Smrt je mým řemeslem

Smrt je mým řemeslem

Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osv... celý text

Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu." méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/20_/2087/smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg 4.72079
Originální název:

La mort est mon métier (1952)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Naše vojsko
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (317)

Přidat komentář
Rade
dnes

Bezesporu zajímavý rozbor postavy Rudolfa Langa (Hӧsse).
Ač je kniha je psána jako vyprávění v ich formě, je taková studená, vypravěč o sobě mluví stroze bez jakýchkoliv emocí, aniž bychom měli možnost více nahlédnout do jeho hlavy. Předpokládám, to tak je úmyslně - vyjádření citového chladu, odtažitosti, nedostatku nejen empatie, ale i hlubších myšlenek vůbec… že Rudolf Lang jen nějak žil, konal a od dětství plnil rozkazy, aniž by nad tím sám hlouběji přemýšlel.
V závěru knihy se tato chladnost a odtažitý popis dostane do až děsivého rozporu se skutečným dějem, Rudolf Lang popisuje vraždění v Osvětimi, jako by řešil logistiku neživého zboží a ani nedovede pochopit, že v jiných lidech to může vyvolávat děs a odpor…
Kniha mě navnadila přečíst si skutečné zápisky Rudolfa Hösse.

kajka.w
26. května

Ač nemusím knihy s tématikou 2.světové války, tato mě naprosto dostala. Jak se může někdo tak bezcitně chovat, jen aby splnil rozkazy? Je vůbec možné, aby se díky přísné výchově a slepé poslušnosti stalo z člověka něco takového? Hlavou mi dokola běží otázka, jestli má v sobě každý z nás kousek Langa, který by se při těchto okolostech projevil....

MeteliceJin
25. května

Kniha na mě zapůsobila tím nejsilnějším dojmem. Ohromující, obdivuhodná, s děsivým a hrůzným příběhem uvnitř.

hammond
13. května

Vynikajúci psychologický vývoj jednotlivca, ktorý pod vplyvom ideológie, ctižiadostivosti a lojálnosti absolútne prestane vnímať ľudský či morálny rozmer svojej úlohy. Cieľom predsa bolo "zefektívnenie priemyselnej výroby zadaného projektu". Očami hlavnej postavy vidíme, že aj pôvodne bežný človek dokáže nakoniec takýmto spôsobom vnímať vyhladzovanie ľudí v koncentračných táboroch.

Naozaj to boli ONI a NÁM sa to nemôže stať?

*Čitateľská výzva 2017 - kniha písaná formou denníku

SmoulikCZ
06. května

,,Zabil jste tři a půl milionu osob!ˇˇ. Požádal jsem o slovo a řekla jsem : ,,Promiňte, zabil jsem jen dva a půl miliónuˇˇˇ

Musím říct, že knížka ve mě zanechala velmi zvláštní pocit. Nedokážu si ani představit, co lidé v těch táborech prožívali. Nejhorší na tom je, že byli bráni jako věc. Něco co se rozbité a musí se to jen zničit, aby to nepřekáželo.

Příběh smutný, ale kniha skvělá !

Jonny
02. května

Nějak jsem si nevšiml, že by se z Rudolfa Langa stala zrůda. Postava, která je popsaná v knize (tedy Rudolf Lang - nikoliv jeho předloha) je v první řadě čestný člověk. Dostával úkoly a ty plnil - dost vzorně.
Jestli byla v něčem chyba, tak v tom, že Rudolf Lang nebyl vychován k lásce a k citům. Mohl za to on sám?

Kniha je napsaná čtivě a přitom přibližuje závažné téma. Plné hodnocení je na místě.

monte
28. dubna

Velmi čtivě napsaná kniha o zrůdnosti, nelidskosti,a zaslepené poslušnosti hlavního hrdiny

Silwia20
18. dubna

Kruta, zla kniha o cloveku, ktory si ,len, plnil rozkazy ...

Franc
14. dubna

Při četbě této knihy Vás musí mrazit až do morku kostí. Autor předkládá příběh člověka, z kterého kola osudu udělaly jednu z největších zrůd v dějinách lidstva.

