Babouš komentáře u knih

(SPOILER) Moje oblíbená část byla, jak mladý policista poprvé vidí mrtvolu, protože to jsou věci, které v normálních detektivkách neukážou ani neřeknou. Nebo jak pohřebáci dávají policajtům lahve alkoholu za "kšefty". A tenhle realistický a nový pohled na policejní práci mě bavil, přišel mi příjemně osvěžující. Autor už prý píše román a ten si rozhodně nenechám ujít.

9 24.03.2021

Navzdory tomu, že to má stránek skoro jako telefonní seznam, se to čte neuvěřitelně dobře. Zajímalo mě, co se sakra děje a na rozdíl od jiných zdejších hodnotících jsem postavy nehodnotil podle barvy pleti ani podle sexuální orientace, takže jsem s nimi neměl problém. Jediná moje výhrada je k tomu, že celkový motiv mi nepřišel kdovíjak originální - mám dojem, že jakmile člověk přečte jednu postapo dystopii, už má přečtené všechny :)

8 24.03.2021

Do Bridgertonů jsem šel s nulovým očekáváním, protože na žánr regency romance mám tendenci koukat trochu skrz prsty (já vím, předsudek, ale ty původní obálky s rozhalenýma košilema a negližé tomu nepomáhají). Ale překvapivě mě to bavilo! Jednak je to psaný hrozně lehkým stylem, ale nejdůležitější přísada, díky který jsem si čtení užil, byl humor (kterej v seriálu bohužel úplně chybí). Není to pro mě kniha roku (erotický scény pro mě byly docela cringe) ale rozhodně předčila moje očekávání a bavil jsem se u toho víc než u seriálu, takže určitě zkuste, pokud už vám taky chybí plesy, elegantní pikniky a duely za rozbřesku.

Pořádně zamotaný příběh, ve kterém nemůžete věřit nikomu, protože všichni mají nějaké tajemství. Případ Amelia jsem hltal víc, ale autorka píše skvěle, těším se na další knihu!

12 17.03.2021

Tři dny. Tak dlouho mi trvalo přelouskat 540 stran téhle superbichle! Na začátku jsem byl lehce zmatený, protože Smrtku a Nimbus jsem četl už hodně dávno a některý souvislosti jsem si nepamatoval, ale bavilo mě to šíleně. Posledních 200 stránek jsem musel dát na jedno posezení. Líbí se mi, že tady Shusterman otevírá i témata jako gender nebo eutanázie (a stejně jako v předchozích knihách samozřejmě i téma smrti, spravedlnosti a náboženství). Můj tip: pokud můžete, dejte si celou trilogii v kuse, ať vám neunikají souvislosti jako mně (je tady hodně postav a pravidel světa). Konec pak na vás zapůsobí asi stokrát víc.

17 13.03.2021

Při čtení téhle knihy nahlédnete fakt do pocitů osoby s poruchou příjmu potravy, protože autorce se zde podařilo jídlo vylíčit fakt nechutně. Ne, u téhle knihy nebudete nic zobat ani mlsat, tohle budete hltat, i když vám z toho pak bude blbě. Příběh je depka, ale skvěle, fakt skvěle napsaná. Jazyk poetický i syrový tak, že občas musíte odvrátit zrak. Emu Labudovou považuju za mimořádný talent naší literatury.

12 03.03.2021

Zaráží mě zdejší nízké hodnocení. Ve skutečnosti je to nadprůměrná detektivka se zajímavými postavami (bavilo mě jiskření mezi Corcoranem a Thompsonovou) a dost creepy případem. Hvězdičku ubírám, protože mi námět až příliš připomínal mého oblíbeného Stefana Ahnhema v knihách X způsobů smrti a Motiv X.

9 26.02.2021

Musím ocenit tempo, který připomíná neodložitelnej styl a la Dan Brown: prakticky od první kapitoly je hlavní hrdinka na útěku a snaží se zjistit, co se sakra děje. Autor šikovně manévruje na uzoučkým prostoru mezi “to je přitažený za vlasy” a “potřebuju vědět, jak to dopadne” Víc mi sedla jeho série s Frostem Eastonem (protože sympaťák s kocourem a San Francisko), ale Sama proti všem mě zase totálně odrovnala tím závěrem. Každopádně autora určitě doporučuju!

