blonde_elis komentáře u knih

Velmi aktuální, občas náročné na čtení a pochopení, ale spousta opravdu chytrých a zajímavých myšlenek.

1 02.01.2022

Afterdark byl pro mě velmi příjemný úvod do tvorby tohoto populárního autora a rozhodně mě navnadil na jeho další knihy. Zajímavý způsob psaní, jen jsem možná čekala v závěru trochu víc vysvětlení. Nevadí, otevřený konec tomu všemu asi dodává kouzlo :).

1 20.09.2021

Kniha, která skutečně prověří vaši čtenářskou odolnost. Místy to bylo tak nechutné, až jsem se ošívala, ale bavilo mě to. Po mém milovaném Klubu rváčů jsem se chtěla ponořit hlouběji do autorovy tvorby a tato povídková sbírka poskytuje opravdovou všehochuť. Některé příběhy jsou lepší, jiné horší, za pozornost však rozhodně stojí.

3 17.09.2021

Knihu jsem četla letos v létě během mého stopovacího výletu Evropou, a tak mi dokonale sedla do mého aktuálního rozpoložení. Skvělá kniha pro všechny dobrodružné duše, milovníky přírody a hor. Je to kniha, která vás chápe, ale zároveň vám připomene, že i při tom největším dobrodružství je třeba zachytit alespoň malé stéblo reality, abychom se od ní neodpoutali úplně. Život totiž přece jen máme jenom jeden a jak Chris pozdě pochopil, jen sdílené štěstí je skutečné.

13 17.09.2021

Už dlouho, skutečně dlouho, se mě žádná kniha nedotkla tak hluboko, jako Ten, kdo stojí v koutě. Všechno v ní bylo tak skutečné. Byl to příběh, který bych takřka mohla napsat sama, nebo kdokoliv z mých kamarádů ze střední školy a přesto je v něm něco tak originálního a nádherného. Podtrhávala jsem citáty na každé druhé stránce. Skutečná hořkosladká poezie života.
Chvílemi jsem cítila jistou podobnost s mou další oblíbenou knihou The Catcher in the Rye a potěšilo mě, když na ni bylo nakonec v textu skutečně odkazováno.
Četla jsem v angličtině a stránky do mě doslova klouzaly samy, budu doporučovat na každém kroku.

"And in that moment, I swear we were infinite."

5 24.06.2021

Velmi čtivý a zajímavý náhled do života válečného zpravodaje, zároveň je zde však bravurně vysvětlen i kontext jednotlivých událostí, za což moc díky. Konečně jsem se trochu zorientovala v tom spletitém chaosu Blízkého východu.
Pan Szántó má můj veliký respekt - za svou práci i za tuhle knihu a těším se na další! :)

3 21.06.2021

Srdeční záležitost, film i kniha.
Jeden velký zážitek, jedno velké zamyšlení.
A taky jeden z mých vůbec nejoblíbenějších citátů:
"It's only after you've lost everything, that you are free to do anything."

8 21.06.2021

Přečetla jsem ji znovu po čtyřech letech. Normálně se ke knihám nevracím, ale jsem ráda, že u téhle jsem udělala výjimku. Bylo to jiné, ale pořád nesmírně silné. Zlodějka knih je moje srdcovka. Poprvé jsem ji četla v patnácti a tehdy mi v mnohém otevřela oči. Změnila mě a já jsem jí za to neskutečně vděčná.

16 24.02.2021

Jedním slovem krása. V zásadě poměrně jednoduchý milostný příběh, myslím, že ale právě tento je ten původní, který poskytl inspiraci pro mnoho budoucích variací na všemožné způsoby. Musím vyzdvihnout nádherný jazyk, který člověka skutečně přenese do tehdejší doby, zároveň se ale četl lehce, bez jakýchkoliv obtíží. Je zajímavé uvědomit si, jak moc se společnost a vnímání toho, co je přijatelné a "normální" za ta dvě století proměnily a jakým posunem prošlo i postavení žen. Některé věci jsou přesto stále aktuální - otázka předsudků, opravdovosti citů, upřímnosti a lidské důstojnosti rozhodně rezonuje i dnes a snad vždycky bude.

9 01.02.2021

Mimořádná kniha, která nabízí hned několik rovin. Věřím, že si v ní každý najde to své, ať už je to historická či filozofická stránka nebo snad detektivní příběh. Náročnější pasáže se střídají s těmi odlehčenějšími akorát tak, aby se čtení člověku neomrzelo. Eco poskládal příběh geniálně, dokonalé svědectví doby a přitom úžasně napínavé, klobouk dolů :-).

