Attia komentáře u knih

Kniha působí nejprve jako vytržená z reality, ale jakmile ukáže svoji pravou tvář, pochopíte její silné poselství. Zároveň oceňujii velkou originalitu a čtivost.

3 18.03.2018

Velmi originální, propracovaná a tématicky rozmanitá kniha přibližující čínskou kulturu. Tohle politické hard sci-fi mě bavilo, ale bylo to těžké čtení :D

3 28.11.2017

Silo, Turnus a Prach považuji za jednu z nejlepších postapokalyptických sérií posledních let. Dokáže totiž zaujmout čtenáře v celé šíři, je střízlivá a přece velmi čtivá, má hlavu a patu, jedinečné postavy s výraznými charaktery a přináší děsivý náhled na budoucnost, který můžeme zároveň vnímat i jako varování.

3 21.03.2017

Vlastně je to skvělá dystopie opřená o skutečné události doplněná o hodnotné poselství. Ale ten jazyk... Holé, sekané věty, abnormální používání slovíčka ví: Connor ví, že... Risa ví, že... Lev neví, co... apod. Zkrátka jsem se nemohla vůbec začíst a prala se s každou stránkou, což je škoda, protože příběh je jinak velmi zdařilý.

3 07.10.2016

Knihu s takhle krásnou obálkou jen tak nepřehlédnete.
A když je uvnitř stejně úžasná a svěží jako navenek, je to něco jako dvojitá výhra! :)

3 22.09.2016

I když si autorka neodpustila některá klišé, příběh byl částečně předvídatelný, chování postav mi způsobovalo potřebu praštit do nejbližší zdi (Tessa, Tessa, Tessa, ale nejen ona), navzdory těmto nedostatkům se předvedla výtečně. Mechanický princ je ve spoustě ohledech zdařilejší než Anděl, rozhodně je napínavější a dějově nabitější. Atmosféra staré Anglie mě opět zcela pohltila a já mohu jen toužebně očekávat závěrečné finále, které bude doufám epické!

3 15.07.2016

V případě tohoto díla klady výrazně převažují nad zápory. Sama bych do sebe nikdy neřekla, že se mi něco jako Úpis může natolik líbit, přesto jsem opravdu ráda, že se mi dostal do ruky. Je to perfektně napsané moderní drama plné zvratů z prostředí Wall Street a Silicon Valley. Z toho plyne, že knihu doporučuji nejen dospělým, ale klidně i mladším čtenářům. O napětí a nervydrásající situace rozhodně ochuzeni nebudete.

3 21.03.2016

Už zase jsem se zamilovala. Karouin svět mě oslovil a zaujal, celá kniha se krásně četla a jen mě překvapovala. Líbil se mi výběr bytostí i prostředí, oblíbila jsem si postavy. A autorka má bezpochyby cit pro jazyk. Dceru kostí a dýmu vám mohu jedině doporučit.

3 18.01.2016

Námět je úžasný, trochu děsivý i vhodný k zamyšlení, ale obávám se, že nebyl využitý celý jeho potenciál. Text mi místy připadal jako bez života. Myslím, že pár vět navíc by některé pasáže skvěle oživilo a zbavilo je syrovosti. Příběh je to moc pěkný, ale chyběl mi tam nějaký vrchol.

Kniha se mi tedy líbila, ale myslím si, že mohla být napsaná i lépe.

3 17.10.2015

Po té, co jsem předchozí tři díly přečetla jedním dechem, jsem se do Únosu pořád nějak nemohla začíst a celá kniha mi utekla jako v mlze. I tak se mi kniha líbila, ale určitě v dohledné době plánuji re-reading, abych si Únos víc užila :)
Nejvíc mě ale dostala epilog! Zírala jsem s otevřenou pusou. Já chci další díl!

