Barbarka_CZ Barbarka_CZ komentáře u knih

☰ menu

Odpusť mi. Megan Odpusť mi. Megan Abbie Rushton

Asi už jsem na to moc stará. Ale náctiletým holkám by se to líbit mohlo. Trochu nečekaný konec.

25.09.2017 2 z 5


Bez šance Bez šance Neal Shusterman

Do téhle dystopie se mi dlouho nechtělo. Kdysi jsem četla ukázku a zrovna dvakrát mi neseděly neustálé změny vyprávění z různých úhlů, různými postavami. Nicméně asi i díky tomu, že je kniha rozdělena na opravdu krátké kapitoly, u kterých dochází ke střídání "vypravěče", zase tolik to v konečném důsledku nevadí.

Samotná hlavní myšlenka příběhu je docela drsná - rozpojování dětí, které natolik vytočily své vlastní rodiče (příp. nebyly "dost dobré" pro pěstouny), až je tito poslali na smrt. Nebo vlastně ne na smrt, ale na jinou formu existence - po částech v tělech jiných lidí.

Kniha je poměrně dlouhou dobu čtivě napsaným, ale poměrně obyčejným příběhem několika dětí, které se svému osudu vzepřely a snaží se ukrýt před systémem a následným rozpojením.

To hlavní, gró celého příběhu přichází až v závěru, kdy se hlavní hrdinové ocitnou ve sklizňovém táboře a čekají na den, který pro ně bude znamenat konec starého života a začátek něčeho nového. Popis průběhu rozpojení jedné z vedlejších postav je jen pro silné nátury. Sice se tam neobjevuje žádná krev ani nic podobně drastického, ale síla to tedy je. Pro čtenáře s bujnou představivostí určitě.

Kniha rozhodně slouží k zamyšlení. Přestože z cca 80 procent jde o příběh několika jednotlivců, kteří se toulají světem a ukrývají se před nezleťáky (něco jako policie), ukrývá v sobě i hluboké poselství. Skutečně existuje lidská duše, která nikdy neumírá? Co je to za rodiče, že jsou schopní poslat své vlastní dítě na smrt? A kam až je možné posunout zákony, aniž by se lidé vzpírali?

Dávám tři hvězdy, ve skutečnosti tři a půl. Je to čtivé, ale myslím, že se toto téma dalo uchopit lépe.

10.07.2017 3 z 5


Hovor se smrtí Hovor se smrtí Chris Carter

Carter je prostě jedinečný. Jen... Tomuhle příběhu zkrátka něco chybí. Nějaká jiskra, zvrat, šok. Ani popisy vražd mě tentokrát zase tolik nebraly. Každopádně pořád je to dobrá knížka, možná jsem jen panem autorem už moc "rozmazlená".

30.06.2017 3 z 5


Pastýřská koruna Pastýřská koruna Terry Pratchett

Tahle kniha, vůbec poslední zeměplošská, se mi hodnotí strašně těžko. Ale přece to zkusím.

1) Je dojemná, a to tak, že maximálně. Ze dvou důvodů - jednak proto, že žádná další už nebude. A za druhé z důvodu, který tu psát nebudu, protože by šlo o nemalý spoiler. Upřímně a na rovinu říkám, že jsem tuhle knížku probrečela. Někdy víc, že mi ani kapesník nestačil, jindy mi jen tak trochu zvlhly oči. Nejsem si jistá, kolikrát budu schopná se k tomuhle dílku v budoucnu vrátit, aniž bych neměla slzy v očích už při samém začátku čtení...

2) Je to pořád Zeměplocha sira Terryho Pratchetta, ALE! Jak se píše v doslovu, ta kniha má začátek, prostředek i konec. Příběh je úplný a nic skutečně podstatného v něm nechybí. Jenomže zároveň je strašlivě znát, že TP nestihl této knize dát konečnou podobu. Je to hrozně syrové, chybí tam spousta typicky pratchettovské "omáčky". Jako když porovnáte hotový, barevný obraz s náčrtem, který je vyvedený nahrubo a černým uhlem. Vidíte všechno důležité, ale ty krásné detaily, které dělají obraz obrazem, chybí... S tím souvisí i fakt, že kdo nebude mít načtené předchozí příběhy (a možná nejen ty s Toničkou), nejspíš mu některé věci tak docela nedojdou nebo se v nich ztratí.

