avel avel komentáře u knih

☰ menu

Souostroví Gulag: 1918–1956 Souostroví Gulag: 1918–1956 Alexandr Isajevič Solženicyn

Kniha neuvěřitelně nabytá děsivými fakty sovětských komunistických táborů. Velmi těžko se čte- Solženicyn zahlcuje informacemi. Musela jsem si vše dávkovat v malých přídělech.
Každopádně jsem velmi ráda, že jsem tyto knihy dostala a měla možnost nahlédnout pod pokličku přísně střežených tajemství sovětských koncentračních táborů.
Člověk člověku vlkem...

14.03.2013 4 z 5


Ready Player One - Hra začíná Ready Player One - Hra začíná Ernest Cline

Námět knihy mě z počátku uchvátil. Skvěle promyšlená realita...

Ale...

Nemohu se ubránit dojmu, že je to kniha pro mladistvé, ačkoliv jsem tuto informaci nikde nenašla. Určitě to není pro dospělého čtenáře, který má v hlavě trochu jasno. Je to napsané čtivě, ale přijde mi, že je kladen důraz na jednoduchost, morálnost (jasně definované dobro a zlo, láska a nenávist) a předvídatelnost...
Takže za mě to není špatné čtení, ale kdyby mi bylo 16, byla bych asi nadšenější...

14.04.2015 3 z 5


1984 1984 George Orwell (p)

Skvělá kniha. Začátek mě naprosto uchvátil promyšleností. A konec tragičností...
Bomba!

28.05.2013 5 z 5


...a bude hůř ...a bude hůř Jan Pelc

Lidé se dělí na dvě skupiny- jedna ...a bude hůř dočte a je nadšena a druhá prostě nedočte. Je to krásné, někdy dost realistické dílo, plné originálních postav. Při každém čtení jsem si v knize našla něco jiného.
Všem, kteří hledají něco víc, vřele doporučuji!
Jen malé doplnění po přečtení dalších příspěvků. Kniha není epickým dílem s klasickým klaďasem a záporákem. Jsou tam postavy, které mají duši, třebaže nejsou vymydlené, navoněné a inteligentní. Jde spíše o popis dané doby z pohledu těch, jež se nesnaží zapadnout a nástin jejich příběhů. Revolta spočívá zejména v chlastu, to ano, ale je za tím něco víc. Olin se několikrát zamýšlí nad tím, že tohle je málo. Že to není to pravé ořechové. Hledá jinou cestu, ale nenachází. Při prvním čtení jsem šla spíše jen po ději, později jsem se zaměřila na filozofický ráz knihy, který tam není zanedbaný. Knihu jsem dlouho nečetla, ale doteď si pamatuji emotivní náboj, kdy Olin dostane od jeptišky svíčku (která je v lágru velmi ceněná) s tím, že ji má zapálit, až bude chtít přijmout boha (tím si nejsem jistá, musím si to znovu přečíst :)), ale on si ji ukládá a ví, že ji nikdy nezapálí. Že na pevnou víru prostě nemá.. Že to stejně vždycky pose*e. Za mnohdy dosti nechutným dějem se skrývá mnohem víc. Není to jen o jednom :)

14.03.2013 5 z 5


Sběratel kostí Sběratel kostí Jeffery Deaver

Jsem na rozpacích. Dle hodnocení jsem očekávala pecku, ze které si jednoduše sednu na zadek. To se bohužel nestalo. Knížka je čtivá, děj napínavý, ale... Nevěřila jsem některým vyšetřovacím metodám - otisky jdou odebrat z kůže? Vážně? Možná by neuškodilo vysvětlení autora, co je reálné a co jeho fantasie.. A pak mi taky vadila neomylnost pachatele i vyšetřovatelů. Nemělo to hloubku, každý krok vedl k následujícímu, nic nebylo pořádně vysvětlené..
Velmi zajímavá myšlenka, ale asi bych očekávala, že bude lépe propracovaná... Víceméně jsou charakterizovány jen dvě postay (a to ještě bídně), což se mi zdá málo..
Zkusím ještě druhý díl a uvidím :)

