Mikeš
Josef Lada
Nesmrtelná knížka, kterou si zamiluje každý, kdo přečte prvních pár stránek. Jen málokdo z vás neslyšel o Mikešovi. Černý kocourek žil v Hrusicích u Ševců a nejvíc si s ním rozuměl Pepík. Spolu se navyváděli mnoho veselých kousků a taškařic, při nichž nikdy nechyběli kamarádi Pašík a Bobeš, později i roztomilý Nácíček. Když se Mikeš vypravil do světa, prožil nejedno dobrodružství na cestách a v cirkuse, kde na čas zakotvil. Ale všude dobře, doma nejlíp, a tak se kocourek zase vrátil, aby rozdával radost všem dětem. Kniha obsahuje oba díly Mikeše, tak jak je Lada napsal v roce 1935 a 1936.... celý text
Pro děti a mládež , Pohádky
Vydáno: 1968 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihy
více info...
Přidat komentář
Kniha, kterou jsem si zamiloval někdy v roce 1959, když jsem jí četl poprvé a moc se mi líbila. Potom se mi někde zatoulala a nebo mi jí někdo možná nevrátil. Pak v pozdějším věku jsem na ní ani nevzdechl. Až teď jsem si jí díky Výzvě půjčil v knihovně a znovu jsem jí přečetl. Jsem moc rád, že jsem se ke knize mohl vrátit. Je škoda, že dnešní malé děti tyhle knihy už moc nečtou. Na škodu by jim to nebylo.
Po všech těch vraždách, "přeslazených" knihách pro ženy, jsem sáhla po pohádkách o Mikešovi. Chtělo to změnu.......... a kniha toto splnila, jak četbu do letošní ČV, tak pro oddech, milé povídání o laskavém kocourkovi s obrovským srdcem a jeho lidských a zvířecích kamarádech. Z knihy mi čítavala maminka, před spaním. Knihu jsem milovala, poněvadž byla o zvířátkách a také pro krásné obrázky pana Lady.
A když se po přečtení tohoto povídání, dnes po letech zamyslím a podívám se na to očima "dospěláka", pan Lada kouzelně, laskavou a miloučkou formou popsal, jak zvířatka zaplatila a umožnila, aby Pepík, který rád maloval, mohl chodit do školy, aby se mohl stát malířem.......... jako by to psal o sobě samém (Pepík - Josef Lada). Laskavost, slušnost, pomoc bližnímu, podat pomocnou ruku .... a žít všichni společně ve "Zlatém domě", jak krásný "návod" na společné soužití.......nějak se tyto vlastnosti vytrácí z našeho běžného života.... Krásná kniha.
Syn Mikeše zbožňuje. Zná snad všechny hlášky a neustále je doma opakuje. Nejčastěji slyším: O Pašíka ševců se starala babička. A ta se jednou pořádně rozzlobila, když nesla Pašíkovi jídlo a Pašík jí povídá: Jé, babičko, vždyť z toho ztloustnu!
Při procházéní komentářů uživatelů jsem zapomněl na mou velmi oblíbenou knihu z dětství, hodnotím zpětně z dětského pohledu. A proto mám rád od dětství všechna zvířátka. Měl jsem kocourka Macka, dodnes na něj vzpomínám, takový čertík Bertík.
Dětství. Předčítání ve škole i samostatné čtení. Krásné retro. Zvířecí morální vzor.
Příběhy o mluvícím kocourkovi a jeho přátelích jsou naprosto dokonalé. Mikeš je jedna z knih, která patří do mých z dětství nejoblíbenějších a jsem moc ráda, že v té záplavě knih, které mám, se mi zde můj milovaný Mikeš připomněl. A zahřálo mě u srdíčka, že právě tato moc milá knížka, oslovila i dnešní generaci dětí. Dětem se vyprávění moc líbí. A určitě si už knihu nechám na očích, abych se k ní mohla i sama lehce vrátit :-)
Když se paní učitelka při přírodopisu ptala, zda je kráva zvíře škodlivé nebo užitečné, Mikeš se hlásil a odpověděl, že je kráva zvíře moc škodlivé, protože mu jednou šlápla na ocásek!
"A kdopak ti dává mlíčko k snídani?" ptala se ho paní učitelka. A milý Mikeš na to moudře odpověděl: "Naše babička!"
Mikeš je jedna z mých neojblíbenějších knih od pana Lady. Četl jsem ji už jako malý a teď jsem si dal opáčko :). Výborné počteníčko! :)))
Nádhera. Čtu o prázdninách svému vnoučkovi a když usne, pokračuji ve čtení sama. Návrat do bezstarostného dětství, které pan Lada tak nádherně umí.
Kniha je určena pro děti, ale dá se číst v každém věku. Podle mě ideální na čtení před spaním pro děti, krásně uspávací.
Četla jsem dceři (2. třída) před spaní (půl roku :-)). Moc se jí to líbilo. Nejlepší kapitola, u které jsem se nasmáli byla o tom, jak byl Mikeš ve škole. Tu doporučuji dávat do čítanek a podobně.
Líbily se nám příběhy i obrázky. Klasika, i když jsem si vlastně uvědomil, že jsem příběh o černém kocourkovi četl poprvé.
Marná sláva, Lada není Čapek, i když by jím zřejmě rád byl... Samozřejmě jako dětské čtivo to vůbec není špatné a v dětství jsme to hltali snad všichni, nebo nám to alespoň bylo čteno, tak jako já teď Mikeše čtu před spaním svým dětem. Čistě literárně je to ale mnohde poněkud upocené a ten optimistický závěr svým úletem do nereálna připomene až jakousi růžovou knihovnu... Celkový dojem: 75%
Kocourka Mikeše jsem milovala jako dítě a má své kouzlo i dnes, když jsem ho četla vnukům.
Štítky knihy
kočky pohádky pro děti zfilmováno zvířátka Večerníček pro děti od 6 let pro děti od 3 let
Autorovy další knížky
| 2009 |  O chytré kmotře lišce |
| 2005 | České Vánoce Josefa Lady |
| 2007 | Kronika mého života |
| 2003 | Nezbedné pohádky |
| 2007 | Bajky |
Kniha Mikeš je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 1 067x |
| Čtenářské výzvě | 77x |
| Doporučených | 59x |
| Knihotéce | 440x |
| Chystám se číst | 31x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 8x |
Krásná Ladova obrázková knížka o zvířatech, kterou zná snad každé dítě.