BlueberryMuffin
komentáře u knih
Dobrá znamení
Terry Pratchett
Knížku jsem četla po shlédnutí seriálu a to mělo docela neblahý vliv. :D Nejdřív jsem byla nadšená, protože "tam jsou ty zásadní věci vážně skoro stejně, takže obojí je skvělá práce a seriál úžasná adaptace". Ale pak mi začaly určité věci ze seriálu chybět a určité věci z knihy mi do příběhu naopak nezapadaly. Vím, že bych to neměla porovnávat, a tohle je samozřejmě očekávatelné, jenže konec to dost umocnil. Tady byl najednou nějaký rychlý, nedotažený, jako by šlo skoro o první náčrt a až jsem se musela podívat, jestli jsem nějaké stránky nepřeskočila. Knížka je i tak dobrá (protože Dobrá znamení, come on), ale Neil pro seriál dost vyplnil mezery a upravil chybky, a proto je za mě přeci jen lepší než předloha.
Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
Krásná knížka, zajímavý příběh i poznatky z opravdové historie, o kterých jsem nevěděla. Mám pocit, že každá autorčina kniha je lepší než ta předtím :) Navíc po dočtení se můžete podívat i na zajímavé bonusy ;)
Kde končí nebe
Petra Lejsková-Langová (p)
Milé hezké čtení s nádechem "detektivky" (aneb "jak to teda bylo/bude? :D). Drhly mi jen maličkosti a většina z nich sedí k žánru, takže jasný plný počet bodů. :)
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Za mě obrovský skok od Slunečnice, kterou jsem od autorky četla jako první směrem k lepšímu! :) Už jsem opravdu zvědavá na další počiny a jen houšť. Navzdory spojení s vážnějším tématem skvělá oddechovka se zajímavými fakty z historie a současná a historická linka krásně propojená. Až mi to, co se odehraje na konci, připadá v podstatě geniální. :)
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
Jsou knížky, u kterých zkrátka nemůžu být tak úplně objektivní a přiznávám to. Ale není to proto, že bych znala autory a věděla, že jde o super lidi (i když to tady určitě platí). A Muffin a čaj je rozhodně tím nejlepším příkladem. Mám pocit, že nejčastější reakce na knížku jsou dvě. 1) Tohle mě neskutečně oslovilo, bylo to přesně to, co jsem potřebovala, jde možná i o nejdůležitější knížku krom slabikáře co jsem kdy četla. 2) Jako jo, dejme tomu hezký, ale něco takového tu bylo už tisíckrát a příběh je základní a průměrný a má svoje mouchy.
Vtipné je, že ty dvě reakce se od sebe vlastně tolik neliší, krom toho, že první skupina, do které spadám i já, v knížce našla zkrátka NĚCO. Něco, co zabrnkalo přesně na tu správnou notu, dodalo přesně to, co člověk potřeboval, a tak je knížka výjimečná. A tak vůbec nevadí, že je to možná až moc růžové a Kit je až moc zlatíčko (i když právě proto jak vypadá realita to člověk prostě taky někdy potřebuje) a že příběh by se dal označit jako základní a má svoje chyby a vůbec to všechno. Je to jako když vyprávíte o babičce a neřeknete "cítím se u ní doma, ale je stará, takže už jí dost věcí nejde", když už, tak řeknete "je možná stará a tak jí dost věcí nejde, ale vyvolává ve mně pocit domova a mám ji moc ráda".
Zkrátka, vidět nedostatky a něco nebo někoho milovat i když je vidíme a i když jde o něco vlastně obyčejného se nevylučuje. A proto, třebaže sama nespadám do LGBT komunity a ani nešlo o první knížku s touhle tématikou co jsem četla, a třebaže vím, že není zdaleka dokonalá, bylo období, kdy jsem ji četla aspoň jednou týdně. Fakt. Ale to právě proto, že zabrnkala přesně na tu správnou strunu a šlo skoro o malý potřebný zázrak, který z ní dělá důležitou i po letech a nejen pro mě. A bez toho zabrnkání by šlo jen o oddechovou jednohubku, co má svoje mouchy a jestli se mi bude líbit záleží na tom, jestli je překousnu a jestli mi nevadí trochu idealističtější svět.
