavená. Jako správná žena jsem se upnula na romantickou linku příběhu. Drsná vojanda a šikmooký hoch - no jako z Pearlu Harboru! Ale nedotažený konec. Mrzelo mě to... O jejím ne-osobním životě ani nemluvě. Zajímavou postavou byla postava psychologa. Ale příliš jsme se o ni nedozvěděli. A tak bych mohla pokračovat... Asi by to mohla být příjemná povídka, ale na celý příběh mi to přišlo dost očesané. Tím se dostávám i k tomu, jak byla samotná kniha natištěná. Příliš mnoho místa a příliš málo textu. Za mě tři hvězdičky... a to jen z úcty k autorům :-)

3 14.10.2016