chatterbox komentáře u knih

Na tuto knížku jsem se po Erotikonu a Prvokovi těšila úplně nejvíc na světě, o to víc když rychleji čtoucí kamarádi začali jeden po druhém pět oslavné ódy. Začala jsem Veronikou a ohňostroje se nějak nekonaly. Mirka Dušínová pomalu proplouvala životem a já si říkala, že ostatní snad četli jinou knihu. Jáchymova půlka ale vše napravila, včetně rozpačitého pocitu z Veroničiny osobnosti i celé půlky příběhu a tak nakonec odkládám se čtyřmi hvězdičkami, příjemným pocitem a těšením, s čím pan Hartl přijde příště. Gištiribiligi!

1 23.01.2017

Musím říct, že asi tak od třetiny jsem se v těch všech postavácha jejich vztazích začala trochu ztrácet, což se nezlepšovalo a ke konci už mi těch náhod a propletení přišlo trochu moc. Přesto se mi Bábovky moc líbily, čte se to samo a autorka používá zajímavé slovní obraty a přirovnání.

3 29.06.2016

Docela mě překvapilo množství pozitivních ohlasů na tuto knihu, protože nebýt mé stupidní zásady dočítat i to, co se mi nelíbí, a touze dozvědět se, jestli teda ten Jacob umře nebo ne, odložila bych ji už tak po dvaceti stranách. Ke konci jsem měla pocit, že ty stránky mi snad na konci musí přibývat. :)
Druhá věc, co mi neseděla, za kterou ale nemůže kniha sama, byl (opět!) český překlad. Já nevím. Byl by vážně takový problém najmout občas překladatele, který umí anglicky a pak to po něm projít a opravit překlepy?! Druhá kniha v řadě, u které kdybych měla dát lepík na každou stránku, kde je nějaká blbost nebo chyba, tak ji už v půlce nedovřu.

04.02.2016

Knížku jsem četla v angličtině ještě před českým vydáním a kvůli všeobecnému hypu jsem asi čekala trochu víc. Přesto se mi moc líbila. Ke konci jsem hltala stránku za stránkou a přála si umět číst rychleji. :) Srovnání s The Fault In Our Stars se nevyhne a příběh má opravdu dost podobnou stavbu (trochu excentrický mladík tahá dívku z jejího černého světa.. a dál nechci spoilerovat :) ). Zde je ale více děje a méně hlubokých i 'hlubokých' myšlenek, což je za mě velké plus. Violet a Finch ve mně zanechali pocit melancholie a myslím, že na ně ještě pěkných pár týdnů budu myslet..

2 13.09.2015

Nejlepší letno-dovolenková knížka, jakou jsem si mohla přát! :) Určitě všema deseti doporučuju. Knížka se čte úplně sama a většinu hrdinů si zamilujete. První polovina, která se odehrává ještě před rokem 89 mi hodně připomínala Směšné lásky nebo povídky od Ivana Klímy. Líbilo se mi to tak, že jsem si ještě před dočtením běžela do knihkupectví pro Prvoka, Šampóna, Tečku a Karla. :)

2 27.08.2015

Od Michala Viewegha bych si přečetla i návod na obsluhu mikrovlnky, takže s přečtením jsem neváhala. Tím spíš, že oba jeho Deníky jsou mé nejoblíbenější knížky od něj. A líbila se mi i tato.

Je to knížka, kterou můžete hrozně snadno odsoudit, pokud budete chtít. Já ale chápu důvody jejího vzniku, "příběh" si pak soudit netroufám, protože jsem nic podobného neprožila a neumím si ani představit, jak těžké to musí být. Rozhodně mi to ale přišlo jako hodně zajímavá sonda jednak do života člověka s takovým zdravotním problémem a jednak do života Viewegha a toho, jak se s tím problémem vyrovnává.

1 24.05.2015

Přesto, že jsem knížku přečetla v podstatě za jedno odpoledne, bylo pro mě místy docela těžké udržet pozornost. Má 260 stránek, z toho se něco děje asi na padesáti. Ve zbytku hlavní hrdinka bloumá po Londýně a prokládá to vzpomínkami na své tolik oblíbené rozchody a několika zprvu nepochopitelnými setkáními s excentrickou Grace. Příběh tak nějak bez reálného začátku a konce plynul a celou dobu jsem si říkala, kdy začnu narážet na nějakou pointu, o čem to vlastně celé je, proč to autorka vypráví. Pointu jsem ale ani po přečtení bohužel nenašla a tak mi celkově z knížky zůstal takový prázdný pocit.