Takže třebaže knížku lidem roky doporučuju a je pro mě výjimečná, vždycky dodávám: ale nezaručuju, že neskončíš ve skupině dvě a že se ti bude líbit i v tom případě. Nechci totiž, aby po vyslechnutí efektu na mě knížku nespravedlivě strhlo příliš velké očekávání :) P.S.: Audiokniha je taky super, na hlas Kita jsem si sice zvykala, ale určité lidi má člověk chuť praštit ještě o to víc. PPS.: Aspoň trochu objektivní být musím, proto jednu hvězdičku právě za ty chyby strhávám, ale víc po mně fakt nechtějte :D
Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
Moc pěkný příběh. Přiznám se, že mě zaujala obálka a anotaci jsem četla až těsně před čtením, ale o to víc mě to pak zaujalo. Styl psaní mi trochu místy nesedl, ale až moc mě zajímalo, co bude dál na to, aby to vadilo a pak jsem si zvykla. Na některé postavy asi budu chvíli vzpomínat :D Hvězdička dolů jen za pár dle mého trochu kostrbatějších míst a že ne vše mi úplně dobře zapadlo do sebe. Ale i nad plným počtem jsem chvíli uvažovala :)
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Knížku jsem si koupila s tím, že podle kamarádky je série moc dobrá a s tím, že to na sebe sice navazuje, ale vlastně to tolik nevadí. Jako první jsem si proto vybrala právě Hotýlek na Islandu, protože mě nejvíce zaujal prostředím. No, prostředí bylo vlastně to, co se mi líbilo nejvíc. To autorka popsala moc dobře, až bych ráda viděla to, co postava. :) Na druhou stranu, atmosféra Islandu a polární záře atd. se určitě najde i někde jinde, kvůli tomu by člověk nečetl vyloženě romanťárnu. A tahle stránka sice nebyla nejhorší, ale určitě jsem čekala víc. A asi to nebude jen přehnaným očekáváním. Navíc minimálně tady bych zrovna vážně radši věděla, co se dělo v předchozím díle. Takže možná právě jemu ještě dám někdy šanci.
Co když žádné zítra nebude?
Dagmar Digma Čechová
Svým způsobem mi to připadá jako asi zatím nejdrsnější příběh autorky, ale většina z takových věcí se odehraje prohozením nějaké věty, co shrnuje minulost (a zpětně mění náhled na ni), takže z oddechové čtenosti to nic neubírá. :)
Podívej se podruhé...
Dagmar Digma Čechová
Knížku jsem si moc užila. Vzhledem k začátku mi to tedy spíš než "když se zamiluješ na první pohled, podívej se podruhé" připadalo teda jako "když tě někdo oblbne do stavu aby ses zamiloval, i když se úplně na začátku cítíš spíš nepříjemně....." :D Každopádně hrozně cením téma. To, že ve vztahu může být zlá kterákoliv strana a neplatí to jen na muže je potřeba šířit. Navíc je to dle mého skvěle zpracované a (nejen) záporačka skvěle napsaná. Xaver mě taky hodně bavil a v jednu chvíli jsem i musela úlevně vydechnout, že upozornil na něco, co jsem si zrovna sama říkala. A jako bonus je to svým způsobem víc knížek v jednom, vzhledem ke krátkým ústřižkům z tvorby hlavní postavy. Jediné, co mě trochu zamrzelo, byl samotný konec, který mi místy připadal maličko urychlený a nedovykreslený, ale to dost možná bylo jen mnou. Jinak by to bylo jasných pět hvězdiček. :)
Zakázaná přitažlivost
Kateřina Petrusová
Za mě nejslabší díl série, ale i tak milá oddechovka a ráda se k ní vracím (i když méně často než ke dvěma předchozím).
Okno s dívkou a ptáčkem
Dagmar Digma Čechová
Tahle knížka je úplně jiná než ostatní od autorky, které zatím vyšly. Až jsem si u čtení říkala, že bych ani neřekla, že je to od ní (myšleno v dobrém. Ostatní se mi líbily taky). Za mě zatím nejlepší. :)
Přání!