3 18.09.2015

Nejenže je knížka praštěná a originální každým coulem, ona je totiž i naprosto nepředvídatelná s novým dokonale propracovaným pojetím a stylem. Rozuzlení vás překvapí (slabší povahy doslova šokuje), protože s něčím takovým jste se asi ještě nesetkali. Já teda fakt ne. Myslete si, co chcete, stejně vás autor na konci dostane. Škoda jen, že knize nebylo dopřáno většího prostoru. Sotva jsem se začetla (a věřte, že jsem se začetla hned, Kyleův styl vyprávění nic jiného snad ani nedovoluje), už jsem se musela s knížkou loučit.

Za mě 90% a doporučení!

3 09.03.2015

Něco nezapomenutelného! Nikoliv tím, jak je to napsáno, ale svojí hlubokou myšlenkou, kterou autorka záměrně nechala otevřenou pro každého čtenáře.

Do dvou třetin jsem knihu považovala spíš za průměrnější román, který má sice dobré téma, ale jinak ničím nevyčnívá. To jsem si myslela do té doby, než jsem prodělala takový malý čtenářský infarkt. Jedno menší odhalení, které mě donutilo přehodnotit každičkou dosud přečtenou stránku knihy.

Téma, které se ze začátku zdálo být dobré, se nakonec ukázalo jako geniální, neboť ho autorka skvěle rozvedla. Představa jakési meziroviny mezi naším světem a tím nahoře... Dokonce mi skoro tekly slzy nad smutným příběhem Westa a Olivíe, který je zcela určitě výjimečný a nezapomenutelný. Jsem ráda, že autorka nechala konec otevřenější, ke knize se to hodí.

Jinak je vidět, že to je autorčina prvotina, sáhodlouhé odstavce, občas divnější věty, ještě si neumí tolik hrát se slovy, ale i tak má u mě obrovské plus.

Abyste vůbec pochopili smysl celé knihy, musíte se dostat až za ty dvě třetiny, protože jinak neporozumíte a to je velká škoda.

3 26.02.2015

Analfabetka je skvělá knížka plná humoru, ironie a absurdity. Čte se dobře a lehce, člověku se mnohokrát roztahnou rty do úsměvu, nebo aspoň bude neveřícně kroutit hlavou. Pobavený výraz ze tváře však nesundáte.
Autor má svůj specifický styl, který je rozhodně čtivý a baví, ale na druhou stranu se ho člověk může snadno "přejíst".
Knížce dávám 4*, protože chvílemi jsem se přeci jenom nudila, občas mi přišly události zbytečně protahované (pokusy předat bombu švedské vládě) a také si nechávám rezervu na staříka. Ale nemůžu Analfabetce upřít, že je to úžasná kniha :)

3 16.02.2015

Už nikdy více. Kniha Ryzáček se pro mě po přečtení stala nepříjemnou, příliš drsnou a zároveň nudnou knížkou, pro kterou jsem nenašla moc pochopení. Všechny postavy ve mně vyvolávaly/vyvolávají bolest hlavy a zamračený výraz na tváři.

3 07.01.2015

Méně je někdy více...
Přesně tahle věta sedí ke knize Prvních sto. Kdyby od všeho autorka trochu ubrala či něco úplně vynechala, udělala by mnohem lépe. Vyprávění z pohledu čtyř postav je poněkud zvláštní styl a hodně velké sousto. Jo, na konci knihy jsem si začala už trochu zvykat... Škoda jen, že mi vždycky byl aspoň jeden z té čtyřky dočasně nesympatický.
A pak mi tam absolutně chyběl děj! O čem to vlastně bylo? Děcka přistála na planetě a začala si budovat na Zemi zázemí. Ano, přesně o tom je celá kniha. De facto si stačí přečíst anotaci a víte, o čem to bude. Dobře, možná se nedozvíte, kdo se s kým líbal, či kdo se na koho naštval, ale bez téhle informace bych se já s klidem obešla.
Další věcí jsou náhledy do minulosti. Netuším, co je záměrem, ale mě ty vzpomínkové části bavily asi 100krát více, než samotný děj-neděj. Nakonec si z knihy pamatuji právě jen tohle.
Vůbec celých Prvních sto je kniha zaměřená spíš na vztahy a opět vztahy a pozor - opět vztahy, i když ty taky nejsou žádná sláva. Ze srdce bych Clarke doporučila, ať už si konečně udělá jasno v tom, s kterým chce být. Jim jde o život a oni řeší blbosti typu: Ona se s ním políbila, asi mi pukne srdce...

