Boby17 komentáře u knih
Úžasné pokračování skotské trilogie. Při čtení historické linie příběhu jsem si uvědomil, že jsme se pod vládou Habsburků zase tak špatně neměli. Taková zvůle lordů by v 19. století byla u nás nemyslitelná.
Super příběh, který jsem četl na jeden zátah. Pět hvězdiček zcela zaslouženě.
Zajímavé a poučné čtení. Zdalipak i naši politici si tuto knihu přečetli? Mám dost velké pochybnosti.
Slátanina, bohužel. Lituji vynaložených peněz.
Kniha není nijak časově zařazena, jen ze zmíněné postavy Vratislava II. z Perštejna se dá usuzovat na období let 1566 až 1583. Několikrát se v textu mihne nijak nespecifikovaný císař, což by, podle postavy kancléře z rodu Pernštejnů, mohl být buď Maxmilián II. nebo Rudolf II. Slovník hlavního hrdiny neodpovídá době příběhu (např. parta, frekvence, nekonformní postava). Také svůj jezdecký styl by vypravěč neměl srovnávat s pytlem brambor, protože tato plodina se v českých zemích objevila až někdy mezi lety 1628 a 1632.
Celkově vzato velké zklamání. Databáze knih by rozhodně toto dílo neměla recenzovat jako knihu podobnou Rytířům z Vřesova. To je urážka kvality knížek Františka Niedla!
Stručně řečeno ani nenadchne, ani neurazí. Taková rychlovka na dva večery.
Moc pěkně napsaný příběh. Už se těším na další pokračování.
Ještě na střední škole jsem ji přelouskal, ale nějak extra se mi nelíbila. Zvláště si pamatuji mé zklamání, že se rybáři nepodařilo alespoň část úlovku ubránit. Možná dnes, s odstupem mnoha let, bych knihu hodnotil jinak. Čeká ale na mě spousta jiných lákavých knížek, takže patrně k přehodnocení mého názoru asi nedojde.
Výborná knížka. Silo možná bylo trochu jednodušší, protože má děj v nepřerušeném běhu času (pokud si dobře vzpomínám). Tady jsou události popisované ve velkých časových skocích a je to náročnější na sledování souvislostí. Ale jak jsem napsal na začátku, výborné. Třetí díl si určitě nenechám ujít.
U příležitosti 20 let od zřízení Vojenské akademie ve Vyškově a 80 let od zahájení činnosti vojenské posádky ve Vyškově vydalo ministerstvo obrany tuto publikaci.
Bohužel autor podává čtenářům mylnou a zavádějící informaci u fotografie Jána Kožiaka, předposledního velitele VeV-VA (str. 40). Ten sice svoji funkci zahajoval jako plukovník, avšak 28.10.2013 byl povýšen na brigádního generála (přitom to autor sám uvádí na str. 36 a dále např. na str. 100 i s malou fotografií). Toto faux-paux právě v galerii velitelů je dosti trapné a každého znalého třískne do očí. Na téže straně uváděný plk. Jaromír Zůna má navíc vytištěnou fotku v generálské hodnosti, které však dosáhl až po odchodu z vyškovské posádky.
Další markantní chyba je v kapitole věnované symbolům VeV-VA na str. 41-44. Zde je zcela opomenut fakt, že 28.12.2012 propůjčil prezident Václav Klaus bojovou zástavu praporu zabezpečení VeV-VA a následně 8.5.2014 prezident Miloš Zeman propůjčil tomuto útvaru čestný název Plukovníka Ladislava Preiningera. Tuto informaci čtenář nenalezne ani v kapitole o podřízených útvarech a zařízeních na str. 89.
Tohle by měla být maturitní četba. Výborný válečný příběh z pohledu mladého námořníka.
Syrový válečný román o snaze spojenců dodat Sovětskému svazu materiál pro boj proti Němcům. Výborná kniha, která mě zasáhla.
Jedním slovem: VYNIKAJÍCÍ. Kdo se chce dozvědět, jak byla ukončena 2. světová válka v Evropě, nechť zvolí tuto knihu.
Knihy Miloše Hubáčka pro mě byly za reálného socialismu jako zjevení. Čtivé a přesto fundované. Tato mi přiblížila kruté boje Američanů proti sebevědomým a dosud neporaženým Japoncům o Guadalcanal. I ostatní jeho knížky jsou výborné, ale tato by si zasloužila ještě šestou hvězdičku.
Tak tuhle knížku jsem jako kluk hltal, hlavně pronásledování Bismarcku a boj se zalezlým Tirpitzem.
Bylo tam pár okamžiků, které mi utkvěly v hlavě, i díky filmu. Celkově ale vzato, dost průměr, děj se strašně vleče.
Super kniha se silným příběhem o našich stíhačích u RAF. Je to kniha, ke které se často vracím. Vřele doporučuji všem.
Knihu jsem přečetl rychle, ale bylo to takové nějaké plytké, děj rozhodně nebyl strhující. Zajímavé byly skutečné historické události kolem unifikace církevních záležitostí. Jména postav byla hodně nezvyklá a těžká na zapamatování, to bych ale autorovi nevyčítal, předpokládám, že taková se tehdy používala.
Výtku mám k tomu, že ačkoliv se příběh odehrává v roce 664, tak v desáté kapitole autor o jedné z postav příběhu uvedl, že muž nebyl nijak vysoký, možná metr sedmdesát. Předpokládám, že tehdy se výška udávala ve stopách a palcích, protože metrická soustava vznikla až roku 1790 a v našich zemích se začala používat až roku 1876 (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Metrick%C3%A1_soustava). Také lidé nedorůstali do výšky jak je dnes běžné, proto tento 170 cm vysoký muž možná byl na tehdejší dobu normálního vzrůstu (viz http://casopis.vesmir.cz/clanek/promeny-vysky-postavy-v-prubehu-veku).
Myslím, že více než tři hvězdičky dát nemohu.
Tento díl je pro mě tak trochu neuvěřitelný, hlavně z důvodu neexistující jazykové bariéry. Přesto se mi kniha četla dobře a afghánská část byla velice zajímavá.