3) Nemůžu se zbavit dojmu, že když TP knihu psal, věděl, že se už brzy setká se Smrtěm.

Celkové vzato je to knížka, kterou si rozhodně stojí za to přečíst. Už jen z nostalgie. Ale nečekejte žádný "nářez", je to spíš Pratchettův epilog... nebo ještě spíš nekrolog. Na který navíc neměl dost času.

26.06.2017 4 z 5


Dámy a pánové Dámy a pánové Terry Pratchett

Dámy a Pány jsem poprvé četla před lety někdy v době mé středoškolské docházky. Dnes už můj věk začíná na číslici 3 a protože se chystám na poslední zeměplošskou knihu z pera sira T.P., Pastýřskou korunu, sáhla jsem po nich znovu. Prý se na ně totiž lehce odkazuje. A zjistila jsem, že původní tři hvězdy, které jsem tomuto dílku dala, musím zvednout přinejmenším na čtyři, lépe čtyři a půl (pět si nechávám pro Carpe jugulum). Je zajímavé, jak se s časem mění pohled člověka na určité literární dílo, z mnoha důvodů. Knihy sira T.P. jsou toho krásným příkladem. Už se těším, až si Dámy a Pány přečtu třeba za dalších deset, patnáct let, určitě v nich opět najdu zalíbení a opět i něco nového...

13.06.2017 4 z 5


Dvůr mlhy a hněvu Dvůr mlhy a hněvu Sarah J. Maas

No, tak tohle bylo parádní. Tedy... Do cca první poloviny jsem se nějak nemohla začíst, ale pak už to byla jízda, od které nebylo možné se odtrhnout. A ten závěr? Páni! Překvapení, velké, i když po dosavadních zkušenostech s knihami této spisovatelky by mě to asi nemělo až tolik zaskočit. Skleněný trůn je sice pořád moje oblíbenější série, nicméně tenhle díl Dvora byl ve své podstatě asi stejně skvostný jako Dědička ohně, což je pro mě dosud nejlepší díl ST. Každopádně se na třetí díl této série z jejího pera (klávesnice) moc těším, snad CooBoo dodrží plán a vydá ho ještě letos.
P.S.: Asi nejvíc jsem zvědavá na další vývoj kolem Amren, byť i ostatní noví hrdinové jsou skvělí.

08.05.2017 5 z 5


Rudý úsvit Rudý úsvit Pierce Brown

Tahle kniha je hlavně a především nabitá akcí od začátku až do konce. Hluchý míst, u kterých byste si řekli, že autor chtěl jenom nějak zaplácnout stránky, je tam minimum, pokud vůbec nějaká jsou. Což je jednoznačně obrovské plus.
Na druhou stranu mi přišlo, že autor nedokázal úplně využít potenciálu, který jím vymyšlený příběh má, a to konkrétně na začátku, kde strašně rychle přeskočil život Darrowa v jeho rodné "vesnici" - najednou bylo o pár měsíců víc a Darrow už byl jinde a měl úplně jiné starosti. V úvodu knihy mi prostě přišlo, že autor šel strašně moc po povrchu, až zbytečně. Naštěstí díky tomu, že se hlavní hrdina v myšlenkách postupně několikrát vrátil do svého "původního života", tak se to přece jen trochu vykompenzovalo a čtenář se tak mohl více přiblížit jemu i jeho rodině a dřívějšímu životu.
Celkově rozhodně velmi dobré čtení a myslím, že komu se podobné příběhy líbí, rozhodně nebude zklamán. Dávám 4 hvězdy a doufám, že Triton vydá i zbývající dva díly. :)

