Robert Merle
francouzská, 1908 - 2004
Populární knihy
/ všech 27 knihNové komentáře u autorových knih
Pro nás slunce nevychází
„Navzdory lákavému tématu i dramaticky znějícímu názvu je to zatím nejslabší román, který jsem od Merleho četl. Zajisté, spisovatel dovede psát, dialogy jsou živé a psychologické profily jednotlivých ponořkářů živé a výstižné.
Leč jinak je bohužel děj sterilní, nedochází ani k zajímavým konfliktům, natož dramatickým událostem (pokud za drama nepovažujeme vcelku rutinní operaci slepého střeva).
Jakkoli uznávám, že (realisticky vzato) posádka raketonosné ponorky rozhodně musí být velmi dobře sladěným organismem a nemělo by tam být místo pro ostré konflikty, zásadní antipatie a "komplikované" povahy, bohužel tento realistický prvek jen přispívá k pocitu nezajímavé "výletní plavby", který si člověk odnese.
Zklamáním pro mne byla i ona technická stránka věci - pokud by byl popis určen nějaké slečně, pro kterou je technika zcela vzdálenou a nezajímavou oblastí, tak dejme tomu, lze to přijmout. Byť se mi prostě těžko chtělo věřit, že byť i lékař (který má ostatně něco odslouženo i na dieselelektrické útočné ponorce!) by kladl svým kolegům tak naivní, skoro dětské otázky ("jak se ponorka může potápět?...")
Tak si troufám tvrdit, že byť jen zájemce o literaturu faktu a ponorky se znalostí fysiky na úrovní základní školy se bohužel nedočte nic nového.
Až na samém konci autor přeci jen věnuje alespoň nějaké úvaze o tom nejdůležitějším, totiž že se raketonosná jaderná ponorka je smrtící stroj, v podstatě plující Armageddon, kdy využití jeho úderného potenciálu znamená současně konec všeho. Leč i tohoto tématu se dotkne jen velmi letmo mimochodem.
Je ale dobré zamyslet, zda stále ještě platí slova: "Je pravda, že jsme zajatci systému na hranicích absurdity. Ale na druhé straně jsme nikdy nebyli tak blízko, abychom hrůzou dokázali přimět hrůzu k ústupu".
Skoro o tom pochybuji.
Last but no least: mám velké výhrady k úrovní překladu v jeho technické části, kdy četné odborné termíny a pojmy jsou přeloženy podivně, či doslovně, bez ohledu na to, že v češtině máme jasnou, ustálenou terminologii. Hledat pod označením "letoun" těžkou protilodní raketu Exocet by mě napadlo opravdu jen stěží. Stejně tak "střela s plochou drahou letu" je prostě v českém jazyce ustálený a přesný termín a netřeba "vymýšlet" nějaký další. Stejně tak jako užít doslovného překladu "kormidla" pro řídící tyče jaderného reaktoru. A dalších příkladů by se dalo vyjmenovat tucet, ne-li více. S tím se prostě překladatel vůbec nepopasoval a dojmu z románu to věru nepřispívá.“... celý text
— PeterRainhard
Výlučná vlastnost člověka
„Je to tady !
Máme tedka revoluci,praporem vládnem a nejsme na to sami.Velkou rodinu máme,občas na ni z vysoka ser (jen s ní pohrdáme).Kdyby tak mohli mluvit !?
Komunikace a vztahy.Máme tu zaděláno na pěknou psychošku.Žárlivost,eskapády,ega a více než partnerské rozepře.
Akorát,to kalí fakt,že Chloé je slečna šimpanzice.Někdy máme problémy domluvit se doma,natož ve společnosti.Tak nějak si nerozumíme a často to nefunguje.Jen vodovodní kohoutek tiše vzlyká a nikdo nikam nepospíchá.Naše domácnost je tichá,však to znáte ...
A patálie na sebe nedají dlouho čekat.
Člověka vlastnost výlučná,to věc je věru zapeklitá.Neberme se vážně.Milujme se a množme se.Nepijme alkohol jako duhy,chlastejme střídmě.
Až zase jednou potkáte při nedělním korzu,na trávníku nějakého opeřence,třeba vám chce něco sdělit,jen jsme hold pravděpodobně každej na jiný frekvenci.Tím ovšem není myšleno miminkovské žvatlání některých pejskařů.
Merleho (a nebyl by to právě tento autor se svojí žánrovou pestrostí) četba je vkusně odborně literárně zábavná s kapkou dobrodružství,tu zase koketuje s napětím i nějakým tím poučením zároven.Třeba mírně předvídatelná,ale poutavá zápletka.Psychologicky šmrncnuté a nejde tu jen o nějakou čistou fikci.Vědecká ispirace je tu znát.Budeme na tom dorozumívání a soužití,ještě muset kapánek zapracovat.Páni tvorstva,poslední článek evolučního řetězce.Nemusí jít vyloženě o dílo stěžejní,ale napsáno a vyprávěno je to sympaticky.Charismatická roštanda Žofka,ehm pardon Chloé,vás dost možná překvapí.“... celý text
— opic 12
Vladař na scéně
„Bartolomějská noc z předchozího dílu pozůstává doposud nepřekonáná. Petr už si celou knihou vykračuje pavím krokem dvorského šviháka a čtenář se nestačí divit, jak se z vesnického neotesance stal naprosto sebejistým, elegantním a obratným diplomatem, neobávajícím se vyjednávání na nejvyšších místech.
Procestujeme tak společně značnou část západní evropy a zopakujeme si, jak zbytečné je náboženství. Pokud si však za jeho rádobyvznešeným hávem nechceme proklestit cestu k moci, případně zbavit se libovolného množství person non grata.
Lituji vyvrcholení knihy, bylo moc krátké!
Velice solidní 4*“... celý text
— bleekemolen
Smrt je mým řemeslem
„Merle nezklamal.“
— Kanylka
Víkend na Zuydcoote
„Víkend muže ve vínových holínkách, ve výkonu umírněnosti. Muže ve výklenku dějinného toku, kterého zmůže, raní východ červánků. Už neuslyší volání, neuvidí volány za obzorem vln.“... celý text
— andrii24
Robert Merle - knihy
1996 | Ples u vévodkyně |
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
1989 | Mé dobré město Paříž |
1967 | Ostrov |
1993 | Výlučná vlastnost člověka |
1990 | Vladař na scéně |
Žánry autora
Literatura světová Divadelní hry Romány Válečné Sci-fi Literatura naučná
Štítky z knih
antiutopie, dystopie, kakotopie koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus delfíni prvotina životopisy, biografie boj o přežití Kuba
Merle je 389x v oblíbených.
Osobní web autora