Za jiných okolností by člověk takových vlastností jako je vytrvalost, pečlivost, odhodlanost, slepé plnění úkolů, byl oslavován. Jenže každá mince má dvě strany a tady se ukazuje, co se může stát, když se taková osoba stane vykonavatelem vůle nacistických pohlavárů. Nástroj smrti, pro který je rozkaz zákon, nástroj, který nezná význam slova svědomí.

Knihu jsem přečetl jedním dechem, ale hodnotit jí nechci. Žádné hvězdy nemohou vyjádřit jak silné pocity ve mně zanechala.

Margie94
03. dubna

Pro mě jedna z nejlepších knih vůbec. Nic pro neotrlé povahy a lidi se slabým žaludkem. Příběhově velmi silné vyprávění o strašných zvěrstvech 2. světové a nešťastným koncem pro člověka, který se svou vlastní "nevinnou" (můžeme říct, že byl duševně nemocný) stal jedním z největších zrůd v historii 2. světové. Zážitek navíc ještě stupňuje vyprávění, které je v ich-formě (takže vidíme do mysli hlavní postavy).

Nejvíce na mě však zapůsobil soudní proces s hlavní postavou, kde se měl doznávat ze svých činů... "Během procesu vykřikl prokurátor: "Zabil jste tři a půl milionu lidí!" Požádal jsem ho o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl milionu." V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo."

Heisenberg
02. dubna

"Skvěle" drastické, surové, strhující, a čtivé. Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl.

josef5899
27. března

Kniha je hodně čtivá, pohled na holokaust z druhé strany je opravdu zajímavý.

LusSyNDA
07. března

Už jako malý kluk byl Rudolf nelidský. Mám ráda tuto tématiku, nyní z pohledu jiné strany. Jsem ráda, že Rudolf na konci války alespoň věděl, co si zaslouží. Kniha mě více "bavila" až od poloviny, kdy už se vše odehrávalo v Osvětimi. Musím říct, že mě mrzí, že jsem si tuto knihu nepřečetla už na střední škole a nebyla součástí mého čtenářského deníku k maturitě.

iveta1702
07. března

Můžete mi, prosím, někdo doporučit podobnou knihu, která je psaná, tak říkajíc " z druhé stryny" ??? Smrt je mým řemeslem nemohu hodnotit jinak než 5/5.

denib
03. března

Nevím, jak to přesně vyjádřit. Ta kniha je výborná svým zpracováním, ale zároveň naprosto příšerná svým obsahem. Hlavní postavou je nacista, který má na svědomí smrt tisíců lidí, a příběh je vyprávěn jeho očima. To je dost nezvyklé a vlastně také dost zajímavé. Je to člověk, který je evidentně duševně nemocný, na čemž se určitě podepsalo i jeho dětství. Svým způsobem je dokonce čestný: "Jednoduše nemohu neuposlechnout rozkaz. Pochop to přece, to je pro mne fyzicky nemožné!" Ale je to čest strašným způsobem zvrácená. Ani jednou ho nenapadlo přemýšlet o židech jako o lidech, jen jako o jednotkách. A celý příběh vypráví natolik bez emocí, že ani já k němu žádné emoce necítím. Ani nenávist. Jen nevěřícný úžas a odpor. Opravdu strašná kniha. A opravdu stojí za přečtení.

bakjo95
03. března

Od dvousté stránky začal autor dávat těžce najevo, jaké monstru a zvíře může být vychované v rodině bez soucitu, radosti a lásky. Při čtení finálních řádků (soud, obhajoba) se mi místy dělalo špatně z toho, jak se může někdo chovat tak bezcitně a roboticky.
Ale kdyby se vzepřel, tak by ho zastřelili a nahradil by ho někdo jiný, někdo „věrnější“, on byl jen další puzzle do skládačky...100% Doporučuji

sgjoli
21. února

Silný příběh o muži, který dělá všechno proto, jen aby byl nejposlušnější a nejlépe vykonal své povinnosti, protože na ničem jiném mu nezáleží - jen splnit nejlépe svoji povinnost, aniž by mu jakkoliv vadilo, že následkem jeho činů umírají lidé. Hlavně že on dokázal správně splnit všechny rozkazy. Místy se to četlo opravdu obtížně, běhal mi mráz po zádech, o to víc, když je kniha podle skutečných událostí. Nicméně autorovi se povedl skvělý psychologický rozbor narušeného člověka - jak myslí, co cítí, co je pro něj důležité a co ne... neskutečný náhled do toho, jak si někdo je schopen nechat vymýt mozek a plnit příkazy bez nějaké hlubší reflexe toho, co ty příkazy nesou za následky...

vhumanik
14. února

Kniha, která je místy k blití, ale taková byla realita a byli tací, kteří tak mysleli a konali. Někteří by ji měli povině číst, aby právě tohle pochopili...