20 23.02.2021

Vítejte v Británii 80. let, ale je to jiná Británie - internet už funguje od 60. let, John Lennon pořád zpívá, a díky tomu, že Alan Turing nebyl nikdy pronásledován za svou homosexualitu, jsou technologie zhruba na úrovni dneška. Nejnovějším hitem jsou robotičtí společníci, díky kterým lidi mají víc volnýho času přemýšlet, jestli sex s robotem je nevěra, nebo ne. Neskutečné nápaditý román, který se sice tváří, že je o strojích, ale je samozřejmě hlavně o lidech.

12 13.02.2021

Výborné a ačkoliv je to zde zařazené jako Román pro ženy, řekl bych, že se v tom nás dvacátníků a třicátníků najde víc bez ohledu na pohlaví. Ten zmatek v hlavě, když se člověk hledá, když se musí postavit svým obavám a někdy i svým blízkým, jako hlavní hrdinka, to asi známe všichni. Palec nahoru za hrdinku, která není sice typicky sympatická, zpočátku mi vlastně docela lezla na nervy, ale postupně jsem si ji oblíbil, pochopil jsem ji a navíc si prošla zajímavým vývojem. Oceňuju lehkost a švih, s jakým je kniha napsaná, četla se šíleně rychle. Z vedlejších postav jsem si nejvíc oblíbil Anetu a ke konci mě dostával guru John :)

18 05.01.2021

Když se v prvních kapitolách popisovalo postupné šíření viru, tak mě to hrozně bavilo a přišlo mi zajímavé i sledovat, zákulisní jednání "muže, který měl přijít, ale nepřišel" s premiérem a vládou. A výborně zvolený je způsob vyprávění v přítomném čase a přímou řeč, takže se to skvěle čte. Ale postupně mi čím dál tím víc začalo jít na nervy spojení "aby zabránili italskému scénáři", které se objevovalo asi na každé stránce dvakrát. Přitom zpětně víme, že "italský scénář" u nás proběhl na podzim, takže ta snaha stejně přišla vniveč. Jsem ten poslední, kdo by autorům vyčítal snahu udělat knihu čtivější a dramatičtější, ale tohle není román, a když jde o literaturu faktu, radši bych si přečetl něco míň emočně zbarveného.

V některých místech autoři až zbytečně ze čtenáře ždímali slzy - věty jako "netušili, že to je jejich poslední 17. listopad", nebo "měl to být víkend, kdy oslaví narození vnuka, místo toho budou chystat pohřeb" jsou už podle mě za hranou.

Můj další problém je s nekritickým a nekomentovaným přejímáním vyjádření Andreje Babiše, Romana Prymuly, Jana Hamáčka a dalších lidí. Nemyslím, že by autoři byli nějak podjatí, spíš neúmyslně svou touhou popsat zákulisí umožnili aktérům udělat si zpětně píárko. Takže se v knize dočteme, jak premiér včasným lockdownem zachránil zemi, ale prostor nedostanou živnostníci, kteří se z půlnoční tiskovky dozvěděli, že musejí zavřít své obchody.

A poslední problém, který s knihou mám, je samozřejmě ten, že na krizi nahlíží optikou prvních tří měsíců a některá vyjádření se po podzimním chaosu a bizarním sledu zákazů, příkazů a skandálů, zdají být až úsměvná. Opět naprosto chápu, že autoři chtěli zachytit kritické první tři měsíce nečekané krize, ale ze zpětného pohledu tahle kniha nezestárla dobře a to je venku ani ne dva měsíce.

17 13.12.2020

Panebože, něco tak skvělýho jsem rozhodně nečekal! Když se řekne historický román ze středověku, rozhodně si nepředstavím takovouhle jízdu. V téhle knize najdete zajímavé postavy, tajemno i romantiku a pořád se tam něco děje, takže se ani odstavec nestihnete nudit. Moje první seznámení s tímto autorem a rozhodně ne poslední. Moje nejoblíbenější část byla v římské věži a v tajemných Benátkách :)

16 08.12.2020

Nádherně popsaný vztah matky a dcery, které si jsou podobnější, než by se jim líbilo a mají tendenci dělat podobné chyby. Líbilo se mi, jak se Colleen dokázala ponořit jak do matky, tak do náctileté dcery. Ačkoliv je jejich chování někdy dovedeno do extrému (ne že bych se divil, to, co se jim stalo, je hrozné), nezlobíte se na ně, ale chápete, proč se chovají tak, jak se chovají. I když je to dost dramatické, v knize jsou i odlehčené momenty - např. v kině - které vám dají prostor si oddechnout. Pro mě asi nejlepší kniha od Colleen, co jsem zatím četl (ale Pravda, nebo lež jí funí na záda).