12.02.2014 3 z 5


Dítě zvané „To“ Dítě zvané „To“ Dave Pelzer

Já nevím co napsat.
To, čím si autor prošel je neuvěřitelné a rozhodně se to nečte snadno. Má můj obdiv, že dokázal vypovědět své hrůzné dětství.
Na druhou stranu po literární stránce se mi to nelíbí. Chápu, že u takové knihy nejde tak o formu, ale spíše obsah. Autor se ale pokusil i o formu, a ta pro mě dobrá není. Chvíli děj popisuje naivně jako malý chlapec, za chvíli o všem přemýšlí jako dospělý již s odstupem. Kvůli tomu se mi to četlo špatně. Možná by bylo lepší vypovědět jen holá fakta a nebo to literárně zpracovat tak, že bych se bála tmy... Tohle pro mě bylo takové nemastné, neslané.
Ale přesto všem doporučuji. Je až neuvěřitelné, co se může v rodině dít. Ale bohužel, tohle není ojedinělé...

28.05.2013 4 z 5


Smrt je mým řemeslem Smrt je mým řemeslem Robert Merle

Tato kniha je neuvěřitelným nahlédnutím do chladných myšlenek Rudolfa Hösse. Je až neuvěřitelné, co člověk udělá z důvodu rozkazu a nepřipouští si důsledky svého jednání. Kniha je velmi surová a brutální (některé scény jsou děsné), ale je naprosto jedinečná svou formou. Oddosobnění Hösse při plnění příkazů je neuvěřitelné. (On ty lidi přece nezabil, jen vymyslel nejlepší a nejpreciznější způsob, jak je zlikvidovat. A to byl rozkaz- zodpovědnost on za to nenese).
Jen mi chyběla informace, kde Merle k informacím přišel. Předpokládám, že z výpovědí Hösse z vězení, ale je to jen předpoklad..

14.03.2013 5 z 5


Poslední noc na Klikaté řece Poslední noc na Klikaté řece John Irving

Půjdu dost proti komentářům níže, ale při čtení Klikaté řeky jsem si vzpomněla, proč jsem dřív i jiné knížky od Irwinga odložila (a jiné dočetla). Jazyk je hezký, námět mě též zaujal, Ketchum je jednička, ale číst tak nekonečnou knihu je úmorné (a to mám bichle ráda). Permanentní skákání v ději, osobách, čase mě prostě ubíjelo. Až moc, dle mého, bylo tlačeno na zvědavost čtenářovu tím, že se profláklo něco z děje budoucího, pak vzduchoprázdno a pak hurá - slavné vysvětlení (nejsilnější mi to přišlo u úmrtí postav - plonkový děj z něhož plyne, že postava zemřela, k čemuž se dostaneme o 50 stránek později...). Knihu jsem dočetla, ale prostě to není můj šálek kávy.

05.08.2019 3 z 5


Temná hmota Temná hmota Blake Crouch

Čtivá krátká oddechovka. Bohužel dosti předvídatelná. Skvělý námět, ze kterého se možná dalo vytřískat více...?

01.09.2017 4 z 5


Geraldova hra Geraldova hra Stephen King

Pro mě skvělá kniha, která není nabytá dějem, ale psychologií a počátky šílenství. Velmi se podobá Holčičce, která měla ráda Toma Gordona. Fantasie se prolíná s realitou tak, že mnohdy může člověk jen hádat, co se skutečně děje a co je výplodem přetažené mysli. A někdy, jen někdy, se tyto roviny protnou.
Silná kniha. Ne že bych se u Kingových knih vysloveně bála. Skoro by se dalo říct, že atmosféra je již trochu "ohraná", ale Geraldova hra probudila mé hrůzy z dětství - nedůvěru ve tmu, strach z prázdného prostoru pod postelí, nepojmenované obludy v místech mimo zorné pole nebo skryté ve stínech, ...
Nutno podotknout, že většinou si čtu v posteli, takže tentokrát to mělo náboj ještě víc...

Takže vážně doporučuji. Kniha rozhodně není špatná, jen asi nebude pro někoho, kdo potřebuje strhující děj. Ten se odehrává převážně jen v hlavě jedné moderní ženy a spočívá v bojí mezi rozumem a šílenstvím...

26.04.2017 5 z 5


Nová planeta Nová planeta Martin Vopěnka

Obsahuje spoilery...