02.04.2017 4 z 5


Krvavé ostří Krvavé ostří Sarah J. Maas

Prequely nemám ráda, nerada se vracím do minulosti, když už jsem v reálu o dost dál. Nicméně přestože se v Krvavém ostří člověk vlastně nedozví mnoho nového, protože většina už byla řečena či alespoň naznačena v sáze, jsem za tuto povídkovou knihu moc ráda. Jednak to byl návrat do světa a k postavám (postavě), které jsem si zamilovala. A za druhé člověku se díky tomu přece jen některé věci doobjasnily, dovysvětlily (například to, jaký byl skutečný vztah mezi Celaenou a Arobynnem a proč to dopadlo, jak to dopadlo). Za mě rozhodně kniha, kterou by milovníci Skleněného trůnu neměli vynechat. :)

07.03.2017 4 z 5


Vidořád Vidořád Samantha Shannon

Myslím, že nutně potřebuju další díl. :D Doufám, že se HOST hecne a když už ho má k dispozici, přeloží ho a vydá co nedřív. ;) Ten otevřený konec mě asi zabije... :(

Ale teď vážně. Po Kostičasu, který mi díky mnoha novým výrazům a spoustě postav přišel možná trochu moc složitý a zmatený, pro mě byl Vidořád o úroveň lepší. Možná i o dvě. A to se mi do něj ani moc nechtělo... Pět hvězd nedám jen proto, že si chci nechat nějakou rezervu pro další díly. :) Začátek knihy se trochu vlekl, ale pak se to neskutečně rozjelo. Ostatně zhruba od poloviny jsem četla v kuse, prostě jsem nemohla přestat, a knihu dočetla před půl čtvrtou ráno. :D Sice si moc neumím představit, že tahle série má mít sedm dílů, ale po Vidořádu se budu na každý další těšit a třást jako malé dítě na Vánoce.

20.02.2017 4 z 5


Kostičas Kostičas Samantha Shannon

Takhle kniha je pro mě docela kontroverzní. Na jedné straně stojí fakt, že téma vidoucích, jasnovidců, duchů a éteru mi vůbec není blízké, na druhou stranu autorka dokázala příběh zpracovat natolik poutavě, že jsem měla problém se od čtení odtrhnout. To samo o sobě považuji za velké plus. Zároveň však musím říct, že až do konce jsem měla trochu guláš ve všech těch nových výrazech, které jsou v knize použity. Kdyby tak ještě pro každou jednu skupinu bylo použito jedno nové slovo, člověk by se orientoval lépe, ale jak tam byly pomalu tři výrazy pro každou novinku/neobvyklost, měla jsem v tom zmatek. To je ostatně také důvod, proč bych nejraději dala jen 3,5 hvězdičky, navzdory čtivosti a poměrně i propracovanosti knihy - protože příběh je rozhodně o dost lepší než průměrný, ale ty nejasnosti způsobené novými, nepříliš dobře vysvětlenými výrazy ho dost sráží. Nakonec však dávám 4 hvězdy, protože o celou jednu méně si tahle kniha nezaslouží.

01.02.2017 4 z 5


Nabíječ Nabíječ Alice Clayton

Z erotických románů rozhodně jeden z lepších, hlavně díky tomu, že je to psané poměrně vtipně. Kniha na jeden, max. dva večery. Oddychová a zábavná.

12.01.2017 4 z 5


Královna stínů Královna stínů Sarah J. Maas

Tak jo, dočteno. Uff. Tohle bylo... Páni. Asi nemám slov. Už u Dědičky ohně jsem si myslela, že je to TOP, že nic lepšího nemůže přijít. Mýlila jsem se. Hvězdičky mi nestačí, čehož jsem se po minulém dílu tak trochu (dost) obávala. Doufám, že CooBoo dodá překlad dalšího dílu co nejrychleji, protože jinak se asi zblázním. :D