VerčaFF
12. února

Po trochu pomalém rozjezdu, kdy autor líčí dětství a vojenské zkušenosti hlavního hrdiny (i když to bylo taky docela šílené), se v druhé půlce dostáváme do hlavy podle mě psychicky narušeného úředníka, který chce co nejlépe naplnit rozkaz vybudovat opravdu efektivní továrnu na likvidaci židů a odklízení jejich těl. Rudolf Lang nepočítá těla, ale jednotky, a prožívá opravdu depresivní okamžiky, když hned nedokáže přijít na to, jak jich za 24 h zplynovat 8 000. Ale nakonec to vymyslí a úspěšně splní úkol, za což je po zásluze povýšen. O ničem nepochybuje, je to přece rozkaz. Nic mu není líto, on tu není od toho, aby přemýšlel, jen poslouchal. Dost nechutné, ale poučné.

MartinaSladkova
07. února

Skvělý pohled na to jak je člověk ta nejlépe ovlivnitelná bytost. Ve svě podstatě děláme vše automaticky. Obávám se, že tenhle "deník" bude trochu pokroucen komunistickým režíme.

radusak9806
05. února

Je až k nevíře co s člověkem, který je vychován heslem "Nemyslet, ale poslouchat!", dokáže zrůdná ideologie. Hned po dočtení, si zákonitě musíte položit otázky: Jak je tohle možné? PROSTĚ JE. A když to bylo někdy možné, je možné aby se to stalo znovu? JE. A poslední, Byl bych já sám schopen? ....

Aqua-bella
02. února

Velmi zajímavá a čtivá kniha psaná z pohledu "druhé strany". Kniha je v podstatě psychologickým rozborem "fiktivní postavy" Rudolfa Langa, vysvětluje jeho motivace k hrůzným činům (jako je třeba vylepšení projektu na vyvražďování Židů). Téměř všechny jeho činy, kterých se během života dopouští, jsou ovlivňovány zážitky z dětství a přísnou výchovou otce. Smyl Langa pro odpovědnost a dodržování pravidel mu dává přesvědčení, že všechno, co dělá, je v podstatě správné. Zároveň si své činy dokáže omluvit tím, že "jenom" plní rozkazy a tím pádem na něm odpovědnost neleží. Chvílemi je těžké hlavní postavu nenávidět, člověk pro ni skoro až najde pochopení. Popis zvěrstev druhé světové války však čtenáře brzo vrátí do reality a stále se bude pozastavovat nad tím, čeho jsou lidé schopni se dopustit na jiných lidech.

Devorah
31. ledna

Kniha je inspirována skutečnými výpověďmi jednoho z příslušníků SS. Jedná se o bravurní skoro psychologický rozbor hlavní postavy, a to Rudolfa Langa (v této knize), která nám líčí jeho dětství, psychologické nátlaky jeho otce v době dospívání, formování jeho osobnosti v klíčové době, jeho "smysl" pro odpovědnost a naprostou pravdu. Je to výtečně napsaná kniha, kterou ovšem díky svému námětu nesnese každý. Já se k ní již vracet nehodlám, po přečtení ve mě už asi navždy zůstane.

-Pečivo-
29. ledna

Když stojím před mrazákem u pumpy a nemůžu se rozhodnout na co mám chuť, tak si vezmu tvarohovýho Míšu. To je jistota. Stejně je to s literaturou o náckovskejch pohlavárech. Kdyby tu teď byla Rihanna, tak řekne: "Peči, pěkná paralela ela ela e e e."