1 15.02.2015

Po hodně dlouhé době knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout. Po hodně dlouhé době knížka, pro kterou mám jen "Wow!". Asi stokrát lepší, zábavnější a čtivější než The Fault In Our Stars (i když jde o natolik jiné příběhy, že srovnávat je je vlastně nefér). Tak napínavé, že se bojíte sklouznout očima mimo řádek, který právě čtete, abyste si něco omylem neprozradili. John Green mě přesvědčil, že "to" má a nemůžu se dočkat, až si přečtu další jeho knížky. :)

/čteno v AJ/

5 04.01.2015

Přestože je mi příběh Báječných let notoricky známý z filmu, asi mi při jeho sledování dříve nikdy nedošlo, jak moc je v něm promítnutý život (a boj) za komunismu.
Vieweghovy knížky mám obecně moc ráda, ale přijde mi, že tato je napsaná trochu jiným stylem, než pozdější romány - jakoby se při jejím psaní ještě "krotil". :) U některých pasáží jsem se smála nahlas, ale i tak po přečtení cítím spíše tu hořkou melancholii, že kdyby nebylo režimu, mohlo být v životě této rodiny všechno jinak.. a lépe.

3 26.12.2014

Potoky slz jsem oproti očekávání neprolila, ale i tak se mi knížka moc líbila. Nevím co napsat, abych neopakovala to, co už tu bylo stokrát napsáno. :) Snad jen, že příběh je hodně silný a úplně nejvíc se mi na něm líbilo, jak dává dopodrobna nahlédnout do pocitů lidí (dětí) trpících rakovinou. To je něco, co si asi málokdo z nás, kdo jsme tím neprošli, umí vůbec představit.

/čteno v AJ/

2 08.11.2014

Hodně zajímavá knížka vyvracející poměrně idylický pohled na Švédsko, který má u nás spousta lidí, včetně mě. :)

20.10.2014

Stoletý stařík se mi líbil, ale moje očekávání bohužel nenaplnil. Chvílemi mi příběh přišel až moc pomalý a rozvleklý. Moc se mi ale líbil ten ironický lehký styl, jakým to je napsané.

/čteno v AJ/

1 10.08.2014

Kdo četl Vieweghův první Deník, ví, v jaké situaci a z jakého popudu knížka vznikla. Příběh, z kterého často mrazí, u mě o něco víc zesílil fakt, že se odehrává na místech, kde se denně pohybuji.

2 29.06.2014

Nebylo to úplně špatné, ale tak nějak tomu chyběl drive, nějaký větší náboj. Občas se to docela vleklo. A NESKUTEČNĚ mě vytáčela Jess!

1 26.05.2014

Knížka se mi moc líbila. Byla čtivá, měla spád a nutila mě číst dál, protože jsem chtěla vědět, jak to dopadne. Některé dějové obraty byly sice trochu přitažené za vlasy a popis vášně mezi Marií a Aaronem mi většinou přišel úsměvný, ale celkově vážně dobré. Trochu mi to připomínalo Remember me od Sophie Kinselly.

2 06.04.2014

Za mě dosud nejlepší knížka od Alexandry Potter. Je čtivá a má spád, ideální na pohodový zimní relax. :)

1 02.02.2014

Moc hezká a zajímavá knížka, ať už z hlediska velmi dobře popsaného silného milostného příběhu mezi Hadley a Ernestem, tak jako taková sonda do života v 20. letech minulého století.

1 26.12.2013

Kniha se čte dobře a zejména druhá půlka se dá zhltnout v podstatě na posezení. Líbila se mi, ale už mě začíná trochu unavovat, že snad není kriminálka, kde by padouchem nebyl ten nejhodnější a nejvíc pomáhající člověk z celého příběhu. Některé zvraty mi navíc přišly nelogické - Joona Linna sem tam na něco přišel myšlenkovým pochodem hodným Sherlocka Holmese.

1 02.08.2013

Asi nejkrásnější kniha, jakou jsem kdy četla.

12.07.2013

Knihy Sophie Kinsella mám moc ráda, ale tohle byl slabší kousek. Kniha mi celkově přišla tak nějak o ničem, až se divím, že se autorce podařilo zaplnit 250 stránek..

1 12.07.2013