A co říct k samotnému ději?
POZOR, MOŽNÉ SPOILERY!!!
Většina knihy se odehrává v poklidnějším tempu, které je však pouze přípravou na velkolepé ohnivě-ledové finále. Wau! Poslední třetinu knihy jsem se nemohla odtrhnout, dočetla jsem po půl čtvrté ráno. :)
Aelin mě chvílemi trochu štvala, hlavně ze začátku mi přišlo, že se vrátila do období prvního dílu, kdy nevěděla, co vlastně chce. Ale ono se jí ani není moc co divit, její úděl nebyl snadný a vyrovnat se s tím vším, co se na ni nahrnulo (navíc bez Jeřába)...
Manon byla mou oblíbenou postavou už ve třetím dílu, zejména díky jejímu chování k Abraxasovi. Trochu mě překvapilo, kolik lidí psalo, že pasáže s ní je nebavily a že je skoro až přeskakovaly. V tomhle dílu se ukázala jako opravdová dědička klanu, krvelačná, chladnokrevná bestie. A přece ne. A to je dobře, moc dobře. Na konci předchozí knihy jsem si říkala, že doufám, že nakonec sehraje pozitivní roli. Jak to tak vypadá, nemýlila jsem se, to mě moc těší.
A Lysandra - kdo by ji nemiloval? Ostatně i Kaitlin se zajímavě vybarvila, až mi jí bylo za její sebeobětování líto.
Jediné, čemu se těžko věří, že všechny ty hrůzy prožívají hrdinové, kterým je sotva dvacet let (pominu-li víly). Ale když na tohle zapomenu, pustím to z hlavy, tak tahle série je prostě terno. Fakt. Vřele doporučuji.

04.01.2017 5 z 5


Červený vrch Červený vrch Jamie McGuire

Co k tomuhle napsat... Proti zombie apokalypse vůbec nic nemám, právě naopak, ale tohle fakt ne. Příběh byl plochý, málo propracovaný, postavy až do poloviny knihy absolutně nejasné a nedostatečně vykreslené (a ani pak to žádná velká sonda do jejich osobností nebyla) a celé to bylo hrozně uspěchané, nerealistické (na zamoření celého USA stačí jediný den? wtf?). Pozitivně hodnotím vyprávění z vícero pohledů a to, že se tam stále něco dělo, ale to je tak všechno. Jinak v příběhu je také spousta amatérských chyb jednoduchým přeskakováním v čase počínaje (to už tam skoro mohlo být napsáno "o týden/měsíc později", což nesnáším) přes nelogičnosti a nedostatečně vysvětlené věci (v jednu chvíli sedí dotyčný v autě a v následující větě sahá po kanystu benzínu na verandě domu???) až po podivný, nepravděpodobný happy end (více méně). Po Apokalypse Z a Všemi dary obdarované opravdu velká slabota. Za snadnou čitelnost (cca od druhé třetiny knihy) dávám dvě hvězdičky.

13.12.2016 2 z 5


Všemi dary obdarovaná Všemi dary obdarovaná M.R. Carey (p)

Velmi originální. Po Apokalypse Z jsem si myslela, že už nemůže přijít na poli zombie apokalypsy nic lepšího, ale tahle kniha mi ukázala, že jsem se mýlila. Naštěstí. Všemi dary obdarovanou jsem vyhrála v soutěži, sama bych si ji asi nevybrala, resp. bych si jí na pultech knihkupectví nevšimla. Což by byla chyba! Líbilo se mi střídání pohledů jednotlivých postav, bylo plynulé a napomohlo tomu, aby se člověk lépe vžil do každého jednotlivého hrdiny. Stejně tak jsem si obrovsky oblíbila hlavní hrdinku, byť vlastně patřila "na tu špatnou" stranu. Zdánlivě. A ten konec! Hrůzu nahánějící a nadějný zároveň. Za mě rozhodně pět hvězdiček.