Pro mě rozporuplné emoce. Chápu (tedy alespoň se sobecky domnívám), co chtěl knihou autor říci, ale tak nějak mě to nechytlo. S prominutím, od naprostého paka se Dan rozvinul do vládce. Věřím, že takto izolovaná a směřovaná společnost, by takové naivky produkovala, ale něco mi v popisu Dana chybělo, i přes mnoho stran a až moc vzpomínání (rodiče, sex, Nelina, sex, tatínek, sex), jeho charakter v podstatě propracovaný nebyl.
Navíc, nejsem odborník (spíše úplný laik), ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že po osmi stech letech by torzo výdobytků moderní společnosti vypadalo trochu jinak - vybledlé adidas tričko a v podstatě funkční mrakodrapy u moře moje myšlenka nezahrnuje ani v nejmenším.

Z počátku jsem si říkala, že je to hezká knížka pro děti, poměrně morální, s poselstvím... Až do doby, kdy se z chlapce stal muž a Danovi sexuální stesky mi už lezly krkem. Stejně tak soustavné vzpomínání na všechny - aniž by to mělo hlubší smysl. Chudák Nelina, v jednom kuse řešíme, jak mu chybí, ale pak je panáček zklamán, že mu nechce dát Sitar. Jestli jsou chlapi až takle rozhárení, tak se mám ještě na co těšit :)

01.02.2017 3 z 5


Svědectví Svědectví Stephen King

Prozatím nejlepší Kingovka!
Děj hezky plyne, i přes větší množství postav jsem se orientovala a žádná postava mě nenudila.
Jen ten konec byl trochu uspěchaný (vím, u knihy s takovým rozsahem to zní zvláštně) a mrtvých z řad hlavních postav mohlo být méně, ale přesto skvělá kniha!

11.03.2016 5 z 5


Dům mrtvých Dům mrtvých Steven Erikson (p)

Vzdávám to.
Pane Eriksone, vážně jsem se snažila, ale po rozhodnutí, že ve čtení končím (cca 80 % knihy) se mi neskonale ulevilo...

Předně nutno říct, že druhý díl této série je výrazně lepší než první. Na začátku (cca 40% knihy) jsem byla relativně spokojená, bavilo mě to, v postavách jsem se orientovala (se seznamem postav v ruce)...
Jenže pak se děj začal pro mě zbytečně motat. Není to špatně napsané, pro mě hezky čitelné, ale hodně neorientované. Od dobré knížky si já osobně představuji, že mě bude bavit a ústřední myšlenka při čtení nebude spočívat v tom, která postava to zase sakra je a co s ní bylo v předchozím jejím úseku. Svůj čas vyhrazený na čtení je pro mě skoro posvátný a touto četbou si ho nechci plácat.
Od knihy očekávám to, že mi něco nabídne. Že se budu bát nebo smát. Že budu hltat každou větu, některé si jen pro jejich rytmus nebo hloubku opakovat. Že ve chvílích kdy nečtu, budu přemýšlet o knize, námětu, autorovi..
A to se tady bohužel neodehrávalo. Ba co hůř. Víceméně všechy postavy mi byly cizí, jejich osud jedno a nic pro mě nebylo tak podstatné, aby to stálo za hlubší myšlenku...
Věřím, že po přečtení všech knih v sérii, bych pochopila řadu věcí, které mi teď unikaly. Ale stojí mi za to strávit s touto sérií tolik času? A vzpomněla bych si vůbec na souvislosti ze starších knížek.. Osobně jsem došla k závěru, že ne a ne.

Takže pane Eriksone, je mi to líto, ale pro teď Vás a vaše veledílo odkládám..
Třeba někdy, někde naviděnou :)

06.02.2015 3 z 5


Hřbitov prasátek Hřbitov prasátek Marcel Deli

Vtipné, milé a pěkně čitelné, takže paráda :) Některá slovní spojení by stála za zapsání :)

25.04.2014 5 z 5


Padesát odstínů šedi Padesát odstínů šedi E. L. James (p)

Přemýšlela jsem, jestli dát dvě nebo tři hvězdičky. Nakonec převážila čtivost knihy. 600 stran jsem měla přečtených za den a noc a hned jsem sáhla po druhém dílu. Na druhou stranu mě od začátku pobuřovala neoriginalita. Většina postav je takřka totožných ze Stmívání, dokonce se objevují i podobné výrazy a věty. Prvních 100 stran jsem myslela, že čtu variaci na Stmívání. Ovšem pak to nabralo TROŠKU :) jiný směr.
Ani jazyk mě neohromil. Buď je chyba v překladu nebo už v originále- nevím, ale hodně pasáží a výrazů se opakuje. Rovněž chybí nějaká dějovost, ale ta asi nebyla cílem této knihy..
Knihu jsem zhltla jedním dechem, ale pochybuji, že bych se k ní někdy vrátila.