9 30.12.2020

Před časem mě nesmírně zaujal dokument o Beat Generation a nekonformní způsobu života jejích představitelů. Jsem ráda, že jsem z jejich tvorby jako první sáhla právě po románu Na cestě.
Kniha to je prazvláštní, nepodobá se ničemu, co jsem doposud četla. Nikde žádná zápletka, vyvrcholení děje, rozuzlení... Jen nekonečně se opakující cesta. Cesta za něčím neurčitým, za vidinou, která se rozplývá jakmile se k ní člověk zdánlivě přiblíží.
Přestože se v knize v podstatě nic moc neděje, její atmosféra mě uchvátila jako žádná jiná. Nejprve na mne dýchala neuvěřitelnou nespoutaností a svobodou, kterou mám sama v krvi. Hned bych s chutí popadla batoh, vydala se autostopem napříč Státy a v noci koukala z korby náklaďáku na hvězdy.
V závěru však tenhle osvobozující pocit vystřídala spíš skleslost a melancholie, způsobená bezcílností a nenaplněností života hlavních hrdinů. Možná jsem to ale celé vnímala špatně. Možná se nehnali za žádným konkrétním úspěchem, ani nehledali duchovní osvícení - možná že cesta sama o sobě, je ve skutečnosti cíl.

10 24.10.2020

Knihu jsem četla kvůli Andymu, jehož umění miluju a je pro mě velkou inspirací. On sám o sobě byl jedním velkým uměleckým dílem. Kniha však zdaleka není jen o něm a jeho výstředním pojetí života. Ačkoliv se mi někdy zdálo, že na sebe kapitoly moc nenavazují a jedná se spíš o útržkovité vzpomínky Ultra Violet, zápisy mě skutečně bavily. Perfektní vystihnutí jedinečné atmosféry New Yorku v té bláznivé a tak fascinující době.

2 03.08.2020

Tak nevím, asi mi to úplně nesedlo... Téma je rozhodně zajímavé, ale nedokázala jsem se začíst. Knihou jsem se, vzhledem k jejímu rozsahu, prokousávala nezvykle dlouho.

3 25.05.2020

Knihu jsem četla v originále a naprosto mě uchvátila. Autorův styl psaní mi nesmírně sedl, mnohokrát jsem se skutečně od srdce zasmála. Přitom ale kniha ve své podstatě vtipná vůbec není. Naopak vystihuje spoustu smutných věcí v životě. A i když je Holden dost složitá postava ("I'm very hard to talk to. I realize that."), často jsem se s jeho pocity dokázala ztotožnit a pochopit je. Je to takové pohlazení pro každou ztracenou duši nebo duši, která si jednou připadala ztracená.

"I went down by a different staircase, and I saw another 'Fuck you' on the wall. I tried to rub it off with my hand again, but this one was scratched on, with a knife or something. It wouldn't come off. It's hopeless, anyway. If you had a million years to do it in, you couldn't rub out even half the 'Fuck you' signs in the world. It's impossible."

7 07.05.2020

Před pár lety jsem od Orwella četla Farmu zvířat, která mě uchvátila. Od 1984 jsem měla tedy hodně vysoká očekávání a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Myšlenka mi zde přišla ještě propracovanější než v první zmiňované knize, a i když se jedná o složité téma, četlo se mi to neuvěřitelně lehce. Závěr je poměrně depresivní, ale takový hold už život někdy je, obzvlášť ve světě, kde se děj odehrává. Doporučila bych přečíst každému už jen proto, aby něco podobného navždy zůstalo pouze fikcí.
(čteno v angličtině)

"The past was erased, the erasure was forgotten, the lie become truth."

"If you can feel that staying human is worth while, even when it can't have any result whatever, you've beaten them."

11 21.04.2020

Přečteno v originále. Hezký příběh pro lidi, jejichž fantazie ještě neumřela. Pohádka, ve které ale lze najít řadu krásných metafor o životě.

3 02.04.2020

Kniha s velice kontroverzním námětem, která pro mě však byla nesmírně čtivá. Exkurze do vnitřního světa stárnoucího pedofila a psychického vývoje jeho "nymfičky" představuje něco, čemu se v běžném životě takto hluboko pod kůži dostaneme jen sotva. Výsledná problematika se však dotýká každého z nás - věčný rozpor mezi tím, co je správné a tím, po čem skutečně toužíme. A ačkoliv jsem kolikrát musela bojovat s morálním odporem a tendencí odsuzovat, byl to nesmírně zajímavý čtenářský zážitek.

"Morálním cítěním smrtelník platí času
daň za svůj smysl pro smrtelnou krásu."

5 20.03.2020

Dílo světového formátu, bravurně poukazuje na celou řadu lidských vlastností, ať už se bavíme o jednotlivcích nebo o rysech celé společnosti. Čte se příjemně, s přehledem se dá zvládnout za jedno odpoledne, přesto zanechá odkaz. Ideální četba k maturitě.

Maršál: Očekávám, že svou povinnost k vlasti splníte do poslední tečky.
Baron Krüg: Ano, Vaše Excelence.
Maršál (jde k němu): Na to mi dáte svou ruku.
Baron Krüg: Ne, maršále! Jsem malomocný!
Maršál: Já se nebojím, Krügu. V tom okamžiku, kdy bych se bál, přestanu být... vůdcem. Vaši ruku, barone Krügu!

3 20.01.2020

Skutečně kvalitní kniha vykreslující hrůzy války tak autenticky, až z toho někdy mrazí. A taky křehkost a postupný rozklad lidské duše. Z toho mrazí ještě víc.

7 03.12.2019

Vtipný, dost ze života. Jedna hvězdička navíc jenom za úvodní kapitolu a vložené autentické básně, které mě zaručeně pobaví i po několikáté :D.

1 30.10.2019