Na druhou stranu je kniha prostě natolik čtivá, vzpomínkové části jsou úžasné (ale s nimi je celá kniha zase překombinovaná), obálka je zkrátka elegantní. Proto 75%

3 30.12.2014

Asi to hodně souvisí s moji morálkou a vychováním a zároveň nepochopením japonské kultury, ale prostě nemohu dát víc hvězdiček, i když to v zásadě není špatná kniha. Jukio mi byl naprosto nesympatický, ani v nejmenším jsem nechápala jeho chování, nerozumím tomu, jak může někdo napsat, že vztah Jukia a jeho zaostalé sestřenky byl dojemný, přestože chlapec se k ní choval víc než hnusně. Vlastně bych řekla, že Jukio byl jen zahleděný do sebe, myslel jen na pomstu bez ohledu na to, komu ublíží.
Nejvíc mě ovšem dorazil konec, protože nedokážu pochopit, jak na něj někdo může být tolik hrdý i přes to, co spáchal. Říkala jsem si, jestli je šílený ten vraždící maniak bez svědomí, nebo já, že nechápu, co všichni na jeho činech považují za hrdinství. Horší na tom je, že mi nebyla sympatická ani dvojčata.
"Začíná krvavé léto, které otestuje jeho oddanost, odvahu i zdravý rozum." No, prosím, přečtěte si tuto větu vyjmutou z anotace radši dvakrát. Protože o zdravém rozumu nemůže být ani řeč, Jukio ho zjevně nikdy moc nepobral a co může být oddaného na vraždění desítek lidí?
Jestli každý řeší pomstu stejným stylem jako Jukio, pak se divím, jak si Japonci můžou stěžovat na přelidnění...
Dojem, který si z knihy odnáším, je, že buď jsou padlí na hlavu Japonci, nebo autor knihy...

3 16.12.2014

Další kniha, kterou bych si zřejmě nepřečetla, kdyby mě k tomu "nedonutila" naše profesorka. Naprosto úžasná kniha k zamyšlení. Autor nás varuje před utopickou společností. Jak je strašně jednoduché nechat se vést davem a nepřemýšlet. Sice mě tak chyběla jakási hlubší propracovanost dějové linky, bylo to spíš takové nakouknutí do Montagova života. Myslím, že to je jedna z knih, kterou by si člověk měl přečíst.

3 18.10.2014

Tuhle knihu bych si nikdy nepřečetla, kdybych ji nedostala jako povinnou četbu na referát.... Ale musím říct, že jsem za tuhle knihu byla nakonec ráda... Vždycky mě zajímaly ty alternativní možnosti naší historie, spekulace o nevysvětlitelných úkazech ve starověku.... Prostě záhady doby, kterou vlastně vůbec neznáme... Neříkám, že je to mu dobré věřit, ale určitě stojí za to přečíst si knihu a zvážit Danikenovu teorii.... Něco dává až děsivě smysl. A proč by nás nemohli navštívit v minulosti mimozemšťané? Vážně zajímavá kniha, která mě velmi zaujala, dokonale mi padla a donutila mě zamyslet se...

3 16.10.2014

Jenom lidé se lehce odlišuje od předchozích dílů, pozornost je zde upřena trochu jiným směrem, ze subjektivního hlediska jsem však takovou skutečnost vítala. Líbil se mi přesah knihy i reflexe lidství, kterou Jenom lidé nabízejí. Je to určitě zdařilý závěr trilogie. Sylvain Neuvel napsal akční, čtivé, dramatické, ale zároveň důstojné a solidní dílo.

2 05.05.2019

Morální poselství knihy je tedy pěkný s*it.
Jinak se mi líbí mistrně vystavěná retrospektivní kompozice, díky níž čtenáře čeká mnoho překvapení a šokujících odhalení.

2 28.02.2019