Babouš komentáře u knih

Geniálně jednoduchý příběh, který mě zvláště v první polovině neskutečně dostal. V druhé už mi přišlo, že je autorka zbytečně "ukecaná", ale stejně to pořád byla dost krutopřísná jízda. Manželovo tajemství je založeno na živých postavách, jejichž osudy - ač jsou na různých místech Austrálie - se protínají v současnosti i minulosti. Napínavý společenský román, který připomíná klubko nití - zataháte za jednu a nikdy nevíte, který konec se pohne.

23 21.10.2014

Kniha čtenáře seznamuje s denním chodem CIA i s krizovými situacemi během studené války. Pro mě zajímavé byly například dobré vztahy CIA a Hollywoodu. Spolu s autorem vidíme, jak CIA reagovala na pád Sovětského svazu, špiona ve vlastních řadách, výměny ředitelů, omezování pravomocí… Zachycuje šok a všudypřítomný strach při teroristických útocích 11. září 2001 i u mužů, kteří měli Ameriku chránit.

Nejlepší je první část knihy, kde autor popisuje, jak se k CIA dostal, jak se seznamoval s prací a novými kolegy. Postupně ale přibývají zkratky, odborné výrazy z práva a vojenství a jména (ředitelů, teroristů…) takže se kniha stává těžkou na orientaci a srozumitelnost. Přijde mi, že kniha může být zajímavá pouze pro Američany nebo pro ty, kdo dobře znají americkou politiku a právo. Pro laického čtenáře to je složité a komplikované čtení.

20.10.2014

Výborně jsem se u toho bavil! Rowlingová má pravidla, historii i současnost nejoblíbenějšího kouzelnického sportu natolik promyšlenou, že jsem ochoten uvěřit v jeho existenci. Výhradu mám jenom k délce (respektive tedy ke krátkosti). Harry tu knihu četl celé vánoční prázdniny, já ji slupl za jedno odpoledne...

15 05.10.2014

Některé knihy předchází velký povyk, kvůli kterému se pak čtenář cítí být zklamán, když kniha nesplní jeho očekávání. Já, poutník od Terryho Hayese takovou knihou není. Dokonce bych řekl, že na to, jak je kniha dobrá, se o ní mluví a píše málo! Je to akční, napínavé a musím pochválit především krásný jazyk, který mi připomněl cynické noirové detektivy ze 40. let - trefné a přitom pravdivé.

20 30.09.2014

Hodně zbytečných kapitol a hluchých míst - např. zápletka s Tyrionem mě v této knize vůbec nebavila, stejně jako Daenerys. V druhé polovině mě ale bavil Jamie a Cersei (škoda, že každý měl jenom asi jednu kapitolu). Epilog mě přiměl zvýšit hodnocení o hvězdičku, protože mě vážně dostal. Ale jinak se mi Hostina pro vrány líbila mnohem víc.

7 29.09.2014

Meda Mládková je dáma, kterou musíte obdivovat. V 95 letech má pořád energii, kterou by jí mohli závidět mnozí dvacetiletí. Kniha od Ondřeje Kundry pomocí rozhovorů, osobní korespondence a fotografií představuje tuto sběratelku a mecenášku umění od dětství po současnost. A vzhledem k Medině dlouhověkosti to jsou zároveň i dějiny Československa od první republiky přes druhou světovou válku a komunistický puč, odchod do emigrace až po Sametovou revoluci a bouřlivá 90. léta. Líbí se mi, že rozhovory jdou do hloubky a autor, ač byl uctivý, se nebál ptát i na osobní věci - např. strach ze smrti.

9 26.09.2014

Já se na rozdíl od Morsie Obuvníkovy ženy nebál. Tyhle dlouhé romány, které se táhnou přes dlouhá desetiletí, mám moc rád (Poslední kabriolet, Jih proti severu...).

Prostředí Manhattanu z počátku 20. století se mi hrozně líbilo. Ciro a Enza jsou jako dvě tkaničky, které na botě vycházejí ze stejného bodu, ale často se kříží a zase rozcházejí, než konečně utvoří pevný uzel. Řekl bych, že se to víc bude líbit ženám, přeci jenom to je dost romantické, ale i já si tam našel svoje. Je to příběh o tom, že píle se vyplácí a sny se plní, když se člověk hodně snaží.

16 23.09.2014

S ruskou literaturou si vzájemně nesedneme. Revizor není výjimkou. Přišel mi moc depresivní, zápletka tuctová a zbytečně komplikovaná a pletla se mi jména, protože všichni jsou tam Někdo Někdovič a zní mi to stejně.

1 22.09.2014

Sbírka 10 propojených povídek, jejichž děj se odehrává především v nitru postav. Hlavním tématem jsou vztahy a většinou ne příliš šťastné. Kromě jedné mě bavily všechny, ale vadil mi jazyk (košatý, těžký styl, musel jsem se na čtení hodně soustředit) a absence citů. Někdy jsem měl chuť postavám nafackovat a říct jim, ať se vykašlou na přetvářku a jsou upřímné. Jak by byl svět jednodušší!

Musím ale říct, že čím víc času uběhlo od dočtení, tím hodnotím líp. Něco to ve mně prostě zanechalo. Časem možná zvednu hodnocení... Prostě hodně zvláštní kniha. Přečtení rozhodně nelituji.