Smrt je moje řemeslo má na obalu obří svastiky a lebku, což z knihy dělá ideální čtení do německého vlaku. Merle popisuje život Rudolfa Hösse, což byl nácek jak klacek a na nacistický stupnici, kdy 10 je sám Hitler a 1 Aleš Brychta, Rudovi dávám 9.

Höss totiž nebyl ledajakej zmrd. Protože se uměl dobře koncentrovat, tak ho Himmler pověřil vymyšlení konceptu pro vyvraždění židů. Ruda tak byl vedoucí při výstavbě Osvětimi a následně inspektorem všech koncentráků. Ruda byl taky ten fištrón kdo začal používat cyklon B ne na hmyz, ale na lidi. Jako bystrý čtenář jsem už na straně 60 zjistil, kde se stala v jeho životě chyba - miloval koně.

Krom toho byl jeho otec fanatickej křesťan a Ruda tak od mala byl veden k poslušnosti. Po smrti otce se v šestnácti letech během 1. světový vydává na frontu, kde vyniká díky svý poslušnosti, kterou mu vtlouk do hlavy fotr. Po návratu je jako spousta vojáků nezaměstanej a potlouká se jako nádeník. Až s nástupem NSDAP najde opět ve svým životě smysl a spirála mentálství se roztáčí, jak kolo, co roztáčela bába Tutovka. Celkově 8/10, do Laskavých bohyní od Littella stále ještě něco chybí, ale i tak je to literatura temná jak brejle Aleše Brichty.

Ajka112
27. ledna

Toto byla má první kniha, kterou jsem četla z "druhého" pohledu. Nevím, jaký názor zaujmout. Když jsem četla ty hrůzy, kterých byl Rudolf schopen, říkala jsem si, že se ani nedivím, vždyť byl k naprosté poslušnosti vychováván již od dětství. a co je ještě horší, nedokázala jsem ho celou knihu úplně nenávidět, občas mi ho bylo až líto. Jediné, na čem mu záleželo, bylo splnit rozkazy. Kladu si otázku, zda tvrdá výchova jeho otce opravdu mohla za to, že Rudolf byl "bezcitný"... Určitě zajímavé a poučné čtení. 4 hvězdy.

jendoslav
24. ledna

Životopis šéfa Osvětimi Rudolfa Hösse ("převlečeného" v knize za Rudolfa Langa) je fascinující četba, snažící se psychologicky popsat a vysvětlit osobnost i motivace člověka, který vynalézal zlepšováky k vraždění lidí (plynové komory) a který vraždění desítek tisíc "jednotek" bere jako pouhý pracovní úkol, jehož je třeba se zhostit se vší svědomitostí. Obávám se, že lidí jako on běhají v dnešním korporátním světě přehršle.

LittleBubble
21. ledna

Vynikající kniha, silný čtenářský zážitek, bourá předsudky

VojtechVe
17. ledna

Excelentní kniha o tom, jak se vcítit do zrůdy. Nedokázal jsem ho nenávidět. Výborně napsáno, čtivě a poutavě. Přečetl jsem na střední v rámci úkolu a rozhodně nelituji výběru.

Brace
13. ledna

Kniha, která o svých pěti hvězdách rozhodla už téměř po sto stranách. Autor geniálně zvolil příběh psaný v ich formě, tím maximálně čtenáři přiblížil vcítění se do "hlavního hrdiny". Byl vůbec Rudolf Lang zrůda? Po celou četbu jsem se nepřinutil ho nenávidět. Myslím, že v té době jemu podobní lidé neměli skutečně na výběr, buď plň sebezvrácenější rozkazy nebo zemři. Pořád jsem si při čtení říkal: tohle už přece musí být přitažené za vlasy, ale historie nám ukázala, že nebylo. Čeho všeho jsou lidé schopni, nad tím zůstává rozum stát. Pak se tyto hrůzné skutky nazvou krásnou větou: morálním selháním národa. Zde je úryvek z knihy, který mluví za vše:

"Podle hlášení velitele tábora v Treblince nedokázal za šest měsíců zlikvidovat víc
než 80 000 jednotek.“
Reichsführer se odmlčel a dodal přísným hlasem:
„To je k smíchu.“

Syny007
08. ledna

Velice pěkně napsané.Člověk si snáze udělá představu jaké to muselo za 2 sv. války být.