17 26.11.2020

Můj mozek tuhle knihu v některých chvílích nedával, ale stejně jsem si to užíval :) Originální a neskutečně chytré sci-fi, které bych přirovnal třeba k Interstellar nebo k Tenetu od Christophera Nolana. A pokud jste od Crouche nečetli Temnou hmotu, tak moc doporučuju, ta je podle mě pořád nejlepší - a nejpřístupnější i těm, kdo sci-fi obvykle moc nečtou.

18 02.11.2020

Až vám někdo bude cpát ketodietu, říkat, že žije úplně bez sacharidů nebo že vynechává lepek, protože "lepí střeva", tuhle knihu dotyčnému doporučte! Karolína Fourová vědecky, ale přitom srozumitelně ukazuje, že z pečiva se často dělá zbytečný strašák. Že kokosový olej není dobré dávat do všeho. Že je rozdíl mezi celozrnným a vícezrnným chlebem. V knize jsem si podškrtal zajímavé pasáže a už jsem zkoušel i pár receptů (upozorňuju, že autorka fakt málo sladí, takže to byl až šok, na druhou stranu aspoň si člověk uvědomí, jak je dnes normou přehnaně sladit). Pro mě skvělý objev, fakt jsem si hodně odnesl.

13 02.11.2020

Originální způsob vyprávění skrze přepis rozhovorů se členy kapely. Skvěle napsané, čtivé, atmosféra 60. a 70. let je výborná. Ale nepřišlo nikomu, že to bylo hrozně rychle ukončené? Tohle bych si představoval, že je jenom první polovina knihy. Myslel jsem, že autorka víc rozvede konflikt mezi Billym a Eddiem, love story Karen a Grahama, čekal jsem i že Billy a Daisy udělají nějakou blbost, která kapelu totálně zničí. Konec mi přišel hrozně poklidný a nepřekvapivý na to, že na začátku se píše o tom "skandálním a šokujícím rozpadu kapely". Tady mi vlastně přišlo jako "máme jiný názory, tak končím" "ok." To je škoda, protože v rockový kapele, která navíc drogama a chlastem nešetřila, bych čekal větší drámo. Jinak ale bezvadná kniha, o tom žádná.

15 27.10.2020

Jak už tady bylo zmiňováno, nejmíň mysteriózní kniha C. J. Tudor. Zápletkou se skoro blíží klasickým psychothrillerům jako od Gillian Flynnové, Karin Slaughter nebo B. A. Paris. Mně se ale v knihách C. J. Tudor to lehké hororové naladění líbí, takže mě mrzí, že tentokrát ho autorka tolik nerozvíjela. I když náznaky tady taky jsou. Příběh má skvělé tempo a i když jsem se zpočátku trochu ztrácel v ženských postavách (je jich tam opravdu hodně a všechny jsou nějak provázané), nakonec to do sebe všechno zapadlo. Ale pokud bych mohl autorce radit, příště bych prosil zase něco jako Jámu nebo Kříďáka :)

17 26.10.2020

Citlivé a přitom velice čtivé vztahové drama dvou kluků, kteří se do sebe zamilují v Polsku - a jako by to nestačilo, tak ještě v 80. letech, kdy to komunisté trestají. Skvěle popsané, jak režim dva mladé kluky rozděluje a jejich lásku zadupává do země. Scény u jezera v létě byly něco šíleně krásnýho.

11 21.10.2020

Pokud v Šelmě Theo Cray potřeboval znát botaniku, v Hračkáři chemii a v Teorii vraždy se vyznat ve virech a bakteriích, v Temném vzorci vraha/vražedkyni může dopadnout jen pomocí matematiky. Jedna z nejlepších detektivek, které jsem letos četl, ale nepřekvapuje mě to, Mayne prostě umí psát a já to jeho kombinování vědeckých libůstek s napínavým příběhem žeru. Moje oblíbená scéna byla, když se Theo schovával ve skladu harddisků a pak si odtud našel kreativní cestu ven.

20 21.10.2020

Tohle není úplně kniha, která se čte stránku za stránkou. Tohle je kniha, kterou si můžete listovat libovolným směrem, zastavovat se u žen, které znáte, nebo naopak u těch, o kterých jste v životě neslyšeli. Pokaždé se ale dozvíte něco nového a vaše oči se budou radovat z těch stylových ilustrací. Škoda, že tahle kniha nebyla, když jsem chodil do školy! Styl je určený spíše mladším čtenářům, ale knihu si s chutí pročítala i moje máma a nahlas mi předčítala zajímavosti, které tam objevila. Pro mě jedna z nejzajímavějších knih posledních let.

12 24.09.2020