2 21.09.2014

Četl jsem to ještě před uvedením filmu do kin a dodnes Strážce mám v polici mezi komiksy na čestném místě. Není to jenom komiks, je to neuvěřitelně ucelené a propracované umělecké dílo. Líbily se mi ty pasáže vyprávěné jako román nebo jako životopis. Dodávaly tomu na síle a věrohodnosti. Moje nejoblíbenější postava: Ozymandias (na druhém místě Rorschach).

7 20.09.2014

O druhé světové válce a hrůzách holokaustu toho bylo už napsáno hodně, ale myslím, že ne dost. Picoultová příběh staví na tom, že i po více než sedmdesáti letech pořád zůstávají některé zločiny nepotrestané. Pokládá svým postavám těžké otázky: má cenu dnes devadesátileté stařečky tahat po soudech? Lze ale holokaust takto promlčet? Silná kniha od výborné autorky. Místy až příliš silná.

23 17.09.2014

Jako přehled filmové historie dobrý, ale v podstatě jde o stručný výtah z knihy The Movies od Richarda Griffitha a Arthura Mayera, která vyšla o deset let dřív.

2 15.09.2014

Uf, právě jsem dočetl jednu z nejděsivějších knih, které jsem kdy četl. Běhá mi mráz po zádech. Čtyři letadla se zřítí z nevyjasněných důvodů a přežijí to jen tři děti. Pak se ale začnou objevovat zvěsti, že přežilo ještě čtvrté dítě a okamžitě se vyrojí spekulace, že přeživší jsou čtyři jezdci Apokalypsy. Trojice je vyprávěna pomocí novinových výstřižků, rozhovorů a to tomu dodává šťávu. Působí to ohromně reálně. Místy thriller hraničí až s hororem. Pořád o tom musím přemýšlet. Je to kniha, ke které se určitě ještě vrátím.

11 15.09.2014

Ano, béčko, ale s kouzlem a hezky vykreslenou devadesátkovou atmosférou.

2 15.09.2014

Propracovanější a věrnější než Petiškovy Staré řecké báje a pověsti, ale přitom neméně čtivé. V dětství jsem ji přelouskal několikrát a čas od času si přečtu jenom třeba jednu báji. Je pravda, že některé mýty jsou pro českého čtenáře "rozmělněny", snad aby ho nepohoršovaly, další provokativní pro jistotu chybí, ale veskrze jde o skutečně kvalitní knihu s touto tematikou.

3 13.09.2014

Na některých místech zbytečně podrobné a na jiných zase naopak zoufale stručné. Ale tak už to u knih, které něco mapují chronologicky, bývá. Trochu mi vadilo, že většina dobových materiálů (jakkoliv zajímavých) jsou jenom z jednoho zdroje - britského deníku Daily Mail. Jinak ale moc hezky provedená kniha, která potěší fanoušky Beatles.

1 11.09.2014

Nádhera. Kniha sice není dokonalá jako ztracený portrét Heleny Trojské (styl mi občas přišel zbytečně strojený a zdobný), ale má k dokonalosti blízko. Je to pocta výtvarnému umění a kráse. Čtení hlavně pro romantiky a pro ty, kdo mají rádi romány, kde se prolíná více časových rovin (tady konkrétně 19. století, 20. léta a současnost).

1 11.09.2014

Konečně fantasy, které není jenom pro náctileté dívky dychtící po perfektním nadpřirozeném boyfriendovi! Myslím, že tohle je kniha, která se bude líbit holkám i klukům. Mě aspoň chytla na začátku a nepustila až do konce. I když jsem si kolikrát svatosvatě slíbil, že „po téhle kapitole už půjdu spát“, tak to prostě dopadlo trochu jinak a já o Labyrintu snil (respektive měl jsem spíš noční můry) a myslel jsem na něj i po probuzení. A takové knihy mám nejraději.

27 29.08.2014

Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye se mi líbila o něco víc. Tahle kniha je skok do jiných vod, do vod nostalgie, retra a gramofonových desek. Trochu pozérské, ale hodí se to tam. Chabon umí psát. Jeho věty je radost číst, ale někdy to vypadá, že se utrhl z řetězu a vychrlil na stránky desítky slov úplně o ničem. Kdyby kniha měla přísnějšího editora, mohla být o hodně tenčí. Právě kvůli mnoha nadbytečným slovům je knihu potřeba číst v klidu a soustředit se na to.

2 22.08.2014

Nevěděl jsem, jestli se mám smát, nebo brečet.

Ach, ta dnešní mládež (tedy i já)! Myslím, že o době sociálních sítí, selfies a twerkování žádná kniha nevypovídá tolik jako Enjoy. Například když si hlavní hrdina stěžuje, že by na žádnou party ze všeho nejraději nechodil, „ale budou z ní hezký fotky, tak ať to aspoň vypadá, že žiju super život“. Sociální sítě tady jsou popsány orwellovsky až kafkovsky jako nová totalita.

Kniha je psána dost osobitým stylem, na který jsem si musel zvyknout (představte si to jako když se učíte zacházet s novou sociální sítí), střídá se ich forma, er forma, myšlenky plynou jedna přes druhou, ale pak se najednou něco zlomí a všechno dává perfektní smysl a já litoval, že to je tak útlé.

6 15.08.2014