Leandra Sold (p)
Já se přiznám, že po prvních pár kapitolách jsem knížku chvíli odložila, protože jsem čekala něco jiného a trochu mě to rozladilo. Pak jsem se ale naladila na novou vlnu a od té doby jsem na příběh myslela i během nečtení. Bylo to dobře napsané, často napínavé, dobře vystavěný svět, postavy sympatické a já čekala, kam to autorka povede dál a u konce se i bála, jak to dopadne. :) Navíc mi příběh přijde i dost originální. Jedna hvězdička mínus jen za krátké chvíle, kdy mi něco drhlo apod. Podle poděkování chce autorka ze světa napsat další příběh, takže pokud vyjde, určitě mrknu i na něj. :)
Stráže! Stráže!
Terry Pratchett
Vtipné, chytré, a člověk jako vždy vidí odraz společnosti. Jednu hvězdičku ubírají jen části konce, co mi trochu nesedly. :)
Národní opruzení
Karolína Zoe Meixnerová
Dávám tři hvězdičky, protože jsem jednu prostě musela přidat z důvodů, že: a) zjevně nejsem úplně cílovka (ráda se na videa na Instagramu podívám, ale stále vlastně o období nic moc nevím (to není problém špatného zábavného vzdělávání, ale mojí děravé hlavy a že si ze školy nepamatuju pořádně ani základ, na který nové informace přidávat :D). Oceňuji nápad a všechno, ale prostě beru v potaz, že kdybych si nemusela vždycky vzpomínat, že Tyl byl vlastně zesměšněný apod., víc bych si to užívala b) starší knížky mi jdou hůř číst. A tady jsou někdy úryvky reálných textů (jak jsem pochopila) nebo něčeho aspoň v podobném duchu, co tím pádem musím mini luštit, ale objektivně je to tím pádem spíš na pochvalu
c) často mi přišlo, že emoce nejsou dost do hloubky, ale netuším, jak s nimi v knihách pracovali dřívější spisovatelé a jestli to tím pádem taky není autentické - navíc z té starší uctivé společnosti, kde si kdysi i vykali v rodině, mám takový pocit celkově, takže to nemůžu rovnou hodit mezi mínusy. :)
Dvě hvězdičky přesto ubralo to, že místy byly skoky v čase bez uvedení, že se to děje, ale hlavně tohle: Spíš než detektivka s romantickou zápletkou je to něco jako romanťárna s pár prvky detektivky. To "něco jako" nemyslím špatně, jen nechci mystifikovat zase tímhle směrem. :) Ohledně detektivní stránky souhlasím s Havlíčkem, že to moc nedává smysl. Přišlo mi to jako moc náhle a z čistého nebe. A v celé knížce o to většinu času vůbec nejde. Ale právě – o tuhle část navzdory anotaci v podstatě vůbec nejde. Takže jsem si čtení i tak užila a i přes trošku zmatkářský závěr se těším na pokračování. :)
Šťastně až navěky?
F. T. Lukens
Moc příjemné oddechovka, podaná specifickým stylem (jazyk, vyjadřování atd.), který mi tady ale nevadil, třebaže se to trochu tlouklo s fantasy světem. Chybělo mi asi jen aby byly některé věci více prokreslené. Ale po pár prvních stranách mě knížka celkem mile překvapila. :)
Marley a já aneb Život s nejhorším psem na světě
John Grogan
Milá oddechovka, která se navíc snaží i předat nějaké informace o psech. Ve čtení mě ale někdy rušily moje znalosti. :) Například ano, oceňuji snahu informovat čtenáře, že za levno prodávaná čistokrevná štěňata nejspíš nebudou v pořádku. Ale když vzápětí je v pořádku vzít si štěňátko od paní, která má jen dva pejsky a tohle je poprvé (nebo podruhé) co fenka štěňata má a tím se končí - a člověk ví, že ve skutečnosti se i takhle můžou tvářit právě množitelé - tak prostě au. Ne že bych to autorovi měla vyloženě za zlé, člověk nemůže jen tak vědět všechno, ale zážitek to dost kazilo. :)
Nemusíš!