29.11.2016 5 z 5


Nikdykde Nikdykde Neil Gaiman

Konečně dočteno. Co k tomu napsat? Nápad jednoznačně neotřelý a skvělý. Nicméně styl psaní autora mě nenachl, ani vlastně pořádně nevím proč. Rozhodně to není knížka, kterou je radno odkládat nebo číst po krátkých úsecích, jinak se začnete ztrácet. Obávám se, že navzdory originalitě na tuhle knihu brzy zapomenu.

21.11.2016 3 z 5


Já jsem smrt Já jsem smrt Chris Carter

Myslela jsem si, že už mě u Cartera nic nepřekvapí, ale chyba lávky. Rozuzlení nejnovějšího případu detektivní dvojice Hunter + Garcia jsem absolutně nečekala. A přiznávám, že to pro mě byl nemalý šok. Carter opět nezklamal a po Zlobě, která byla úplně jiná než předchozí knihy, vnesl do svých příběhů zase něco nového. Respekt. A poklona.

19.10.2016 5 z 5


Samotáři Samotáři Lex Thomas

Vzhledem k tomu, že velmi dobrému Monumentu 14, který byl o dost lépe napsaný, jsem dala tři hvězdy, tady dávám pouze dvě. Je to čtivé, nápad je zajímavý, ale styl napsání jak od středoškoláka. Velké skoky v čase, dost nevysvětlených věcí, málo propracované. Nicméně je škoda, že další díly u nás nevyšly (a nejspíš ani nevyjdou), takhle člověk neví, jak to všechno vlastně skončí.

16.10.2016 2 z 5


Vteřinu poté Vteřinu poté William R. Forstchen

Tak to byla síla. Oceňuji, že děj se posouval nikoli neustálými popisy, ale dialogy, což mi vyhovuje mnohonásobně víc. Posledních cca sto stránek bylo tak nabitých akcí i emocemi, že si je budu pamatovat ještě hodně dlouho. Když si navíc člověk uvědomí, že jde o reálnou hrozbu, žádnou šílenou teorii a autorskou nadsázku, je zážitek z přečtení knihy tím silnější. A hrůzu nahánějící. Jednu hvězdičku strhávám za to z mého pohledu až moc přehnané amerikanství a (ne)víru v Boha, to moc nemusím. Na druhou stranu chápu, že oni takoví opravdu jsou - a možná by jim to nakonec opravdu zachránilo život, alespoň některým, kdyby se nedejbože to, co je v knize popsáno, skutečně stalo.

23.09.2016 4 z 5


Dívka, která si říkala Tuesday Dívka, která si říkala Tuesday Stephen Williams

Velmi zvláštní knížka. Napsaná ze dvou pohledů - ich formou z pohledu titulní hrdinky a klasickou er formou psanou z pohledu ostatních. Děj se místy vrací v čase a hned zase skočí do přítomnosti, není proto radno to číst s velkými přestávkami, jinak se ztrácíte. Samotný příběh je zajímavý, do poslední chvíle jsem čekala, co se z toho vyvine, i když tam nějaké náznaky byly, nicméně jsem si nemohla být jistá, že to tak, jak si myslím, skutečně je. A to se mi líbí! :) Přišlo mi to, že to bylo ze (skoro) současného Londýna, resp. z Londýna nedaleko v budoucnosti, tak trošičku s jistými náznaky postapo světa (nebo to k němu spíš směřovalo). Rozhodně stojí za přečtení, jen ten konec... Je to záměrně napsané tak, aby si čtenář sám domyslel, co bude dál. Nicméně to ve mně vyvolávalo pocit, jako kdyby sám autor nevěděl, jak to zakončit. Ale jinak velmi dobré, netradiční a chytlavé čtení.

10.09.2016 4 z 5


Cesta pustinou Cesta pustinou Emmy Laybourne

Navzdory pár nepřesnostem asi nejlepší díl. U epilogu i nějaká ta slza ukápla. :) Celkově velmi čtivá trilogie, byť je tam několik věcí, které mi ne úplně sedí. Rozhodně ale mile překvapila a stojí za to ji přelouskat (mě to trvalo 3 dny).

30.08.2016 4 z 5