Damato komentáře u knih
Knížečka na mě nedávno koukala v knihovně ještě po babičce - a musím říct, že ač jsem se vytrvale bránila jakýmkoli formám ženských románů, tuhle tu knížku jsem otevřela a přečetla hned na zemi u knihovny a fakt byla moc milá - taková nečekaná návštěva, na kterou rádi vzpomínáme.
Většinou po ní sáhnu, když "nemám náladu na život" a pak se divím, že se mé okolí rozčiluje, proč jsem nabroušená, ale u knížky se pousmívám... :-) Je to super knížka
Tak tohle je to pravé na podzimní deprese, skvělé, občas smutné, ale to asi k životu patří - ale jedna probdělá noc u téhle knihy a člověk má hned lepší náladu
Ladovy knihy - Mikeš provázel, provází a provázet bude dětstvím celé generace. Prostě nepotřebují reklamu. Pan Lada je pojem
Další kniha, která provázela dětstvím mé rodiče, mě, moje děti a nyní i moje vnoučata. A všem se líbila. Nadčasová, milí, pohodová
Tak nějak kolem roku 1945 ji četl můj otec, v roce 1970 jsem ji četla s nadšením já, v devadesátých letech ji četli moje děti a teď po večerech o Pulcovi a Bubáčkovi čtu vnučkám. A s úspěchem - ani nepotřebujeme počítač.......pane Lado, vaše knihy jsou , byly a budou vždycky dětmi ( i dospělými) milované a doba počítačů na tom nic nemění.
Jako malá holka ( před mnoha a mnoha lety) jsem tuto knihu milovala a s velkou úctou a láskou jsme ji četli později i s mými dětmi. A pak najednou nastal čas, kdy ji - prozatím prohlížíme- s vnučkami. A moji rodiče dodnes posílají ( a rádi dostávají) vánoční pohledy ilustrované Ladou. Je to úžasná pohoda, klid, spokojenost, která z jeho obrázků čiší.
Úplně náhodou jsem o ni v knihovně "zabrkla" a znovu po letech ji přečetla - na jeden zátah. Prostě suprová kniha
Tuhle knihu mi bývalý manžel kdysi donesl do porodnice- asi abych byla plná humoru- a pak už jsem ji nikdy nečetla. Ne, že by byla špatná, ale deprese ze čtení knihy v době, kdy se mi narodil první syn a čekala jsem , že bude všechno zalito sluncem , jsem fakt nepotřebovala. Film byl taky celkem průměr. Ale je to můj náhled- třeba své čtenáře a obdivovatele najde.
Milá, skvostná kniha mého dětství -zpočátku vycházející v časopise Naše rodina, pak babička sehnala knihy a já svým dětem po r. 1989 koupila svazky týkající se dětství KM a myslím, že to v raném dětství oba moji synové přečetli s velikým potěšením.
Při vší úctě k paní Němcové- začala jsem její pohádky číst vnučkám před spaním a musela jsem se vrátit k již přečtenému , osvědčenému Erbenovi, který píše mile a nehororově. Na pohádky Němcové si samozřejmě z dětství pamatuji, líbily se mi, ale přeci malé děti nemusí slyšet pohádku , jak princezna Milena v černých šatech a v černém závoji trhala na kusy...... Poslední dobou všichni nasazují na agresivitu dětí - ale není to jen v těch počítačových hrách, ale to už se musí zamyslet každý rodič jednotlivě. Pohádky Němcové bych proto doporučila dětem až tak kolem 10-let -ale je to čistě můj názor.
Po letech jsem se ke knize vrátila a ač jsem ji párkrát četla, znovu jsem do ní zapadla a prožívala s S..Holmesem všechny příběhy od začátku a zas byla napnutá, jak to dopadne--- prostě paráda
Díky naší úžasné knihovně ( knihovna v Králíkách) jsem tu knihu sehnala, je to mnou naprosto nejdéle čtená kniha, protože se musí číst pomalu, ale zážitky - to se snad nedá popsat. Původně jsem sháněla něco, co by mi pomohlo pochopit judaismus a pak alespoň porozumět chasidskému učení. Jsem tímto naprosto "nepoznamenaná" a díky knihám Ašer Lev a Dar Ašeho Leva jsem se zažala o judaismus a potažmo chasidy zajímat. Vždyť kdo neslyšel alespoň jednou v životě větu typu: "Je to starý žid'- nakonec i Maryša a její pověstné kafe tím vstoupilo do dějin...Souhlasím s tím, že je to svým způsobem magické čtení.
Tuhle knihu jsem četla v dětství a letos se k ní znovu vrátila, díky letním výletům s vnučkou, po českých hradech a zámcích. Nádherná, dětsky napínavá - jen poslední dobou nemůžu pochopit, proč knihy, které se v dětství líbili mému otci, poté mně a i úspěšně provázeli dětstvím moje děti nenajdou místo v dušičkách dnešních malých čtenářů. Copak se dá na počítači nějak nasimulovat zážitek ze čtení ???
Další kniha mého dětství na kterou jsem v Databázi narazila - do dnešních dnů na ni nedám dopustit
Tak jsem dvě noci strávila nad touhle knihou, od které se nedalo odtrhnout, obzvlášť, když jsem v podobném věku, jako nejmladší Kamila a dobu si pamatuji. Už ráno jsem se těšila, až večer zasednu do "čtecího "křesla a budu pokračovat.
To bylo úžasné čtení, hned píšu Ježíškovi, tohle se mi vůbec nechtělo vracet zpátky do knihovny
Drobná knížečka, ale úžasná svým velikým obsahem-jsem ráda, že ji díky Databázi mám ve své knihovně
"Co to máš za encyklopedii, to jako buděš ty číst? " zeptala jsem se jak nejvíc ironicky jsem mohla -doma jednoho pozdního pátečního odpoledne, když jsem uklízela a protějšek mi pomohl tím, že zvedl na gauči nohy, abych mohla pořádně vysát. Ovšem to jsem netušila, že další týden zcela dobrovolně uklízet nebudu a tu "encylopedii " si ráda přečtu. A aby mě nikdo nerušil, vzala jsem si ten pátek dovolenou. Ohromná, úžasná prostě super kniha. A to že je to 350 stránek formátu A4- alespoň jsem se nebála, že za chvilku bude dočtená. No představte si situaci-ráno všichni odejdou do práce a do škol, vy zůstanete sami doma, uvařite si kávu ( já k tomu ještě cigarety) a můžete nerušeně skoro 9 hodin na balkoně číst - no prostě bomba.