Dagmar Digma Čechová
Knížku jsem původně vzala do ruky, že si jen dám chvíli pauzu, než půjdu dělat něco jiného, ale pak jsem se k tomu přes den pořád vracela a pak najednou chybělo jen asi půlka a pak jen asi sto stránek a tak jsem si řekla, že nic jiného vlastně nutně dneska dělat NEMUSÍM a dočetla to celé.
Knížka se mi líbila, i když měla určité nedostatky, například mi moc nesedla Marie, která byla na mě až moc věcí najednou a zároveň si sama sobě odporovala (jsem rozumější než ostatní v mém věku x dělám větší kraviny). Zároveň ale právě proto, jak divně se chovala, byly hlavně její kapitoly to, co mě pohánělo ve čtení dál, protože mě zajímalo, co se jako stane příště (a to přitom právě ty kapitoly byly spíš nepříjemnější číst). A navíc právě Mariiny kapitoly hned zezačátku dělaly z knížky něco jiného než romantiku, na kterou to jinak na začátku mohlo vypadat.
Coby svobodnou bezdětnou jsem už z ukázek překvapeně čekala, že mi bude o hodně bližší Kateřina, ale pak mě překvapilo, jak MOC. :)
Co když jsme to my
Becky Albertalli
Že má kniha jen kolem 70 procent se nedivím, protože kdybych ji měla shrnout jedním slovem, tak použiju slovo Zklamání. Dost možná to je i tím, že jsem dle popisu a všeho čekala něco jiného, nevím (ale i to se mi někdy stává a už se mi stalo i to, že knížka i tak byla super). Nesedlo mi prakticky nic, od stylu (a to mi takový uvolněnější s pubertálnějším vyjadřováním třeba u Šťastně až navěky? vůbec nevadil), přes začátek, prostředek i konec. Nejdřív jsem se nemohla začíst, pak jsem pokračovala, jen abych věděla, jak to skončí (ale ne v dobrém napjatém smyslu, spíš jestli se to nějak ještě někam vyšplhá). Ne, že by tam nebyla pro mě milá, romantická, vtipná místa. Ne, že bych svým způsobem neoceňovala, že je to své, že to není tradiční jasná sladká romanťárna, že je to realističtější (o vztah se člověk musí snažit, puberťáci každou chvíli jednají pitomě a dělají z komára velblouda atd.), ne, že bych i nechápala, proč autoři příběh zakončili takhle. Ale příběh měl pro mě zásadní vadu, že jsem jim to mezi nimi prostě většinu času nevěřila, a tyhle prvky co se vším viklají tím pádem nepomáhaly. Ani nevím, proč to tak bylo. Přirovnala bych to ke sledování hrané Krásky a zvířete od Disneyho - jsou tam prvky co tam mají být, co bych i původně čekala, ale nějak to prostě nefunguje. Náhodou jsem zjistila, že je druhý díl, co má lepší hodnocení a kluci jsou v něm i starší. Tak mu asi někdy dám šanci, třeba by to mohlo pomoct. :)
Víš, že nemusíš?
Dagmar Digma Čechová
Tak první autorčina duologie přečtena. :) První díl jsem si tedy v podstatě vůbec nepamatovala, ale nedá se říct, že by to extra vadilo. Marie mi tu byla milejší než v jedničce. A oba příběhy se od ní přirozeně rozvinuly dál, je vidět, že pokračování nevzniklo jen aby bylo. ;) Měla jsem tedy jedno tušení ohledně Katčina syna Matěje, které se nevyplnilo, ale nevadí. :D A Bady byl prostě skvělý!
Prázdniny za trest
Petra Langová
Asi prvních 60 stránek mě hlavní hrdinka neskutečně vytáčela a nutila jsem se to přelouskat. Ne kvůli stylu psaní ani ničemu takovému, jen jak moc byla na ránu. Což ale zároveň značí, že protivná puberťačka je ztvárněná skvěle. Pak se to zlomilo a šlo o milý příjemný příběh, kde mi toho zadrhlo jen málo. :)