AndreaP. komentáře u knih
Tuto knihu jsem jako dítě četla mnohokrát a ač jsem už dávno dospělá, dodneška si jí pamatuju, tak moc ve mě zanechala stopu.
Krásný, poutavě psaný příběh, navíc podložen historickými fakty. Hlavní hrdinka je silná žena, život v té době opravdu nebyl jednoduchý.
Oddechovka tak na hodinku, čtení rychle ubíhá. Shrnula bych to asi do jedné věty, a sice "jak může být někdo tak blbej?".
Uff. Nechápu, to je asi první, co mě napadlo. Brutalita na straně jedné a naivita, dá-li se to tak nazvat, na straně druhé. Obdivuju autorku, že to celé přežila. A jak jsem právě zjistila, kniha má i druhý díl. No nazdar, asi se už předem krapet bojím, co to zas bude za peklo.
Poučná kniha, vřele doporučuji všem mladým dívkám, které si myslí, že svatbou s cizincem (muslimem) se budou mít dobře, protože přece právě ta jejich láska dotyčného změní. Odlišnost kultur je prostě natolik propastná, že to nemůže a nebude fungovat. V knize se mi moc líbí i to, že je zde krásně popsán i vztah samotných žen mezi sebou. Těším se na další tři díly.
Co ke knize napsat? Oddychovka, u které nemusíte myslet, protože už po pár stránkách víte, jak kniha skončí. Stylově je to napsané s lehkostí a děj hezky odsýpá. Co mi ale neskutečně lezlo na nervy, a chvílemi jsem fakt měla chuť knihu kvůli tomu odložit, tak to byla hlavní hrdinka. Její myšlení, chování malého dítěte, strkání nosu do všeho, bože. Vím jistě, že v reálu bych si s takovou osobou neměla co říct.
Veškeré toto utrpení jsem si prošla se svými rodiči, kteří oba nedávno v relativně mladém věku a krátce po sobě této hnusné chorobě podlehli. Autorce držím pěsti a přeji hlavně zdraví.
Poslední věta knihy zní "Jediný způsob, jak učinit přítrž šikaně, je prolomit mlčení-pomoci oběti promluvit."
Tato kniha je vlastně výpovědí - výpovědí samotného šikanového chlapce a jeho rodiny, jejich myšlenek, pohnutek, kdy kniha je podle skutečné události, lze si dohledat na internetu skutečné fotky a vše, co se daného chlapce týká. Kniha je poselství. Má hlubší smysl, je nutné se zamyslet.
Tuto knihu bych dala POVINNĚ přečíst všem učitelům a ředitelům škol, protože i když máme rok 2019, tak mnozí mají stále tendenci popírat, že by na jejich škole snad byla šikana (sakra věřte, že často je, a ne málo) a pochopitelně nejen jim, aby lidé konečně otevřeli oči a viděli, že se kolem nich leckdy děje bezpráví. Ani mnozí z nás netušíme, že třeba v blízkém okolí máme taky nějakého takového Jonathana, který potřebuje pomoct a bojí se o ní říct, stydí se. Nebo nedej bože se i odváží říct, a není vyslyšen. Šikana je obrovský problém, nebuďme slepí.
Těžký příběh otce, který bojuje s byrokratickou vládou, zákony a soudy o to, aby se mohl sám starat o své děti. Kniha je očitým svědectvím dívky, která byla jednou z těch dětí. Doporučuji.
Kniha mě okouzlila, šokovala i navnadila současně. U čtení jsem si hledala informace o Nepálu, stejně tak fotografie, abych se tam uměla i obrazně přenést. Začala jsem číst a nemohla přestat, hltala jsem každou stránku. A to, že je to autobiografie, tak o to víc kniha působí. Držím Myshe palce ♥
Kniha o dvou mladých lidech, kteří zůstanou uvězněni na opuštěném nelítostném ostrově. O velkém boji o přežití, o tom, jak se mění myšlení člověka v situaci, kdy jde o život.
Je to nádherná kniha. Dýchá z ní kouzlo, atmosféra daného místa, je z ní cítit přátelství mistrovského pekaře Gérarda Auzeta a spisovatele Petera Mayle, který již bohužel zemřel. Má nádherné ilustrace, a po jejím přečtení jsem si sedla k internetu a vyhledala si fotky onoho pekařství. Krásný - dá se říct i příběh tohoto úžasného řemesla, jakým je pekař. A recepty, které v knize najdeme, tak ty doslova lákají k vyzkoušení. Kniha mě velmi oslovila a vůbec mi nevadí, že je psaná "na zakázku", jak někdo uvádí v recenzích, spíše naopak, o to bližší mi asi je.
Knihu jsem přečetla během jednoho dne, neuvěřitelný příběh, ze kterého mrazí a zároveň z něj tryská neskutečné odhodlání žít a láska partnerů a jejich dcery. Lékaři, uvědomte si konečně, že my pacienti nejsme cvičené opice, ale lidské osoby.
Bohužel jsem nevěřila, že někdy dojde k tomu, že budu muset dát hvězdičku "odpad". Vždy jsem si říkala, aspoň jednu hvězdičku za snahu autora, jsi čtenář, který má už za ty dlouhé roky něco načteno...ale tady se to prostě nedalo. Je to nejenom kniha, kterou jako jednu z mála jsem vůbec nedočetla, ale veřejně se přiznávám, že jsem to dala jen po stránku 30. Nejsem žádný puritán, sprosté slovo mi nevadí, ale toto už je kalibr páté cenové, prostě žumpa a ne kniha. Naštvaná jsem byla už u první kapitoly (bohužel jsem si nepřečetla dopředu komentáře zde), věty typu ... posraný pečovatelský dům...toho svého zasraného otce nenávidím ...zajebaný dvorek v posraném županu...do hajzlu s tím kreténem... Ne, děkuji nemám zájem. Myslím, že i kniha zákonů by mě pobavila více :-(
Taková hodně nenáročná oddechovka na jeden zátah. Autorka má lehký styl psaní, smysl pro humor, který se dobře, nenásilně čte. Nečekejte od knihy ale žádné hlubší poslání, je to opravdu taková lehká jednohubka. Neurazí, ale ani vysloveně nenadchne.
Edice OKO byla fantastická a tento díl patří mezi mé nejmilejší.
Skutečný příběh, pohled české ženy na rozdílnost dvou odlišných kultur. Svěží kniha, která se velmi dobře čte a přiblíží nám život v Japonsku.
Kniha má silný příběh, pro mě osobně výrazně umocněný tím, že jsem jí četla v době vyrovnávání se se smrtí svých rodičů. Zapůsobila na mě velmi, styl psaní je mi velice blízký a konec knihy mě prostě dostal na kolena. Prožívala jsem děj s hlavní hrdinkou.
Tak tato kniha je ta správná tlustá bichle (a klidně by mohla mít ještě více stran) do nevlídného podzimního počasí. Kniha se mi moc líbila, velmi dobře se četla a vůbec se mi nechce odložit. Sympatická hrdinka a v pozadí (či spíše v popředí) úžasná prateta, která příběh skvěle dokresluje.