14.03.2013 3 z 5


Anatém Anatém Neal Stephenson

Velice zajímavý námět, do kterého se čtenář velice pomalu dostává. Asi nejsem z nejbystřejších, ale trvalo mi, než jsem pochopila, kde se v časové ose civilizace nachází. Dost mi vadila snaha po originálních názvech věcí, které běžně známe - bez slovníku se těžko v textu orientuje. Znám jiné knihy, které jsou do složitosti podobné a přesto slovník být nemusí - vše je v textu, aniž by to autor otravně opakoval. V závěru knihy je podobnost s naším světem vysvětlená, takže chápu autorův záměr, ale záčátek knihy (rozuměj cca 170 stran) je skutěčně náročný :)

Co mě ale nebavilo a občas jsem se uchýlila k přeskakování byly filosofické úvahy - opět - mají pro děj knihy opodsatnění, ale prostě to nebyl můj šálek kávy...

Takže času věnovaného knize rozhodně nelituji, věřím, že při druhém čtení bych pochopila mnohem víc a víc by mě to bavilo, ale natolik mi Erasmas k srdci nepřitostl, ale třeba se zas někdy potkáme... V jiném vyprávění :)

13.01.2019 4 z 5


Dítě času Dítě času Isaac Asimov

Z knihy jsem rozpolcená. Poměrně zajímavý nápad, ale velmi mě iritovaly části z minulosti. Tak nějak bych očekávala, že výborná práce s textem bude spočívat ve změně způsobu vyprávění, nebo skladby vět, osekání větné zásoby.. Ale číst z úst neandrtálky různá současná klišé stran mužů, uspořádání společenství (namátkou si vzpomínám na prohlášení, že jejich kmen je přeci civilizovaný, ...). Skoro jako by chybělo, aby prohlásila, že přeci nejsou jako ti barbaři...
Za mě celkově zklamání. Buď se neměli snažit představit neandrtálskou společnost a nebo si s tím měli více pohrát, mentálně se přiblížit úrovni lidí, kteří o dnešní společnosti neví naprosto nic a svět poznávají jen svými smysly. Za mě se panům autorům tato kniha moc nepodařila.

18.04.2017 2 z 5


Chrám větrů Chrám větrů Terry Goodkind

Velmi poutavé čtení. Ačkoliv má hodně ale - jak již bylo psáno:
- hlavní padouch se dá předpokládat již na začátku,
- permanentní omílání předchozího děje unavuje,
- někdy mi přijde, že chování postav nedává smysl, nevěřím jim to,
- a již tradičně - na konci předhánění Richarda se Zeddem, co všechno kdo prožil a přežil.. To je spíše úsměvné :)

Ale přes všechna ALE je to prostě skvělé psaní. Autor využívá gradování příběhu dokonale a i přes rozsah stran se člověk nenudí ani v první části knihy, kdy se děj rozjíždí..

14.06.2016 5 z 5


Duna Duna Frank Herbert

Kniha se čte hezky. Ale že by to bylo tak fenomenální, to ne. Dobře 300 stran mi trvalo, než jsem se do děje začetla a konec zase přišel tak náhle, že jsem to ani nečekala.. Budu váhat, zda se pustit do dalšího dílu.

Každopádně myšlenka takového nedostatku vody mě oslovila. Stále jsem koukala z okna a blahořečila, jak nám hezky prší :)

09.12.2014 4 z 5


Pravda Pravda Terry Pratchett

Bomba ! Skvělý díl. Napasován na současný stav medií byl vážně skvělý. Bavila jsem se.. A jako bonus naprosto jedinečné postavy :)

19.06.2014 5 z 5